neděle 19. března 2017

Pár notiček, jak na daně a účetnictví pro hudebníky a skupiny


Bohužel, pokud jde o daňové povinnosti, pořekadlo „já nic, já muzikant“ neplatí. Jakmile přestanou hudebníci hrát jen pro zábavu a jejich vystoupení jim začnou vydělávat, musí své příjmy zdanit jako každý jiný. Existuje více způsobů, jak zdanění ošetřit. A nejlepší je rozhodnout se o té správné formě již dopředu, ještě než vůbec hudebníci příjmy obdrží. Když je předem jasné, jak bude výdělek daněn, je možné podniknout potřebné administrativní kroky a výrazně si ulehčit život. Neříkáme, že je to přímo brnkačka, ale pokusíme se vám možné varianty nastínit a s účetními a daňovými povinnostmi poradit.





Varianta 1 – Zdanění jednotlivců


a) Příležitostný příjem jednotlivce je ta nejjednodušší možnost pro jednotlivce a malé skupiny v jejich hudebních začátcích (u skupiny si každý sám daní svou část). Tato varianta má dvě hlavní výhody: za prvé není nutná žádná administrativní příprava a za druhé lze využít osvobození příležitostných příjmů do částky 30 000 Kč za rok. Jen pozor, tato částka je součtem všech příležitostných příjmů, ne jen těch z hudební produkce. Nevýhodou je, že tento postup je možný jen v případě opravdu zcela ojedinělých výdělků. Jakmile jde o pravidelné příjmy (nebo i nepravidelné, ale opakované), získávají charakter podnikání a osvobození nelze aplikovat, a to bez ohledu na dosažení limitu 30 000 Kč. Zaznívají i názory, že tento postup nelze u umělců uplatnit vůbec. Proto je na místě opatrnost a důkladné zvážení konkrétního případu. Účetnictví se v této situaci nevede, pouze se evidují příjmy a případné přímé výdaje. Pokud jsou příjmy osvobozené, v daňovém přiznání se vůbec neuvádějí (nevzniká tedy ani povinnost přiznání podávat). Pokud osvobozeny nejsou, uvede je hudebník ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických osob v dílčím základu „ostatní příjmy“ - § 10.

b) Příjem ze závislé činnosti – mzda. Hudebníci se také mohou stát zaměstnanci. Mohou být zaměstnáni například ve vlastní firmě (nejčastěji s.r.o.), ve spolku, jehož jsou členy, u jiné společnosti nebo třeba agentury. Forma spolupráce může být pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce. V takovém případě bude zaměstnavatel vyplácet hudebníkovi příjmy již zdaněné. U jednoho zaměstnavatele může podepsat tzv. prohlášení poplatníka, na základě kterého uplatní zaměstnavatel slevy na dani, a pokud jde o jediného zaměstnavatele, nemá již hudebník povinnost podávat přiznání. Pokud bude mít více příjmů než jeden (a u ostatních nebude sražena daň srážkově), vznikne ještě povinnost podat daňové přiznání, kde tyto příjmy uvedou v dílčím základu „příjmy ze závislé činnosti“ - § 6. U zaměstnance platí, že nemůže uplatnit žádné výdaje – vše, co potřebuje pro práci, by mu měl poskytnout zaměstnavatel.

c) Podnikání – osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pokud hudebník či hudební skupina nezaloží právnickou osobu a provozuje výdělečnou činnost, musí se její členové přihlásit jako osoby samostatně výdělečně činné. Platí pak stejné postupy jako u většiny OSVČ. Výhodou je, že pro tento typ podnikání není třeba žádné oprávnění (živnostenský list ani jiné) a není třeba ani IČ. Hudebník pouze na ČSSZ, příslušném finančním úřadě a zdravotní pojišťovně nahlásí zahájení podnikání. Samozřejmě pokud je již jako podnikatel evidován z jiného důvodu, není třeba ani to.
Ještě shrneme ty nejdůležitější případy, které mohou u OSVČ nastat:
- V případě, že se jedná o hlavní činnost, je nutné začít platit minimální měsíční zálohy zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Pokud je hudebník zároveň zaměstnancem, studentem, důchodcem nebo třeba na rodičovské dovolené, v prvním roce zálohy neplatí a doplácí pojistné až ze skutečného výdělku.
- OSVČ by měli vždy podat přiznání DPFO (přestože výjimečně se může stát, že tuto povinnost nemají, př. osvobozený příjem) a své příjmy daní v dílčím základu § 7 – „příjmy ze samostatné činnosti“.
- Pokud jsou skutečné výdaje nízké, lze užít výdajový paušál ve výši 40 % příjmů (max. 800 tis. Kč).
- Dále podávají přehledy na zdravotní pojišťovnu a OSSZ, na základě nichž se vypočte skutečná výše zdravotního a sociálního pojištění a záloha na další rok.
- Pokud dosáhne OSVČ příjmu ze všech podnikatelských činností (tedy ne jen z hudební činnosti, ale i například příjmy z nájmů apod.) výše 1 milionu Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, stává se plátcem DPH. Sazba DPH pro služby umělců a kulturní akce je 15 %.
Posledním scénářem je, že osoby samostatně výdělečně činné podnikající společně, tedy například právě hudební skupina, založí společnost bez právní subjektivity. Tato společnost eviduje společné příjmy a výdaje dohromady u jednoho z jejích členů, poté se rozdělí dohodnutým podílem a každý si zdaní svou část. Vzhledem ke změně zákona o DPH se v současné době očekává zcela nový systém danění u těchto společností. Nad touto formou proto visí otazník a je těžké ji s naprostou jistotou doporučovat do doby než se v odborném tisku objeví první návrhy zákonodárců.

Varianta 2 – Zdanění právnických osob


a) Spolek (dříve občanské sdružení) Tato forma je vhodná pro větší i menší skupiny v situacích, kdy cílem není dosažení zisku a jeho rozdělování jednotlivým členům, ale jde spíše o hudbu samotnou a příjmy slouží k pokrývání nákladů a dalšímu rozvíjení činnosti. Tato forma není určena pro podnikání a není tedy možné si rozdělovat zisk, nicméně lze hudebníky za jejich práci odměňovat formou mzdy (příjem ze závislé činnosti) či autorských honorářů (příjem z podnikání).
Tyto příjmy se samozřejmě daní hudebníkům odpovídajícím způsobem podle typu příjmu (viz zdanění jednotlivce).
Výhodou spolku je možnost využití položky snižující základ daně ve výši až 1 milionu (30 % základu daně, min. 300 000 Kč), takže většina spolků neplatí daň z příjmu právnických osob. Spolky také obvykle nemají povinnost se registrovat jako plátci DPH, protože jejich kulturní činnost je zpravidla osvobozená bez nároku na odpočet. Spolky jsou povinny vést účetnictví, jednoduché nebo podvojné. V některých případech nemusí mít povinnost podávat daňové přiznání, my ale doporučujeme podávat ho vždy, i v případě, že povinnost ze zákona nevyplývá.

b) Obchodní korporace, nejčastěji společnost s ručením omezeným Toto je forma vhodná pro profesionální hudební skupiny. Obchodní korporace vede vždy podvojné účetnictví, svůj zisk daní formou daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %. Hudebníci mohou být vypláceni formou mzdy či honorářů, stejně jako je tomu u spolku. Dále si mohou společníci po dosažení zisku korporace tento zisk rozdělovat, zde se platí daň 15 % (počítá se ze zisku již zdaněného 19 %). Pokud obchodní korporace dosáhne obratu nad 1 milion, stává se podobně jako OSVČ plátcem DPH.

Varianta 3 – Příjmy ze zahraničí

Tato tématika je složitější a vydala by na samostatný článek. Obecně platí, že pokud hudebníci vystupují nejen v České republice ale i v zahraničí, je třeba ohlídat si, ve které zemi a jakým způsobem má být daň odváděna. V tomto ohledu je třeba vždy postupovat v souladu se zákony a se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, která obvykle obsahuje zvláštní článek pro umělce. Každá země má separátní smlouvu. I když je odvedena daň v zahraničí, neznamená to, že se v České republice tento příjem již nepřiznává! Rezident vždy uvádí v přiznání své celosvětové příjmy a daň uhrazená v zahraničí se zde následně zohlední v souladu s předpisy. Také je třeba mít na paměti, že může při vystoupení v zahraničí vzniknout povinnost registrovat se v dané zemi k DPH a tuto daň zde platit.
Tuto variantu doporučujeme předem konzultovat s daňovým poradcem.

Tak doufáme, že jsme vám v tématice z hudebního branže udělali trochu víc jasno.

úterý 7. března 2017

Co s sebou aktuálně přináší změny v zákoně o účetnictví s platností od 1.1.2016?


V roce 2016 vstoupila v platnost rozsáhlá novela zákona o účetnictví. Tato novela se prvně bude týkat právě účetních závěrek za rok 2016 (případně za kratší období započaté v roce 2016), které připravujeme právě v těchto dnech, proto jde o téma více než aktuální. Účetních závěrek za období započatá v roce 2015, tedy např. hospodářský rok od 1.10.2015 do 30.9.2016 se naopak tato novela ještě netýká.


 
Tato novela rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké jednotky. Pro první začlenění jsou rozhodující hodnoty tří ukazatelů: aktiva, průměrný roční počet zaměstnanců, roční úhrn čistého obratu. Tyto hodnoty se berou z poslední účetní závěrky, u nově vzniklých společností se vychází z důvodného předpokladu, jakých hodnot firma v prvním roce dosáhne. Pokud jednotka přesáhne alespoň dvě ze tří hraničních hodnot, zařadí se do vyšší kategorie. 
Tyto hranice jsou:
- mikro účetní jednotka: aktiva 9 mil., roční obrat 18 mil., 10 zaměstnanců;
- malá účetní jednotka: aktiva 100 mil., obrat 200 mil., 50 zaměstnanců;
- střední účetní jednotka: aktiva 500 mil., obrat 1 mld., 250 zaměstnanců;
- velká účetní jednotka je dále vždy subjekt veřejného zájmu (banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijní společnosti, emitenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu) a další vybrané jednotky.
Pokud jednotka dvě účetní období po sobě splní hodnoty, kterými se zařadí do jiné kategorie, změní v dalším období svou kategorii.

Pro každý typ účetních jednotek mohou být určitá pravidla určena rozdílně, např. mikro a malé jednotky bez povinnosti auditu nemusí sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích a dále zveřejňovat ve veřejném rejstříku výkaz zisku a ztráty. Mikro účetní jednotky také nepoužívají přecenění na reálnou hodnotu.
Podobná kategorizace na malé, střední a velké se používá také pro konsolidační skupiny účetních jednotek.

Do novely se také vrací jednoduché účetnictví pro vybrané neziskové účetní jednotky. Dosud jednoduché účetnictví pouze dobíhalo u jednotek, které ho začaly vést dle starých zákonů.
V souvislosti se změnou zákona se mění také prováděcí vyhlášky. Prováděcí vyhláška pro podnikatele mění zaúčtování některých transakcí a také strukturu účetních výkazů.

Změny v účtování jsou tyto:
- zřizovací výdaje již nově nejsou nehmotným majetkem, dříve zařazené zřizovací výdaje doběhnou dle předchozích předpisů;
- změna stavu zásob a aktivace nově nejsou výnosem, ale korekcí nákladů
- dary se nově účtují do výnosů a ne kapitálově, jak tomu bylo v minulosti

pátek 3. února 2017

Tomáš Zavoral: Španělská vína mají nejlepší poměr ceny a kvality

Rádi bychom Vám představili některé naše zákazníky a jejich zajímavé podnikání. Seriál začneme u sklenice vína ...


Víno prostupuje celým jeho životem. Tomáš Zavoral, jednatel společnosti La Bodega Riojana, vypráví o španělském vínu srdcem. Jak sám říká, na světě je hodně vinařů, a proto není možné ochutnat všechna vína. Ale můžeme poznat alespoň ta vína, jejichž věhlas překročil hranice oblasti, odkud víno pochází. A mezi ně patří i vína španělská.
Název firmy La Bodega Riojana zní velmi smyslně, s nádechem ženské ladnosti. Můžete nám prozradit, jak tento název vznikl?
Ano, španělština, podobně jako francouzština, nám zní smyslně. V překladu název znamená Riošské vinařství podle nejznámější španělské vinařské oblasti – La Rioja, odkud pochází část našich vín.
Specializujete se na dovoz španělských vín z oblasti Baskicka. Co vás přimělo k tomu, abyste svoji pozornost zaměřili na španělské odrůdy?
Není úplně přesné, že dovážíme vína z Baskicka, i když je pravda, že část oblasti La Rioja leží v provincii Baskicko a že mnoho Basků žije v Rioše. Nicméně typickým vínem Baskicka je Txakoli, které (zatím) nenabízíme, snad příští rok. Dovážíme vína zejména z oblasti Rueda, Ribera del Duero a, jak jsem už zmínil, La Rioja.
Česká republika je zemí s velmi bohatou vinařskou tradicí. Pokud se zákazník rozhodne ke koupi zahraničního vína, volí spíše známější vína z oblasti Francie nebo Itálie. Mění se podle vašeho pohledu toto nastavené zákaznické paradigma?
Českému zákazníkovi ani nic jiného nezbývá, každoročně se u nás vypije téměř celá tuzemská produkce vína, a ta pokryje kolem 30 procent roční spotřeby, zbytek se musí dovézt, protože od roku 2004, tedy od našeho vstupu do EU, je rozloha našich vinic uzavřena s malým pardonem např. letos, kdy jsme dostali povolení rozšířit rozlohu vinic o 1 %, tedy o necelých 200 ha. Mám radost, že v loňském roce poprvé na prvním místě mezi zeměmi původu dováženého vína bylo Španělsko, které tak vystřídalo po mnoha letech Itálii. Je to logické, právě španělská vína mají nejlepší poměr ceny a kvality.
Jakých odrůd si nejvíce ceníte jako odborník v této oblasti? A pro jaké příležitosti byste je doporučil?
Z bílých odrůd určitě Verdejo. To je víno, které na vás působí dojmem velkého vína a přitom je cenově dostupné. Nejlepších výsledků s touto odrůdou dosahují vinaři v oblasti Rueda. Má komplexní aroma i chuť, je příjemně minerální, a proto se ideálně snoubí s mořskými rybami a mořskými plody. Z červených odrůd pak Tempranillo, to je zase typická odrůda oblasti La Rioja a tato vína zná a oceňuje celý svět. A to v podobě mladého vína například k burgeru nebo pastě, pokud je v některé kořeněné úpravě, nebo Crianzu, tedy víno školené v dubovém sudu. To pak k červeným masům nebo vyzrálým sýrům.
Geografie a podnebí určují kvalitu vína. Kdy na severu Španělska dozrávají hrozny připravené ke sklizni? Přicházíte s novou nabídkou španělských vín také v období, kdy u nás vládnou všechny barvy podzimu?
Vinobraní je podobně jako u nás, v září. Rozdíl je v tom, že ve Španělsku se hrozny sklízí v noci, aby se zamezilo prvotní fermentaci už na valníku, což by ovlivnilo cukernatost moštu, a ta není žádoucí, poptávka je po kvalitních suchých vínech. Bílá vína z letošní sklizně se lahvují nejdříve v březnu následujícího roku a už teď se těším na první degustace nového ročníku.
Nabízíte v rámci prodeje možnost sommeliérského zážitku se španělskou atmosférou? 
Ano, degustace neodmyslitelně patří k prodeji vína, ročně jich pořádáme 30–50, právě konec roku je obdobím řízených degustací, na kterých naše vína představujeme zákazníkům, ale i zájemcům o dobrá vína. Většinu našich degustací doprovázíme španělskými delikatesami – jamonem, chorizem, fuetem, ančovičkami, ovčími, kozími i kravskými sýry, několikrát i paellou. Účast samozřejmě doporučuji každému, kdo se o víno zajímá, milovat víno znamená pít, poznávat – chutě a vůně. Na světě je tolik vinařů, že není v lidských silách ochutnat všechna vína světa. To je deprimující. Ale můžeme poznat aspoň vína, jejichž věhlas překročil hranice oblasti, odkud víno pochází.
Máte nějaký sen, který byste si výhledově rád splnil? Jaké jsou vaše další plány do budoucna?
Ano, mám své sny. Ty, které se týkají vína a nejbližší budoucnosti, jsou tyto: doplnit naši nabídku baskickým bílým vínem Txakoli, suchým až svíravě, ale velmi specifickým až jedinečným, návykovým a poměrně drahým. Moc rád bych v naší nabídce viděl také Albariño z Galicie, Cavu a několik vín z oblasti Priorat. Věřím, že alespoň část těchto snů se mi splní v příštím roce. Další moje přání se týká prodeje vína v Česku: aby všichni, kdo u nás prodávají víno, prodávali opravdu víno. V tomhle jsme velmi kuriózní zemí, v EU raritní. A ještě jedno přání, spíš zbožné: aby kupující měl možnost ochutnat víno před tím, než se ho rozhodne koupit. Jsem si jist, že by to podstatně změnilo prodejní žebříčky. A poslední přání, které se jen zdánlivě vína netýká: chtěl bych mít víc času na manželku a děti.

Když neochutnáváte víno, čím si zpříjemňujete volnou chvíli?
Před léty jsem slyšel od jednoho sommeliéra bonmot: „Moje práce je těžká a ještě si ji často nosím domů.“ Ano, i já si nosím práci domů. Víno tak nějak prostupuje celým mým životem, přestože mám samozřejmě i další koníčky – fotografování, cestování, golf, četbu… Jenže dnes už to není portrétní fotografie, ale produktová nebo krajinky, golf, to jsou téměř výhradně degustace, hry si moc neužiji, cestování, to jsou cesty za vínem, a četba – dvě ze tří knih nebo časopisů, které přečtu, jsou zase o víně.

Citát:
Mám radost, že v loňském roce poprvé na prvním místě mezi zeměmi původu dováženého vína bylo Španělsko.

Tomáš Zavoral
Vystudoval VŠE, pracoval v oborech automotive a logistika (Motokov a.s., Autocora obchodní spol. s.r.o., PST CLC, a.s.). V současnosti je jednatelem společnosti La Bodega Riojana. Mezi jeho koníčky patří cestování, četba, golf a fotografování.

 



středa 1. února 2017

Elektronická evidence tržeb - 2. vlna


Začátkem prosince loňského roku začala být povinná elektronická evidence tržeb pro restaurace a hotely. Od prvního března tohoto roku se začne týkat i veškerého prodeje zboží a to jak maloobchodně tak i velkoobchodně. Týká se to nejen „kamenných” prodejen, ale i stánkového prodeje nebo e-shopů. Je tedy nejvyšší okamžik, aby podnikatelé, kterých se to týká, se začali na tuto evidenci připravovat. Snadný a poměrně přesný způsob zjištění do jaké fáze EET firma a její činnosti spadají je možné získat na adrese www.uol.as/eet/.


Koho se to týká?

Elektronická evidence se týká téměř všech podnikajících subjektů, ať už jsou to fyzické nebo právnické osoby, plátci či neplátci DPH. Osvobozeni nejsou ani podnikatelé s nízkými příjmy, kteří mají podnikání jen jako vedlejší činnost. Výjimek sice pár je, ale jde většinou jen o systémové výjimky, případně se týkají institucí jež řídí stát a nebo podléhají nějaké jiné kontrole.


Co je potřeba evidovat?

Často je zmiňováno, že je potřeba evidovat platby v hotovosti, případně se ještě zmiňují platby kartou, ale to není úplná pravda - evidují se naopak v podstatě všechny úhrady s jedinou výjimkou a tou je bankovní převod. Takže kromě plateb v hotovosti a platebními kartami je třeba evidovat i platby stravenkami, platebními poukázkami, šeky, kupóny, platby přes různé platební brány (s výjimkou bran pro bankovní převod) jako je PayPal nebo brány pro platbu platebními kartami. Dokonce je třeba evidovat úhrady i virtuálními měnami a kryptoměnami jako je např. Bitcoin.

Jak evidovat?

Běžná prodejna si vystačí z některou z mnoha dostupných pokladen, kterou stačí připojit k internetu a zapojit k ní pokladní tiskárnu a má téměř vyhráno. V některých případech není třeba ani pokladnu kupovat - stačí použít běžný počítač a do něj nainstalovat vhodný program. Komplikovanější už je varianta mobilní, případně taková, která je použitelná i v místech kde je problém se zdrojem elektřiny a nebo připojením k internetu. Ale na trhu jsou i řešení pro tyto případy - většinou jde o mobilní telefon s vhodným programem a pokladní tiskárnou na baterie – takový komplet využívá mobilní připojení k internetu a je možné jej používat bez potřeby napájení.

Nejkomplikovanější je to ovšem u e-shopů - protože tržby je potřeba evidovat nejpozději v okamžiku, kdy zákazník zaplatí a není možné vystavit EET účtenku teprve v okamžiku, kdy se někdo ve firmě dozví že už klient zaplatil. I třeba jen minutová prodleva je v rozporu se zákonem. Pokud se z e-shopu nestane v podstatě jen web určený k objednání zboží a zákazník nebude platit teprve až poté, co někdo jeho objednávku zpracuje, je nutné aby e-shop podporoval EET. Pokud máte vlastní e-shop, tak už by měli programátoři začít s programováním. Pokud používáte nějaký cizí, měli by jste si zjistit, jak to u něj je s podporou EET a případně si začít rychle hledat nějaký jiný.

Na co si dát pozor?

První věcí je čas evidence - evidenci je potřeba provést nejpozději v okamžiku platby, ale zároveň ne dříve než si zákazník zboží objedná. U hotovostních operací na nějaké sekundě asi nesejde a dokud neuvidíte peníze, tak není třeba evidovat dříve - pokud k tomu nemáte nějaký jiný důvod. Ale u platebních karet je to už ošidné, protože platební terminál běžně na účtenku tiskne čas transakce a ten by neměl být pozdější než čas na EET účtence. Stejně tak u většiny platebních bran předem nevíte jestli zákazník zaplatí a často ani jakým způsobem - proto je potřeba v těchto případech platbu zaevidovat předem a později případně stornovat.

Druhá věc se týká jen plátců DPH. V případě že vystavujete EET účtenku, tak v rámci ní je potřeba evidovat i DPH, které se k ní vztahuje (a to i v případě že jde o úhradu faktury). Ale EET účtenka sama o sobě není daňovým dokladem, takže na ní nesmí být DPH vyčísleno, jinak by se mohlo jednat o daňový doklad a mohlo by se stát, že budete muset odvést DPH státu dvakrát a to aniž by si jej mohl zákazník dvakrát nárokovat. Pozor si dávejte zejména u kombinovaných dokladů kdy EET účtenka je zároveň prodejním nebo pokladním dokladem.

Další věcí na kterou je potřeba nezapomínat, je vystavit EET účtenku a „předat” ji zákazníkovi (postačí ji před něj položit). V rámci e-shopů stačí EET účtenku poslat e-mailem a nebo zobrazit na webu. Účtenku je potřeba vystavit vždy, a to i v případě kdyby ji zákazník odmítl. Zákazník není povinen si účtenku převzít a vy ji potom můžete vyhodit - není třeba ji schovávat.

Čtvrtou a poslední věcí na kterou je třeba nezapomenout je označit prodejní nebo pokladní místo a to včetně e-shopu viditelnou informací že prodávající je povinen vystavit účtenku - přesné znění je součástí zákona č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb.


Jak získat další informace?

Vzhledem ke složitosti EET a také tomu, že narozdíl třeba od kontrolního hlášení, je evidence tržeb realizována on-line a navíc v poměrně přesně stanoveném čase, není možné aby tento článek poskytl kompletní informace a je nanejvýš vhodné absolvovat školení které se problematice EET věnuje, případně se poradit konkrétně podle potřeb a činnosti vaší firmy. Pro informace o školeních a případně i s dalšími dotazy nás můžete kontaktovat na e-mailu klient@uol.cz.

neděle 29. ledna 2017

Nárok na odpočet DPH při registraci a zrušení registrace

Řada klientů se na nás obrací s požadavkem na registraci (zákonnou či  dobrovolnou) či naopak zrušení registrace k DPH. V souvislosti s tímto  přechodem mezi dvěma zcela odlišnými režimy může vniknout nárok či povinnost provést úpravu nároku na odpočet i u transakcí, které proběhly před touto změnou.
 



Varianta první – nová registrace k DPH – z neplátce se stává plátce

Nový plátce DPH má právo uplatnit nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období dvanácti měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem, pokud k datu registrace je toto plnění součástí jeho obchodního majetku. Může jít o dlouhodobý majetek, zásoby neprodané a nespotřebované před datem registrace či drobný majetek, naopak o služby může jít jen v situaci, kdy jsou aktivovány (například software či nedokončena výroba).

Tento specifický nárok na odpočet se uplatní na zvláštním řádku daňového přiznání za první zdaňovací období. Pokud neuplatní hned v prvním daňovém přiznání, uplatňuje vždy v dodatečném přiznání za toto období.

Příklad

XYZ s.r.o. vznikla v dubnu 2013, od 1.5.2016 je plátcem DPH. K datu registrace má v majetku počítač zakoupený 15.12.2014 za 45000+DPH a kopírku zakoupenou 31.10.2015 za 15000+DPH. Svou daňovou povinnost za květen 2016 tedy může snížit o DPH z kopírky ve výši 3150.

 

Varianta druhá – zrušení stávající registrace - z plátce se stává neplátce

Zatímco noví plátci tedy mohou být úpravou jedině mile překvapeni, při zrušení registrace může úprava bývalého plátce velmi nepříjemně zaskočit. Firmě, která dlouhodobě nevykonává žádnou či jen minimální činnost může přesto vzniknout značná daňová povinnost. Při zrušení registrace vzniká povinnost uplatněné DPH či jeho část vrátit, a to opět u majetku, který je jeho obchodním majetkem ke dni zrušení registrace. V plné výši se vrací odpočet uplatněný u nespotřebovaných zásob, nedokončeného majetku a záloh na plnění, která se neuskutečnila před zrušením registrace. Mezi nespotřebované zásoby lze počítat také značně spornou položku drobného majetku. U dlouhodobého majetku se vrací uplatněné DPH jen v poměrné výši podle počtu let

zbývajících do konce lhůty, která činí u většiny majetku 5 let od pořízení. U nemovitostí pořízených od 1.4.2011 je potom tato lhůta desetiletá. Za každý rok, který zbývá do konce lhůty včetně roku zrušení registrace se vrací jedna pětina, případně jedna desetina uplatněného nároku na odpočet. U majetku, u kterého již celá lhůta proběhla, se tedy již nic nevrací.

Úprava se provede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období ve zvláštní kolonce daňového přiznání.

Příklad

ABC s.r.o. je plátcem od roku 2008, ke dni 10.4.2016 jí byla zrušena registrace k DPH. V majetku má k tomuto datu stroj pořízený v roce 2010 za 100000+20% DPH, počítač pořízený 2014 za 50000+21% DPH a nespotřebované zásoby pořízené 2015 za 25000+21% DPH. ABC s.r.o. vždy když měla nárok, uplatňovala plný nárok na odpočet. V dubnu 2016 neměla ABC s.r.o. žádné zdanitelné plnění ani plnění, ze kterého by jí vznikl nárok na odpočet. V daňovém přiznání za duben 2016 musí vrátit uplatněný nárok na odpočet ze zásob: 5250 a 3/5 uplatněného nároku na odpočet z počítače: 6300. Celkem tedy v přiznání za duben přizná a uhradí 11550 Kč, přestože nemá žádné zdanitelné plnění.

 

Zrušení registrace

Ke zrušení registrace plátce DPH může dojít buď na žádost plátce při splnění zákonem daných podmínek, ale také z moci úřední. K tomu může dojít mimo jiné tehdy, když plátce za 12 po sobě jdou cích měsíců neuskuteční zdanitelné plnění bez oznámení důvodů správci daně.