Automobil v účetnictví a v daních - Nákup automobilu

Mezi nejčastějšími dotazy našich zákazníků se na předním místě umisťují pravidelně dotazy týkající se transakcí spojených s automobilem – nákup, nárok na odpočet DPH, prodej, použití pro soukromou potřebu OSVČ nebo zaměstnance, paušální výdaj na dopravu, vedlejší náklady související s pořízením a provozem a další.

Proto jsme se rozhodli zpracovat pro naši UOL revue toto téma alespoň v základních obrysech, detailnější verzi budeme zveřejňovat na našem blogu: www.blog.uol.cz

V tomto dílu se zabýváme prvním krokem – získáním automobilu a to koupí.

Automobil může být získán koupí, nebo může být pronajat či vypůjčen.

Nákup automobilu

Nový automobil

Při nákupu nového automobilu řešíme vždy otázku nároku na odpočet z pořízení. Pokud bude automobil používán výlučně pro služební účely, není třeba krátit nárok na odpočet z důvodu soukromé spotřeby. Zcela běžně ale jsou automobily používány alespoň částečně i pro soukromou spotřebu – buď spotřebu vlastníka OSVČ nebo zaměstnance. V takovém případě je třeba krátit nárok na odpočet.

Odpočet se při pořízení zkrátí o odhadovaný podíl soukromého užití automobilu.

Příklad 1.

Z přechozích let při používání staršího vozu OSVČ z knihy jízd ví, že v průměru 15% projetých km bylo na soukromé účely. Proto bude nárok na odpočet krátit o 15%.

Pořizovací cena vozu byla 300.000 Kč + DPH 63 tis, celkem 363.000 Kč.

Nárok na odpočet 63.000 bude zkrácen o 9.450 Kč ( 15% z 63.000), je tedy možné uplatnit nárok na odpočet 53.550 Kč.

Pokud z dřívějších období není známa soukromá spotřeba, je třeba ji odhadnout. Nárok se potom zkrátí podle tohoto odhadu.

V průběhu roku je poplatník povinen vést knihu jízd ( tato povinnost mu plyne již z toho, že uplatnil nárok na odpočet vozu, byť pokrácený), po skončení roku se vypočte skutečné procento užití vozidla pro soukromé účely. Pokud se takto spočtený podíl soukromých km liší o více než 10% od odhadnutého podílu, je třeba opravit uplatněný nárok na odpočet za daný rok. Tuto úpravu je poplatník povinen provádět pět let od pořízení vozu.

Příklad 2.

Po skončení roku bylo u vozidla z příkladu 1 zjištěno skutečné procento soukromých km ve výši 28%. Rozdíl 28% - 15% je větší než 10% a jsme proto povinni změnit uplatněný nárok na odpočet.

Při soukromé spotřebě 28% by správně měl být nárok na odpočet (100 – 28)% * 63.000 Kč = 45.360 Kč. Tento nárok odpovídá 5 letům, tj. ročně je možno „mít nárok“ na 9.072 Kč, my jsme ale uplatnili 1/5 z 53.550 Kč = 10.710 Kč, je tedy třeba v DP k DPH vrátit státu 1.638 Kč.

Zdá se Vám tato úprava složitá? Nám také, ale zákon je zákon...poučení z toho plynoucí je dobře odhadnout procento soukromé spotřeby a následně se ho 5 let držet :-).

Ojetý automobil

Ojetý automobil bývá někdy pořízen v takzvaném zvláštním režimu. Jde o odlišný způsob výpočtu DPH, podstatné ale pro kupujícího je to, že v takovém případě nemá žádný nárok na odpočet DPH. Na faktuře za pořízení vozu nebude ani žádné DPH vyčísleno ( přestože prodávající je plátce DPH), bude zde pouze uvedena poznámka, že nákup se uskutečnil ve zvláštním režimu.

Při nákupu automobilu vznikají obvykle ještě další vedlejší náklady – nákup doplňků, technická prohlídka a podobně. Do doby přidělení SPZ tyto náklady vstupují do pořizovací ceny vozu.

Pořízení vozu z EU

Pořízení nového vozu z EU

Pořízení nového automobilu z jiného členského státu jakoukoliv osobou, tj. plátcem, neplátcem nebo soukromou osobou, je vždy předmětem DPH v tuzemsku. Osobní automobil se považuje za nový dopravní prostředek, pokud má najeto méně než 6 000 km nebo byl pořízen ve lhůtě 6 měsíců, od data prvního uvedení do provozu.

DPH při pořízení nového dopravního prostředku z EU je tedy povinen přiznat nejen plátce DPH, ale i soukromá osoba, občan. Nejdříve je třeba vyplnit a podat Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a zaplatit zálohu ve výši daně, která bude vyměřena při pořízení v daňovém přiznání, tj. 21% z ceny nového automobilu. Následně je pořízení přiznáno i v DP k DPH – opět i neplátce v takovém případě podává DP k DPH.

Plátce následně v daňovém přiznání uplatní nárok na odpočet z pořízení nového auta – buď plný při použití jen pro firemní účely, nebo krácený při částečném soukromém použití, zaplacená částka DPH za auto je považována za zálohu na DPH, započte se na další daňovou povinnost nebo v případě nadměrného odpočtu lze požádat o vrácení této zálohy na BÚ poplatníka.

Pořízení ojetého vozu z EU

Výše uvedené specifické opatření se týká pouze nových vozů z EU, ojeté vozy se pořizují z EU tak jako jiné zboží z EU, tj. neplátce vozidlo pořídí s DPH země prodávajícího, plátce ho pořídí v režimu reverse-charge.

I zde může být stejně jako v ČR účtováno ve zvláštním režimu.

2. dil - Benefity pro zaměstnance

V tomto článku o zaměstnaneckých benefitech navážeme na předchozí článek a budeme se zabývat především druhou z daňového hlediska nejvýhodnější skupinou benefitů, tedy těmi benefity, které jsou osvobozeným příjmem zaměstnance a nedaňovým nákladem zaměstnavatele. Dále  uvedeme i některé benefity z nejvýhodnější skupiny, tedy daňově uznatelné pro zaměstnavatele a osvobozené pro zaměstnance.

Osvobozený příjem zaměstnance a nedaňový náklad zaměstnavatele:

1. Mezi nejtypičtější benefity tohoto typu patří příspěvky na kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci nebo zdravotní péči pro zaměstnance, případně i pro jejich jejich rodinné příslušníky. Může jít např. o vstupenky do kina, divadla, knihovny, na koncerty, výstavy, sportovní či vzdělávací kurzy, vstupy do sportovních areálů, příspěvek na dovolenou či letní tábor, lékařská prohlídka apod. Vždy musí jít o služby, nikoli zboží. Podmínkou je, aby toto plnění bylo nepeněžní (tj. hrazené vždy přímo zaměstnavatelem poskytovateli, nikoli placené zaměstnancem a zpětně proplacené zaměstnanci zaměstnavatelem). V případě příspěvku na rekreaci je limit 20 000 Kč/rok. V ostatních případech není pevně stanovena maximální výše příspěvku, výši příspěvku by však měl být vždy schopen zaměstnavatel ekonomicky odůvodnit.

Příklad:

Srovnání celkových nákladů firmy při poskytnutí benefitu rekreace zaměstnance 20 000 Kč se situací, kdy firma poskytne zaměstnanci o 20 000 Kč vyšší čistou mzdu (předpoklad: zaměstnanec i zaměstnavatel se nachází v pásmu, kdy již ze všech příjmů platí daň).

a) Při poskytnutí nepeněžního příspěvku na rekreaci je celkový náklad firmy 20 000 Kč – pouze částka vyplacená cestovní kanceláři, bez vlivu na zdanění.

b) Při navýšení mzdy o 20 000 Kč čistého je superhrubá zmzda zaměstnance vyšší o 38 900 Kč a daňová úspora zaměstnavatele je 19% z 38 900 Kč, tj. 7 400 Kč, celkový náklad je v tomto případě tedy 31 500 Kč.

V případě vzdělávání je situace poněkud odlišná - může jít i o daňový náklad, pokud vzdělávání zaměstnanec využije pro svou práci pro zaměstnavatele, tj. pokud tím splňuje podmínky nákladu pro dosažení, zajištění a udržení příjmu (viz předchozí článek o benefitech). Nedaňové jsou příspěvky na vzdělávání nesouvisející s prací zaměstnance (např. účetní si udělá na náklady zaměstnavatele fotografický kurz) a dále vzdělávání rodinných příslušníků (zaměstnavatel proplatí výuku angličtiny dítěti zaměstnance).

Daňově uznatelné pro zaměstnavatele jsou také některé příspěvky na zdravotní péči, pokud splňují podmínky základní preventivní péče.

2) Dále sem patří opět stravenky, a to ta část, která není placena zaměstnancem a zároveň nesplňuje podmínky pro daňovou uznatelnost u zaměstnavatele. Jde tedy o případy, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci více než 55% z hodnoty stravenky nebo více než 55 Kč (pro rok 2013). Např. pokud je hodnota stravenky 80 Kč a zaměstnavatel přispívá 60 Kč, je 44 Kč daňový náklad ( 55% z 80 Kč) a 16 Kč nedaňový náklad ( 60 Kč – 44 Kč).

3) Mezi benefity nedaňové pro zaměstnavatele patří také případné další jídlo poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnancům na pracovišti nebo v rámci závodního stravování a dále nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, vyjma neperlivé pitné vody. Neperlivá pitná voda má specifické postavení, je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a pro zaměstnance zůstává osvobozený nepeněžní příjem.