pátek 23. března 2012

Změny cestovních náhrad 2012


Jako důsledek změny zákoníku práce došlo k několika zásadním změnám ve stanovení daňově účinných cestovních náhrad, a to jak pro tuzemské, tak pro zahraniční služební cesty (SC).
Změnil se dokonce přístup k cestovním náhradám. Zatímco v roce 2011 byl zákoník práce nakloněn zaměstnancům a umožňoval jim vyšší cestovní náhrady, např. krácení stravného bylo podmíněno tím, že je před nástupem na SC zaměstnavatel povinen zaměstnance s krácením seznámit, v roce 2012 zákoník práce prosazuje minimalizaci daňově účinných nákladů na SC, a tím i nižší náhrady pro zaměstnance.
Stravné
V roce 2011 zákoník práce umožňoval zaměstnavateli krátit stravné, pokud bylo zaměstnanci poskytnuto bezplatně jídlo typu snídaně, oběda či večeře.
V roce 2012 zákoník práce naopak přikazuje zaměstnavateli krátit stravné, pokud bylo zaměstnanci poskytnuto bezplatně jídlo typu snídaně, oběda či večeře. Pokud by zaměstnavatel stravné nekrátil, potom nekrácená část stravného bude u zaměstnance podléhat dani i odvodům pojistného.
Je tedy důležité při každé služební cestě vědět, zda bylo či nebylo poskytnuto zaměstnanci bezplatně nějaké jídlo.
Zákoník práce rozlišuje typy jídla. Krácení se týká jídla typu snídaně, oběda, večeře. Ostatní jídla, např. bageta zakoupená na pumpě, Coca Cola a podobně, nejsou ve vztahu k cestovním náhradám podstatná, na druhé straně však jde o typické položky, které vlastně představují pohledávku za zaměstnancem. Jestliže si zaměstnanec při čerpání PHM na pumpě něco koupí i pro svou potřebu na firemní kartu, není to náklad společnosti, ale pohledávka za zaměstnancem.

Tuzemské služební cesty 2012

Pokud bylo zaměstnanci na SC poskytnuto bezplatně jedno jídlo typu snídaně, oběda či večeře, musí zaměstnavatel krátit základní stravné o:
70 % při době trvání SC 5–12 hodin,
35 % při době trvání SC déle než 12 hodin, nejvýše 18 hodin.
25 % při době trvání SC déle než 18 hodin.
Pokud byla zaměstnanci na SC trvající 5–12 hodin poskytnuta bezplatně dvě jídla typu snídaně, oběda či večeře, nemá zaměstnanec nárok na stravné.
Pokud byla zaměstnanci na SC trvající 12–18 hodin poskytnuta bezplatně tři jídla typu snídaně, oběda či večeře, nemá zaměstnanec nárok na stravné.
Při SC, která spadá do 2 kalendářních dnů, se pro účely výpočtu stravného bude i nadále posuzovat cesta jako celek, je-li to pro zaměstnance výhodnější.

Zahraniční služební cesty (ZSC)

Trvá-li ZSC více než 18 hodin, vycházíme ze základní sazby zahraničního stravného.
Trvá-li ZSC více než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, vycházíme ze 2/3 základní sazby zahraničního stravného.
Trvá-li ZSC 12 hodin či méně, nejméně však 1 hodinu, vycházíme z 1/3 základní sazby zahraničního stravného.
Pokud bylo zaměstnanci na ZSC poskytnuto bezplatně jídlo, musí zaměstnavatel krátit vypočtené stravné za každé takto poskytnuté jídlo o:
70 % jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši,
35 % jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši,
25 % jde-li o zahraniční stravné v základní výši.
Nárok na zahraniční stravné nemá zaměstnanec, pokud mu: jsou během ZSC trvající 5–12 hodin poskytnuta bezplatně dvě jídla, jsou během ZSC trvající 12–18 hodin poskytnuta bezplatně tři jídla.

Kapesné

Kapesné u ZSC se počítá procentem (max. 40 %) z již kráceného stravného.
Příklad – srovnání roku 2012 a 2011
Zaměstnanec překročí ve14.00 hranice do Rakouska, je mu poskytnuta bezplatně večeře. Kapesné je stanoveno interní směrnicí na 40 %. Doba strávená v zahraničí je 10 hodin, základní stravné je 45 eur.
  • Řešení 2012:
Zahraniční stravné za 10 hodin odpovídá 1/3 základního stravného, tj. 15 eur, krácení za večeři bude ve výši 70 % × 15 = 10,50 eur, stravné tedy činí celkem 4,50 eur. Kapesné je 1,80 eur, dohromady činí cestovní náhrady 6,30 eura.
  • Řešení 2011:
Zahraniční stravné za 10 hodin odpovídá 1/2 základního stravného, tj. 22,50 eur. Krácení za bezplatně poskytnuté jídlo není povinné, podle interního předpisu se neprovádí. Kapesné je 9 eur, celkem jsou cestovní náhrady v roce 2011 rovny 31,50 eur.
Příklad ukazuje, že nové znění zákoníku práce má v řadě případů opravdu výrazný dopad na výši cestovních náhrad v neprospěch zaměstnance.