Rádi bychom vás seznámili se dvěma stěžejními pilíři našeho právního systému – novým občanským zákoníkem (zákon 89/2012 Sb., dále NOZ) a zákonem o obchodních korporacích (zákon 90/2012 Sb., dále ZOK), které nabudou účinnosti 1. 1. 2014.
Jedná se o významnou a revoluční změnu v našem právním systému, kterou nelze shrnout do několika vět v naší UOL Revue, ale tímto článkem vás chceme upozornit na to, že změny v roce 2014 budou významné a budou vyžadovat vaši pozornost. Tyto změny si s námi můžete v praxi ověřit na semináři, jenž se bude konat během února.
Řadu otázek, které nyní řeší ObchZ, bude po 1. 1. 2014 řešit NOZ, ZOK poté bude řešit pouze vybrané otázky týkající se obchodních korporací, což je nový název pro všechny formy dosavadních obchodních společností a družstev. Smluvní právo bude řešeno v NOZ, čímž bude dosaženo.
Společnosti budou mít lhůtu 6 měsíců na to, aby porovnaly své základní dokumenty s novým právem a v případě, že některá ustanovení v nich odporují novému právu, je uvedly do souladu s ním a doručily nové dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Pokud by vedení společnosti k tomuto kroku nepřistoupilo, může je soud vyzvat k této změně, a pokud by i nadále nereagovalo, soud může dokonce společnost i zrušit. Pozitiva neboli co z toho vyplývá… Tato zdánlivá komplikace však může mít i svá pozitiva. Nová právní úprava je v mnoha směrech méně restriktivní a podřízením se novému ZOK jako celku můžete využít nových výhodnějších ustanovení.
s ručením omezeným může mít akcie, praktické využití však zatím asi nebude časté. Obchodní podíly i podíly na zisku mohou být variabilnější, je možno stanovit výplatu podílu na zisku třetím osobám, lze stanovit pevný podíl na zisku (bez schválení valné hromady) atd.
Je možno vyplácet zálohu na podíl na zisku na základě mezitimní účetní závěrky, není-li však
následně dosaženo dostatečného zisku, mají společníci povinnost zálohu vrátit (resp. rozdíl
mezi ziskem a zálohou).
Co změny přinášejí?
Základem nového práva bude nový občanský zákoník. Na něj úzce navazuje druhý pilíř – ZOK. Ten nemá být následníkem obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., dále ObchZ).Řadu otázek, které nyní řeší ObchZ, bude po 1. 1. 2014 řešit NOZ, ZOK poté bude řešit pouze vybrané otázky týkající se obchodních korporací, což je nový název pro všechny formy dosavadních obchodních společností a družstev. Smluvní právo bude řešeno v NOZ, čímž bude dosaženo.
Důležité změny v obrysech
Jako každá změna legislativy však zároveň tato zásadní rekodifikace našeho práva přináší nejen řadu otázek, nejasností a obtíží, ale také problémy s přechodem na nové paragrafy.a) Společenské smlouvy, stanovy, zakladatelské listiny
Společnosti budou mít lhůtu 6 měsíců na to, aby porovnaly své základní dokumenty s novým právem a v případě, že některá ustanovení v nich odporují novému právu, je uvedly do souladu s ním a doručily nové dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Pokud by vedení společnosti k tomuto kroku nepřistoupilo, může je soud vyzvat k této změně, a pokud by i nadále nereagovalo, soud může dokonce společnost i zrušit. Pozitiva neboli co z toho vyplývá… Tato zdánlivá komplikace však může mít i svá pozitiva. Nová právní úprava je v mnoha směrech méně restriktivní a podřízením se novému ZOK jako celku můžete využít nových výhodnějších ustanovení.
b) Povinnosti statutárních orgánů / členů statutárních orgánů
Snahou zákonodárců bylo zvýšení odpovědnosti těchto orgánů za chod korporace, jakož i lepší vymezení této odpovědnosti. Základní povinností je vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, což v sobě zahrnuje nutnou loajalitu, potřebné znalosti a pečlivost, ve výsledku tedy musí tyto orgány jednat informovaně a v obhajitelném zájmu korporace. Pravidlo podnikatelského úsudku Jelikož podnikání vždy přináší určitá rizika, je odpovědnost na druhé straně limitována pravidlem podnikatelského úsudku, tzn., že orgán je odpovědný za řádný výkon funkce nikoli za výsledek. Tuto odpovědnost danou zákonem nelze nijak smluvně vyloučit ani omezit. c) Rizika v případě úpadku korporaceŘešení úpadkové situace
Zákon umožňuje požadovat po členech orgánů vrácení odměn či jiných plnění zpětně až za 2 roky v případě, že člen orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že korporaci hrozí úpadek. Toto opatření má motivovat k včasnému řešení hrozící úpadkové situace. Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele rozhodnout, že člen statutárního orgánu ručí za dluhy korporace, pokud věděl nebo měl a mohl vědět, že korporaci hrozí úpadek, a neučinil vše potřebné a rozumně předpokladatelné k jeho odvrácení. Soud zakáže výkon funkce člena statutárního orgánu u jakékoli korporace až na 3 roky tomu, jehož výkon funkce vedl k úpadku korporace.d) „Formální“ změny
Základní kapitál společnosti
Nově bude mít základní kapitál společnosti s ručením omezeným minimální hodnotu 1 Kč, musí být ale vždy splacen na běžný účet. Základní kapitál akciové společnosti zůstává 2 000 000 Kč. Zrušena je povinnost tvorby rezervního fondu. V případě, že již byl vytvořen, jej lze zrušit.Obchodní podíly
Zákon umožňuje větší variabilitu v obchodních podílech a v cenných papírech. I společnosts ručením omezeným může mít akcie, praktické využití však zatím asi nebude časté. Obchodní podíly i podíly na zisku mohou být variabilnější, je možno stanovit výplatu podílu na zisku třetím osobám, lze stanovit pevný podíl na zisku (bez schválení valné hromady) atd.
Je možno vyplácet zálohu na podíl na zisku na základě mezitimní účetní závěrky, není-li však
následně dosaženo dostatečného zisku, mají společníci povinnost zálohu vrátit (resp. rozdíl
mezi ziskem a zálohou).
