pátek 3. srpna 2018

Plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet a koeficient


Plátce DPH ve většině případů odvádí ze svých výstupů daň a naopak si ji na vstupu nárokuje, proto je daň z přidané hodnoty považována za daň neutrální pro plátce. Tato obecná skutečnost v řadě případů neplatí. Ne ze všech výstupů se daň odvádí a také ne ze všech vstupů ji lze nárokovat.
Jednou z těchto výjimek jsou právě osvobozená plnění bez nároku na odpočet.


 




Která plnění jsou osvobozená bez nároku na odpočet?

Plnění, která patří do této skupiny, jsou v zákoně o DPH popsána v § 51- § 62. Patří sem:
- finanční, penzijní a pojišťovací činnosti;
- dodání a nájem nemovité věci;
- poštovní služby;
- výchova a vzdělávání;
- zdravotní služby a dodání zdravotního zboží;
- sociální pomoc;
- provozování hazardních her;
- ostatní plnění – především různé činnosti neziskových organizací a dodání zboží, u kterého neměl plátce nárok na odpočet.

Jak to funguje?


DPH na výstupu

Při poskytování těchto plnění se neodvádí DPH, na doklad se uvádí odkaz na příslušný paragraf zákona, podle kterého je osvobozeno.

DPH na vstupu

Jak již název napovídá, z plnění použitých pro poskytnutí těchto plnění nelze uplatnit nárok na odpočet, plátce tedy u těchto plnění postupuje jako neplátce. Ještě komplikovanější je situace u vstupů společných. Pro správné určení povinnosti je tedy třeba rozdělit vstupy do třech skupin, podle toho, pro jaký typ plnění jsou použita:
1) plný nárok na odpočet – vstupy použité výhradně pro plnění s nárokem na odpočet

2) bez nároku na odpočet – vstupy použité výhradně pro plnění bez nároku na odpočet

3) krácený nárok na odpočet - vstupy společné

Společné vstupy se uplatňují jen ve výši koeficientu, který je podílem plnění s nárokem na odpočet proti všem plněním, vyjadřuje se v celých procentech (zaokrouhluje se na celá procenta nahoru)b a jeho hodnota se tedy pohybuje od 1 do 100 s tím, že při hodnotě 95 a vyšší se zaokrouhluje na 100%. Do výpočtu koeficientu se nezahrnuje prodej majetku a příležitostné činnosti.
V průběhu roku se používá koeficient zálohový, v posledním období roku je přepočítán dle plnění v daném roce a tento nový koeficient, zvaný vypořádací koeficient, se stává zálohovým koeficientem pro další rok. U dlouhodobého majetku se sleduje a případně opravuje původně uplatněný nárok na odpočet po dobu 5 let, u nemovitostí je to dokonce deset let. Oprava se provádí jen při významné změně koeficientu – nad 10%.

Osvobozená plnění a povinnost registrace plátce DPH.

Podnikatel, který uskutečňuje jen osvobozená plnění bez nároku na odpočet, se nemůže registrovat jako plátce DPH. Jakmile uskutečňuje i jiná plnění, musí se povinně registrovat za podmínek dle zákona. Pro zjištění, kdy byl překročen obrat je nutné rozlišovat, zda se plnění počítají do obratu či nikoli.
Do obratu pro účely DPH se počítají: finanční, penzijní a pojišťovací činnosti (mimo činností uskutečňovaných příležitostně), dodání a nájem nemovité věci (mimo prodeje majetku). To znamená, že podnikatel, který poskytuje pouze tato osvobozená plnění a překročil obrat pro povinnou registraci (1 milion Kč) se nemůže registrovat jako plátce, ale při poskytnutí zdanitelného plnění (i osvobozeného s nárokem na odpočet) bez ohledu na částku mu vzniká povinnost se registrovat jako plátce.
Ostatní osvobozená plnění bez nároku na odpočet se do obratu nepočítají, menší objem zdanitelných plnění zde tedy nevede k povinné registraci.


Na co dávat pozor?

Krácení DPH na vstupu či nulový nárok na odpočet se týká i plnění, kde DPH přiznává odběratel, tedy nákupů ze zahraničí a plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, která u běžných plátců povinnost neovlivní – zde vede ke zvýšení povinnosti.
Při změně zamýšleného účelu je třeba opravit původně uplatněný nárok na odpočet, a to v celé jeho výši, např. u zásob, nebo jen u části – u dlouhodobého majetku. Ne vždy je tedy osvobození výhodné, v některých případech může být částka neuplatněného DPH vyšší než získaný osvobozený příjem.

čtvrtek 12. července 2018

Cestovní služba a DPH


Cestovní služba a DPH
V § 89 zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH) je upraven zvláštní režim pro cestovní služby.

Podstata zvláštního režimu: plátce daně, který nakupuje služby cestovního ruchu od jiných osob a dále je prodává vlastním jménem, přiznává daň pouze z přirážky - což je rozdíl mezi nakoupenou a prodanou službou (přirážka je částka včetně DPH), plátce daně nemá v tomto případě nárok na odpočet u takto nakoupených služeb a zároveň na vystavené faktuře neuvádí DPH, na faktuře uvede údaj: "zvláštní režim - cestovní služba" (odběratel této služby si nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH).
Použití zvláštního režimu je povinnost, pokud jsou splněny všechny podmínky dle ZDPH.
 

Kdy je POVINNOST použít zvláštní režim:
- plátce nakupuje služby cestovního ruchu od jiných osob a prodává je vlastním jménem (nemusí se jednat jen o CK, jde o jakéhokoliv plátce - např. firma nakoupí ubytování a stravování a prodá je svým obchodním partnerům),
- cestovní služba je kombinace několika služeb (stravování, ubytování, doprava, nákup vstupenek na sportovní utkání, vstupenek na kulturní představení, nákup letenek, nákup relaxačních sportovních aktivit, nákup skipasů, průvodcovské služby, apod.),
o jednu službu může jít jen v případě dopravy nebo ubytování.


Kdy NELZE použít zvláštní režim:
- u vlastních služeb cestovního ruchu - provozování vlastního hotelu, vlastní doprava, apod.
- pokud prodává plátce jménem a na účet jiné osoby - např. cestovní agentura prodává jménem cestovní kanceláře zájezdy,
- pokud by nakoupil a prodal jen 1 službu - např. vstupenky do divadla... o 1 službu může jít jen v případě dopravy nebo ubytování,
V tomto případě se nepoužije zvláštní režim, ale běžný režim, tzn. při nákupu jedné služby, která není pro účely DPH cestovní službou lze uplatnit nárok na odpočet, při prodeji vystavím fakturu s daní.

Kdy se NEMUSÍ použít zvláštní režim: pokud plátce prodává cestovní služby jinému podnikateli (firmě) pro její ekonomické činnosti a všechny tyto služby jsou poskytnuty pouze v tuzemsku (např. CK prodá ubytování a stravování firmě pro účely teambuildingu pro zaměstnance, teambuilding se koná u Máchova jezera ) - plátce může v tomto případě uplatnit standardně daň na výstupu - firma si pak může nárokovat DPH na vstupu.

Daň se přiznává pouze ke dni DUZP - je zde výjimka - DPH se nepřiznává ze záloh, ale až ke dni DUZP. DUZP je den poskytnutí poslední služby.

Místo plnění: místo, kde je sídlo poskytovatele služby - u CK se sídlem v ČR, která poskytuje cestovní služby to je tedy tuzemsko, bez ohledu na to, že je cestovní služba poskytnuta v ČR, v EU nebo ve 3. zemi.

DPH u služeb cestovního ruchu:
 21 %
pokud budou službu poskytnuty
 mimo území EU - jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet.

čtvrtek 28. června 2018

Nové UOL Revue je na světě!




Co v aktuálním čísle najdete?
  • Když je táta na dovolené
  • Změny DPH u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží
  • Soutěž: Labyrint






neděle 24. června 2018

Odměna jednatele a nárok na cestovní náhrady


Příjmy jednatele patří z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) pod příjmy dle § 6 ZDP - příjmy ze závislé činnosti, i když na výkon činnosti má jednatel sepsanou smlouvu o výkonu funkce a z právního hlediska je vztah jednatele a společnosti vztahem obchodním, nikoliv vztahem pracovně-právním.
Všechny požitky a složky odměny, které náleží jednateli, by měly být výslovně uvedeny v této smlouvě a odsouhlaseny valnou hromadou společnosti (§ 59 a § 60 zákona č. 90/2013 Sb., o obchodních korporacích) - to se týká i cestovních náhrad. Pokud odměna a jiné benefity či složky odměny ve smlouvě uvedeny nejsou, nelze tyto odměny jednateli poskytnout. 

Pokud není ve smlouvě uvedeno žádné odměňování, je jeho funkce považována za bezplatnou.

Může být funkce jednatele bezplatná?
Dle vyjádření GFŘ vztahující se k jednateli (KOOV 468/16.12.15 Daňové důsledky bezplatného výkonu funkce nebo jiné činnosti):
- pokud je jednatel společníkem společnosti, tak ano, pokud není jednatel společníkem - je bezplatný výkon funkce považován za majetkový prospěch společnosti a společnost dodaní tento prospěch cenou obvyklou - ve výši obvyklé odměny. Na tuto situaci lze aplikovat § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 a § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP - tzn. dodanění majetkového prospěchu - zvýšení základu daně
a zároveň pokud jsou splněny podmínky, že takový majetkový prospěch je využíván jen k ekonomické činnosti společnosti, je možno opět základ daně snížit o stejnou nebo poměrnou částku, a to do jaké míry je majetkový prospěch využit k výkonu ekonomické činnosti. 


Mohou být jednateli vypláceny cestovní náhrady pokud není odměňován a je jeho funkce bezplatná?
Dle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP: za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti
s výkonem činnosti,
ze které plyne příjem ze závislé činnosti...atd.

Od roku 2014 je upraveno toto znění § 6 odst. 7 písm. a) ZDP,
které se od roku 2014 vykládalo tak, že cestovní náhrady nejsou předmětem daně z příjmů pouze
u poplatníků, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti - tedy těm poplatníkům, kteří
pobírají příjmy ze závislé činnosti.

Dřívější znění § 6 odst. 7 písm. a) ZDP: za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují
a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti...atd.


Pokud tedy náležely cestovní náhrady poplatníkům, kterým neplynuly příjmy ze závislé činnosti, považovaly se takové odměny za úplatný příjem pobíraný v souvislosti s jejich činností - stejně jako kdyby jim byla vyplacena odměna - s dopady do daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění.

Aktuálně:
Komora daňových poradců předložila Generálnímu finančnímu ředitelství k posouzení tuto problematiku jako příspěvek v rámci KOOV č. 520/02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti
s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby.
Příspěvek byl dán k projednání na GFŘ dne 6. 4. 2018 a požadovalo se, aby byl potvrzen závěr, že i v případě, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena orgánu právnické osoby bezplatně (tzn. bez odměny), uplatní se u příjmů dle § 6 odst. 7
ZDP (cestovní náhrady) vyloučení ze zdanění, neboť to odpovídá daňové logice, které by se mělo dát přednost před gramatickým výkladem zákona.

Dne 2. 5. 2018 GFŘ potvrdilo tento závěr:
Fyzická osoba vykonávající funkci člena orgánu právnické osoby nemusí za tuto činnost pobírat odměnu a přesto má jako zaměstnanec nárok v souvislosti
s výkonem této funkce na vynětí příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 ZDP.
Jinými slovy: je potvrzeno, že cestovní náhrady nepodléhají dani z příjmů ani
u jednatelů, kteří nepobírají za výkon své funkce odměnu.