Jak postupovat v prodlení při úhradě faktur od 1.7.2013?
Výše úroku
V případě, že je dlužník v prodlení s úhradou svého závazku, může po něm věřitel požadovat úhradu úroků z prodlení. Toto právo bylo i v minulosti potvrzeno v občanském i obchodním právu a byla zde dána možnost úrok z prodlení stanovit, nesměl být ale „hrubě nespravedlivý“), pokud nebyl stanoven smluvně, byla jeho výše stanovena Vyhláškou 142/1994 Sb.
Výše úroku podle vyhlášky se historicky měnila (někdy i poměrně podstatně), v případě výpočtu úroku z prodlení dle vyhlášky je třeba postupovat vždy podle data vzniku závazku a data jeho splatnosti a propočítat úrok po jednotlivých obdobích ode dne splatnosti až k datu jeho konečné úhrady.
V předchozích obdobích byla úroková sazba vázána na výši REPO sazby ČNB a byla stanovena jako REPO + 7%. REPO sazba je jedna ze tří základních úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou (další jsou diskontní a lombardní sazba), informaci o její aktuální výši je možno získat na internetových stránkách:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
Novela zvyšující úrok
K 1.7.2013 vešla v účinnost novela (pod vlivem Směrnice EU 2011/7/EU), která tento úrok zvyšuje nám REPO + 8%. Protože nyní je REPO sazba 0,05%, je úrok z prodlení 8,05%. Řídí se jím úročení po datu účinnosti této novely, tj. po 1.7.2013.
Náhrada nákladů Další změnou v souvislosti s novelami zákonů v oblasti postihu dlužníků je právo požadovat na dlužníkovi náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v minimální výši 1.200 Kč.
I v minulosti měl věřitel právo požadovat náhradu nákladů, ale musel výši nákladů spojených s vymáháním pohledávky prokázat. Stanovení minimální výše těchto nákladů umožňuje – pokud se věřitel spokojí s touto částkou – uplatnit nárok bez prokázání výše skutečně vynaložených nákladů.
Jaká je splatnost závazků v obchodním styku?
Omezená doba splatnosti faktur Novela obchodního zákoníku také přinesla omezení doby splatnosti faktur (§340 zákona), obecně je stanovena na 30 dnů, věřitel a dlužník si ale mohou sjednat až 60denní splatnost. Delší než 60denní splatnost si lze sjednat mezi podnikatelskými subjekty pouze v tom případě, že to není vůči věřiteli „hrubě nespravedlivé“.
Z praktického hlediska je tedy dobré stanovovat splatnost maximálně 60 dnů a pokud by z nějakého důvodu bylo třeba splatnost stanovit delší, bylo by vhodné předem si připravit doklady prokazující oprávněnost delší splatnosti a potvrzující, že delší splatnost není hrubým porušením spravedlivého přístupu k dodavateli.
Veřejný zadavatel jako odběratel
Je-li odběratelem tzv. veřejný zadavatel ( definice veřejného zadavatele viz §2 odst. 2 zákona 137/2006 Sb.), jsou stanoveny ještě tvrdší omezení – již delší než 30denní splatnost musí být odůvodněna povahou závazku, delší než 60denní splatnost zákon v případě dlužníka – veřejného zadavatele vylučuje.
Výše úroku
V případě, že je dlužník v prodlení s úhradou svého závazku, může po něm věřitel požadovat úhradu úroků z prodlení. Toto právo bylo i v minulosti potvrzeno v občanském i obchodním právu a byla zde dána možnost úrok z prodlení stanovit, nesměl být ale „hrubě nespravedlivý“), pokud nebyl stanoven smluvně, byla jeho výše stanovena Vyhláškou 142/1994 Sb.
Výše úroku podle vyhlášky se historicky měnila (někdy i poměrně podstatně), v případě výpočtu úroku z prodlení dle vyhlášky je třeba postupovat vždy podle data vzniku závazku a data jeho splatnosti a propočítat úrok po jednotlivých obdobích ode dne splatnosti až k datu jeho konečné úhrady.
V předchozích obdobích byla úroková sazba vázána na výši REPO sazby ČNB a byla stanovena jako REPO + 7%. REPO sazba je jedna ze tří základních úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou (další jsou diskontní a lombardní sazba), informaci o její aktuální výši je možno získat na internetových stránkách:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
Novela zvyšující úrok
K 1.7.2013 vešla v účinnost novela (pod vlivem Směrnice EU 2011/7/EU), která tento úrok zvyšuje nám REPO + 8%. Protože nyní je REPO sazba 0,05%, je úrok z prodlení 8,05%. Řídí se jím úročení po datu účinnosti této novely, tj. po 1.7.2013.
Náhrada nákladů Další změnou v souvislosti s novelami zákonů v oblasti postihu dlužníků je právo požadovat na dlužníkovi náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v minimální výši 1.200 Kč.
I v minulosti měl věřitel právo požadovat náhradu nákladů, ale musel výši nákladů spojených s vymáháním pohledávky prokázat. Stanovení minimální výše těchto nákladů umožňuje – pokud se věřitel spokojí s touto částkou – uplatnit nárok bez prokázání výše skutečně vynaložených nákladů.
Jaká je splatnost závazků v obchodním styku?
Omezená doba splatnosti faktur Novela obchodního zákoníku také přinesla omezení doby splatnosti faktur (§340 zákona), obecně je stanovena na 30 dnů, věřitel a dlužník si ale mohou sjednat až 60denní splatnost. Delší než 60denní splatnost si lze sjednat mezi podnikatelskými subjekty pouze v tom případě, že to není vůči věřiteli „hrubě nespravedlivé“.
Z praktického hlediska je tedy dobré stanovovat splatnost maximálně 60 dnů a pokud by z nějakého důvodu bylo třeba splatnost stanovit delší, bylo by vhodné předem si připravit doklady prokazující oprávněnost delší splatnosti a potvrzující, že delší splatnost není hrubým porušením spravedlivého přístupu k dodavateli.
Veřejný zadavatel jako odběratel
Je-li odběratelem tzv. veřejný zadavatel ( definice veřejného zadavatele viz §2 odst. 2 zákona 137/2006 Sb.), jsou stanoveny ještě tvrdší omezení – již delší než 30denní splatnost musí být odůvodněna povahou závazku, delší než 60denní splatnost zákon v případě dlužníka – veřejného zadavatele vylučuje.
