středa 13. června 2018

Zálohy na daň z příjmu


Do tohoto pátku 15.6. má řada poplatníků povinnost uhradit zálohu na daň z příjmu, proto bychom Vás rádi informovali o základních pravidlech, kterými se tyto zálohy řídí:


- Záloha vychází vždy z posledního daňového přiznání, pokud již je po termínu pro jeho podání, tj. U poplatníků, kterým přiznání za rok 2017 zpracovává daňový poradce, se pro zálohu k 15.6. vychází ještě z přiznání za rok 2016 a to i v případě, že přiznání již bylo podáno. U poplatníků, kteří přiznání již podali a termín utekl standardně 3.4. (případně později, ale dříve než 15.6.), se vychází již z přiznání pro rok 2017.

- Poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost byla vyšší než 30000 Kč, ale ne vyšší než 150000 Kč platí pololetní zálohy vždy do 15. dne 6. a 12. měsíce zdaňovacího období ve výši 40% poslední daňové povinnosti. U poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok (fyzické osoby a většina právnických osob) 15.6. a 15.12., u poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je hospodářský rok se splatnost záloh posouvá dle výše uvedeného pravidla.
Příklad: Hospodářský rok 1.4.-31-3. - splatnost pololetních záloh 15.9. a 15.3.
- Poplatníci s poslední daňovou povinností nad 150000 platí zálohy ve výši 25% daňové povinnosti vždy do 15. dne 3., 6., 9. a 12. měsíce zdaňovacího období.
- Zálohy se zaokrouhlují na stokoruny nahoru.
- Před výpočtem záloh je třeba poslední daňovou povinnost upravit – pokud předchozí zdaňovací období bylo delší či kratší než 12 měsíců, přepočte se povinnost (standardně trojčlenkou) na 12 měsíců. Např. Společnost s ručením omezeným byla zapsána do OR 12.7.2017, v březnu podala přiznání za rok 2017 s povinností 25000 (za 6 měsíců). Přepočtená povinnost je 50000, platí tedy pololetní zálohy 20000 15.6. a 15.12.2018.
- U fyzických osob, které mají příjmy podle § 10 – ostatní příjmy (např. prodej nemovitosti, cenných papírů, příležitostné příjmy, bezúplatné příjmy...) se vychází z povinnosti, která by vyšla, kdyby tyto příjmy neměly.
- U fyzických osob, které mají příjmy podle § 6 – závislá činnost (zaměstnání) a tyto příjmy tvoří alespoň 50% daňového základu se zálohy neplatí. Pokud příjmy ze závislé činnosti tvoří alespoň 15% základu daně a měně než 50%, platí zálohy v poloviční výši.
- Pokud poplatník ukončil činnost, z níž mu zdanitelné příjmy plynuly, nemá povinnost zálohy platit.
- Pokud jsou zálohy neúměrně vysoké vzhledem k aktuálním příjmům, je možno požádat o snížení či zrušení zálohy. V této žádosti se uvádí aktuální výše příjmu (nejčastěji ve formě aktuální výsledovky a návrh nové výše záloh adekvátní k aktuálním příjmům.


pondělí 4. června 2018

Přechodné ubytování a doprava zaměstnanců

Přechodné ubytování


Zaměstnavatel může přispívat na tzv. přechodné ubytování zaměstnanců v případě, že ubytování je v místě výkonu práce zaměstnance a obec není shodná s místem bydliště zaměstnance.




Přechodné ubytování není ubytování na služební cestě.

Ze strany zaměstnavatele: pokud si zaměstnavatel upraví tento příspěvek ve svých mzdových předpisech, posuzuje se tento příspěvek jako daňově uznatelný náklad v plné výši.

Ze strany zaměstnance: dle § 6 odst. 9 písm. g) je hodnota přechodného ubytování, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce osvobozena maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.
V případě, že bude zaměstnavatel přispívat více jak 3 500 Kč měsíčně, rozdíl přidaní zaměstnanci do mzdy i zpojistní.

Doprava do zaměstnání

Zaměstnavatel může přispívat zaměstnancům na dopravu do zaměstnání.
Ze strany zaměstnavatele: pro zaměstnavatele bude příspěvek na dopravu zaměstnanců v plné výši daňovým nákladem, pokud si tento benefit upraví ve vnitropodnikové směrnici.
Ze strany zaměstnance: bude celý příspěvek zdaněn a zpojistněn.

sobota 2. června 2018

Dohoda o provedení práce



Náležitosti dohody

Dohoda o provedení práce (dále jen DOPP) musí mít náležitosti jako jiné pracovní smlouvy.
  • doba, na kterou se smlouva uzavírá
  • výše odměny a podmínky jejího poskytování,
  • zda bude odměna vyplácena hotově, nebo na účet a kdy.
  • specifikaci zaměstnavatele i brigádníka
  • rámcové vymezení pracovní náplně
Na dohodu o provedení práce je možné odpracovat až 300 hodin ročně.
Respektive u každého zaměstnavatele, u kterého má pracovník uzavřenou DOPP, může odpracovat 300 hodin ročně. Dohod o provedení práce může mít uzavřených hned několik.

Jak danit?

a) U jednoho zaměstnavatele nevydělá pracovník více než 10 tisíc a nepodepsal prohlášení k dani - zaměstnavatel srazí daň 15%.

Pracovník příjmy může nebo nemusí nikde uvádět. Pokud ale bude mít v konkrétním roce nízké příjmy a zahrne je do daňového přiznání, bude mu sražená daň vrácena

b) U jednoho zaměstnavatele nevydělá více než 10 tisíc a podepsal prohlášení k dani – daň bude 15%. Její základ ale bude snížen o slevy na poplatníka, dítě, vyživovanou manželku/manžela, atd. Ve většině případů pak vyjde daň nulová.

c) U jednoho zaměstnavatele vydělá více než 10 tisíc – 15% daň, zaměstnavatel strhne automaticky.

Na konci roku vydá zaměstnavatel potvrzení příjmu, pracovník zahrne odměny do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy.

Na co si dát pozor?

Zaměstnanec je účasten na zdravotním a sociálním pojištění (včetně nemocenského), v měsících, kdy jeho výdělek u jednoho zaměstnavatele přesáhl 10 tisíc korun (pozor hrubého). Nic se na tom nemění ani fakt, když má příjmy u vícero zaměstnavatelů, v tomto případě se příjmy nesčítají. Pokud ale má více dohod u jednoho zaměstnavatele, výše výdělků se budou sčítat.

neděle 20. května 2018

Stravování zaměstnanců

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit (nikoliv zajistit) svým zaměstnancům stravování a to ve všech směnách, přičemž se tato povinnost nevztahuje na zaměstnance vyslané na pracovní cestu. 
Podmínky nároku a způsob zvoleného typu příspěvku na stravování by měl zaměstnavatel jasně stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu.



Může se jednat o příspěvek:
Peněžení tzn. zaměstnavatel přímo poskytne zaměstnanci peněžní částku, která zvýší hrubou mzdu zaměstnance a jedná se tedy o příjem ke zdanění a vstupuje i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (tato varianta se nejeví jako výhodná)

Nepeněžní - bud formou závodního stravování ve vlastním stravovacím zařízení nebo pomocí jiných subjektů nebo příspěvek na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů.
Nejčastějším způsobem zajištění stravování zaměstnanců je poskytnutí příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů tedy tzn. stravenky. Tyto příspěvky jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5-12 hodin. Zároveň musí být splněna podmínka, že je přítomnost zaměstnance na v práci dané směny minimálně 3 hodiny. Přesáhne-li délka směny v úhrnu s povinnou přestávkou jedenáct hodin, lze uplatnit daňově uznatelný náklad na další jedno jídlo za zaměstnance v souladu s výše uvedenými procentními limity. Pro rok 2018 je nejvýhodnější hodnota stravenky 118,- Kč. U zaměstnance se jedná o příjem osvobozený o daně z příjmů a to i v případě, když by zaměstnavatel hradil celou hodnotu stravenky ( u něj by pak hodnota nad daňově uznatelnou částku dle zákona byla daňově neuznatelný výdaj).
Další možnou variantou je možnost provozu vlastního stravovacího zařízení. V takovém případě jsou daňově uznanými výdaji výdaje spojené s provozem kuchyně s jídelnou popř. kantýny jako např. energie, odpisy hmotného majetku, náklady na drobný majetek, mzdy zaměstnanců apod. Naopak nedaňovým výdajem by byla hodnota potravin. U zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem ( myšleno hodnota poskytnutého jídla).
V případě zajištění stravování jiným subjektem např. dovoz jídla do prostor zaměstnavatele se jedná opět o daňově uznatelné výdaje spojené s dovozem jídla a možno poskytnout příspěvek na stravování jak byl popsán výše ( viz stravenky).
Pokud by se jednalo o zaměstnavatele, který provozuje vlastní zařízení, ve kterém poskytuje služby veřejného stravování (tzn. např. restaurace, hotel, kantýny..) a zabezpečuje zde stravování pro vlastní zaměstnance, uznávají se výdaje na provoz jako daňově uznatelné a hodnota potravin daňově neuznatelná (myšleno hodnoty, které se vztahují k jídlům poskytovaným zaměstnancům.)
Je-li zaměstnanec vyslán na školení související s činností zaměstnavatele nebo pracovním zařazením zaměstnance a je v jeho průběhu zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena daňově uznatelným výdajem u zaměstnavatele (u zaměstnance osvobozený příjem).
Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu má nárok na stravné dle zákoníku práce, kterého se nemůže vzdát a zaměstnavatel mu jej musí vyplatit, a nemá již tedy nárok na výše popsané způsoby poskytnutí stravování. Nelze mu tedy např. poskytnout stravenku místo stravného.
Co se týká poskytování dalšího občerstvení na pracovišti jako např. káva, čaj, nealkoholické nápoje, ovoce, zelenina apod. jedná se u zaměstnavatele o nedaňový výdaj s výjimkou neperlivé vody poskytované v jakékoliv podobě – kohoutková, v barelech, v PET lahvích apod. U zaměstnance se vždy jedná o osvobozený příjem.






čtvrtek 10. května 2018

Otcovská dovolená


Od 1. 2. 2018 nabyla účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která zavádí novinku v podobě tzv. otcovské dovolené a výplaty nové dávky: otcovské poporodní péče (dále jen otcovská).

Tato doba dává otcům možnost pečovat po určitou dobu po porodu o matku i dítě, zároveň mít tuto dobu pokrytou rodičovskou dovolenou a také mít možnost čerpat po tuto dobu sociální dávku.


Podmínka nároku na otcovskou:
- účast otce na nemocenském pojištění
- u zaměstnanců je nutno mít uzavřen pracovní poměr, ze kterého je nemocenské pojištění odváděno
- u OSVČ musí nemocenské pojištění trvat min. 3 měsíce před nástupem na otcovskou dovolenou a po dobu pobírání dávky nesmí OSVČ osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Kdy se otcovská čerpá:
- kdykoliv během 6 týdnů od narození dítěte.

Doba po kterou je dávka vyplácena:
max. 7 kalendářních dní, nutno čerpat v celku, při narození více dětí se doba neprodlužuje.

Kdo má nárok na otcovskou:
- otec zapsaný na rodném listě dítěte (není podstatné uzavření manželství s matkou ani stejná domácnost – důležité je prokázat, že otec o dítě pečuje).

Jak žádat o otcovskou:
- zaměstnanec žádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ:
 
 https://eportal.cssz.cz/fas/formservice/filler.open?DocID=241549488
dává žádost o výplatu dávky otcovské – tento formulář po uplynutí podpůrčí doby (max. doba je 7 dnů) zasílá zaměstnavatel na příslušnou OSSZ
- OSVČ žádá o výplatu dávky po skončení podpůrčí doby přímo u své místně příslušné OSSZ.

Jaká je výše otcovské:
- 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (nejčastěji to bude hrubá mzda) za 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou - dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. 
 
Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u otcovské provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 
Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:
  • redukční hranice 1 000 Kč
  • redukční hranice 1 499 Kč
  • redukční hranice 2 998 Kč

Příklad:
Otec má hrubý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč.
Příjem za 12 kalendářních měsíců: 30 000 x 12 = 360 000 Kč.
Denní vyměřovací základ: 360 000 Kč / 365 dní v roce = 987 Kč.
Do výše 1 000 Kč se započítává 100 % z částky 987 Kč.
Výše dávky je 70 % z denního vyměřovacího základu: 70 % z 987 Kč tj. 691 Kč/ na den.
V případě čerpání 7 denní otcovské: 691 Kč x 7 dní = 4 837 Kč.


Zjednodušeně lze shrnout výši dávky takto:
z hrubého příjmu 20 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 3 227 Kč (461 Kč na den)
z hrubého příjmu 25 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 4 032 Kč (576 Kč na den)
z hrubého příjmu 30 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 4 837 Kč (691 Kč na den)
z hrubého příjmu 35 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 5 348 Kč (764 Kč na den)
z hrubého příjmu 40 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 5 831 Kč (833 Kč na den)
atd.