Dovolená a její čerpání

I když je léto za námi, vědět, jak čerpat dovolenou, se oplatí po celý rok. Následující řádky jsou určeny jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.

Právo na dovolenou je individuální právo zaměstnance a je nepřevoditelné na jiného zaměstnance.

I na ustanovení o dovolené se vztahuje vyšší míra smluvní volnosti. V praxi to znamená, že zaměstnavatel je povinen dodržet pouze základní míru dovolené, ale pokud chce, může zaměstnancům stanovit další druhy dovolené, zákon tomu nebrání. Při stanovení dalších druhů dovolené musí být respektována zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace.

Zákoník práce rozlišuje několik druhů dovolené

- dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

- dovolená za odpracované dny

- dodatková dovolená

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. U pedagogických pracovníků činí 8 týdnů.

Nárok na tuto dovolenou vzniká zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal práci alespoň 60 dní v kalendářním roce.

V případě, že pracovní poměr netrvá celý rok, náleží poměrná část dovolené za kalendářní rok.

Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

Dovolená za odpracované dny

Nárok na tuto dovolenou vzniká zaměstnanci, kterému nevzniká právo na dovolenou za kalendářní rok. Takový zaměstnanec neodpracuje v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů.

Za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce náleží dovolená za odpracované dny ve výši jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok.

Dovolenou za odpracované dny nelze krátit z důvodu překážek v práci. Může být zkrácena jen z důvodu neomluvené absence.

Dodatková dovolená

Náleží zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, například těžba nerostů, ražení tunelů a štol.

Dodatková dovolená za celý kalendářní rok se poskytuje v délce 1 týdne.

Pokud zaměstnanec nepracuje u takového zaměstnavatele celý rok, ale jen část roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dní jedna dvanáctina dodatkové dovolené.

PEL MEL o dovolené neboli víte, že…

Dovolená za kalendářní rok by se měla zpravidla vyčerpat do konce kalendářního roku, ve kterém nárok na dovolenou vznikl.

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené.

Zaměstnavatel je povinen informovat nové zaměstnance o pravidlech čerpání dovolené, o nároku dovolené, o termínech stanovených pro čerpání dovolené.

Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

Nárok na dovolenou za kalendářní rok se posuzuje za každý rok zvlášť.

Pokud zaměstnanec neodpracuje z důvodu překážek v práci 100 pracovních dní, nárok na dovolenou se krátí o jednu dvanáctinu. Jedná se o překážky, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, obvykle například nemoc.