1. díl - Benefity pro zaměstnance

Pojem zaměstnanecké benefity se využívá obecně pro výhody, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdy. Tyto výhody mohou být peněžní i nepeněžní povahy. Z hlediska zdanění zde může nastat několik variant:

1. Podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný výdaj. Jde o nejméně výhodnou variantu s vyšším zdaněním, než v případě mzdy. Vzhledem k nevýhodnosti takovýchto benefitů se jimi nebudeme dále zabývat.
2. Podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj. Je to shodný režim, v jakém se daní mzda, proto poskytování takovýchto benefitů není z daňového hlediska, navíc vzhledem k vyšší administrativní náročnosti pro zaměstnavatele a nižší flexibilitě příjmu pro zaměstnance, příliš výhodné. Patří sem většina účelových peněžních plnění.
3. Benefit je pro zaměstnance osvobozený od daně a pojistného, pro zaměstnavatele je výdaj daňově neuznatelný. Přestože pro zaměstnavatele je výdaj z hlediska daně z příjmu neúčinný, je poskytování těchto benefitů výhodné, neboť celkové ušetřené náklady na daně a pojistné u zaměstnance jsou zde vyšší než zvýšená daň z příjmu zaměstnavatele. 
4. Benefit je pro zaměstnance osvobozený, pro zaměstnavatele je výdaj daňově uznatelný. Tato kombinace je z daňového pohledu nejvýhodnější. 
5. Bez vlivu na zdanění (benefity nezvyšující peněžní ani nepeněžní příjem zaměstnance jako pružná pracovní doba, práce z domova apod.).

Srovnání celkové částky hrazené zaměstnavatelem (právnickou osobou) na zvýšení čistého příjmu zaměstnance o 1.000 Kč při užití různých typů benefitů:

1. Benefit podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný výdaj – 1.851 Kč.
2. Benefit podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj – 1.576 Kč.
3. Benefit je pro zaměstnance osvobozený od daně a pojistného, pro zaměstnavatele je výdaj daňově neuznatelný – 1000 Kč.
4. Benefit je pro zaměstnance osvobozený, pro zaměstnavatele je výdaj daňově uznatelný – 810 Kč.

Z výše uvedeného je patrné, že rozdíly ve zdanění jsou výrazné.

V tomto článku se budeme věnovat nejvýhodnější skupině benefitů, tedy těm, které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a osvobozeným příjmem zaměstnance.

Stravenky

Sem patří stravenky, ale jen v přesně vymezené výši. Tato výše je dána jednak maximálním podílem z ceny jedné stravenky – 55% a dále absolutní výší – 70% ze stravného pro tuzemskou cestu v délce 5-12 hodin. Pro rok 2013 je maximální výše daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele 55 Kč. Maximální daňové úspory lze tedy dosáhnout se stravenkou v hodnotě 100 Kč. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenku v nižší výši, např. 60 Kč, je zde daňově uznatelný náklad max. 33 Kč. Hodnota stravenky nad tento limit je buď nedaňovým nákladem zaměstnavatele (a osvobozeným příjmem zaměstnance), nebo se sráží zaměstnanci ze mzdy. Zaměstnavatel smí stravenku zaměstnanci poskytnout pouze za odpracovaný den (ne tedy dovolená, nemoc, neplacené volno...) a pouze jednu stravenku denně.

Životní a penzijní pojištění

Dalším benefitem výhodným z daňového hlediska je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na životní pojištění nebo penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Zde došlo od 1.1.2013 ke zvýšení maximální výše pro zaměstnance osvobozeného příspěvku z 24.000 Kč na 30.000 Kč za rok. Tento limit je společný pro životní pojištění i penzijní připojištění a příspěvky lze libovolně kombinovat do celkové výše 30000 ročně, např. 30000 na penzijní připojištění, nebo 20000 na životní pojištění a 10000 na penzijní připojištění apod. Podmínkou v obou případech je, aby plnění bylo sjednáno ve prospěch zaměstnance (v případě jeho úmrtí ve prospěch jiné osoby než zaměstnavatele) a jeho výplata proběhne nejdříve za 60 měsíců po uzavření smlouvy a zároveň nejdříve v 60 letech zaměstnance. Smlouvu uzavírá zaměstnanec a při jejím uzavření nebo p nahlásí pojišťovně, že zaměstnavatel mu bude platit příspěvky. V případě, že celkové příspěvky zaměstnavatele na oba typy pojištění převýší 30.000 Kč ročně, je nutné příspěvek překračující limit zaměstnanci dodanit a odvést z něj zdravotní a sociální pojištění, tedy zdanění je stejné jako u mzdy. U příspěvků zaměstnavatele není již nárok na státní příspěvek u penzijního připojištění ani na snížení daňového základu u zaměstnance. 

Vzdělání

Dalším daňově výhodným benefitem jsou různé formy vzdělávání zaměstnanců. Podmínkou je, aby vzdělávání souviselo s prací, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává. Řada znalostí je potřebná pro téměř jakoukoli profesi, obecně uznatelné tedy jsou jazykové kurzy, práce s počítačem, ekonomické kurzy apod. a dále samozřejmě odborné kurzy pro konkrétní profese.Oproti předchozím dvěma benefitům (které byly primárně určeny pouze zaměstnanci a není zde přímá vazba s činností zaměstnavatele) jde zde o výdaj přímo související s činností zaměstnavatele, není zde tedy určen pevný maximální limit, ale platí zde obecný postup pro výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.