Změna v číslech účtů daňové správy od 1.1.2013

Od 1.1.2013 jsou reorganizovány FU a od tohoto data se budou daně platit na jiná čísla účtů daňové správy .
Bližší info: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/placeni_dani_17014.html?year=0

Změna je v tzv. matrice, to je ta část bankovního účtu, kterou má každý FU vlastní. Nové matriky jsou tyto:

Čísla matrik bankovních účtů finančních úřadů (FÚ) včetně Specializovaného finančního úřadu (SFÚ) od 1. 1. 2013
Název finančního úřadu	Sídlo finančního úřadu	Matrika	Kód banky
Specializovaný finanční úřad	Praha	77620021	0710
Finanční úřad pro hlavní město Prahu	Praha	77628031	0710
Finanční úřad pro Středočeský kraj	Praha	77628111	0710
Finanční úřad pro Jihočeský kraj	České Budějovice	77627231	0710
Finanční úřad pro Plzeňský kraj	Plzeň	77627311	0710
Finanční úřad pro Karlovarský kraj	Karlovy Vary	77629341	0710
Finanční úřad pro Ústecký kraj	Ústí nad Labem	77621411	0710
Finanční úřad pro Liberecký kraj	Liberec	77628461	0710
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj	Hradec Králové	77626511	0710
Finanční úřad pro Pardubický kraj	Pardubice	77622561	0710
Finanční úřad pro Kraj Vysočina	Jihlava	67626681	0710
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj	Brno	77628621	0710
Finanční úřad pro Olomoucký kraj	Olomouc	47623811	0710
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj	Ostrava	77621761	0710
Finanční úřad pro Zlínský kraj	Zlín	47620661	0710

Všechny subjekty, které patřily dosud pod nějaký pražský FU,  tedy nyní budou mít stejné číslo účtu.

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2013

Od 1.1.2013 se opět mění minimální zálohy na pojistné, jejich výše se odvíjí od průměrné mzdy. Pro rok 2013 je stanovena ve výši 25 884 korun. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se zvýší dohromady o 105 korun měsíčně.

 

Podnikání jako hlavní činnost

Kdo má podnikání jako hlavní činnost, zaplatí v příštím roce na zdravotní pojištění minimálně 1 748 korun (2012 - 1 697 korun). Minimální měsíční záloha u důchodového pojištění vzroste u hlavní činnosti z 1 836 korun na 1 890 korun. 

Podnikání jako vedlejší činnost

Kdo má podnikání jako vedlejší činnost, platí minimální zálohy jen u důchodového pojištění a pouze tehdy, když příjem z podnikání přesáhne 2,4násobek průměrné mzdy vyhlašované vládou. Limit pro rok 2013 je stanovený na 62 121 korun. Koho se tedy bude minimální záloha týkat, zaplatí měsíčně 756 korun (letos to bylo 735 korun). U zdravotního pojištění se neplatí minimální zálohy, nová výše zálohy se vypočítá po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečných příjmů. 
Stejná jako letos zůstává v příštím roce záloha na dobrovolné nemocenské pojištění, a to 115 korun měsíčně. 

Od kdy je třeba platit novou částku?

Zatímco u důchodového pojištění platíte vyšší částku minimální zálohy až za měsíc, ve kterém budete podávat Přehled o příjmech a výdajích (za duben 2013 do 20. května), u zdravotního pojištění musíte platit vyšší částku už za leden 2013 (do 8. února). Pro podnikatele, kteří zahájí podnikání až v roce 2013, budou platit nové minimální zálohy hned od začátku.

Maximální vyměřovací základ

Letos byl maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění stanoven na 48násobek průměrné mzdy, stejný zůstává i pro příští rok. Jen výše stropu se mění z 1 206 576 korun na 1 242 432 korun, což odpovídá měsíčnímu příjmu přibližně 103,5 tisíce korun. Maximální výše zálohy bude tedy 30 233 korun, víc nikdo platit nebude.
U zdravotního pojištění byl letos strop nastaven na 72násobek průměrné mzdy. Od 1.1.2013 podnikatelé a zaměstnanci s vysokými příjmy (nad 155 tisíc měsíčně) budou platit zdravotní pojištění vyšší než dosud. 

Je tu 4. číslo našeho časopisu UOL Revue

Pro naše klienty jsme připravili čtvrté časopisu UOL Revue. V  tomto čísle najdete novinky v daních a pojistném od 1.1.2013, v seriálu Technotipy vás blíže seznámíme s pojmem virtualizace a jako novinku představíme naši spolupráci s PPF bankou.
Časopis je pro klienty UOL k dispozici také v elektronické verzi v zákaznickém extranetu.

Mzdy a pojištění - novinky od 1.1.2013

1. ZRUŠENÍ SLEVY NA POPLATNÍKA PRO PRACUJÍCÍ DŮCHODCE

Od roku 2013 si pracující důchodci již nebudou moci uplatňovat slevu na poplatníka (2 070 Kč). Upozornění pro ty, kteří by chtěli pobírat starobní důchod od 1. 1. 2013: doporučujeme, aby si požádali až od 2. 1. 2013. Mohli by tak ještě celý rok 2013 uplatňovat slevu na poplatníka (za rok to

činí 24 840 Kč). 

2. ZRUŠENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Od roku 2013 nebude u zdravotního pojištění nastavený strop, ze kterého se již nebude odvádět na ZP. Platí to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. 

3. DŮCHODOVÁ REFORMA ZÁKON O DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ

✔ spuštění 3 pilířů

✔ 1. pilíř - stávající státní systém

✔ 2. pilíř - dobrovolný pilíř - nyní odvádí všichni zaměstnanci na důchodovém pojištění 6,5 % ze svého příjmu na účet České správy sociálního zabezpečení. Kdo nevstoupí do 2. pilíře, pro toho

se při výpočtu důchodového pojištění nic nezmění. Zaměstnanci, kteří se rozhodnou vstoupit do

2. pilíře, budou odvádět ze své mzdy 3,5 % na účet České správy sociálního zabezpečení. Současně

však budou odvádět ze své mzdy 5 % na účet vybraného penzijního fondu. Z druhého pilíře není možné vystoupit, je možné pouze přestoupit do jiného fondu. Vstup do 2. pilíře je možný pro občany nad 35 let pouze do 30. 6. 2013. U občanů od 18 do

35 let je vstup povolen pouze do dovršení 35 let.

✔ 3. pilíř - penzijní spoření

4. ZÁKON O DOPLŇKOVÉM PENZIJNÍM SPOŘENÍ

✔ týká se prostředku z 3. pilíře = předdůchody = výplata peněz ze soukromého penzijního spoření

✔ spořicí doba minimálně 60 měsíců

✔ naspořená částka musí činit tolik, aby měsíční splátka odpovídala 30 % průměrné celorepublikové mzdy cca 7 200 Kč (měsíční výplata předdůchodu) * 60 měsíců

(minimální spořicí doba)

DPH - Novinky od 1.1.2013

Daň z přidané hodnoty

Této daně se týkají dvě novely. Jedna novela se zabývá zejména sazbou daně pro rok 2013: snížená sazba DPH se mění na 15%

základní sazba DPH se zvyšuje na 21%

Druhá novela - „technická“ - naopak kupodivu zatím unikla zájmu medií, přestože přináší skutečně značné zásahy do podnikatelského života. Dále se tedy zmiňujeme o nejdůležitějších změnách, které přináši tato novela.

Zálohy u neúčtujících osob

Do roku 2012 bylo možno, aby osoby, které nevedou účetnictví, neodváděly DPH z přijatých záloh. Tato výjimka od 1.1.2013 nebude již možná.

Daňové doklady

Novela zcela mění paragrafy, které upravovaly vystavování a uchovávání daňových dokladů. Základní rozdíl je v tom, že uvádí i možnost elektronických dokladů, čímž jsou míněny doklady, které byly vystaveny a obdrženy elektronicky. S elektronickou formou daňového dokladu musí souhlasit příjemce plnění ( tj. může ji odmítnout). Zákon ale požaduje, aby elektronický doklad zaručoval „věrohodnot“, viz navrhovaný §34. Běžně posílané faktury v pdf formátu to zjevně nesplňují.

Při poskytnutí plnění do jiného členského státu musí vystavený doklad odpovídat pravidlům zákona o DPH v zemi příjemce plnění (!).

V případě, kdy je povinen přiznat daň odběratel, musí daňový doklad obsahovat text „daň odvede zákazník“. I nadále musí obsahovat odkaz na zákonné ustanovení, podle něhož není povinen dodavatel odvést DPH.

Převod nemovitostí

Lhůta pro osvobození u převodu nemovitostí se mění ze 3 na 5 let. Navíc i po této době se může plátce rozhodnout, že převod zdaní DPH, aby se tím vyhnul povinnosti dodanit náklady na pořízení nemovitosti.

U nemovitostí pořízených před očekávanou novelou zůstává limit 3 roky, možnost rozhodnout se, že převod zdaním DPH ale je i u těchto dříve pořízených nemovitostí.

Přenesená daňová povinnosti

Pokud obě strany použijí k zaúčtování systém přenesené daňové povinnosti a splní své povinnosti z toho vyplývající, má se za to, že jde o přenesenou daňovou povinnosti.

Sazbu daně stanovuje a na daňový doklad uvádí odběratel, nikoli dodavatel jako nyní.

Je možné požádat GFŘ o závazné posouzení, zda plnění spadá pod přenesenou daňovou povinnosti.

Poměrně značné změny jsou navrhovány v oblasti registrace k DPH a vzniku plátcovství.

Registrace k DPH

Obrat pro povinnou registraci zůstává zatím na hodnotě 1 mil. Kč. Při překročení tohoto limitu je osoba povinna do 15 dnů podat přihlášku k DPH a následující měsíc se stává plátcem ( např. v únoru překročíme obrat, do 15.3. je povinnost se zaregistrovat a od 1.4. jsme plátci).

Základním zdaňovacím obdobím je měsíc a každý nový plátce se sídlem v ČR má povinně měsíční zdaňovací období.

Při registraci je subjekt povinen uvést čísla všech svých účtů, které jsou používány k ekonomické činnosti a informaci, které účty si přeje zveřejnit .Čísla účtů ke zveřejnění budou dostupná v registru plátců, případně bude uvedena informace, že si subjekt nepřál účty zveřejnit ( to má ale nepříjemný následek, viz odstavec Ručení).

Zdaňovací období

Základním zdaňovacím obdobím je tedy měsíc, při splnění určitých předpokladů lze přejít na čtvrtletní zdaňovací období.

Podmínky čtvrtletního plátcovství:

• obrat za předchozí rok nepřesáhl 10 mil. Kč
• nejde o nespolehlivého plátce
• změna je oznámena správci dod 31.1. daného roku

Nově registrovaný plátce má měsíční období v roce registrace, ale i v následujícím roce. Teprve potom může přejít na čtvrtletní zdaňovací období.

Nespolehlivý plátce

Novela zavádí pojem nespolehlivý plátce pro osoby, které zvlášť závažným způsobem porušily své daňové povinnosti. Takové osobě správce doručí rozhodnutí o tom, že jej označil jako nespolehlivého. Proti rozhodnutí se lze odvolat. Jestliže ale plátce neprokáže opak, označení nespolehlivý plátce bude platné a správce jej zveřejní v registru nespolehlivých plátců, v němž bude nejméně 1 rok. Až po této době bude možné znovu požádat správce o přehodnocení a prokázat mu, že své povinnosti plní řádně.

Podle ujištění zástupců MF a GFŘ by se nemělo stát, že důvodem pro označení nespolehlivý plátce je pouze fakt, že poplatník dluží na daních.

Ručení za nezaplacenou daň

Jestliže odběratel zaplatí svému dodavateli za přijaté plnění bezhotovostně, potom se od 1.1.2013 ze zákona stává ručitelem za daň pro případ, že dodavatel daň neodvede i v těchto případech:

• dodavatel je nespolehlivým plátcem a k datu platby tato informace byla v registru zveřejněna
• dodavatel je sice spolehlivým plátcem, ale platba byla na jiný než zveřejněný účet.

Bankovní účty u stávajících plátců daně

V současné době má daňová správa informace o bankovních účtech poplatníků k dispozici ( daňový řád přikazuje poplatníkům všechny účty hlásit svému správci daně).

Od 1.1.2013 do 28.2.2013 bude mít plátce možnost nahlásit správci daně, které účty si přeje zveřejnit. V průběhu března správa tyto údaje vloží do registru plátců a od 1.3.2013 tedy bude účinný paragraf o ručení za neuhrazenou daň.

Jestliže plátce neoznámí správci, které účty si přeje zveřejnit, bude odběratel při jakékoli bezhotovostní platbě riskovat, že bude vyzván jako ručitel k úhradě neodvedené DPH. Z tohoto důvodu bude v zájmu každého subjektu zveřejnit účty, na nichž přijímá platby od odběratelů.

Auditní stopa

Pod tímto pojmem je míněna skupina dokladů, jimiž v případě výzvy FÚ plátce prokazuje, že skutečně došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Tyto doklady mají zdokumentovat celý průběh transakce, tj. jde o objednávku, smlouvu, fakturu, dodací list, přepravní list , nákladní list a podobně. Již v současné době při kontrolách FÚ tyto doklady požaduje a v budoucnu se mají stát standardním požadavkem při kontrole.

Na závěr ještě jednou zdůrazňujeme, že k dnešnímu dni ( 4.12.2012) ještě není jasné, zda budou novely k 1.1.2013 již schváleny a v jakém přesném znění. Pokusili jsme se Vám však alespoň v hlavních rysech nastínit, jakým způsobem se pravděpodobně bude legislativa v daňové oblasti ubírat.

Přejeme všem – nám i Vám – abychom ve zdraví přežili experimenty našich zákonodárců a jejich rádců a poradců.

Daň z příjmů - novinky od 1.1.2013

Fyzické osoby

Od 1.1.2013 bude zavedeno tzv. solidární zvýšení daně,. Týká se příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) a z podnikání. Pokud součet příjmů z těchto dvou aktivit u fyzické osoby přesáhne 48-násobek průměrné mzdy , daň z tohoto převýšení bude stanovena ve výši 22% ( 15% + solidární zvýšení 7%). Poplatník, který podléhá solidárnímu zvýšení daně, je povinen podat daňové přiznání.

U osob, které uplatňují výdaje procentem, jsou stanoveny limity:

maximální výdaje pro 40% paušál.... 800 tis Kč

maximální výdaje pro 30% paušál.... 600 tis Kč

Procento paušálních výdajů se pro rok 2013 nemění.

Základní slevu na dani nebudou moci uplatnit osoby, které k 1.1. daného roku pobíraly starobní důchod.

Slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti nebude moci uplatnit poplatník, jehož součet základů daně, v nichž uplatnil paušální výdaje, je vyšší než 50% celkového základu daně.

QR kódy pro platby

QR kód,, čtvercový obrazec, připomínající šum na rozladěné televizi, je obdobou čárového kódu. Jeho hlavním účelem je přenos informací a svého masového rozšíření mezi běžnou populaci se dočkal především s nafukujícím se trhem chytrých mobilních telefonů, které jej dokáží pomocí fotoaparátu a speciálního softwaru „přečíst“.

Zatímco čárový kód slouží jako nositel jednoduché informace, QR kód může díky svému dvourozměrnému kódování obsahovat mnohem více dat. Lze do něj zakódovat nejen jednoduché identifikátory, ale i komplexnější informace včetně toho, o jaké informace významově jde. Jeden relativně malý čtvereček tak v sobě může skrývat nejen internetovou adresu (nejčastější využití tohoto kódu), ale i kompletní kontaktní údaje, údaje o události, přesné informace o poloze nebo třeba přihlašovací údaje k bezdrátové síti. Jedno vyfocení mobilním telefonem tak nahrazuje zdlouhavé psaní na klávesnici S QR kódy se můžete setkat na vizitkách, v reklamách, na informačních prospektech a nově také na fakturách.

Technický pokrok zatím sice ještě nedospěl tak daleko, aby QR kód ukrýval kompletní údaje na faktuře obsažené, může však obsahovat alespoň ty, které jsou podstatné pro její úhradu. Ve světě se již několik podobných systémů objevilo, většinou však fungují pouze pro jednu konkrétní banku, často dokonce jen jako odkaz na internetovou stránku příslušné banky.

V České republice se však banky dohodly a Česká bankovní asociace schválila standard pro sdílení platebních údajů prostřednictvím QR kódů, který není vázaný licencemi. Může jej tak bezplatně použít kdokoli. Standard je navíc koncipován poměrně obecně, lze jej využít i v zahraničí a to nejen na Slovensku (které používá s námi shodný formát čísel bankovních účtů).

Na fakturách a pravděpodobně i na dalších dokladech, vyžadujících bankovní úhradu, se pravděpodobně budeme stále častěji setkávat s QR kódem, který obsahuje kompletní údaje, potřebné pro zaplacení. V současné chvíli jej lze použít ve dvou bankovních domech, v Komerční bance a v Raiffeisenbank. Do budoucna plánují zavedení i další banky (ČSOB již slíbila podporu na začátek příštího roku)., Počítá se také s využitím v bankomatech a internetovém bankovnictví.

Doplnění QR kódu na fakturu není složité, a proto již řada účetních programů využití těchto kódů podporuje. Účetní program UOL byl na QR kódy připraven už koncem října, jejich zobrazování bylo aktivováno až koncem listopadu poté, co používání kódu spustila Komerční banka.

Použití QR kódu je výhodné jak pro plátce, kterému zjednodušuje úhradu (nemusí přepisovat číslo bankovního účtu, variabilní symbol, částku a další údaje), tak pro příjemce, kterému se peníze nikde zbytečně nezdrží z důvodu chyby při přepisování. Příjemce také nebude muset dohledávat platbu se špatně vyplněnými nebo zcela nevyplněnými identifikačními údaji. Navíc si může do QR kódu uložit i specifickou zprávu, určenou výhradně své osobě a snadno tak identifikovat, k čemu měla příslušná platba sloužit.

Přejme si tedy, aby i ostatní banky v dohledné době přidaly možnost QR kódy využívat a aby se tak kód mohl postupně objevit na každém dokladu. Jako jedna z možností může přinést do bankovního styku výrazné zjednodušení.

Je tu 3. číslo našeho časopisu UOL Revue

Pro naše klienty jsme připravili další číslo časopisu UOL Revue. Věnujeme se v něm přenesené daňové povinnosti a zahájili jsme sérii článků pod názvem Technotipy.  Ve dvou inspirativních rozhovorech představujeme naše klienty.
Časopis je pro klienty UOL k dispozici také v elektronické verzi v zákaznickém extranetu.

Terminálový server a tencí klienti

Naše firma začínala s jednou místností a dvěma stolními počítači. S dalším zaměstnancem jsem začal řešit problém, jak si zjednodušit správu více počítačů a nemuset provádět stejné úkony na každé stanici opakovaně. A našel jsem toto řešení: terminálový server s tenkými klienty. Ukázalo se, že toto řešení má dokonce více výhod než jen zjednodušenou správu.

Co je terminálový server?

Princip terminálového serveru spočívá v tom, že uživatelé se připojují ze svých stanic k serveru, na kterém si pak spouští své aplikace. V podstatě stanice pouze zprostředkovává přenos obrazu a vstupů (klávesnice a myš), nemá pevný disk, při spuštění si vše systém stáhne ze sítě.

Sdílení prostředků

Pokud byste sledovali vytížení běžného kancelářského počítače, zjistíte, že jeho výkon je po většinu času nevyužitý. Terminálový server tudíž nemusí být zvlášť výkonný, protože se uživatelé o jeho výkon střídají.

Terminálový server umí také sdílet paměť. Pokud má uživatel spuštěný nějaký program, start stejného programu pro dalšího uživatele je téměř okamžitý, protože je již nahraný v paměti.

Jednodušší správa

Běžná správa probíhá pouze na jednom místě, a to na serveru.

Pokud máte například 30 stanic a potřebujete nainstalovat nebo zaktualizovat nějaký program, provedete to pouze jednou, na serveru. Od té chvíle je program pro všechny dostupný.

Další zjednodušeni se týká zálohování. Nemusíte řešit zálohování všech 30 stanic, zálohujete pouze data na serveru. Předpokládejme, že máte běžnou pracovní stanici s pevným diskem, s nainstalovaným operačním systémem a příslušnými programy. Právě se vám rozbil pevný disk. Pro znovuzprovoznění musíte vyměnit disk, nainstalovat systém, nainstalovat všechny programy a nastavit je. Tahle práce zabere několik hodin. V případě terminálové stanice stačí vyměnit stanici za funkční a můžete za pár minut pracovat dál.

Hardwarové nároky

Jak jsem už zmínil, aplikace jsou spouštěny na serveru. Pro stanici vám tudíž postačí téměř jakýkoliv počítač. Do nedávna jsme používali vyřazené značkové počítače z bank a nakupovali je i za 500,-/kus. Mohli být třeba i 10 let staré,a i přesto uživatel nepoznal žádné zpomalení.

Pokud časem budete chtít posílit výkon, stačí pořídit nový server a najednou se všem "zrychlí počítače". Stanice mohou zůstat stejné.

Levný a ekologický provoz

Terminálové stanice mají typicky nižší spotřebu než běžné pracovní stanice. Je to dáno nižšími nároky na jejich výkon a absencí pevných disků.

Dnešní běžný počítač má odběr řekněme 150 W. Dále budeme počítat, že za 1 kWh zaplatíme 4.5 Kč a počítač bude v provozu každý pracovní den 8 hodin po celý rok. Za elektřinu pro běžnou pracovní stanici pak zaplatíme zhruba 1 500 Kč ročně.

Nedávno jsme v UOL pořídili nové bezdiskové stanice s procesorem Intel Atom, které mají spotřebu 13 W, což je zhruba 10 % oproti běžné stanici. Zde roční spotřeba vychází na 130 Kč. Předpokládejme, že by nám tyto stanice měly vydržet v průměru minimálně 5 let. Pak úspora na elektrické energii oproti běžné stanici bude za tuto dobu 6 800 Kč a pro 30 stanic bude úspora 204 000 Kč za 5 let.

Ve skutečnosti ušetříte ještě více. Nebudete muset často pořizovat nové počítače. Morální životnost běžné pracovní stanice je 2-3 roky. Tenký klient vydrží třeba 10 let, protože pro rychlost aplikací je důležitý především výkon serveru.

Kde je háček?

Než se rozhodnete používat terminálový server a tenké klienty, měli byste také zvážit nevýhody a potenciální rizika, která mohou nastat. .

Aplikace

Asi nejzásadnější otázkou při rozhodování bude: jaké aplikace potřebují uživatelé používat? S tím souvisí otázka výběru konkrétního řešení a s tím případné ceny za licence. V našem případě jsme potřebovali používat klasické kancelářské aplikace: kancelářský balík, e-mail, webový prohlížeč, účetní software. To vše lze provozovat na Linuxu, proto jsme zvolili projekt LTSP, které běží na linuxovém Ubuntu serveru. K linuxovému serveru není třeba řešit žádné licence za koncová zařízeni nebo uživatele.

Pokud potřebujete používat aplikace, které fungují pouze na OS Windows, můžete vybrat některá z řešení běžící na Windows serveru. Typická řešení pro OS Windows mají placené licence. Celková suma se vám pak může vyšplhat na částku, která diskvalifikuje celkovou výhodnost tohoto řešení. To je zřejmě také důvod, proč toto řešení je tak málo vidět zvláště v malých a středně velkých firmách.

Další možností je použít linuxový server a k Windows aplikacím najít ekvivalentní linuxovou alternativu. Například Firefox nahradím za MS Explorer, Libreoffice za MS Office atd. I přes to vám může zůstat software, pro který alternativa není. V tom případě můžete danou aplikaci provozovat na stroji s Windows a přistupovat k ní přes vzdálenou plochu z Linuxu.

SPOF

Terminálový server se muže stát tak zvaným Single point of failure. Pokud nepoběží on, nemůže pracovat nikdo. Se zvyšujícím se počtem uživatelů terminálového serveru roste význam tohoto rizika. Je třeba si předem připravit krizový scénář: co uděláme, když teď vypadne náš terminálový server? Existují různá řešení, jak eliminovat nebo alespoň zmírnit problémy spojené s výpadkem. Například mohu mít v záloze jiný server a současně budu data pravidelně zálohovat. V zásadě je to jen otázka ceny, kolik prostředků chci do řešení investovat. K vyřešení této otázky můžete vzít v úvahu: kolik nás stojí hodina výpadku a za jak dlouho jsme schopni případný výpadek vyřešit?

Závěrem

Shrnutí výhod terminálového řešení

• snížení nákladů na správu IT
• snížení nákladů na hardware
• snížení nákladů za elektřinu

Terminálový server provozujeme od roku 2005. S tímto řešením jsme maximálně spokojení. K serveru se dnes ve špičce připojuje téměř 40 uživatelů. Specifickou vlastností pro naše nasazení je běh serveru ve virtuálním prostředí. O tom však až v jiném článku.

Zaujalo vás řešení pomocí terminálového serveru a tenkých klientů? Provozujete něco podobného u vás? Podělte se se svou zkušeností v komentářích pod článkem na našem webu.

Přenesená daňová povinnost u stavebních a montážních prací

Od 1. 1. 2012 nabyla účinnosti nová úprava režimu přenesení daňové povinnosti k DPH při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Ač by se mohlo zdát, že tato novinka ovlivní pouze malé množství plátců DPH, kteří se zabývají specificky poskytováním stavebních prací, opak je pravdou. V delším časovém horizontu se s tímto systémem setká téměř každý plátce. Změna ovlivňuje nejen vykazování a placení daně z přidané hodnoty těch, kteří takovou službu sami poskytují, ale i jejích příjemců. Nějakou drobnou stavební či montážní práci obvykle přijme téměř každá firma, stačí oprava omítky v kanceláři, oprava podlahy nebo třeba oprava elektroinstalace.

Přenesená daňová povinnost (dále jen PDP) je jakousi vnitrostátní obdobou systému reverse-charge, který jsme již od našeho vstupu do EU zvyklí používat v obchodních vztazích se zahraničními partnery, tedy osobami, registrovanými k platbě DPH v jiných členských státech. PDP znamená, že při poskytnutí stavebních a montážních pracích (podle Klasifikace produkce CZ-CPA pod kódy 41 až 43) se mezi plátci fakturuje bez DPH. Povinnost daň přiznat a odvést se tak přenáší z dodavatele na odběratele stavebních a montážních prací.

Pro přehlednost uveďme příklad:

V roce 2011 firma A poskytla firmě B omítkářské práce v základní sazbě DPH za 100 tis Kč + DPH. Obě firmy jsou plátci DPH.

Firma A vystavila fakturu, znějící na částku 100 tisíc korun plus 20 tisíc korun DPH, k úhradě tedy celkem 120 tisíc Kč.

Firma A ve svém daňovém přiznání přizná a odvede DPH ve výši 20 tisíc Kč, její čistý zisk je tedy 100 tisíc Kč. Firma B zaplatí firmě A 120 tisíc Kč, ve svém daňovém přiznání k DPH uplatní nárok na odpočet 20 tisíc Kč a ten je jí následně (pokud nejsou žádná jiná zdanitelná plnění) vrácen. Její čistý náklad je 100 tisíc Kč.

V roce 2012 bude situace vypadat následovně:

Faktura firmy A bude znít na částku 100 tisíc Kč s poznámkou, že jde o plnění v režimu PDP, s odkazem na příslušný paragraf (§92e) a na sazbu daně, které plnění podléhá (tj. snížená nebo základní).

Firma A ve svém daňovém přiznání k DPH přizná poskytnutí stavebních prací ve výši 100 tisíc Kč a toto plnění – s uvedením DIČ odběratele – uvede i ve speciální záznamní povinnosti, kterou také posílá na FÚ (termín podání je stejný jako u daňového přiznání). Na FÚ neodvádí firma A nic.

Firma B v daňovém přiznání k DPH přizná přijetí stavebních prací ve výši 100 tisíc Kč a toto plnění – s uvedením DIČ dodavatele – uvede i ve speciální záznamní povinnosti, kterou také posílá na FÚ (termín podání opět stejný jako u daňového přiznání). Na FÚ firma B nic nenárokuje.

Režim PDP tedy zjednodušuje obchodní styk v tom smyslu, že má nižší nároky na pohyb peněz. Na straně druhé ale přidává další administrativní povinnosti a poskytuje FÚ poměrně detailní přehled o tom kdo, komu a za kolik poskytuje stavební a montážní práce.

Je třeba zdůraznit několik faktů:

• Plátce je výraz pro osobu registrovanou k DPH v ČR, PDP se tedy týká pouze dodávek mezi subjekty, registrovanými k DPH v ČR, nikoli v jiných státech EU
• Na obou stranách obchodního vztahu jsou plátci, tj. jakmile plátce fakturuje neplátci, použije klasický režim a faktura obsahuje i DPH

Největší problémem pro praxi je prozatím velmi nejasná definice a legislativní vymezení pojmu „stavební a montážní práce“. V současné době existuje již několik soupisů jednotlivých plnění (lze je nalézt na níže uvedených internetových adresách), která jsou považována za plnění, podléhající (nebo naopak nepodléhající) PDP. Bohužel se již našly rozpory i mezi těmito informacemi, jistota tedy neexistuje. V daňové oblasti to bohužel není ojedinělým jevem.

Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ:

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_15152.html?year=0

Na stránce jsou v dolní části také uvedeny tabulky se seznamy jednotlivých plnění.

Klasifikace CZ-CPA:

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_produkce_%28cz_cpa%29

Paušální výdaje na dopravu – shrnutí a příklady

Paušální výdaje na dopravu upravuje §24/2 zákona o dani z příjmu, jsou stanoveny na částku 5 tisíc korun měsíčně. Pro účely daně z příjmu nemusí být vedena kniha jízd (pro DPH však ano, na což je potřeba dát si pozor)

Existují i omezení:

- maximálně 3 vozidla, zahrnutá či nezahrnutá v obchodním majetku nebo vozidla najatá

- v průběhu roku nelze způsob uplatňování výdajů měnit

- nesmí být přenechány jiné osobě (sem však nespadá spolupracující osoba nebo zaměstnanec, který vozidlo neužívá soukromě)

Lze využít i u soukromě využívaného vozidla pro OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná = živnostník), výše paušálního výdaje se v takovém případě mění na 4 tisíce korun měsíčně (bez ohledu na poměr užití pro soukromé a služební účely)

Paušál platí obecně bez ohledu na typ vozidla, platí tedy jak pro osobní vůz, tak pro motorku i nákladní auto.

Krácený paušál se uplatňuje na nejvýše 1 vozidlo. To znamená, že pokud má OSVČ dvě vozidla a obě užívá i soukromě, krátí paušální výdaje jenom u jednoho vozidla.

Paušál nelze použít u výpůjčky, lze jej však využít u nájmu – leasing i operativní nájem. Paušální výdaj „kryje“ náklady na spotřebované PHM a na krátkodobé parkování, ostatní náklady lze použít jako u skutečných výdajů. U kráceného paušálu (4 tisíce Kč) je možno uplatnit až 40% ostatních skutečných nákladů (například i odpisů). Paušální výdaje u vozidel, nezahrnutých do OM, lze uplatnit do výše 3,70 Kč na km, je ale potřeba vést knihu jízd.

Příklad 1:

OSVČ má v OM osobní automobil. Odpisy v roce 2012 dosahují hodnoty 100 tisíc Kč, vozidlo používá soukromě i služebně.

Najeté km soukromě = 2.000, služebně najeté km = 6.000.

Při prokázaných nákladech budou uznatelné odpisy 75 tisíc Kč (6/(2+6) * 100.000).

Při paušálních nákladech budou uznatelné odpisy 80 tisíc Kč ( 80% * 100.000).

Příklad 2:

OSVČ má 2 osobní auta v OM.

Odpisy auta A v roce 2012 jsou ve výši 100 tisíc korun, služebně spotřebované pohonné hmoty = 40 tisíc, soukromé km = 3 tisíce, služební km = 3 tisíce

Odpisy auta B v roce 2012 jsou ve výši 60 tisíc, služebně spotřebované pohonné hmoty = 50 tisíc, soukromé km = 1 tisíc, služební km = 3 tisíce

Obě auta používá i soukromě.

Jaké jsou maximální daňově uznatelné náklady?

A.

Skutečné výdaje:

PHM = 40 tisíc

Odpisy = 100 tisíc * 1/2 = 50 tisíc

celkem 90 tisíc Kč

Paušální výdaje:

„PHM“ = 12*5 tisíc = 60 tisíc

Odpisy = 100 tisíc ( krátit budu odpisy u levnějšího vozu)

Celkem 160 tisíc Kč

B.

Skutečné výdaje:

PHM = 50 tisíc

Odpisy = 60 tisíc * (3/(3+1) = 45 tisíc Kč

Paušální výdaje:

„PHM“= 12*5 tisíc = 60 tisíc

Odpisy = 80% * 60 tisíc = 48 tisíc Kč

Celkem 108 tisíc

Optimální varianta je vést náklady na provoz obout aut jako paušální výdaje.

Příklad 3:

OSVČ má vozidlo, nezařazené do OM, za rok ujel 2.000 km služebně, kolik je maximální paušální výdaj?

Paušální výdaje = 12 * 4 tisíce = 48 tis Kč

Základní náhrada (nahrazuje všechny ostatní náklady) = 2.000 * 3,70 = 7.400 Kč.

Celkem = 55.400 Kč.

Je tu 2. číslo našeho časopisu UOL Revue

Pro naše klienty jsme připravili další číslo časopisu UOL Revue. Věnujeme se v něm kontrolám švarcystému a změně cestovních náhrad pro rok 2012. Ve dvou inspirativních rozhovorech představujeme naše klienty. Od tohoto čísla jsme zavedli pravidelné rubriky: co je nového v UOL a novinky v účetním systému.

Časopis je pro klienty UOL k dispozici také v elektronické verzi v zákaznickém extranetu.

Skončení pracovního poměru

Zákoník práce (ZP) doznal k 1. 1. 2012 řady poměrně zásadních změn. První část se týká úpravy skončení pracovního poměru, resp. institutů, které se skončení pracovního poměru týkají – nový výpovědní důvod, změna výpovědní doby v případě, že je důvodem výpovědi ze strany zaměstnance přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů atd. Druhou skupinou jsou změny jiných ustanovení ZP, která skončení pracovního poměru nějak ovlivňují jako např. úprava zkušební doby a pracovního poměru na dobu určitou. Nyní se zaměříme na tématiku nového výpovědního důvodu a ukončení pracovního poměru ve zkušební době.

Nová výpověď z pracovního poměru

První změnou je zařazení nového výpovědního důvodu použitelného zaměstnavatelem, kterým je zvlášť hrubé porušení léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance (konkrétně jde o dodržování povinnosti zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě bydliště a dodržovat dobu a rozsah vycházek). Výpověď z tohoto důvodu je možné dát zaměstnanci pouze do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o tomto důvodu dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy takový výpovědní důvod vznikl. Výpověď navazuje na právo zaměstnavatele kontrolovat v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti dodržování léčebného režimu v odpovídajícím rozsahu a jeho povinnost hradit zaměstnanci v této době náhradu mzdy.

Tato změna měla zaměstnavateli umožnit reagovat dostatečně důrazně na situace, kdy zaměstnanec využívá doby dočasné pracovní neschopnosti k zařizování soukromých záležitostí. Nicméně je třeba uvést, že již před touto novelizací měl zaměstnavatel možnost zaměstnance za porušení těchto povinností sankcionovat snížením či nevyplacením náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost. Tato varianta postihu mu zůstala i nyní. Zaměstnavatel však musí zvolit, zda dá zaměstnanci výpověď nebo mu sníží či nepřizná náhradu mzdy. Je to poněkud absurdní, pokud si představíme, že zaměstnanec zásadním způsobem poruší léčebný režim, zaměstnavatel mu dá výpověď, ale náhradu mzdy za dobu prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti mu vyplatit musí.

Nový výpovědní důvod byl a je předmětem kritiky zejména odborů, ale i odborné veřejnosti, a to proto, že zaměstnavatel má možnost skončit soukromoprávní vztah, kterým pracovní poměr je, za porušení veřejnoprávní povinnosti. Dále proto, že jde o sankci, kterou zaměstnavatel může postihnout zaměstnance za jeho jednání či chování bez souvislosti s plněním jeho pracovních povinností, bez vazby na pracovní dobu a pracoviště.

Otázkou zůstává, jakým způsobem budou soudy vykládat potřebnou intenzitu porušení této povinnosti. V každém případě platí, že každý případ porušení léčebného režimu bude třeba posuzovat individuálně podle konkrétních okolností a lze předpokládat, že případné opakované porušení léčebného režimu bude možno „sčítat“ pouze v rámci jedné dočasné pracovní neschopnosti.

Poslední praktická poznámka, kterou bychom mohli uvést, se týká skutečnosti, že není možné porušení léčebného režimu zaměňovat s porušením pracovních povinností např. při aplikaci výpovědi pro soustavné méně závažné porušení pracovních povinností [§ 52 písm. g) ZP]. Není tedy možné sčítat např. dva případy pozdního příchodu do práce a jednoho porušení léčebného režimu a následně dát zaměstnanci výpověď pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Právní úprava zkušební doby byla změněna v několika ohledech. Zaměřím se na její délku. Zásadní změnou je možnost sjednání zkušební doby s vedoucím zaměstnancem (tedy se zaměstnancem řídícím alespoň jednoho dalšího zaměstnance) v délce 6 měsíců (u řadových zaměstnanců zůstala maximální délka 3 měsíce). Její délka je dále limitována u pracovních poměrů na dobu určitou polovinou takto sjednané doby určité. Tento limit se tedy týká pouze krátkodobých pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou. Polovinu je třeba chápat v matematickém slova smyslu a plynutí doby jako čas počítaný obecně v kalendářních dnech.¹ Proto je třeba polovinu doby určité vypočítat matematicky jako polovinu všech dnů tam spadajících. Pokud bude celkový počet lichý, může být zkušební doba sjednána jen na kratší rozdělenou část blížící se polovině (dny se pro účely zkušební doby nepůlí).

Pro případ překročení maximálního limitu se dle mého názoru uplatní pravidlo, že zkušební doba nebude neplatná jako celek, ale pouze v části, která bude přesahovat zákonné maximum. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době, které by bylo provedeno až po uplynutí zákonné maximální zkušební doby, by bylo neplatné.

Autorkou je Mgr. Veronika Bočanová

advokátka Vych & Partners, zapsána v seznamu advokátů pod evidenčním číslem 10337.

Specializuje se zejména na pracovní právo, a to jak individuální, tak kolektivní a zastupování před civilními i trestními soudy, právo obchodních společností, ochranu osobnosti a řeší také problematiku nekalé soutěže.

1^ JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt, Výkladová stanoviska AKV (VII.) k novele zákoníku práce, Práce & mzda č. 6, 2012, s. 58 a násl.