Postup při vstupu účastníka důchodového spoření do systému 2. pilíře důchodové reformy

Celý proces nastartování plateb na důchodové spoření prochází několika stupni. 

Podpis smlouvy o důchodovém spoření

Budoucí účastník důchodového spoření – fyzická osoba (dále jen „FO“) podepíše smlouvu s penzijní společností. 

Penzijní společnost smlouvu sama pošle k registraci správci Centrálního registru smluv, kterým je Specializovaný finanční úřad (dále jen SFO). 

Rozhodnutí o registraci

SFO rozhodne o zaregistrování smlouvy a rozhodnutí o registraci zašle FO na její adresu (v případě, kdy má FO zřízenu datovou schránku, je zasláno do datové schránky) a současně i penzijní společnosti. 

Rozhodnutí dnem nabývá právní moci doručením poslednímu z obou adresátů a tím je proces registrace ukončen.

Datum nabytí právní moci

Datum nabytí právní moci se budoucí účastník dozví z „Oznámení o nabytí právní moci“, které mu SFO pošle , na poslání je však třeba nějakou dobu počkat, protože SFO ho může odeslat až když má od pošty potvrzeno doručení oběma adresátům. 

Kdyby však ani po 30 dnech toto Oznámení nebylo doručeno, je vhodné se na SFO dotázat, datum nabytí právní moci je totiž důležité v celém procesu a jeho promeškání má za následek pozdní placení spoření a pozdní vykazování plateb na finančním úřadu. Prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po měsíci, v němž rozhodnutí o registraci nabylo právní moci, se FO stává účastníkem důchodového spoření. 

Zaměstnanci

 Je-li účastník důchodového pojištění zaměstnancem, má povinnost oznámit nabytí rozhodnutí právní moci svému zaměstnavateli, oznámení se podává na formuláři: „Oznámení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků o účasti na důchodovém spoření“ označeném MFin 5544, které Vám na požádání oddělení mezd poskytne. Zaměstnavatel začne srážet a odvádět zálohy na důchodové pojištění zaměstnance ve mzdách za měsíc, v němž vznikla účast na spoření. Platba srážky musí být provedena do 20. dne následujícího měsíce. 

Příklad

V Oznámení o nabytí právní moci je uvedeno datum nabytí právní moci dne 3.9.2013 Účast na penzijním spoření tedy vzniká 1.10.2013, první srážka bude v říjnových mzdách zpracovaných na počátku listopadu a platba i Hlášení musí být provedeny do 20.11.2013. 

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 

OSVČ nemají povinnost platit zálohy na spoření, povinnost zaplatit příslušné pojistné za daný rok jim vzniká po skončení roku při podávání Přehledu. Mají však možnost – v případě zájmu – určité částky zaplatit předem, budou jim potom po skončení roku započteny na celkové pojistné na důchodové spoření.

Úroky z prodlení od 1.7.2013

Jak postupovat v prodlení při úhradě faktur od 1.7.2013? 

Výše úroku 
V případě, že je dlužník v prodlení s úhradou svého závazku, může po něm věřitel požadovat úhradu úroků z prodlení. Toto právo bylo i v minulosti potvrzeno v občanském i obchodním právu a byla zde dána možnost úrok z prodlení stanovit, nesměl být ale „hrubě nespravedlivý“), pokud nebyl stanoven smluvně, byla jeho výše stanovena Vyhláškou 142/1994 Sb.
Výše úroku podle vyhlášky se historicky měnila (někdy i poměrně podstatně), v případě výpočtu úroku z prodlení dle vyhlášky je třeba postupovat vždy podle data vzniku závazku a data jeho splatnosti a propočítat úrok po jednotlivých obdobích ode dne splatnosti až k datu jeho konečné úhrady.
V předchozích obdobích byla úroková sazba vázána na výši REPO sazby ČNB a byla stanovena jako REPO + 7%. REPO sazba je jedna ze tří základních úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou (další jsou diskontní a lombardní sazba), informaci o její aktuální výši  je možno získat na internetových stránkách:
http://www.cnb.cz/cs/index.html

Novela zvyšující úrok 
K 1.7.2013 vešla v účinnost novela (pod vlivem Směrnice EU 2011/7/EU), která tento úrok zvyšuje nám REPO + 8%. Protože nyní je REPO sazba 0,05%, je úrok z prodlení 8,05%. Řídí se jím úročení po datu účinnosti této novely, tj. po 1.7.2013.
Náhrada nákladů Další změnou v souvislosti s novelami zákonů v oblasti postihu dlužníků je právo požadovat na dlužníkovi náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v minimální výši 1.200 Kč.
I v minulosti měl věřitel právo požadovat náhradu nákladů, ale musel výši nákladů spojených s vymáháním pohledávky prokázat. Stanovení minimální výše těchto nákladů umožňuje – pokud se věřitel spokojí s touto částkou – uplatnit nárok bez prokázání výše skutečně vynaložených nákladů.

Jaká je splatnost závazků v obchodním styku?
Omezená doba splatnosti faktur Novela obchodního zákoníku také přinesla omezení doby splatnosti faktur (§340 zákona), obecně je stanovena na 30 dnů, věřitel a dlužník si ale mohou sjednat až 60denní splatnost. Delší než 60denní splatnost si lze sjednat mezi podnikatelskými subjekty pouze v tom případě, že to není vůči věřiteli „hrubě nespravedlivé“.
Z praktického hlediska je tedy dobré stanovovat splatnost maximálně 60 dnů a pokud by z nějakého důvodu bylo třeba splatnost stanovit delší, bylo by vhodné předem si připravit doklady prokazující oprávněnost delší splatnosti a potvrzující, že delší splatnost není hrubým porušením spravedlivého přístupu k dodavateli.

Veřejný zadavatel jako odběratel
Je-li odběratelem tzv. veřejný zadavatel ( definice veřejného zadavatele viz §2 odst. 2 zákona 137/2006 Sb.), jsou stanoveny ještě tvrdší omezení – již delší než 30denní splatnost musí být odůvodněna povahou závazku, delší než 60denní splatnost zákon v případě dlužníka – veřejného zadavatele vylučuje.

Automobil v účetnictví a daních díl 2 - Pořizení automobilu na úvěr nebo leasing

V tomto článku budeme pokračovat v problematice pořízení vozu a variantami jeho financování. Mimo standardní koupě s okamžitou platbou v hotovosti či převodem se setkáme s úvěrem, finančním leasingem, operativním leasingem.

Přestože jednotlivé typy smluv vypadají na první pohled velmi podobně, jsou zde pro daně zcela zásadní rozdíly, proto je vhodné smlouvu před podpisem řádně přečíst a případně konzultovat s účetní či daňovým poradcem. 

V současné době je pořízení vozu pro podnikání na úvěr výrazně častější než dříve oblíbený leasing, který je s úvěrem často zaměňován vzhledem k velmi podobnému platebnímu režimu a často stejným poskytovatelům obou variant financování i podobnému vzhledu smluv. Fakticky jde ale o zcela jinou situaci pro účetnictví a daně. 

Pořízení na úvěr

Pořízení na úvěr je v podstatě klasickou koupí vozu, pouze s rozdílným způsobem úhrady. Pro nárok na odpočet DPH platí vše, co bylo uvedeno v předchozím díle, společnost standardně zařadí vůz jako dlouhodobý hmotný majetek a odpisuje jej (za předpokladu pořizovací ceny automobilu nad 40 000 Kč). 

Dále společnost eviduje samostatně úvěr, který použije na úhradu pořízení vozu, který postupně splácí. Splátka úvěru se skládá ze splátky jistiny, úroku, obvykle také pojistného a případně dalších poplatků. Součástí splátky úvěru není nikdy DPH, to se uplatňuje a odvádí při pořízení vozu. U úvěrů na pořízení vozu se můžeme setkat se specifickou situací, kdy vlastníkem vozu po dobu trvání úvěru není společnost, která vůz pořídila, ale poskytovatel úvěru. 

Zde mohou nastat dvě varianty: 

1) zajištění závazku převodem vlastnického práva - společnost zakoupí vůz, ale následně ho převede na poskytovatele úvěru, který vůz společnosti vypůjčí. Na tuto situaci zákon pamatuje a v této situaci je možné vůz odpisovat, jako kdyby byl vlastníkem příjemce úvěru 2) koupě od poskytovatele úvěru s převodem vlastnictví až po úplném zaplacení vozu - zde může nastat s odpisováním u příjemce úvěru problém. 

Pořízení na leasing

Zcela jiná situace nastává, pokud byla pro pořízení vozu použita varianta finančního pronájmu neboli leasingu. Jedná se pronájem vozu s následnou koupí. 

V minulosti se jednalo o velmi oblíbený způsob z důvodu možnosti urychlení uplatnění daňových výdajů oproti nákupu vozu, již několik let však podmínky nijak výhodné nejsou. Navíc oproti úvěru jde o komplikovanější způsob pořízení, jejichž nedodržení např. při předčasném ukončení může vést k nutnosti podat dodatečné daňové přiznání i za několik let zpětně. 

V současné době je tedy nových smluv na finanční leasing minimum a spíše dobíhají ty staré. Co se týče vlastnictví, vlastníkem je vždy až do ukončení leasingu jeho poskytovatel a společnost pořizující vůz je nájemcem a provozovatelem. Vůz na leasing není vidět v rozvaze společnosti jako dlouhodobý majetek, vyskytuje se pouze v podrozvahové evidenci. Po ukončení leasingu a odkupu vozu se již vůz stává standardním majetkem společnosti, obvykle však vzhledem k symbolické ceně majetkem drobným a opět pouze podrozvahově evidovaným. 

Co je nákladem?

Zatímco u úvěru jsou nákladem odpisy vozu a úroky z úvěru, zde je nákladem nájemné, tedy služba. V případě, že nejsou všechny splátky stejné, je nutné náklady časově rozlišit tak, aby náklady byly rovnoměrné po celou dobu leasingu. Součástí splátek leasingu může být dále opět pojistné a další poplatky obdobně jako u úvěru. Součástí leasingových splátek je dále daň z přidané hodnoty. 

Zde je třeba rozlišovat situaci, zda nájemce má povinnost vůz po ukončení leasingu odkoupit - v tom případě má leasingová společnost povinnost odvést DPH v plné výši již na začátku trvání smlouvy (a pronajímatel si smí uplatnit nárok na odpočet, samozřejmě na základě daňového dokladu). 

Vzhledem k nevýhodnosti této varianty má kupující obvykle pouze právo si vůz po skončení leasingu odkoupit a potom se DPH odvádí, resp. uplatňuje pravidelně z jednotlivých splátek.Při užití I pro soukromou spotřebu je podobně jako v případě koupě vozu třeba krátit nárok na odpočet ze splátek finančního leasingu vozu. 

Operativní leasing 

Pokud pronájem vozu nesplňuje pravidla finančního leasingu, jde o leasing operativní, tedy klasický pronájem. Obvykle se zde nepočítá s následnou koupí vozu. V nákladech nájemce je služba - pronájem, DPH se odvádí a uplatňuje z jednotlivých splátek. I zde dochází ke krácení v případě užití vozu také pro soukromé účely. 

Hledá se ... Specialista klientského servisu

Hledá se .. Specialista klientského servisu!

Bližší info najdete na: http://www.uol.cz/zamestnani.