V tomto článku
o zaměstnaneckých benefitech navážeme na předchozí článek a
budeme se zabývat především druhou z daňového hlediska
nejvýhodnější skupinou benefitů, tedy těmi benefity, které
jsou osvobozeným příjmem zaměstnance a nedaňovým nákladem
zaměstnavatele. Dále uvedeme i některé benefity
z nejvýhodnější skupiny, tedy daňově uznatelné pro
zaměstnavatele a osvobozené pro zaměstnance.
Osvobozený příjem
zaměstnance a nedaňový náklad zaměstnavatele:
- Mezi nejtypičtější benefity tohoto typu patří příspěvky na kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci nebo zdravotní péči pro zaměstnance, případně i pro jejich jejich rodinné příslušníky. Může jít např. o vstupenky do kina, divadla, knihovny, na koncerty, výstavy, sportovní či vzdělávací kurzy, vstupy do sportovních areálů, příspěvek na dovolenou či letní tábor, lékařská prohlídka apod. Vždy musí jít o služby, nikoli zboží. Podmínkou je, aby toto plnění bylo nepeněžní (tj. hrazené vždy přímo zaměstnavatelem poskytovateli, nikoli placené zaměstnancem a zpětně proplacené zaměstnanci zaměstnavatelem). V případě příspěvku na rekreaci je limit 20 000 Kč/rok. V ostatních případech není pevně stanovena maximální výše příspěvku, výši příspěvku by však měl být vždy schopen zaměstnavatel ekonomicky odůvodnit.
Příklad:
Srovnání
celkových nákladů firmy při poskytnutí benefitu rekreace
zaměstnance 20 000 Kč se situací, kdy firma poskytne zaměstnanci
o 20 000 Kč vyšší čistou mzdu (předpoklad: zaměstnanec i
zaměstnavatel se nachází v pásmu, kdy již ze všech příjmů
platí daň).
a) Při
poskytnutí nepeněžního příspěvku na rekreaci je celkový
náklad firmy 20 000 Kč – pouze částka vyplacená cestovní
kanceláři, bez vlivu na zdanění.
b) Při navýšení mzdy o 20 000 Kč čistého je
superhrubá zmzda zaměstnance vyšší o 38 900 Kč a daňová
úspora zaměstnavatele je 19% z 38 900 Kč, tj. 7 400 Kč, celkový
náklad je v tomto případě tedy 31 500 Kč.
V případě
vzdělávání je situace poněkud odlišná - může jít i o daňový
náklad, pokud vzdělávání zaměstnanec využije pro svou práci
pro zaměstnavatele, tj. pokud tím splňuje podmínky nákladu pro
dosažení, zajištění a udržení příjmu (viz předchozí článek
o benefitech). Nedaňové jsou příspěvky na vzdělávání
nesouvisející s prací zaměstnance (např. účetní si udělá
na náklady zaměstnavatele fotografický kurz) a dále vzdělávání
rodinných příslušníků (zaměstnavatel proplatí výuku
angličtiny dítěti zaměstnance).
Daňově uznatelné pro
zaměstnavatele jsou také některé příspěvky na zdravotní péči,
pokud splňují podmínky základní preventivní péče.
2) Dále sem patří
opět stravenky, a to ta část, která není placena zaměstnancem a
zároveň nesplňuje podmínky pro daňovou uznatelnost u
zaměstnavatele. Jde tedy o případy, kdy zaměstnavatel přispívá
zaměstnanci více než 55% z hodnoty stravenky nebo více než
55 Kč (pro rok 2013). Např. pokud je hodnota stravenky 80 Kč a
zaměstnavatel přispívá 60 Kč, je 44 Kč daňový náklad ( 55% z
80 Kč) a 16 Kč nedaňový náklad ( 60 Kč – 44 Kč).
3) Mezi benefity
nedaňové pro zaměstnavatele patří také případné další
jídlo poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnancům na
pracovišti nebo v rámci závodního stravování a dále
nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na
pracovišti, vyjma neperlivé pitné vody. Neperlivá pitná voda má
specifické postavení, je daňově uznatelným nákladem
zaměstnavatele a pro zaměstnance zůstává osvobozený nepeněžní
příjem.
