V předchozím článku jsme se zabývali postupem, jak se připojit na daňový portál a jak vstoupit do DIS vaší společnosti. Skončili jsme u základní tabulky – Přehledu stavu osobních daňových účtů.
Pro ty z Vás, kteří se chcete dozvědět bližší detaily právce s DIS, jsme připravili pokračování.
V této tabulce je uveden seznam daní, k nimž společnost má nebo měla někdy daňovou povinnost a celkový zůstatek na každé z těchto daní. Pokud je částka červená, znamená nedoplatek, černá znamená přeplatek. K přesnější interpretaci těchto zůstatků je ale třeba dalších informací, samotná tato částka ještě nemusí v každém případě zobrazovat reálný stav daného daňového účtu.
Kliknutím na název některé daně v základní tabulce se otevře tabulka nová, v níž jsou jednotlivé daňové povinnosti k této dani a platby, které společnost na tuto daň odeslala.
V levém sloupci ( Má dáti) finanční úřad eviduje jednotlivé daňové povinnosti, vždy k termínu pro podání daňového přiznání ( případně k následujícímu pracovnímu dni, není-li tento den pracovní den) finanční úřad uvádí daňovou povinnost ( nebo nadměrný odpočet) podle podaného daňového přiznání.
Ve sloupci Má dáti jsou také uvedeny povinnosti či nadměrné odpočty z podaných dodatečných daňových přiznání a údaje o výši záloh, které musí poplatník na daň odvést.
Dále jsou v tomto sloupci uváděny úroky z prodlení, pokud byla daň nebo záloha někdy uhrazena po lhůtě pro platbu. Úroky finanční úřad uvádí poměrně nesystematicky, někteří správci je vypisují téměř každý týden, jiní jednou za uherský rok, většinou je to někde mezi těmito extrémy. Z neznámého důvodu jsou tyto uváděné částky úroků z prodlení zcela odlišné od úroků z prodlení, které finanční úřad vyměří z moci úřední a pošle datovou schránkou, tam bývá sumarizace úroků za několik období a není někdy snadné zjistit, z jakých částek úroků dle DIS byl doručený výměr složen.
V pravém sloupci ( Dal) jsou uváděny platby daní, datum u platy uvedené je datum, kdy finanční úřad obdržel úhradu na svůj účet ( není to tedy datum odeslání částky z bankovního účtu daňového poplatníka, na což občas zákazníci zapomínají).
Dále jsou v tomto sloupci uváděny převody z jedné daně na druhou. K těmto převodům může dojít jak na základě žádosti daňového poplatníka, tak z moci úřední.
Finanční úřad může z moci úřední převést přeplatek na jedné dani na nedoplatek na druhé dani. V takovém případě se ve sloupci Dal u daně, která byla v přeplatku, objeví převáděná částka s minusem, u daně, na kterou je převáděno, je tatáž částka s plusem.
Daňový poplatník může požádat o převod také, ale pouze v situaci, kdy na dani, na kterou má být převedeno, je nedoplatek, nebo na ní nedoplatek bude v brzké době. V opačném případě podle zákona musí FÚ převod daně zamítnout, jakkoli se to zdá iracionální.
Nejjednodušší interpretace stavu daňového účtu je u DPH, proto začneme s touto daní.
Vzhledem k tomu, že tato daň má nejkratší zdaňovací období ( měsíc nebo čtvrtletí) a neplatí se na ni zálohy ( s výjimkou případu nákupu vozidla z ciziny), jsou obvykle částky na straně Má dáti stejně jako Dal poměrně aktuální a celková částka přeplatku či nedoplatku v základní tabulce proto bývá poměrně spolehlivá.
Druhou poměrně snadno interpretovatelnou daní je Daň z příjmu právnických osob nebo (u poplatníka – fyzické osoby) Daň z příjmu fyzických osob podávajících přiznání.
Zdaňovacím obdobím je rok, v mezidobí mezi daňovými přiznáními někteří poplatníci mají povinnost platit zálohy. O všech těchto daňových povinnostech finanční úřad ví a proto může v DIS tyto povinnosti zobrazit. I u této daně proto jsou zůstatky v hlavní tabulce obvykle reálné, jejich výše ale nesouhlasí s výší v účetnictví, protože tam jsou platby záloh předepisovány jako přeplatky až do doby závěrky.
Komplikovanější je situace u silniční daně. Tam se totiž finanční úřad o povinnosti platit daň za daný rok jakož i o výši jednotlivých čtvrtletních záloh dozví až po skončení roku a po podání DP k silniční dani. Přesto má ale poplatník v průběhu roku povinnost platit zálohy. Když je taková záloha zaplacena, buď správce daně předepíše zálohu ve výši platby, nebo nechá tuto platbu zobrazenou jako přeplatek. Z toho všeho plyne, že pokud poplatník platí zálohy ve správné výši, jsou zůstatky v podstatě reálné, ale jakmile se jakkoli platby od povinnosti odchýlí, ztrácí údaj v základní tabulce vypovídací hodnotu a může se stát, že údaj ukazuje na přeplatek, přestože ve skutečnosti je daň nedoplacená. Jediná možnost, jak zjistit skutečnou výši nedoplatku/přeplatku je porovnávat jednotlivé platby záloh s povinností vyplývající ze zákona o silniční dani.
Ještě komplikovanější je situace z daně z příjmu ze závislé činnosti a u srážkové daně, proto se těmito daněmi dále nezabýváme.
Přejeme vám hodně úspěchu při procházení informací ve vaší DIS i při jejich správné interpretaci.