neděle 4. prosince 2016

Zákoník práce v novém ...


Home office

Novela zákoníku práce, jejíž účinnost je stanovena na 1. července 2017, vyvolala u zaměstnavatelů negativní reakce zejména novou úpravou práce z domova neboli home officu. Na tu dosud zákon pamatoval v jediném paragrafu. Nově by zaměstnavatelé museli lidem proplácet náklady na home office, které jim doma s prací vzniknou, nebo by měli zabránit jejich sociální izolaci.

Doručování

Naopak jako ulehčení vnímají zaměstnavatelé nové paragrafy o doručování. Díky nim budou moci jednodušeji ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, který se tomu vyhýbá. Takovému zaměstnanci musel šéf nejdřív zkusit předat výpověď v práci, pokud tam ale dotyčný nebyl, musel ho zaměstnavatel hledat v místě jeho bydliště, případně na místech, kde se obvykle zdržuje. Až když selhaly i tyto pokusy, mohl jako čtvrtou možnost zvolit doručení poštou. To teď odpadne . firma bude moci výpověď rovnou poslat poštou, pokud se nepovede předat ji zaměstnanci v práci.
Zaměstnavatel by měl nově výpověď odeslat na poslední známou adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil písemně. Když ale takovou adresu nikde neuvede, určitě ji bude mít v pracovní smlouvě.
Zlepšení mohou očekávat i zaměstnanci. Pokud se nyní zaměstnavatel rozhodl, že bude doručení jakékoliv písemnosti mařit, tedy že bude například používat adresy falešných sídel, neměl zaměstnanec šanci mu nějakým náhradním způsobem cokoliv doručit. To novela ruší a písemnost se nově bude považovat za doručenou dnem, kdy pokus doručit ji v místě sídla firmy bude neúspěšný.

Láska na pracovišti a souběh funkcí

Do pracovního práva letos zasáhly i soudy. Navázání milostného vztahu s důležitým obchodním partnerem není důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, řekl na začátku roku Nejvyšší soud. V případě, o kterém rozhodoval, dotčená zaměstnankyně kvůli tomuto vztahu sice zneužívala třeba fingované služební cesty, samotný vztah ale podle soudu nemůže být důvodem vyhazovu. Takovým důvodem může být až to, kdyby zaměstnankyně vyzradila důležité skutečnosti týkající se provozu zaměstnavatele nebo obchodního tajemství.
Zákazy milostných vztahů na pracovišti či s obchodními partnery zaměstnavatele mají často firmy obsažené v pracovním řádu. Tento rozsudek jednoznačně naznačil, že bez dalšího tyto zákazy vymahatelné nejsou.
Jako přelomový byl často označován nález Ústavního soudu, který se zaměřil na souběh funkcí. Situaci, kdy má člen statutárního orgánu uzavřen souběžný pracovní poměr také na vedoucí manažerskou pozici, například funkci generálního nebo jiného ředitele, Nejvyšší soud dlouhodobě posuzoval jako zakázanou. Podle Ústavního soudu se ale Nejvyššímu soudu zatím nepodařilo uspokojivě obhájit a vysvětlit, proč by souběh funkcí měl být zakázán.

sobota 26. listopadu 2016

Novinky v dani z nabytí nemovitých věcí



Ke dni 1. 11. 2016 vstoupila v platnost významná novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Tato novela se vztahuje na vklady, jejichž právní účinky nastaly po 31. 10. 2016, laicky řečeno, rozhodující je obvykle den, kdy byla smlouva předána katastru, nikoli datum podpisu smlouvy či zápisu do katastru.

Poplatník daně

Nejvýznamnější a nejznámější změnou této novely je již dlouho očekávaná změna poplatníka daně, kterým bude nyní vždy nabyvatel bez ohledu na dohodu smluvních stran či typ smlouvy. Především u smluv, které vzniknou kolem data této změny, je třeba věnovat pozornost, aby nedošlo ve smlouvě ke klamným neplatným dohodám o osobě poplatníka daně a dalším s tím spojeným komplikacím. V současné době před touto změnou je poplatníkem u kupní a směnné smlouvy převodce, pokud není ve smlouvě uvedeno, že poplatníkem je nabyvatel. Pro ostatní typy nabytí, např. dražby, ke změně poplatníka nedochází, zde již v současnosti je poplatníkem nabyvatel. Tím, že poplatníkem se stává nabyvatel, se také ruší ručení protistranou za úhradu daně (toto ručení existovalo i dříve jen v situaci, kdy je poplatníkem převodce).

Předmět daně

Dochází dále ke změnám v předmětu daně. Předmětem daně je nově také převod jmění na společníka, u práva stavby se stává předmětem daně také prodloužení doby, na kterou je právo zřízeno. Naopak u inženýrských sítí je nově předmětem jen úplatné nabytí vlastnického práva k budově (nebo spoluvlastnického podílu na ní) podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě. Zdanění tedy nebude podléhat nabytí těch částí inženýrských sítí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona, např. vodovodní potrubí.

Osvobození od daně

Změny proběhly také v oblasti osvobození od daně. Jednou z těchto změn je nové osvobození pro všechna nabytí nemovitosti územním samosprávným celkem, například obcí, a další je naopak vynětí nedokončených staveb z osvobození pro nové stavby.

Směna nemovitých věcí

Změny se rovněž dotknou směny nemovitých věcí, kde se mění způsob určení základu daně tak, že 100 % zjištěné ceny z posudku či směrné hodnoty nabývané nemovitosti se srovnává s úplatou za ni, do úplaty však nebude vstupovat cena pozbyté nemovitosti.
Dále se rozšiřuje možnost užití směrné hodnoty místo znaleckého posudku na některé další pozemky.
Změna je také u zjištěné ceny, a to pro případy nabytí obchodního závodu či jeho části, jehož součástí je věc nemovitá – pokud do zjištěné ceny byly započteny dluhy, pro účel zjištění základu daně se k nim nepřihlíží.

neděle 20. listopadu 2016

Dovolená a její čerpání


I když je léto za námi, vědět, jak čerpat dovolenou, se oplatí po celý rok. Následující řádky jsou určeny jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.



Právo na dovolenou je individuální právo zaměstnance a je nepřevoditelné na jiného zaměstnance.
I na ustanovení o dovolené se vztahuje vyšší míra smluvní volnosti. V praxi to znamená, že zaměstnavatel je povinen dodržet pouze základní míru dovolené, ale pokud chce, může zaměstnancům stanovit další druhy dovolené, zákon tomu nebrání. Při stanovení dalších druhů dovolené musí být respektována zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace.

Zákoník práce rozlišuje několik druhů dovolené


- dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část
- dovolená za odpracované dny
- dodatková dovolená

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. U pedagogických pracovníků činí 8 týdnů.

Nárok na tuto dovolenou vzniká zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal práci alespoň 60 dní v kalendářním roce.

V případě, že pracovní poměr netrvá celý rok, náleží poměrná část dovolené za kalendářní rok.
Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

Dovolená za odpracované dny

Nárok na tuto dovolenou vzniká zaměstnanci, kterému nevzniká právo na dovolenou za kalendářní rok. Takový zaměstnanec neodpracuje v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů.
Za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce náleží dovolená za odpracované dny ve výši jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok.
Dovolenou za odpracované dny nelze krátit z důvodu překážek v práci. Může být zkrácena jen z důvodu neomluvené absence.

Dodatková dovolená

Náleží zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, například těžba nerostů, ražení tunelů a štol.
Dodatková dovolená za celý kalendářní rok se poskytuje v délce 1 týdne.
Pokud zaměstnanec nepracuje u takového zaměstnavatele celý rok, ale jen část roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dní jedna dvanáctina dodatkové dovolené.


PEL MEL o dovolené neboli víte, že…

Dovolená za kalendářní rok by se měla zpravidla vyčerpat do konce kalendářního roku, ve kterém nárok na dovolenou vznikl.

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené.

Zaměstnavatel je povinen informovat nové zaměstnance o pravidlech čerpání dovolené, o nároku dovolené, o termínech stanovených pro čerpání dovolené.

Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

Nárok na dovolenou za kalendářní rok se posuzuje za každý rok zvlášť.

Pokud zaměstnanec neodpracuje z důvodu překážek v práci 100 pracovních dní, nárok na dovolenou se krátí o jednu dvanáctinu. Jedná se o překážky, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, obvykle například nemoc.

čtvrtek 10. listopadu 2016

Nové UOL Revue je na světě!


V podzimním čísle najdete:
  • Novinky v dani z nabytí nemovitých věcí
  • Skutečné sídlo vs. zákon o DPH
  • Nárok na odpočet DPH při registraci a zrušení registrace
  • Dovolená a její čerpání
  • Hlavní účetní - nová podpora účetního týmu
  • Soutěž: S foťákem za Smartem UOL!
Přečíst si ho můžete zde: http://www.uol.cz/uol-revue

 

úterý 8. listopadu 2016

Skutečné sídlo vs. zákon o DPH


Jednou z povinností daňových subjektů v rámci registrace či oznámení změn je také povinnost nahlásit správci daně své skutečné sídlo ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty. Toto sídlo je definováno zákonem o DPH v § 4 odst. 1, písm. i) jako adresa místa vedení fyzické či právnické osoby povinné k dani, čímž se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení této osoby, či místo, kde se schází její vedení. U fyzické osoby, která nemá místo svého vedení, pak místo jejího pobytu. Toto sídlo se nemusí vždy shodovat se sídlem uvedeným v obchodním rejstříku, což je typická situace u různých virtuálních sídel.

Existence poštovní schránky není postačující

Definice skutečného sídla je též stanovena nařízením Rady EU 282/2011, kde je uvedeno, že pouhá existence poštovní schránky není postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Důvodem pro určení této povinnosti je fakt, že by osoba povinná k dani měla být ve svém sídle pro správce daně kontaktní a dohledatelná, aby správci daně byl umožněn výkon jeho pravomocí v sídle společnosti.
Přestože jde o povinnost podle zákona o DPH, vztahuje se tato povinnost na všechny osoby povinné k dani, tedy podnikatele, tedy i na neplátce DPH.

Co se stane, když nahlášené sídlo není sídlem skutečným

Správce daně je oprávněn provádět místní šetření v nahlášených sídlech, při kterých zjišťuje, zda se subjekt na uvedené adrese zdržuje. Na základě těchto místních šetření může při nezastižení daňového subjektu správce daně vyzvat subjekt k nahlášení skutečného sídla, a pokud subjekt neprokáže, že sídlo, které uvedl, je sídlem ve smyslu zákona o DPH, smí udělit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžní povahy až do výše 500 000 Kč. V případě plátce DPH je správce daně rovněž oprávněn rozhodnout o označení tohoto plátce jako „nespolehlivého“ se všemi důsledky tohoto označení, či dokonce zrušit jeho registraci k DPH.

Jak se těmto opatřením vyhnout

Pokud patříte k podnikatelům, kteří využívají virtuálního sídla, a své skutečné sídlo jste správci daně ještě nehlásili či si tímto nejste jisti, napište nám na adresu dane@uol.cz, abychom tuto skutečnost ověřili a případně oznámili změnu příslušnému správci daně.