středa 18. března 2020

Jak se změní daňové kontroly v roce 2020?


Chystaná novela daňového řádu pro rok 2020 přináší řadu významných změn. Novinky se budou týkat i oblasti daňových kontrol.

V současnosti se kontrola zahajuje neformálním kontaktem správce daně s daňovým subjektem. Tj. berní úředník obvykle zavolá a domluví si s poplatníkem termín zahájení kontroly. Teprve v případě, kdy je poplatník nekontaktní, může správce daně vydat výzvu k zahájení daňové kontroly.

Nově bude na vůli správce daně, zda zvolí neformální nebo korespondenční postup. Tj. bude moci daňovému subjektu rovnou zaslat oznámení o zahájení daňové kontroly. 

Kontrola pak bude zahájena doručením tohoto oznámení, tj. v momentě, kdy se poplatník přihlásí do datové schránky (aniž by oznámení otevřel), nebo v případě doručování písemnosti v listinné podobě převzetím zásilky, případně po 10 dnech od uložení zásilky při jejím nepřevzetí.

Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že po zahájení už nemůže poplatník platně podat dodatečné přiznání, na jehož základě mu hrozí pouze úrok z prodlení, nikoli však 20% penále z doměřené daně v případě jejího doměření na základě daňové kontroly.

Další změnou je, že na rozdíl od současné úpravy, kdy daňová kontrola je zahájena úkonem vůči daňovému subjektu, při kterém správce začne provádět vlastní kontrolní činnost, nově ji může začít provádět bez zbytečného odkladu, to znamená, že kontrola bude platně zahájena jejím pouhým oznámením, aniž by ji správce skutečně začal provádět.

Ukončení kontroly se také obejde bez osobního kontaktu – namísto projednání zprávy o daňové kontrole správce daně zašle oznámení o jejím ukončení.

Plánová platnost novely je 1. května nebo 1. června 2020.

pondělí 16. března 2020

Konec levných nákupů z Číny?

Začátkem března Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení novelu zákona o DPH, která zruší osvobození při dovozu zásilek do hodnoty 22 EUR. 
Důvodem je srovnání podmínek mezi firmami z EU, které DPH musí odvádět, a firmami ze třetích zemí, které mají své dodávky do Evropy do této hodnoty o DPH levnější. 
Dalším důvodem je manipulace s hodnotou dováženého zboží.
Aby nám to nebylo líto, toto opatření se zavádí na základě novely evropské směrnice o DPH a bude
platit v celé EU.
Novela by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2021.
Náš tip: Nakupujte u Alibaby dokud to jde.

středa 4. března 2020

Automobil v podnikání, 1.díl: Jak na odpočty a odpisy?

V současné době si nelze představit podnikání bez aut – osobních, nákladních nebo dodávek. Auta lze pro podnikání využívat na základě různých právních titulů – auto pořízené koupí a zařazené do obchodního majetku, najaté formou leasingu, či auto vypůjčené na základě výpůjčky. K podnikání lze používat i auto soukromé.

V dnešním díle si řekneme něco o účetních a daňových souvislostech pořízení auta koupí do majetku podnikatelského subjektu.


Zákon o daních z příjmů stanoví, že majetek přesahující hodnotu 40.000 Kč je třeba zahrnout do majetku podnikatelského subjektu a do nákladů jeho hodnotu postupně uplatňovat formou odpisů. Doba odpisování pro daňové účely činí 5 let, lze použít rovnoměrné nebo zrychlené odpisy, jejichž sazby jsou pevně stanoveny.

Účetní předpisy hodnotu majetku ani dobu odpisování nestanoví. Z praktického hlediska lze podnikatelům, kteří vedou účetnictví, doporučit jako hranici pro zařazení do majetku také hodnotu 40.000 Kč.

Pro účely účetnictví si podnikatelský subjekt stanoví dobu odpisování podle skutečného použití auta – půjčovna třeba dva roky a podnikatel, který jezdí málo, třeba osm let. Rozdíl mezi daňovými a účetním odpisy se zohlední v daňovém přiznání. Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci toto nemusí řešit a do výdajů si pouze uplatňují daňové odpisy. Odpisovat lze až po zaevidování auta v registru motorových vozidel a vydání technického průkazu.

V současné době není stanovena maximální pořizovací cena auta pro odepisování, tzn. podnikatel si může koupit auto dle svých představ. Jen je třeba mít na paměi, a to i pro případ pořízení víc aut, že by podnikatel měl být schopen prokázat, že mu auta slouží k dosažení příjmů.

Nyní si řekněme něco k dopadům z hlediska DPH.


Obecně má plátce při pořízení auta nárok na odpočet DPH, pokud auto bude používat pro svoji ekonomickou činnost. Nicméně je třeba zohlednit způsob použití automobilu a nárok na odpočet případně krátit. Jedná se o následující situace:

Podnikatel používá vozidlo jak pro svá zdanitelná, tak i osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Mezi tato plnění patří kupříkladu finanční a pojišťovací činnosti, dodání a pronájem nemovitostí, některé vzdělávací činnosti, zdravotní služby, apod. Jako příklad lze uvést situace, kdy podnikatel bude mít cestovní kancelář, jejíž služby podléhají DPH a k ní bude provozovat směnárnu, jejíž činnost je od DPH osvobozena bez nároku na odpočet, nebo bude provozovat stavebniny, kde prodej zboží podléhá DPH a k nim bude pronajímat byty občanům, což je také činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet.

Pokud tedy podnikatel bude auto používat pro oba druhy činností, musí nárok na odpočet krátit. Pokud by v uvedených případech podnikatel používal vozidlo výlučně pro svou zdaňovanou činnost, např. cestovní kancelář nebo stavebniny, má plný nárok na odpočet. Pokud pouze pro plnění osvobozená tzn. směnárnu nebo pronájem bytů, nemá nárok na odpočet vůbec.

Další situací, která má vliv na nárok na odpočet, je použití auta pro soukromé účely. V obou uvedených situacích, tzn. při použití i pro plnění osvobozená od DPH nebo soukromé použití, je třeba při pořízení auta nárok na odpočet zkráHt a další čtyři roky sledovat použití auta pro plnění zdanitelná, osvobozená či soukromé použiU, a podle toho původně uplatněný nárok na odpočet upravit.


Další častou situací je pořízení auta z Evropské Unie.


Dodání vozidla z EU plátci osobou registrovanou k dani je osvobozeným plněním. Plátce uvede pořízení auta do svého přiznání k DPH a uplatní nárok na odpočet. V praxi nicméně dodavatel z EU bude pravděpodobně požadovat uhrazení kupní ceny auta včetně lokální DPH, kterou pak kupujícímu vrátí po zaslání českého technického průkazu.

Pokud bude vozidlo z EU od osoby registrované v EU pořizovat podnikatel neplátce, stane se pořízením identifikovanou osobou. V takovém případě má povinnost se zaregistrovat v ČR k DPH a zaplatit z pořizovací ceny auta v ČR DPH. Identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet a při uskutečňování plnění v tuzemsku vystupuje jako neplátce.

Pořízení auta je v případě podnikatele neplátce vhodné zvážit předem a včas se zaregistrovat jako plátce nebo identifikovaná osoba.

Je vhodné uvést, že pro přihlášení auta v ČR je třeba prokázat, že byla DPH v ČR zaplacena. Výjimkou není pořízení auta v tzv. zvláštním režimu, ať už z ČR nebo z EU. V tomto režimu se za určitých podmínek prodávají ojetá vozidla. Prodávající musí uvést skutečnost, že se jedná o zvláštní režim, na daňovém dokladu, kupující nemá nárok na odpočet. V případě zvláštního režimu prodávající nezdaňuje DPH celou prodejní cenu, ale pouze přirážku.

V případě pořízení auta ve zvláštním režimu třeba z Německa tedy prodejní cena obsahuje německou DPH. Pořízení auta v tomto režimu se nepovažuje za pořízení zboží z EU, takže plátce ho v tuzemsku nepřiznává a neplátci podnikateli nevzniká povinnost identifikace.

V dalším díle si řekneme o daňových dopadech auta užívaného na základě leasingové smlouvy, smlouvy o výpůjčce a soukromého vozidla používaného pro podnikání.

čtvrtek 27. února 2020

Hurá! Strašák podnikatelů „Virtuální sídlo“ je pryč!

Při registraci k DPH byla správcům daně trnem v oku sídla společností v tzv. office housech. 
Často bylo sídlo v office housech důvodem pro odmítnutí dobrovolné registrace k DPH. Paradoxně ale dle zákona by sídlem mohla být hospoda Na Růžku, kde se jednou za 14 ní sejde na obědě vedení společnosti a příjme zásadní rozhodnutí. Na tuto skutečnost už reagoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 9 Afs 216/2018. 

Citujeme: „Soud souhlasí se stěžovatelkou, že v dnešní době není nutné, aby v sídle společnosti byl stále přítomen její zástupce a vykonával zde obchodní agendu. V době internetu, mobilních telefonů, on-line obchodů apod. si lze představit řadu ekonomických činností, které nevyžadují trvalé kancelářské či provozní prostory. Podnikání, které není přímo závislé na konkrétním místě jako je výrobní hala, či kamenná prodejna, lze vykonávat v podstatě odkudkoli. V takovém případě je přesné určení sídla v rámci České republiky z hlediska registrace k DPH irelevantní. Využijí-li tito podnikatelé pro účely zápisu ve veřejných rejstřících službu tzv. office house, tedy virtuální sídlo, která mimo pronájmu sídla společnosti může nabízet i řadu dalších služeb (od přebírání pošty po kompletní účetní a právní servis).

pondělí 17. února 2020

Spolky a DPH


Řada spolků se z pohledu DPH nachází v situaci, kdy jsou sice založeny jako neziskové subjekty, nicméně jejich činnost může podléhat DPH. Členové spolků obvykle platí členské příspěvky, které slouží k financování jejich provozu.
Pro začátek si připomeňme hlavní principy DPH. Předmětem DPH je, a tedy DPH podléhá, mimo jiné dodání zboží nebo poskytnutí služeb, osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku. Osobou povinnou k dani se zjednodušeně řečeno rozumí podnikatel. Zákon o DPH považuje za osobu povinnou k dani i právnickou osobu, která nebyla založena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se pak rozumí jakákoli samostatně prováděná výdělečná činnost, podnikání, ale i využívání majetku za účelem získávání pravidelného příjmu, tj. nájem.
Spolky obvykle provozují hlavní neziskovou činnost, pro kterou byly založeny, která bývá činností ve veřejném zájmu, a k ní někdy činnost vedlejší, výdělečnou, kterou získávají prostředky na svoji hlavní činnost.
Hlavními činnostmi spolků je např. působení jako profesní organizace hájící zájmy svých členů, provozování sportovní činnost, práce s mládeží, ochrana zvířat, kulturní, náboženské aktivity apod.
Vedlejší činnost spolků má obvykle charakter podnikání, a tudíž z hlediska DPH je třeba u ní sledovat kritéria pro případnou registraci k DPH stejně jako u podnikatelských subjektů, tj. obrat u tuzemských plnění, transakce se subjekty z jiných členských států EU apod. Vedlejší činností je třeba hospoda provozovaná fotbalovým klubem, reklamní činnost poskytovaná profesní organizací, placené přednášky nebo semináře, pronájem nemovitého majetku apod.
Složitější situace bývá u činnosti hlavní. Řadu činností nepodnikatelských subjektů zákon o DPH od této daně osvobozuje. Je však nutné zkoumat, zda všechny činnosti poskytované spolkem v rámci hlavní činnosti skutečně splňují podmínky pro osvobození od DPH či zda by se z nich DPH měla odvádět.
V dalších příspěvcích se zaměříme na spolky s konkrétními druhy činností a jejich posouzení z hlediska DPH.