pondělí 26. listopadu 2018

Ostatní příjmy fyzických osob

S blížícím se koncem roku je dobré si připomenout, jaké všechny příjmy by měla fyzická osoba uvést ve svém daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Příjmy, na které se nejčastěji zapomíná, jsou právě příjmy uvedené v § 10 zákona o daních z příjmů – tzv. ostatní příjmy.

Jde o příjmy, které se nedají zahrnout do žádné z ostatních čtyř skupin:
1) příjmy ze závislé činnosti - § 6;
2) příjmy ze samostatné činnosti - § 7;
3) příjmy z kapitálového majetku - § 8;
4) příjmy z nájmu - § 9.

Velkou skupinou jsou z prodeje nejrůznějšího majetku, kterým byl nedávno věnován samostatný článek.

Typickým příkladem jsou různé příležitostné příjmy z činnosti či nájmu. Tyto příjmy jsou osvobozeny, pokud jejich celková výše nepřesáhne 30000 Kč ročně.
V případě činnosti o příjmy typu příležitostná výpomoc sousedovi, náhodný prodej vlastních výrobků známým a další náhodné a ojedinělé příjmy, nesmí jít o činnosti provozované soustavně za účelem zisku – zde bývá těžké určit hranici, zda jde ještě o příležitostnou činnost, nebo již o podnikání, ve sporných situacích doporučujeme se spíše přiklonit k tomu, že jde o podnikání a zavčas se podle toho zařídit. V případě nájmu se může jednat pouze o příležitostný nájem věcí movitých, nájem věcí nemovitých patří vždy do § 9, případně i do § 7. Opět musí jít o náhodnou činnost typu půjčení sekačky sousedovi či třeba člunu kamarádovi za úplatu.
Mezi příležitostné příjmy patří také příležitostná zemědělská činnost, třeba prodej přebytků ze zahrádky či příležitostný odchov zvířat, příjem z chovu včel. V případě příjmu z chovu včel je u poplatníků s počtem včelstev do 60 oceněn příjem na 500 Kč za jedno včelstvo.
U příležitostné zemědělské činnosti lze uplatnit paušální výdaje ve výši 80%, to je ve skupině ostatních příjmů ojedinělá situace, kde lze uplatnit paušální výdaje. Samozřejmě lze uplatnit stejně jako u ostatních příjmů v této skupině i skutečné výdaje na dosažení příjmu do výše příjmu.


Důležitým typem příjmu je také dodanění dříve uplatněných nezdanitelných částí základu daně, u kterých došlo později k porušení pravidel, nejčastěji se toto stává při zrušení penzijního připojištění či životního pojištění, případně i částečném výběru – zde je třeba dodanit uplatněné nezdanitelné části za 10 let zpětně, případně rovněž příspěvky zaměstnavatele. Rovněž v případě uplatněných úroků na financování bytových potřeb může tato situace napsat, např. pokud se na pozemku nezačne do 4 let stavět či nedojde k nastěhování do dokončeného domu atd.

Další velkou skupinou jsou bezúplatné příjmy. Řada z nich je osvobozena – osvobození bezúplatných příjmu se věnuje samostatný § 4a (např. úplné osvobození dědictví a řada dalších možností osvobození), další osvobození je uvedeno přímo v § 10, kde je uvedeno osvobození darů od konkrétních osob blízkých a také osvobození drobných příležitostných darů do 15000 ročně od jedné osoby.

Další příklady příjmů daněných v § 10 jsou např.:
- příjmy ze zděděných práv průmyslového a jiného duševního vlastnictví;
- výhry a ceny z různých soutěží (také řada možnost osvobození);
- příjem obmyšleného ze svěřenského fondu (osvobození v situacích, kdy byl majetek vyčleněn z majetku osoby blízké, od které by byl bezúplatný příjem osvobozen;
a řada dalších příjmů. Tím, že jde o „zbytkovou“ kategorii, nelze vytvořit ucelený výčet příjmů, které sem spadají, ale patří sem všechny příjmy i neuvedené, které nelze zařadit jinam a jsou předmětem daně.

K příjmům v § 10 lze uplatnit skutečné výdaje na dosažení příjmu, pouze u příležitostné zemědělské činnosti jsou možné i výdaje paušální. Oproti výdajům u příjmů z podnikání a pronájmu nelze uplatnit výdaje na zajištění a udržení příjmu, lze uplatnit jen výdaje bezprostředně s konkrétním příjmem související. V § 10 nelze nikdy uplatnit ztrátu, výdaje lze tedy uplatnit jen do výše příjmu. Vzhledem k velké nepravidelnosti a náhodnosti těchto příjmů neovlivňuje daň z těchto příjmů zálohy na další období, pro výpočet záloh se bere daňová povinnost, jaké by poplatník dosáhl bez ostatních příjmů.

pondělí 19. listopadu 2018

Kryptoměny

Obchodování s virtuální či digitální měnou, tzv. kryptoměnou zaznamenalo v posledních dvou letech velký nárůst a je tedy třeba se zabývat otázkami jakým způsobem se kryptoměny vykazují, účtují a zdaňují.
Současná česká účetní legislativa však způsob účtování a vykazování digitálních měn neobsahuje. Ministerstvo financí vydalo na svých webových stránkách dne 15. 5. 2018 sdělení, dle kterého je digitální měna nehmotná movitá věc a nelze ji považovat za bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze, není tedy měnou, i když se měnou nazývá.


Účetnictví

V účetnictví se digitální měna bude vykazovat v položce Zásoba:
- v případě nákupu a prodeje jako Zboží,
- v případě její těžby jako Výrobek.
Protože se nebude o kryptoměně účtovat jako o peněžním prostředku, nebudou se vykazovat ani případné kurzové rozdíly.

Účtování kryptoměny jako Zboží
- nakupovaná kryptoměna se ocení v pořizovací ceně,
- do nákladů se pořizovací cena dostane až v případě prodeje,
- pro vyskladnění kryptoměny se použije ocenění skutečnou pořizovací cenou, metodou FIFO či metodou váženého aritmetického průměru,
- stejně jako ke každé jiné položce Zboží lze tvořit ke kryptoměně nedaňové opravné položky, pokud by byla reálná cena nižší než cena pořizovací.

Účtování kryptoměny jako Výrobek
- ocení se ve vlastních nákladech výroby a evidovat a účtovat se bude dále standardně jako jakýkoliv jiný výrobek.

Daň z příjmů

Právnická osoba: nákup a prodej kryptoměny bude u právnické osoby součástí jejího obecného základu daně a bude se zdaňovat daní z příjmů právnických osob.
Fyzická osoba: může obchodování s kryptoměnou provozovat v rámci svého podnikání (a zdaňovat jako příjmy z podnikání dle § 7 ZDP), popř. s nimi může obchodovat mimo obchodní majetek a zdaňovat tyto příjmy jako Ostatní příjmy v § 10 ZDP - potom se tato činnost posuzuje jako správa vlastního majetku (§ 10 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP) a neuplatní se zde žádné osvobození.
Na těžbu kryptoměny je však třeba mít vždy živnostenské oprávnění, je to volná živnost: Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti - tuto činnost musí tedy fyzická osoba zdaňovat vždy jako příjem z podnikání dle § 7 ZDP.
V případě těžby kryptoměny se zdaňuje až prodej kryptoměny tzn. směna kryptoměny za jinou kryptoměnu či za běžnou měnu (tzv. fiat měnu).
Pod pojmem „směna“ si však musíme představit vlastně prodej zásoby.


Daň z přidané hodnoty

Těžba kryptoměny není předmětem DPH, z toho také vyplývá, že při nákupu zařízení na těžbu kryptoměny si neuplatníte nárok na odpočet DPH.
Obchodování s kryptoměnou je dle zákona o DPH finanční službou dle § 54 ZDPH, což je osvobozená činnost bez nároku na odpočet DPH. Jinými slovy příjmy z prodeje kryptoměny nepodléhají DPH a u souvisejících přijatých plnění nelze uznat nárok na odpočet DPH.

V případě, že je firma již plátcem DPH a bude se zabývat vedle svých zdanitelných činností i nákupem a prodejem kryptoměn, bude muset pečlivě sledovat svá přijatá plnění (nákupy) a u plnění souvisejících s kryptoměnou (osvobozeným plněním) nárok na odpočet neuplatnit a u plnění souvisejících s firmou jako celkem bude muset nárok na odpočet krátit koeficientem dle § 76 ZDPH.

V případě, že je firma neplátcem DPH a sleduje si obrat pro případné povinné plátcovství (za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců 1 mil. Kč), musí počítat s tím, že opakovaná tržba z prodeje kryptoměn se do obratu bude započítávat (pokud se nebude jednat pouze o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně).


neděle 4. listopadu 2018

Změny v platbě sociálního pojištění OSVČ

OSVČ je osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost.
 

OSVČ hlavní má vždy povinnost platit zálohy na sociální pojištění.Sociální pojištění zahrnuje:
– pojistné na důchodové pojištění (28 % z vyměřovacího základu)
– příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 % z vyměřovacího základu)
– pojistné na nemocenské pojištění (2,3 % z vyměřovacího základu).
Platba na nemocenské pojištění není povinná, proto většina OSVČ platí jen 29,2 % z vyměřovacího základu, zbytek je placen na dobrovolné bázi.
OSVČ hlavní je však vždy účastna důchodového pojištění a platí měsíčně zálohy, které po skončení kalendářního roku na tzv. Přehledu příjmů a výdajů vypořádá dle skutečnosti.
Změny s účinností od 1.1.2019:
zálohy na sociální pojištění budou od ledna 2019 splatné vždy v daném měsíci – tedy záloha za leden bude splatná od 1.1. do 31.1.
doposud: záloha byla splatná do 20.dne následujícího měsíce, tedy do 20.12. platila vždy OSVČ zálohu za listopad a do 20.1. zálohu za prosinec.
Jak to tedy bude v prosinci 2018: vzhledem ke změně splatnosti záloh – do 20.12 zaplatí OSVČ zálohu za listopad, záloha za prosinec není za rok 2018 již povinná a OSVČ jí letos nemusí platit, pokud by OSVČ chtěla zaplatit zálohu za prosinec 2018 dobrovolně, musí tak učinit od 21.12. do 31.12.2018, veškeré platby v lednu se totiž již budou započítávat na zálohu za leden.

pondělí 8. října 2018

Pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU

Zákon o DPH upravuje speciální postup při nákupu (pořízení) nového dopravního prostředku z jiného členského státu a to jak pro plátce tak i pro neplátce (ať už neplátce podnikatele tak i běžného občana).



Co se rozumí pod pojmem nový dopravní prostředek je definováno v § 4 odst. 4 písm. b)


1. motorové pozemní vozidlo s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6000 km,

2. loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti, nebo

3. letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu,


Pokud tedy kdokoliv bude pořizovat nový dopravní prostředek, který odpovídá výše uvedené definici z jiného členského státu EU, je povinen odvést českou DPH.

Pokud nový dopravní prostředek pořizuje plátce od osoby registrované k dani v jiném členské státě, uskutečňuje klasické pořízení zboží z jiného členského státu, zahrne částku úplaty do svého daňového přiznání , přizná daň a dle splnění podmínek pro nárok na odpočet může mít plný nárok, částečný nebo žádný.

Pokud nový dopravní prostředek pořizuje plátce od osoby neregistrované k dani v jiném členské státě také uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu,které je předmětem daně, ale je ještě navíc povinen k daňovému přiznání přiložit tiskopis „Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku“ a kopii daňového dokladu, který mu vystaví dodavatel.

Pokud nový dopravní prostředek pořizuje neplátce ( nepodnikatel i běžný občan), je povinen podat přiznání k dani z přidané hodnoty ( s uvedením této skutečnosti zaškrtnutím správného políčka v tiskopise přiznání) , ke kterému přiloží „Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku“ do 10 dnů od pořízení. Správce daně na základně tohoto podaného daňového přiznání daň vyměří , a pořizující osoba je povinna ji zaplatit do 25 dnů ode dne, kdy byla daň vyměřena.

Všechny osoby, které pořizují nový dopravní prostředek, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel můžou před podáním daňového přiznání podat Hlášení o pořízení nového motorového vozidla a zaplatit zálohu ve výši daně z ceny pořízení, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání. K tomuto hlášení je nutné přiložit kopii daňového dokladu, který vystavil dodavatel z jiného členského státu. Zaplacení zálohy správce daně potvrdí.

Většinou je tento postup při registraci vozidla požadován.











neděle 30. září 2018

Prodej majetku fyzické osoby a daň z příjmu



Podzim je vhodné období, kdy je čas začít myslet na daňové přiznání k dani příjmu fyzických osob a jaké všechny příjmy bude třeba za daný rok zdanit. Mezi příjmy nejčastěji opomíjené, a to přestože jde často o zásadní částky, patří příjmy z prodeje majetku fyzické osoby.

Tyto příjmy lze rozdělit do těchto skupin:

1) příjmy z prodeje nemovitostí
2) příjmy z prodeje hmotného movitého majetku
3) příjmy z prodeje cenných papírů a majetkových podílů
4) příjmy z prodeje nehmotného majetku





V řadě případů, které si dále rozebereme, jsou naštěstí tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů. Ani to však nemusí být vždy výhrou, protože pokud takovýto osvobozený příjem přesáhne částku 5 milionů, je povinnost tento příjem u FÚ hlásit samostatnou písemností (termín je stejný jako pro podání daňového přiznání), a to pod hrozbou vysoké pokuty. Tato povinnost platí i pro jiné osvobozené příjmy ve výši nad 5 milionů, nejen pro prodej majetku

Naopak to, že příjem není osvobozen, nemusí znamenat vždy vysokou daňovou povinnost, protože od příjmu lze odečíst výdaje na dosažení tohoto příjmu.

Příjmy z prodeje majetku, který není obchodním majetkem, se daní v rámci § 10 – ostatní příjmy a je zde řada možností osvobození.

Příjmy z prodeje obchodního majetku patří mezi příjmy z podnikání a možnost osvobození zde obvykle není. Výhodou u příjmů z prodeje obchodního majetku zde může být např. možnost tvorby daňové ztráty, která u ostatních příjmů možná není.

Prodej nemovitosti a daň z příjmů fyzických osob

Existují tři základní situace, kdy je příjem z prodeje nemovitostí od daně osvobozen (vždy jde o nemovitost, kterou vlastník neměl a nemá v obchodním majetku):
 
Prodávající vlastní nemovitost více než 5 let. Potom je příjem z prodeje nemovitosti osvobozen od daně, do daňového přiznání se neuvádí. Do doby vlastnictví se počítá v případě dědění v řadě přímé i doba vlastnictví zůstavitele.
Prodávající v nemovitosti bydlel před prodejem alespoň 2 roky, opět je příjem osvobozen, neuvádí se do daňového přiznání.
Prodávající v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydlel a příjem z prodeje použije v období 1 roku před prodejem nebo 1 roku po prodeji k uspokojení vlastní bytové potřeby, opět je příjem osvobozen, neuvádí se do daňového přiznání. Takovýto příjem se ale hlásí správci daně do konce roku, ve kterém k příjmu došlo.
V ostatních případech je prodej nemovitosti předmětem daně, proti příjmu z prodeje lze uplatnit výdaje na její pořízení, případně výdaje spojené s prodejem. Příjem z prodeje se uvádí do daňového přiznání spolu s ostatními příjmy ( zaměstnání, podnikání, pronájmy) osoby po skončení roku.
Pokud nemovitost byla v obchodním majetku, nelze výše uvedena osvobození použít, a to po dobu 5 let (osvobození z důvodu doby vlastnictví), případně 2 let (osvobození z důvody doby bydlení) po vyřazení z obchodního majetku.


Prodej hmotného movitého majetku a daň z příjmu fyzických osob

Příjmy z prodeje hmotného movitého majetku jsou obecně osvobozené, ale i zde je několik výjimek:

1) prodej majetku, který byl zařazen v obchodním majetku, je osvobozen až po uplynutí lhůty 5 let po vyřazení z obchodního majetku;

2) prodej motorového vozidla, letadla nebo lodě (nezařazeného v obchodním majetku) je osvobozen až 1 rok po nabytí;

3) příjmy z (příležitostného) prodeje vlastních výrobků, plodin, odchovů – nejsou považovány za příjem z prodeje majetku, ale za příležitostnou činnost. Tyto příjmy jsou osvobozeny jen do limitu 30000/rok za souhrn všech příležitostných činností.

Prodej cenných papírů a majetkových podílů a daň z příjmu fyzických osob

I v případě prodeje cenných papírů a majetkových podílů připadá v úvahu jak osvobození, tak i zdanění takového příjmu. Osvobozené jsou takovéto příjmy v těchto situacích:

1) prodej cenných papírů nepřesahující částku 100 000 Kč za zdaňovací období. Toto osvobození se oproti jiným typům osvobození týká i cenných papírů zařazených v obchodním majetku;
 
2) prodej cenných papírů po uplynutí lhůty tří let držení; v případě cenných papírů zahrnutých v obchodním majetku je možné toto osvobození až tři roky po ukončení činnosti (nestačí zde tedy samotné vyřazení z obchodního majetku jako tomu bylo u hmotného majetku);

3) prodej podílu v obchodní korporaci po uplynutí lhůty 5 let od pořízení nebo navýšení nabývací ceny majetkového podílu; v případě podílů zařazených v obchodním majetku nelze osvobození uplatnit ještě 5 let po ukončení činnosti.


Prodej nehmotného majetku a daň z příjmu fyzických osob

V poslední době jde nejčastěji o transakce s tzv. kryptoměnami, např. bitcoiny. Pro tyto transakce v současnosti žádná možnost osvobození neexistuje, tyto příjmy se tedy obecně daní.


Na závěr

Pro naprostou většinu výše uvedených osvobození platí (stejně jako v jiných situacích), že nesmí jít v dané situaci o podnikání, tj. činnost provozovanou soustavně za účelem zisku. Posouzení takovéto situace je vždy individuální. Rovněž posouzení daného osvobození může být značně komplikované a ve sporných situacích je vhodná konzultace s daňovým poradcem.