neděle 20. května 2018

Stravování zaměstnanců

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit (nikoliv zajistit) svým zaměstnancům stravování a to ve všech směnách, přičemž se tato povinnost nevztahuje na zaměstnance vyslané na pracovní cestu. 
Podmínky nároku a způsob zvoleného typu příspěvku na stravování by měl zaměstnavatel jasně stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu.



Může se jednat o příspěvek:
Peněžení tzn. zaměstnavatel přímo poskytne zaměstnanci peněžní částku, která zvýší hrubou mzdu zaměstnance a jedná se tedy o příjem ke zdanění a vstupuje i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (tato varianta se nejeví jako výhodná)

Nepeněžní - bud formou závodního stravování ve vlastním stravovacím zařízení nebo pomocí jiných subjektů nebo příspěvek na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů.
Nejčastějším způsobem zajištění stravování zaměstnanců je poskytnutí příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů tedy tzn. stravenky. Tyto příspěvky jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5-12 hodin. Zároveň musí být splněna podmínka, že je přítomnost zaměstnance na v práci dané směny minimálně 3 hodiny. Přesáhne-li délka směny v úhrnu s povinnou přestávkou jedenáct hodin, lze uplatnit daňově uznatelný náklad na další jedno jídlo za zaměstnance v souladu s výše uvedenými procentními limity. Pro rok 2018 je nejvýhodnější hodnota stravenky 118,- Kč. U zaměstnance se jedná o příjem osvobozený o daně z příjmů a to i v případě, když by zaměstnavatel hradil celou hodnotu stravenky ( u něj by pak hodnota nad daňově uznatelnou částku dle zákona byla daňově neuznatelný výdaj).
Další možnou variantou je možnost provozu vlastního stravovacího zařízení. V takovém případě jsou daňově uznanými výdaji výdaje spojené s provozem kuchyně s jídelnou popř. kantýny jako např. energie, odpisy hmotného majetku, náklady na drobný majetek, mzdy zaměstnanců apod. Naopak nedaňovým výdajem by byla hodnota potravin. U zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem ( myšleno hodnota poskytnutého jídla).
V případě zajištění stravování jiným subjektem např. dovoz jídla do prostor zaměstnavatele se jedná opět o daňově uznatelné výdaje spojené s dovozem jídla a možno poskytnout příspěvek na stravování jak byl popsán výše ( viz stravenky).
Pokud by se jednalo o zaměstnavatele, který provozuje vlastní zařízení, ve kterém poskytuje služby veřejného stravování (tzn. např. restaurace, hotel, kantýny..) a zabezpečuje zde stravování pro vlastní zaměstnance, uznávají se výdaje na provoz jako daňově uznatelné a hodnota potravin daňově neuznatelná (myšleno hodnoty, které se vztahují k jídlům poskytovaným zaměstnancům.)
Je-li zaměstnanec vyslán na školení související s činností zaměstnavatele nebo pracovním zařazením zaměstnance a je v jeho průběhu zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena daňově uznatelným výdajem u zaměstnavatele (u zaměstnance osvobozený příjem).
Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu má nárok na stravné dle zákoníku práce, kterého se nemůže vzdát a zaměstnavatel mu jej musí vyplatit, a nemá již tedy nárok na výše popsané způsoby poskytnutí stravování. Nelze mu tedy např. poskytnout stravenku místo stravného.
Co se týká poskytování dalšího občerstvení na pracovišti jako např. káva, čaj, nealkoholické nápoje, ovoce, zelenina apod. jedná se u zaměstnavatele o nedaňový výdaj s výjimkou neperlivé vody poskytované v jakékoliv podobě – kohoutková, v barelech, v PET lahvích apod. U zaměstnance se vždy jedná o osvobozený příjem.






čtvrtek 10. května 2018

Otcovská dovolená


Od 1. 2. 2018 nabyla účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která zavádí novinku v podobě tzv. otcovské dovolené a výplaty nové dávky: otcovské poporodní péče (dále jen otcovská).

Tato doba dává otcům možnost pečovat po určitou dobu po porodu o matku i dítě, zároveň mít tuto dobu pokrytou rodičovskou dovolenou a také mít možnost čerpat po tuto dobu sociální dávku.


Podmínka nároku na otcovskou:
- účast otce na nemocenském pojištění
- u zaměstnanců je nutno mít uzavřen pracovní poměr, ze kterého je nemocenské pojištění odváděno
- u OSVČ musí nemocenské pojištění trvat min. 3 měsíce před nástupem na otcovskou dovolenou a po dobu pobírání dávky nesmí OSVČ osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Kdy se otcovská čerpá:
- kdykoliv během 6 týdnů od narození dítěte.

Doba po kterou je dávka vyplácena:
max. 7 kalendářních dní, nutno čerpat v celku, při narození více dětí se doba neprodlužuje.

Kdo má nárok na otcovskou:
- otec zapsaný na rodném listě dítěte (není podstatné uzavření manželství s matkou ani stejná domácnost – důležité je prokázat, že otec o dítě pečuje).

Jak žádat o otcovskou:
- zaměstnanec žádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ:
 
 https://eportal.cssz.cz/fas/formservice/filler.open?DocID=241549488
dává žádost o výplatu dávky otcovské – tento formulář po uplynutí podpůrčí doby (max. doba je 7 dnů) zasílá zaměstnavatel na příslušnou OSSZ
- OSVČ žádá o výplatu dávky po skončení podpůrčí doby přímo u své místně příslušné OSSZ.

Jaká je výše otcovské:
- 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (nejčastěji to bude hrubá mzda) za 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou - dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. 
 
Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u otcovské provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 
Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:
  • redukční hranice 1 000 Kč
  • redukční hranice 1 499 Kč
  • redukční hranice 2 998 Kč

Příklad:
Otec má hrubý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč.
Příjem za 12 kalendářních měsíců: 30 000 x 12 = 360 000 Kč.
Denní vyměřovací základ: 360 000 Kč / 365 dní v roce = 987 Kč.
Do výše 1 000 Kč se započítává 100 % z částky 987 Kč.
Výše dávky je 70 % z denního vyměřovacího základu: 70 % z 987 Kč tj. 691 Kč/ na den.
V případě čerpání 7 denní otcovské: 691 Kč x 7 dní = 4 837 Kč.


Zjednodušeně lze shrnout výši dávky takto:
z hrubého příjmu 20 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 3 227 Kč (461 Kč na den)
z hrubého příjmu 25 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 4 032 Kč (576 Kč na den)
z hrubého příjmu 30 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 4 837 Kč (691 Kč na den)
z hrubého příjmu 35 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 5 348 Kč (764 Kč na den)
z hrubého příjmu 40 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 5 831 Kč (833 Kč na den)
atd.

středa 2. května 2018

DPH a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží

Dne 2.1.2018 zveřejnilo Generální finanční ředitelství (GFŘ) na svých webových stránkách informaci, týkající se jednotného postupu v oblasti DPH u služeb přímo vázaných na dovoz či vývoz zboží.
Informace je reakcí na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-288/16 L. Č. ze dne 29. 6. 2017 a GFŘ bude uplatňovat následující výklad osvobození s účinností od 1.3.2018.



Úprava v zákoně:
V § 69 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je upraveno, že služby typu: přeprava zboží či jiná vedlejší plnění přímo vázaná na dovoz či vývoz zboží jsou osvobozeny od DPH.





Na základě rozsudku výše uvedeného GFŘ upřesňuje, že služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží budou osvobozeny od daně pouze tehdy, pokud bude taková služba poskytnuta přímému odesílateli či příjemci zboží – konkrétnímu vývozci, dovozci, odesílateli či příjemci zboží.


Pokud si tedy firma F najme přepravce A k přepravě zboží do třetí země a přepravce A si najme služby dalšího přepravce B - bude přeprava uskutečněná přepravcem B sice poskytnuta v souvislosti s vývozem (dovozem) zboží, ale přepravce B fakturuje přepravu pouze smluvnímu partnerovi vývozce (dovozce), nikoliv samotnému vývozci (dovozci) a taková přeprava se bude fakturovat ve standardním režimu. Teprve přeprava, kterou bude fakturovat přepravce A vývozci (dovozci) bude osvobozena dle § 69 ZDPH, neboť bude fakturována přímo vývozci (dovozci).


Přímo vázaná služba na vývoz (dovoz) je taková služba, která je vyvolána z důvodu uskutečnění vývozu (dovozu), přispívá k jejich realizaci a současně je přímo poskytnuta vývozci, dovozci, odesílateli či příjemci daného zboží.


Upozornění:
služby přímo vázané na dovoz zboží mohou být osvobozeny pouze za předpokladu, že danou službu zahrne dovozce do základu daně při dovozu zboží a odvede z ní daň.

V případě posouzení daných služeb týkající se DPH či jakýkoliv dotazů k dané problematice nás neváhejte kontaktovat.


pondělí 30. dubna 2018

OSVČ na mateřské dovolené

Očekávání příchodu nového člena rodiny je radostná událost, pokud však budoucí rodič je OSVČ, zcela jistě je na místě otázka, jak to bude s podnikáním na mateřské dovolené.

Aby vůbec měla OSVČ nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství, musí si platit dobrovolně nemocenské pojištění. Pro OSVČ platí stejné obecné podmínky jako pro zaměstnance. Kromě podmínky dobrovolného trvání účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou (PPM), musí splnit ještě tyto dvě podmínky:
  • Nemocenské pojištění OSVČ musí trvat aspoň 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM, tato doba se započte do celkové délky 270 dnů
  • OSVČ nesmí v době pobírání dávky peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost
Co to tedy znamená? Že nárok na PPM bude mít pouze ta OSVČ, která dostatečně s předstihem začala platit dobrovolné nemocenské pojištění. Dostatečně s předstihem znamená už v době, kdy plánuje otěhotnět. V okamžiku, kdy už je OSVČ těhotná, je již pozdě.
Pokud má OSVČ zaměstnance, lze v podnikání pokračovat prostřednictvím těchto zaměstnanců, nebo lze samostatnou výdělečnou činnost převést na spolupracující osobu. V praxi to může být např. řemeslná výrobní dílna nebo prodejna, kde výkon samostatné činnosti zajistí zaměstnanci, prodavači nebo rodinný příslušník. Není tedy nutné činnost nijak pozastavovat či rušit.
V situaci, kdy OSVČ nemá zaměstnance a nemůže převést podnikání na spolupracující osobu a ve výkonu samostatné činnosti by pokračovala i na mateřské, dávka PPM by OSVČ nenáležela.
Pokud by však rodič na mateřskou nastoupil za zaměstnání a ne z OSVČ, v tomto případě mateřská jde ze zaměstnání a lze na mateřské začít s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

OSVČ jako vedlejší
U správy sociálního zabezpečení lze uplatnit nárok na PPM jak z titulu účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance, tak i jako osoby samostatně výdělečně činné. Pro přiznání dávky je důležité splnit obecnou podmínku nároku na PPM (účast na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech) a současně vyžadovanou zákonnou podmínku (účast na nemocenském pojištění alespoň 180 kalendářních dní v posledním roce přede dnem nástupu na PPM) z obou činností samostatně. Pokud by obě podmínky byly splněny pouze v souvislosti s účastí na pojištění ze zaměstnání, nikoliv v souvislosti s účastí na pojištění OSVČ, PPM by byla přiznána pouze ze zaměstnání.

Zda to tedy má smysl či nikoliv, je potřeba posoudit i s ohledem na případnou výši PPM, která činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ je souhrn všech započitatelných příjmů za období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byste nastoupila na mateřskou dovolenou a je vydělený počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tj. 365 dní).

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u PPM provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:

1.redukční hranice  1.000 Kč
2.redukční hranice  1.499 Kč
3.redukční hranice  2.998 Kč

úterý 17. dubna 2018

Co vše se schovává pod pojmem zaměstnanecké benefity?


Pojem zaměstnanecké benefity se obecně používá pro výhody, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdu. Tyto výhody mohou být peněžní i nepeněžní povahy. Z hlediska zdanění zde může nastat několik variant:
  1. Podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný výdaj. Jde o nejméně výhodnou variantu s vyšším zdaněním než v případě mzdy. Vzhledem k nevýhodnosti takovýchto benefitů se jimi nebudeme dále zabývat.
  2. Podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj. Je to shodný režim, v jakém se daní mzda, proto poskytování takovýchto benefitů není z daňového hlediska, navíc vzhledem k vyšší administrativní náročnosti pro zaměstnavatele a nižší flexibilitě příjmu pro zaměstnance, příliš výhodné. Patří sem většina účelových peněžních plnění nebo např. poskytnutí služebního automobilu i pro soukromé účely.
  3. Benefit je pro zaměstnance osvobozený od daně a pojistného, pro zaměstnavatele je výdaj daňově neuznatelný. Přestože pro zaměstnavatele je výdaj z hlediska daně z příjmu neúčinný, je poskytování těchto benefitů výhodné, neboť celkové ušetřené náklady na daně a pojistné u zaměstnance jsou zde vyšší než zvýšená daň z příjmu zaměstnavatele.
  4. Benefit je pro zaměstnance daňově osvobozený, pro zaměstnavatele je výdaj daňově uznatelný. Tato kombinace je z daňového pohledu nejvýhodnější.
  5. Bez vlivu na zdanění (benefity nezvyšující peněžní ani nepeněžní příjem zaměstnance jako pružná pracovní doba, možnost práce z domova apod.).





Srovnání celkové částky hrazené zaměstnavatelem (právnickou osobou) na zvýšení čistého příjmu zaměstnance o 1 000 Kč při užití různých typů benefitů:
  1. Benefit podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný výdaj – 1 851 Kč.
  2. Benefit podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj – 1 576 Kč.
  3. Benefit je pro zaměstnance osvobozený od daně a pojistného, pro zaměstnavatele je výdaj daňově neuznatelný – 1 000 Kč.
  4. Benefit je pro zaměstnance osvobozený, pro zaměstnavatele je výdaj daňově uznatelný – 810 Kč.
Z výše uvedeného je patrné, že rozdíly ve zdanění jsou výrazné.
Nejprve se budeme věnovat nejvýhodnější skupině benefitů, tedy těm, které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a osvobozeným příjmem zaměstnance.


Stravenky

Sem patří stravenky, ale jen v přesně vymezené výši. Tato výše je dána jednak maximálním podílem z ceny jedné stravenky – 55 % – a dále absolutní výší – 70 % ze stravného pro tuzemskou cestu v délce 5–12 hodin. Pro rok 2018 je maximální výše daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele 65 Kč. Maximální daňové úspory lze tedy dosáhnout se stravenkou v hodnotě 118 Kč. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenku v nižší výši, např. 60 Kč, je zde daňově uznatelný náklad max. 33 Kč apod. Hodnota stravenky nad tento limit je buď nedaňovým nákladem zaměstnavatele (a osvobozeným příjmem zaměstnance), nebo se sráží zaměstnanci ze mzdy. Zaměstnavatel smí stravenku zaměstnanci poskytnout pouze za odpracovaný den (min. 3 hodiny – ne tedy dovolená, nemoc, neplacené volno...) a pouze jednu stravenku denně.


Životní a penzijní pojištění

Dalším benefitem výhodným z daňového hlediska je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na životní pojištění nebo penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Zde v posledních letech vícekrát došlo ke zvýšení maximální osvobozené výše příspěvku pro zaměstnance na aktuální částku pro rok 2018 – 50 000 Kč za rok. Tento limit je společný pro životní pojištění i penzijní připojištění a příspěvky lze libovolně kombinovat do celkové výše 50 000 Kč ročně, např. 50 000 Kč na penzijní připojištění nebo 20 000 Kč na životní pojištění a 30 000 Kč na penzijní připojištění apod. Podmínkou v obou případech je, aby plnění bylo sjednáno ve prospěch zaměstnance (v případě jeho úmrtí ve prospěch jiné osoby než zaměstnavatele) a jeho výplata proběhne nejdříve za 60 měsíců po uzavření smlouvy a zároveň nejdříve v 60 letech zaměstnance. Smlouva rovněž nesmí umožňovat předčasné výběry. Smlouvu uzavírá zaměstnanec a při jejím uzavření nebo při změně nahlásí pojišťovně, že zaměstnavatel mu bude platit příspěvky. V případě, že celkové příspěvky zaměstnavatele na oba typy pojištění převýší 50 000 Kč ročně, je nutné příspěvek překračující limit zaměstnanci dodanit a odvést z něj zdravotní a sociální pojištění, tedy zdanění je stejné jako u mzdy. U příspěvků zaměstnavatele není již nárok na státní příspěvek u penzijního připojištění ani na snížení daňového základu u zaměstnance.


Vzdělání

Dalším daňově výhodným benefitem jsou různé formy vzdělávání zaměstnanců. Podmínkou je, aby vzdělávání souviselo s prací, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává. Řada znalostí je potřebná pro téměř jakoukoli profesi, obecně uznatelné tedy jsou jazykové kurzy, práce s počítačem, ekonomické kurzy apod. a dále samozřejmě odborné kurzy pro konkrétní profese. Oproti předchozím dvěma benefitům (které byly primárně určeny pouze zaměstnanci a není zde přímá vazba s činností zaměstnavatele) jde v tomto případě o výdaj přímo související s činností zaměstnavatele, není zde tedy určen pevný maximální limit, ale platí obecný postup pro výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Druhá nejvýhodnější skupina benefitů
Dále se budeme zabývat druhou z daňového hlediska nejvýhodnější skupinou benefitů, tedy těmi benefity, které jsou osvobozeným příjmem zaměstnance a nedaňovým nákladem zaměstnavatele.

Mezi nejtypičtější benefity tohoto typu patří příspěvky na kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci nebo zdravotní péči pro zaměstnance, případně i pro jejich rodinné příslušníky. Může jít např. o vstupenky do kina, divadla, knihovny, na koncerty, výstavy, sportovní či vzdělávací kurzy, vstupy do sportovních areálů, příspěvek na dovolenou či letní tábor, lékařská prohlídka apod. Podmínkou je, aby toto plnění bylo nepeněžní (tj. hrazené vždy přímo zaměstnavatelem poskytovateli, nikoli placené zaměstnancem a zpětně proplacené zaměstnanci zaměstnavatelem). V případě příspěvku na rekreaci je limit 20 000 Kč ročně. V ostatních případech není pevně stanovena maximální výše příspěvku, výši příspěvku by však měl být vždy schopen zaměstnavatel ekonomicky odůvodnit.

Příklad:
Srovnání celkových nákladů firmy při poskytnutí benefitu na rekreaci zaměstnance 20 000 Kč se situací, kdy firma poskytne zaměstnanci o 20 000 Kč vyšší čistou mzdu (předpoklad: zaměstnanec i zaměstnavatel se nachází v pásmu, kdy již ze všech příjmů platí daň).
a) Při poskytnutí nepeněžního příspěvku na rekreaci je celkový náklad firmy 20 000 Kč – pouze částka vyplacená cestovní kanceláři, bez vlivu na zdanění.
b) Při navýšení mzdy o 20 000 Kč čistého je superhrubá mzda zaměstnance vyšší o 38 900 Kč a daňová úspora zaměstnavatele je 19 % z 38 900 Kč, tj. 7 400 Kč, celkový náklad je v tomto případě tedy 31 500 Kč.

Podmínky
Ve většině případů je podmínkou, aby šlo o službu, nikoli o zboží. Nově ale patří do této kategorie i dva typy zboží – jednak jde o zboží zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a zdravotnické prostředky na lékařský předpis – typicky jde o různé poukázky do lékáren. Druhým typem zboží, které lze nově zaměstnancům v tomto režimu poskytnout, jsou knihy (včetně obrázkových knih pro děti), kde reklama nepřekračuje 50 % plochy.
V případě vzdělávání a knih mohou nastat dva různé daňové režimy – může jít i o daňový náklad, pokud vzdělávání či knihu zaměstnanec využije pro svou práci pro zaměstnavatele, tj. pokud tím splňuje podmínky nákladu pro dosažení, zajištění a udržení příjmu (viz předchozí článek o benefitech). Nedaňové jsou příspěvky na vzdělávání nesouvisející s prací zaměstnance (např. účetní si udělá na náklady zaměstnavatele fotografický kurz) a dále vzdělávání rodinných příslušníků (zaměstnavatel proplatí výuku angličtiny dítěti zaměstnance). V případě knih jsou daňově uznatelné odborné knihy související s činností zaměstnavatele (prací zaměstnance), které zůstávají majetkem zaměstnavatele.
Daňově uznatelné pro zaměstnavatele jsou také některé příspěvky na zdravotní péči, pokud splňují podmínky základní preventivní péče.

Dále sem patří opět stravenky, a to ta část, která není placena zaměstnancem a zároveň nesplňuje podmínky pro daňovou uznatelnost u zaměstnavatele. Jde tedy o případy, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci více než 55 % z hodnoty stravenky nebo více než 65 Kč (pro rok 2018). Např. pokud je hodnota stravenky 80 Kč a zaměstnavatel přispívá 60 Kč, je 44 Kč daňový náklad (55 % z 80 Kč) a 16 Kč nedaňový náklad (60 Kč – 44 Kč).

Mezi nedaňové benefity pro zaměstnavatele patří také případné další jídlo poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnancům na pracovišti nebo v rámci závodního stravování a dále nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, vyjma neperlivé pitné vody.
Neperlivá pitná voda má specifické postavení, je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a pro zaměstnance zůstává osvobozený nepeněžní příjem.