Změny v účetnictví a daních od 1.1.2017 - 2. část

Institut nespolehlivé osoby

Další novinka, kterou přináší chystaná novela zákona o DPH, je rozšíření režimu nespolehlivého plátce i na nespolehlivé fyzické a právnické osoby (už několik let platí, že pokud se podnikatel rozhodne obchodovat s firmou označenou jako "nespolehlivý plátce", bude za ni ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění). 

Cílem návrhu je zamezit situacím, kdy podnikatel, který byl veden na seznamu nespolehlivých plátců, zrušil svou registraci plátce DPH. Při následné opětovné registraci tak byl znovu považován za "spolehlivého". Pokud by se nespolehlivá osoba registrovala k DPH, a to v období dvou let od doby, kdy toto označení získala, stala by se automaticky nespolehlivým plátcem. 

Návrh navíc umožní udělení statusu nespolehlivosti de facto každé fyzické nebo právnické osobě, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání. Tím by bylo zajištěno, že by se tyto osoby staly nespolehlivými plátci již v momentě (první) registrace k DPH.

Daňové přiznání na dvě strany

Finanční správa připravila novinku, která uleví řadě plátců. Od nového roku mohou využít pro podání přiznání k dani z příjmů formulář jen o dvou stranách. Vyplnit půjde i elektronicky. Přiznání prostřednictvím nového formuláře mohou podávat zaměstnanci s příjmy pouze od českého zaměstnavatele, kteří nemají další příjmy z podnikání, z nájmů, kapitálové a další vedlejší příjmy. 

Formulář tak využijí zejména ti, kdo mají souběh zaměstnání. Nejčastěji jde o poplatníka, jehož příjmy ze zaměstnání přesáhnou roční částku pro solidární zvýšení daně, tedy 1 296 288 korun.

Paušální daň i pro zaměstnavatele

Další úprava se připravuje v oblasti paušální daně. Její výše se stanovuje obvykle tak, jako by neexistoval minimální daňový základ. Minimální částka daně po slevách na dani z příjmu je 600 korun za zdaňovací období, tudíž v tomto režimu není možné vykázat daňovou ztrátu.
Ačkoliv tato možnost značně snižuje administrativní náročnost a eliminuje riziko chyby v daňovém přiznání, prozatím ji mnoho podnikatelů nevyužívá.
V příštím roce by však podle ní mělo dojít k rozšíření povědomí o této možnosti, zjednodušení a zmírnění podmínek. Doposud platilo, že o paušální daň mohou zažádat jen ti, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti a nemají zaměstnance. Novelou by se měla tato podmínka zrušit a paušální daň by nově mohli využívat také podnikatelé, kteří mají příjmy i ze závislé činnosti, a stejně tak ti, kdo mají zaměstnance.

Nová pravidla odpisu technického zhodnocení

Připravovaná novela zákona o dani z příjmů nově umožňuje odpisovat technické zhodnocení i v případech, kdy dochází k přenechání věci k užití jinému subjektu (například podnájemci nebo novému nájemci při "cesi", tedy postoupení nájemní smlouvy), a to za stejných podmínek, za nichž podle současného znění zákona může odpisovat technické zhodnocení nájemce. 

Dochází tak pro daňové účely k odstranění nelogického znevýhodnění podnájemních vztahů. Přitom rozlišení toho, co je technické zhodnocení a co oprava třeba kanceláře, je poměrně složité (příkladem technického zhodnocení může být stavební úprava − rozdělení kanceláře na dvě menší).

 

Změny v daních a účetnictví od 1.1.2017 - 1. část

Chvíli před koncem letošního roku přicházejí zákonodárci se změnami daňových a účetních předpisů, které budou mít dopad na podnikání malých a středních podniků. Postupně Vás s nimi seznámíme.

 

Minimální mzda

Od prvního dne nového roku se nařízením vlády zvyšuje minimální měsíční mzda ze současných 9900 na rovných 11 tisíc korun. Hodinová mzda vzroste z 58,70 koruny na 66 korun. Minimální mzda ovlivňuje některé další parametry při výběru daní a sociálního a zdravotního pojištění. Zvýšení minimální mzdy pro rok 2017 tak má dopady do daní z příjmů. Maximální částka "školkovného" na jedno dítě se od 1. ledna 2017 zvyšuje z 9900 korun na 11 tisíc a nárok na daňový bonus na dítě u zaměstnavatele má poplatník v případě, že jeho roční příjmy převýší šestinásobek minimální mzdy.

Současně se zvyšují částky zaručené mzdy, tedy mzdy, kterou musí zaměstnanec minimálně obdržet při určité kvalifikaci, zkušenostech a odpovědnosti při práci. V Česku existuje celkem osm skupin prací s odlišnými hodnotami zaručené mzdy. Nově může činit až 22 tisíc korun. Od ledna si tak například stomatologové, lékaři nebo farmaceuti, kteří patří do sedmé skupiny, přijdou minimálně na 19 900 korun měsíčně. "Nové nařízení taktéž ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem, která je dosud nižší než minimální mzda (9300 korun). Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.

Daňové zvýhodněné na děti

Novela zákona o dani z příjmů pro rok 2017 počítá s dalším navýšením daňového zvýhodnění na druhé a třetí a další dítě, a to na 19 404 korun, respektive 24 204 korun ročně. Změna daňového zvýhodnění se dotkne nejen jednotlivých fyzických osob, které zvýhodnění uplatňují, ale při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti i jejich zaměstnavatelů. Zvýhodnění by měli již při výplatě v lednu 2017 pocítit všichni, kdo odvádějí zálohu na daň. Ostatních se změna dotkne v daňovém přiznání 2018. "Sleva na děti se týká všech, kromě osob, které se rozhodnou využívat výdajových paušálů. Stejně jako dosud pak mají nárok na slevu ti, jejichž roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku životního minima. Nově se však do těchto příjmů nezapočítávají příjmy z pronájmů, ale pouze příjmy z podnikatelské činnosti či závislého zaměstnání.

Zjednodušení zdanění drobných příjmů

Chystaná novela zavádí také zjednodušený systém zdanění drobných příjmů ze závislé činnosti přímo srážkou u zaměstnavatele. Srážková daň ve výši 15 procent by měla být uplatňována nejen u příjmů plynoucích z dohod o provedení práce s měsíčním výdělkem do 10 tisíc korun, ale nově i u zbývajících druhů příjmů ze závislé činnosti, které v úhrnu za jeden měsíc od jednoho zaměstnavatele nepřekročí částku 2500 korun (například odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 2500 korun). Podmínkou uplatnění tohoto zjednodušeného postupu však je, že zaměstnanec nepodepsal u dané společnosti takzvané prohlášení, tedy neuplatňuje u ní nárok na slevu na dani ani na sebe, ani na vyživované děti.

Zákoník práce v novém ...

Home office

Novela zákoníku práce, jejíž účinnost je stanovena na 1. července 2017, vyvolala u zaměstnavatelů negativní reakce zejména novou úpravou práce z domova neboli home officu. Na tu dosud zákon pamatoval v jediném paragrafu. Nově by zaměstnavatelé museli lidem proplácet náklady na home office, které jim doma s prací vzniknou, nebo by měli zabránit jejich sociální izolaci.

Doručování

Naopak jako ulehčení vnímají zaměstnavatelé nové paragrafy o doručování. Díky nim budou moci jednodušeji ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, který se tomu vyhýbá. Takovému zaměstnanci musel šéf nejdřív zkusit předat výpověď v práci, pokud tam ale dotyčný nebyl, musel ho zaměstnavatel hledat v místě jeho bydliště, případně na místech, kde se obvykle zdržuje. Až když selhaly i tyto pokusy, mohl jako čtvrtou možnost zvolit doručení poštou. To teď odpadne . firma bude moci výpověď rovnou poslat poštou, pokud se nepovede předat ji zaměstnanci v práci.

Zaměstnavatel by měl nově výpověď odeslat na poslední známou adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil písemně. Když ale takovou adresu nikde neuvede, určitě ji bude mít v pracovní smlouvě.

Zlepšení mohou očekávat i zaměstnanci. Pokud se nyní zaměstnavatel rozhodl, že bude doručení jakékoliv písemnosti mařit, tedy že bude například používat adresy falešných sídel, neměl zaměstnanec šanci mu nějakým náhradním způsobem cokoliv doručit. To novela ruší a písemnost se nově bude považovat za doručenou dnem, kdy pokus doručit ji v místě sídla firmy bude neúspěšný.

Láska na pracovišti a souběh funkcí

Do pracovního práva letos zasáhly i soudy. Navázání milostného vztahu s důležitým obchodním partnerem není důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, řekl na začátku roku Nejvyšší soud. V případě, o kterém rozhodoval, dotčená zaměstnankyně kvůli tomuto vztahu sice zneužívala třeba fingované služební cesty, samotný vztah ale podle soudu nemůže být důvodem vyhazovu. Takovým důvodem může být až to, kdyby zaměstnankyně vyzradila důležité skutečnosti týkající se provozu zaměstnavatele nebo obchodního tajemství.

Zákazy milostných vztahů na pracovišti či s obchodními partnery zaměstnavatele mají často firmy obsažené v pracovním řádu. Tento rozsudek jednoznačně naznačil, že bez dalšího tyto zákazy vymahatelné nejsou.

Jako přelomový byl často označován nález Ústavního soudu, který se zaměřil na souběh funkcí. Situaci, kdy má člen statutárního orgánu uzavřen souběžný pracovní poměr také na vedoucí manažerskou pozici, například funkci generálního nebo jiného ředitele, Nejvyšší soud dlouhodobě posuzoval jako zakázanou. Podle Ústavního soudu se ale Nejvyššímu soudu zatím nepodařilo uspokojivě obhájit a vysvětlit, proč by souběh funkcí měl být zakázán.