Když jsou potíže, tak je prostě vyřešíme. Petra Kuberová

 Petro, v UOL pracuješ jako vedoucí segmentu Active. Co všechno tvoje práce obnáší?

No dávám pozor, aby všechno fungovalo. Řeším složitější problémy, se kterými mají účetní potíž a pomáhám jim, kdykoliv potřebují. A v neposlední řadě samozřejmě hlídám všechny termíny!

Jaké byly tvoje účetní začátky a čím vším sis prošla?

V UOL jsem začínala jako zadavač dokladů, asi po roce jsem postoupila na pozici juniorní účetní a po delším čase jsem se stala vedoucí bankovních specialistů. Teď o prázdninách mi Jana Jáčová nabídnula, zda bych se stala vedoucí segmentu Active a já do toho po krátkém rozmyšlení šla.

Jak dlouho už jsi v UOL?

Teď v létě to byly 4 roky, letí to.

Kolik klientů máš na starosti?

Je jich bezmála šest stovek.

Máš na svých bedrech velkou zodpovědnost. Jak se s tím vypořádáváš?

Zodpovědnost mi nijak nevadí, naopak, mám ráda výzvy. Se stresovými situacemi se dokážeme docela dobře vypořádat. Když jsou potíže, tak je prostě vyřešíme. Mám dobrý tým a snažím se, aby byl ještě lepší.

Co tě dokáže opravdu naštvat?

Když mi někdo slíbí, že něco udělá v daném termínu a pak je ta práce odfláknutá, nebo není hotová vůbec. Mám vysoké požadavky na sebe i na svoje kolegy, nemám ráda, když je někdo lajdák.

Co máš na své práci nejraději?

Komunikaci s kolegy, komunikaci s klienty a řešení problémů. Jak už jsem říkala, mám ráda výzvy.

A co je naopak nejtěžší?

Teď na začátku je toho hodně, takže je to složitější, ale to se brzo poddá.

Řešíš někdy problémy i mimo pracovní dobu?

Když je potřeba, nemám problém otevřít doma počítač a popracovat. Snažím se ale, abych vše stihla v práci, i když tam někdy zůstanu o trochu déle. Troufnu si říct, že work-life balance mám docela dobře naladěný.

Co děláš ve volném čase? Jak nejraději relaxuješ?

Vzhledem k tomu, že jsem 15 let hrála basket, tak hodně koukám na sport, jezdím se dívat na zápasy. Mám ráda seriály a nejvíc si odpočinu u fyzické práce na naší chalupě na Vysočině, manuální práce je na vypnutí hlavy prima.

V UOL jsem našla nový domov. Simča

Simčo, v UOL pracuješ jako recepční. Co všechno máš na starosti?

Kromě komunikace s klienty celý office, zásilky, poštu, pod sebou mám dva kluky, kteří jezdí svozy, řeším náš e-shop a pomáhám Janě, kdykoliv s čímkoliv potřebuje. Třeba se zařizováním různých akcí, to mě hrozně nabíjí.

Jak dlouho už jsi u nás a co tě k nám přivedlo?

Už to budou tři roky. Pamatuji si to jako dneska, seděla jsem na pískovišti a ženský mě strašily, že už nikdy nenajdu práci. Ten večer na mě vyskočily dva inzeráty, hledali recepční v Alze a v UOL. Nakonec jsem nastoupila do UOL a rozhodně toho nelituji!

Celý život jsem dělala v baru, práce s lidmi mě totiž neskutečně nabíjí. V UOL jsem pořád v kontaktu s lidmi, zmizeli mi ale opilci. Taky je fajn mít normální pracovní dobu, přece jen jsem si říkala, že po 40tce už bych nemusela pracovat od 8 večer do rána.

Jak se ti líbí recepce v nových prostorách?

Nejvíc! Konečně je moje! V těch starých na mě dýchal duch mých předchůdkyň, ale tady si můžu udělat všechno podle sebe. Obecně tu s novými prostory panuje velká spokojenost, pro všechny to byl nový start a kolegové tady působí klidněji.

Říká se, že recepční je vždy první vizitkou firmy. Jaké vlastnosti musí mít?

Musí být inteligentní, usměvavá, příjemná na klienty po telefonu i při osobním kontaktu a taky psychicky odolná. Tady hodně čerpám z toho baru, málokdo mě dokáže rozhodit.

Co máš na své práci nejraději?

Úplně všechno! Troufnu si říct, že jsem tu našla nový domov. Je tu absolutně přátelská atmosféra, skvělí kolegové a žádná faleš. Tohle je k nezaplacení. Přijde mi, že jsme tady všichni na jedné lodi a bojujeme za UOL.

A co je naopak nejtěžší?

Nemám ráda lidi, kteří se bojí přiznat svoji chybu. Taky mi vadí, když všechno nejde jako po drátkách. Nedávno PPL ztratilo balíček, který jsme poslali klientovi. I když to nebyla chyba naše, ale přepravce, začala jsem to osobně řešit. Balíček se nakonec našel a UOL z toho vyšlo v dobrém světle.

Chodí si k tobě lidé také třeba jen popovídat?

No jasně, většina lidí se tu za mnou na recepci zastaví a já jsem jim za to hrozně vděčná. Se spoustou kolegů si povídáme i o osobních věcech.

Vzpomeneš si na nějakou vtipnou historku z recepce?

No těch je hromada, třeba je vtipné, co občas najdeme ve svozových krabičkách. Měli už jsme tu tablet, ovladač od televize nebo obálky s penězi.

Co ráda děláš ve volném čase?

Nejvíc času trávím se svými dětmi. Nedávno jsem začala jezdit na kole a po delším čase jsem se vrátila i k běhu. Mám ráda firemní teambuildingy a jsem milovnice dobrého vína.

Kam se letos chystáš na dovolenou?

Do Turecka. Poprvé v životě jedu se širší rodinou, takže budeme celá parta a mohla by to být pořádná jízda.

Chceš říct něco na závěr?

Chci poděkovat mé nadřízené Janě Jandové i naší šéfce Janě Jáčové, že mi dala šanci. Je naprosto úžasná, no řekněte, kdo jiný by dal holce na recepci služební auto?

Hledám cesty, jak by co šlo udělat efektivněji. Radek Svoboda

Radku, v UOL pracuješ poměrně krátce, co tě k nám přivedlo?

Potřeboval jsem změnu, líbil se mi směr, kterým UOL kráčí, tak jsem si přišel ověřit, že je opravdu vše tak i ve skutečnosti. Bylo, já jsem se Janě zalíbil, a tak jsme se dohodli.

Co všechno máš jako manažer produkce a pravá ruka Jany Jáčové na starosti?

Měl bych zastřešit celou oblast „výroby“, tzn. účetnictví, daně, mzdy a doklady. Začal jsem kompletně studovat službu a jako první se pustil do zefektivnění zadávání dokladů. Mým cílem je, aby všechna oddělení táhla za jeden provaz a pracovala společně na naší vizi.

Jaké byly tvoje účetní začátky a čím vším sis prošel?

Dříve jsem roky pracoval v bance a v pojišťovně, pak jsem dostal nabídku od advokátní kanceláře, abych vedl její divizi účetních služeb, měl jsem za úkol sehnat lidi, kteří účetnictví pro klienty povedou a dále je vést.

Jak vypadá tvůj typický den? Jaké problémy řešíš nejčastěji?

Teď ještě hodně získávám informace, snažím se na všechno dívat pohledem zvenčí, hledat cesty, jak by co šlo udělat jednodušeji a efektivněji, pak to s Janou řešíme.

Co máš na své práci nejraději?

Moc rád pracuji s lidmi. Ta práce je různorodá, baví mě řešení problémů. Spousta z nich je totiž způsobená pouze nekomunikací, to se pak rychle z malého problému stane velký. Základ je vytvořit takové prostředí, aby potíže byly řešeny v samotném počátku, jsou pak totiž poloviční.

A co je naopak nejtěžší?

No nejtěžší je vyjít s některými lidmi. 😃 Většinou se ale vždycky podaří najít společnou řeč, pokud obě strany opravdu chtějí.

Dokáže tě něco opravdu naštvat?

Já už se snažím to nedělat. Jen mě fascinují lidi, kteří si tak dlouho opakují lži, že jim opravdu časem uvěří. Myslím si, že by prošli i detektorem lži.

Vzpomeneš si na nějakou zajímavou historku ze své praxe?

Dodnes nezapomenu na jeden teambuilding. Na chalupě byla k dispozici krásná pec i dřevo, bohužel ale nikdo z účastníků nebyl kuřák a tím pádem nebyl ani oheň. To byla výzva pro účastníky, jak konstruktivně vyřešit problém.

Řešení rychle našel kolega, který vložil papírovou kuchyňskou utěrku do toustovače a během několika vteřin se toustovač vzňal i s utěrkou. Se slovy "kdo chtěl oheň" ještě stačil zapálit kolegyni rukáv fleecové mikiny. Vzhledem k tomu, že fleece se vyrábí recyklací pet lahví, hoří opravdu skvěle. Všechno ale nakonec dobře dopadlo. Kolegyni jsme uhasili bez újmy na zdraví, a i to dřevo jsme nakonec zapálili.

Nosíš si práci i domů?

Nosím, ale vůbec mi to nevadí. Nejsem z těch, kdo by si po pracovní době vypnul telefon a přestal komunikovat.

Co děláš ve volném čase? Jak nejraději relaxuješ?

Mým koníčkem je zahrada. Pěstuji palmy. Poslouchám u toho audioknihy a sbírám novou inspiraci.

A na závěr, jak bys zhodnotil svůj dosavadní čas u nás? Překvapilo tě třeba něco?

Líbí se mi atmosféra tady, je tu dobrá chemie, Jana na sebe navazuje podobné lidi, takže je tu fajn firemní kultura.