Naše firma začínala s jednou místností a dvěma stolními počítači. S dalším zaměstnancem jsem začal řešit problém, jak si zjednodušit správu více počítačů a nemuset provádět stejné úkony na každé stanici opakovaně.
A našel jsem toto řešení: terminálový server s
tenkými klienty. Ukázalo se, že toto řešení má dokonce
více výhod než jen zjednodušenou správu.
Co je terminálový server?
Princip terminálového serveru spočívá v tom, že uživatelé se připojují ze svých
stanic k serveru, na kterém si pak spouští své aplikace. V
podstatě stanice pouze zprostředkovává přenos obrazu a vstupů
(klávesnice a myš), nemá pevný disk, při spuštění si vše
systém stáhne ze sítě.
Sdílení prostředků
Pokud byste sledovali vytížení běžného kancelářského počítače, zjistíte, že
jeho výkon je po většinu času nevyužitý. Terminálový server
tudíž nemusí být zvlášť výkonný, protože se uživatelé
o jeho výkon střídají.
Terminálový server
umí také sdílet paměť. Pokud má uživatel spuštěný nějaký
program, start stejného programu pro dalšího uživatele je téměř
okamžitý, protože je již nahraný v paměti.
Jednodušší správa
Běžná správa
probíhá pouze na jednom místě, a to na serveru.
Pokud máte například 30 stanic a potřebujete nainstalovat nebo
zaktualizovat nějaký program, provedete to pouze jednou, na
serveru. Od té chvíle je program pro všechny dostupný.
Další
zjednodušeni se týká zálohování. Nemusíte řešit
zálohování všech 30 stanic, zálohujete pouze data na serveru.
Předpokládejme, že máte běžnou pracovní stanici s pevným
diskem, s nainstalovaným operačním systémem a příslušnými
programy. Právě se vám rozbil pevný disk. Pro znovuzprovoznění
musíte vyměnit disk, nainstalovat systém, nainstalovat všechny
programy a nastavit je. Tahle práce zabere několik hodin. V případě
terminálové stanice stačí vyměnit stanici za funkční a můžete
za pár minut pracovat dál.
Hardwarové nároky
Jak jsem už
zmínil, aplikace jsou spouštěny na serveru. Pro stanici vám tudíž
postačí téměř jakýkoliv počítač. Do nedávna jsme používali
vyřazené značkové počítače z bank a nakupovali je i za
500,-/kus. Mohli být třeba i 10 let staré,a i přesto uživatel
nepoznal žádné zpomalení.
Pokud časem budete
chtít posílit výkon, stačí pořídit nový server a najednou se
všem "zrychlí počítače". Stanice mohou zůstat
stejné.
Levný a ekologický provoz
Terminálové stanice
mají typicky nižší spotřebu než běžné pracovní stanice. Je
to dáno nižšími nároky na jejich výkon a absencí pevných
disků.
Dnešní běžný
počítač má odběr řekněme 150 W. Dále budeme počítat, že za
1 kWh zaplatíme 4.5 Kč a počítač bude v provozu každý
pracovní den 8 hodin po celý rok. Za elektřinu pro běžnou
pracovní stanici pak zaplatíme zhruba 1 500 Kč ročně.
Nedávno jsme v UOL
pořídili nové bezdiskové stanice s procesorem Intel Atom, které
mají spotřebu 13 W, což je zhruba 10 % oproti běžné stanici.
Zde roční spotřeba vychází na 130 Kč. Předpokládejme, že by
nám tyto stanice měly vydržet v průměru minimálně 5 let. Pak
úspora na elektrické energii oproti běžné stanici bude za tuto
dobu 6 800 Kč a pro 30 stanic bude úspora 204 000 Kč za 5 let.
Ve skutečnosti
ušetříte ještě více. Nebudete muset často pořizovat nové
počítače. Morální životnost běžné pracovní stanice je 2-3
roky. Tenký klient vydrží třeba 10 let, protože pro rychlost
aplikací je důležitý především výkon serveru.
Kde je háček?
Než se rozhodnete
používat terminálový server a tenké klienty, měli byste také
zvážit nevýhody a potenciální rizika, která mohou nastat. .
Aplikace
Asi nejzásadnější
otázkou při rozhodování bude: jaké aplikace potřebují
uživatelé používat? S tím souvisí otázka výběru konkrétního
řešení a s tím případné ceny za licence. V našem případě
jsme potřebovali používat klasické kancelářské aplikace:
kancelářský balík, e-mail, webový prohlížeč, účetní
software. To vše lze provozovat na Linuxu, proto jsme zvolili
projekt LTSP, které běží na linuxovém Ubuntu serveru. K
linuxovému serveru není třeba řešit žádné licence za koncová
zařízeni nebo uživatele.
Pokud potřebujete
používat aplikace, které fungují pouze na OS Windows, můžete
vybrat některá z řešení běžící na Windows serveru. Typická
řešení pro OS Windows mají placené licence. Celková suma se vám
pak může vyšplhat na částku, která diskvalifikuje celkovou
výhodnost tohoto řešení. To je zřejmě také důvod, proč toto
řešení je tak málo vidět zvláště v malých a středně
velkých firmách.
Další možností je
použít linuxový server a k Windows aplikacím najít ekvivalentní
linuxovou alternativu. Například Firefox nahradím za MS Explorer,
Libreoffice za MS Office atd. I přes to vám může zůstat
software, pro který alternativa není. V tom případě můžete
danou aplikaci provozovat na stroji s Windows a přistupovat k ní
přes vzdálenou plochu z Linuxu.
SPOF
Terminálový server se
muže stát tak zvaným Single point of failure.
Pokud nepoběží on, nemůže pracovat nikdo. Se zvyšujícím se
počtem uživatelů terminálového serveru roste význam tohoto
rizika. Je třeba si předem připravit krizový scénář: co
uděláme, když teď vypadne náš terminálový server? Existují
různá řešení, jak eliminovat nebo alespoň zmírnit problémy
spojené s výpadkem. Například mohu mít v záloze jiný server a
současně budu data pravidelně zálohovat. V zásadě je to jen
otázka ceny, kolik prostředků chci do řešení investovat. K
vyřešení této otázky můžete vzít v úvahu: kolik nás stojí
hodina výpadku a za jak dlouho jsme schopni případný výpadek
vyřešit?
Závěrem
Shrnutí výhod terminálového řešení
snížení nákladů
na správu IT
snížení nákladů
na hardware
snížení nákladů
za elektřinu
Terminálový server
provozujeme od roku 2005. S tímto řešením jsme maximálně
spokojení. K serveru se dnes ve špičce připojuje téměř 40
uživatelů. Specifickou vlastností pro naše nasazení je běh
serveru ve virtuálním prostředí. O tom však až v jiném článku.
Zaujalo vás řešení pomocí terminálového serveru a tenkých klientů? Provozujete něco podobného u vás? Podělte se se svou zkušeností v komentářích pod článkem na našem webu.
