neděle 15. ledna 2017

Zápůjčky v roce 2016


Nejdříve malé vysvětlení používaných pojmů

bezúročná zápůjčka (dříve půjčka)

u zápůjček nemusí být sjednán úrok na rozdíl u smluv o úvěru, kde úrok být sjednán musí
smlouva o zápůjčce je upravena v §2390 nového občanského zákoníku

obvyklý úrok

úrok sjednávaný v běžných obchodních vztazích mezi nespojenými osobami

spojené osoby

- podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby minimálně ve výši 25%
- podíl na vedení nebo kontrole jiné osoby – jednatelé, členové představenstva, členové dozorčích rad
- osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty

ceny obvyklé mezi spojenými osobami

Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které jsou sjednávány mezi nespojenými osobami a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně o zjištěný rozdíl.
Toto pravidlo se nepoužije při sjednání úroku nižšího než je úrok obvyklý a to v případě, kdy věřitelem je člen obchodní korporace (společník ať už právnická nebo fyzická osoba)

majetkový prospěch

Výhoda ve výši obvyklého úroku, kterou osoba nemusí hradit při bezúročné zápůjčce
V roce 2016 je tento majetkový prospěch předmětem daně, ale je od daně z příjmů osvobozen pokud jeho výše od jednoho poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100.000,- Kč, Pokud tuto částku přesáhne, zdaňuje se celá částka.
POZOR ale, u zaměstnanců je řešeno odlišně. Za zaměstnance je zde považován i jednatel nebo společník, pokud má za svoji práci pro společnost odměnu.

A nyní se pojďme podívat na daňové posouzení bezúročných zápůjček v nejčastějších případech.
 

Bezúročná zápůjčka od společníka do společnosti

postup u společnosti: u společnosti nevzniká majetkový prospěch, není nutné nijak zjišťovat hodnotu majetkového prospěchu a není žádný daňový dopad
zdanění u společníka: jelikož se jedná o člena obchodní korporace, nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, tedy na straně společníka také není žádný daňový dopad

Bezúročná zápůjčka od společnosti společníkovi

Platí pro společníky, kteří nemají od společnosti příjem za svou práci a rovněž pro půjčky od společnosti dalším osobám (mimo zaměstnanců)
zdanění u společnosti: u společnosti není žádný daňový dopad
zdanění u společníka: pokud majetkový prospěch ( obvyklý úrok) z důvodu nehrazení úroků přesáhne 100.000,- Kč, společník zdaňuje tuto částku jako příjem z kapitálového majetku ve svém daňovém přiznání (pokud nedosáhne 100.000,- Kč je osvobozen). Pokud by společník prokázal, že zapůjčené prostředky využil k dosažení zdanitelných příjmů (např. použil zapůjčené prostředky ke svému podnikání celé nebo z části) opět by nemělo žádný daňový dopad resp. pouze částečný.
Příklad 1:
Společnost půjčí společníkovi na rok bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad. Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.
Příklad 2:
Společnost půjčí společníkovi na rok bezúročně 1 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 70.000,- Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad, společník má příjem osvobozený.
Pokud je půjčka sjednána ve prospěch společníka – fyzické osoby na dobu neurčitou, nebo na dobu delší než 5 let, počítá se úrok za 5 let, majetkový prospěch vzniká k datu poskytnutí půjčky
Příklad 3:
Společnost půjčí společníkovi na dobu neurčitou bezúročně 500 tis. Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Majetkový prospěch je tedy ve výši 5 * 500 tis. * 0,7 = 175.000,- Kč. Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 175.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Bezúročná zápůjčka od osoby, která není společníkem, do společnosti

postup u společnosti: tady už bude situace odlišná, u společnosti vzniká majetkový prospěch, který je nutné ocenit obvyklou cenou ( např. za kolik by bylo možné půjčit prostředky v bance) a takto zjištěný obvyklý úrok od jedné osoby za zdaňovací období porovnat s částkou 100.000,- Kč.
Pak mohou nastat 2 situace:
1. Obvyklý úrok je nižší než 100.000,- Kč, není třeba nijak daňově řešit 
2. Obvyklý úrok je vyšší než 100.000,- Kč, celý tento obvyklý úrok zvyšuje základ daně. Pokud ale společnost prokáže, že zapůjčené prostředky (jistina) budou použity k podnikání a v souvislosti se zdanitelnými příjmy, je možné opět základ daně o stejnou částku obvyklého úroku snížit, tedy ve výsledku také nebude žádný daňový dopad. V případě použití pouze části jistiny k dosažení zdanitelných příjmů, základ daně by se snížil pouze o poměrnou část obvyklého úroku a k částečnému zdanění by tedy již došlo.
zdanění u poskytovatele: nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, žádný úrok neobdrží, žádný úrok nebude zdaňovat
Příklad:
Osoba půjčí společnosti bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč. Jednatel nemá žádný daňový dopad. Společnost ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč. Pokud by společnost prokázala, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Bezúročná zápůjčka od společnosti zaměstnanci

Dle zákona o daních z příjmů se za zaměstnance považuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti tedy např. i jednatel, který není společníkem, pobírající odměnu jednatele, nebo společník pobírající za svou práci pro společnost odměnu
Způsob stanovení majetkového prospěchu u zaměstnanců je odlišný.
Stanovuje se až od výše jistiny 300.000,- Kč. To znamená, že do výše půjčky 300.000,- Kč se majetkový prospěch nesleduje.
Výpočet obvyklého úroku se provádí nejméně jedenkrát ročně nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku a takto vypočtený majetkový prospěch je zdanitelným příjmem zaměstnance, tj. přičítá se k jeho mzdě a podléhá dani, zdravotnímu i sociálnímu pojistnému.
Příklad 1:
Společnost poskytne jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši 250.000,- Kč se splatnosí 5 let. Majetkový prospěch se nesleduje.
Příklad 2:
Společnost poskytne 1.10.2016 jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši 450.000,- Kč se splatností 5 let. Majetkový prospěch se vyčíslí až z jistiny nad 300.000,- Kč a každoročně od data poskytnutí vždy nejpozději k 31.12. Při obvyklém úroku 7% bude majetkový prospěch ke zdanění k 31.12.2016 částka 150.000*0,07/365*92=2.646,- Kč, tato částka se přičte ke mzdě za prosinec a spolu s ní se zdaní a odvede se pojistné.


pondělí 9. ledna 2017

Změny záloh na pojistném pro OSVČ od 1.1.2017

Zdravotní pojištění

1.906,- Kč od ledna 2017 (splatnost 8. února), změna je pro všechny osoby

Sociální pojištění

hlavní činnost 2.061,- Kč
vedlejší činnost 825,- Kč

U stávajících podnikatelů se ale záloha nemusí měnit od 1.1., ale změní se až po podání přehledu za 2016.







neděle 18. prosince 2016

Změny v účetnictví a daních od 1.1.2017 - 2. část


Institut nespolehlivé osoby

Další novinka, kterou přináší chystaná novela zákona o DPH, je rozšíření režimu nespolehlivého plátce i na nespolehlivé fyzické a právnické osoby (už několik let platí, že pokud se podnikatel rozhodne obchodovat s firmou označenou jako "nespolehlivý plátce", bude za ni ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění). 
Cílem návrhu je zamezit situacím, kdy podnikatel, který byl veden na seznamu nespolehlivých plátců, zrušil svou registraci plátce DPH. Při následné opětovné registraci tak byl znovu považován za "spolehlivého". Pokud by se nespolehlivá osoba registrovala k DPH, a to v období dvou let od doby, kdy toto označení získala, stala by se automaticky nespolehlivým plátcem. 
Návrh navíc umožní udělení statusu nespolehlivosti de facto každé fyzické nebo právnické osobě, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání. Tím by bylo zajištěno, že by se tyto osoby staly nespolehlivými plátci již v momentě (první) registrace k DPH.



Daňové přiznání na dvě strany

Finanční správa připravila novinku, která uleví řadě plátců. Od nového roku mohou využít pro podání přiznání k dani z příjmů formulář jen o dvou stranách. Vyplnit půjde i elektronicky. Přiznání prostřednictvím nového formuláře mohou podávat zaměstnanci s příjmy pouze od českého zaměstnavatele, kteří nemají další příjmy z podnikání, z nájmů, kapitálové a další vedlejší příjmy. 
Formulář tak využijí zejména ti, kdo mají souběh zaměstnání. Nejčastěji jde o poplatníka, jehož příjmy ze zaměstnání přesáhnou roční částku pro solidární zvýšení daně, tedy 1 296 288 korun.


Paušální daň i pro zaměstnavatele

Další úprava se připravuje v oblasti paušální daně. Její výše se stanovuje obvykle tak, jako by neexistoval minimální daňový základ. Minimální částka daně po slevách na dani z příjmu je 600 korun za zdaňovací období, tudíž v tomto režimu není možné vykázat daňovou ztrátu.
Ačkoliv tato možnost značně snižuje administrativní náročnost a eliminuje riziko chyby v daňovém přiznání, prozatím ji mnoho podnikatelů nevyužívá.
V příštím roce by však podle ní mělo dojít k rozšíření povědomí o této možnosti, zjednodušení a zmírnění podmínek. Doposud platilo, že o paušální daň mohou zažádat jen ti, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti a nemají zaměstnance. Novelou by se měla tato podmínka zrušit a paušální daň by nově mohli využívat také podnikatelé, kteří mají příjmy i ze závislé činnosti, a stejně tak ti, kdo mají zaměstnance.


Nová pravidla odpisu technického zhodnocení



Připravovaná novela zákona o dani z příjmů nově umožňuje odpisovat technické zhodnocení i v případech, kdy dochází k přenechání věci k užití jinému subjektu (například podnájemci nebo novému nájemci při "cesi", tedy postoupení nájemní smlouvy), a to za stejných podmínek, za nichž podle současného znění zákona může odpisovat technické zhodnocení nájemce. 
Dochází tak pro daňové účely k odstranění nelogického znevýhodnění podnájemních vztahů. Přitom rozlišení toho, co je technické zhodnocení a co oprava třeba kanceláře, je poměrně složité (příkladem technického zhodnocení může být stavební úprava − rozdělení kanceláře na dvě menší).


 












neděle 11. prosince 2016

Změny v daních a účetnictví od 1.1.2017 - 1. část


Chvíli před koncem letošního roku přicházejí zákonodárci se změnami daňových a účetních předpisů, které budou mít dopad na podnikání malých a středních podniků. Postupně Vás s nimi seznámíme.
 

Minimální mzda

Od prvního dne nového roku se nařízením vlády zvyšuje minimální měsíční mzda ze současných 9900 na rovných 11 tisíc korun. Hodinová mzda vzroste z 58,70 koruny na 66 korun. Minimální mzda ovlivňuje některé další parametry při výběru daní a sociálního a zdravotního pojištění. Zvýšení minimální mzdy pro rok 2017 tak má dopady do daní z příjmů. Maximální částka "školkovného" na jedno dítě se od 1. ledna 2017 zvyšuje z 9900 korun na 11 tisíc a nárok na daňový bonus na dítě u zaměstnavatele má poplatník v případě, že jeho roční příjmy převýší šestinásobek minimální mzdy.

Současně se zvyšují částky zaručené mzdy, tedy mzdy, kterou musí zaměstnanec minimálně obdržet při určité kvalifikaci, zkušenostech a odpovědnosti při práci. V Česku existuje celkem osm skupin prací s odlišnými hodnotami zaručené mzdy. Nově může činit až 22 tisíc korun. Od ledna si tak například stomatologové, lékaři nebo farmaceuti, kteří patří do sedmé skupiny, přijdou minimálně na 19 900 korun měsíčně. "Nové nařízení taktéž ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem, která je dosud nižší než minimální mzda (9300 korun). Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.


Daňové zvýhodněné na děti

Novela zákona o dani z příjmů pro rok 2017 počítá s dalším navýšením daňového zvýhodnění na druhé a třetí a další dítě, a to na 19 404 korun, respektive 24 204 korun ročně. Změna daňového zvýhodnění se dotkne nejen jednotlivých fyzických osob, které zvýhodnění uplatňují, ale při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti i jejich zaměstnavatelů. Zvýhodnění by měli již při výplatě v lednu 2017 pocítit všichni, kdo odvádějí zálohu na daň. Ostatních se změna dotkne v daňovém přiznání 2018. "Sleva na děti se týká všech, kromě osob, které se rozhodnou využívat výdajových paušálů. Stejně jako dosud pak mají nárok na slevu ti, jejichž roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku životního minima. Nově se však do těchto příjmů nezapočítávají příjmy z pronájmů, ale pouze příjmy z podnikatelské činnosti či závislého zaměstnání.

Zjednodušení zdanění drobných příjmů

Chystaná novela zavádí také zjednodušený systém zdanění drobných příjmů ze závislé činnosti přímo srážkou u zaměstnavatele. Srážková daň ve výši 15 procent by měla být uplatňována nejen u příjmů plynoucích z dohod o provedení práce s měsíčním výdělkem do 10 tisíc korun, ale nově i u zbývajících druhů příjmů ze závislé činnosti, které v úhrnu za jeden měsíc od jednoho zaměstnavatele nepřekročí částku 2500 korun (například odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 2500 korun). Podmínkou uplatnění tohoto zjednodušeného postupu však je, že zaměstnanec nepodepsal u dané společnosti takzvané prohlášení, tedy neuplatňuje u ní nárok na slevu na dani ani na sebe, ani na vyživované děti.







neděle 4. prosince 2016

Zákoník práce v novém ...


Home office

Novela zákoníku práce, jejíž účinnost je stanovena na 1. července 2017, vyvolala u zaměstnavatelů negativní reakce zejména novou úpravou práce z domova neboli home officu. Na tu dosud zákon pamatoval v jediném paragrafu. Nově by zaměstnavatelé museli lidem proplácet náklady na home office, které jim doma s prací vzniknou, nebo by měli zabránit jejich sociální izolaci.

Doručování

Naopak jako ulehčení vnímají zaměstnavatelé nové paragrafy o doručování. Díky nim budou moci jednodušeji ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, který se tomu vyhýbá. Takovému zaměstnanci musel šéf nejdřív zkusit předat výpověď v práci, pokud tam ale dotyčný nebyl, musel ho zaměstnavatel hledat v místě jeho bydliště, případně na místech, kde se obvykle zdržuje. Až když selhaly i tyto pokusy, mohl jako čtvrtou možnost zvolit doručení poštou. To teď odpadne . firma bude moci výpověď rovnou poslat poštou, pokud se nepovede předat ji zaměstnanci v práci.
Zaměstnavatel by měl nově výpověď odeslat na poslední známou adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil písemně. Když ale takovou adresu nikde neuvede, určitě ji bude mít v pracovní smlouvě.
Zlepšení mohou očekávat i zaměstnanci. Pokud se nyní zaměstnavatel rozhodl, že bude doručení jakékoliv písemnosti mařit, tedy že bude například používat adresy falešných sídel, neměl zaměstnanec šanci mu nějakým náhradním způsobem cokoliv doručit. To novela ruší a písemnost se nově bude považovat za doručenou dnem, kdy pokus doručit ji v místě sídla firmy bude neúspěšný.

Láska na pracovišti a souběh funkcí

Do pracovního práva letos zasáhly i soudy. Navázání milostného vztahu s důležitým obchodním partnerem není důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, řekl na začátku roku Nejvyšší soud. V případě, o kterém rozhodoval, dotčená zaměstnankyně kvůli tomuto vztahu sice zneužívala třeba fingované služební cesty, samotný vztah ale podle soudu nemůže být důvodem vyhazovu. Takovým důvodem může být až to, kdyby zaměstnankyně vyzradila důležité skutečnosti týkající se provozu zaměstnavatele nebo obchodního tajemství.
Zákazy milostných vztahů na pracovišti či s obchodními partnery zaměstnavatele mají často firmy obsažené v pracovním řádu. Tento rozsudek jednoznačně naznačil, že bez dalšího tyto zákazy vymahatelné nejsou.
Jako přelomový byl často označován nález Ústavního soudu, který se zaměřil na souběh funkcí. Situaci, kdy má člen statutárního orgánu uzavřen souběžný pracovní poměr také na vedoucí manažerskou pozici, například funkci generálního nebo jiného ředitele, Nejvyšší soud dlouhodobě posuzoval jako zakázanou. Podle Ústavního soudu se ale Nejvyššímu soudu zatím nepodařilo uspokojivě obhájit a vysvětlit, proč by souběh funkcí měl být zakázán.