Chvíli před koncem letošního roku
přicházejí zákonodárci se změnami daňových a účetních
předpisů, které budou mít dopad na podnikání malých a
středních podniků. Postupně Vás s nimi seznámíme.
Minimální mzda
Od prvního dne nového roku se nařízením vlády zvyšuje
minimální měsíční mzda ze současných 9900 na rovných
11 tisíc korun. Hodinová mzda vzroste z 58,70 koruny na 66
korun. Minimální mzda ovlivňuje některé další parametry při
výběru daní a sociálního a zdravotního pojištění. Zvýšení minimální mzdy pro rok 2017 tak má dopady do daní
z příjmů. Maximální částka "školkovného"
na jedno dítě se od 1. ledna 2017 zvyšuje z 9900
korun na 11 tisíc a nárok na daňový bonus na dítě
u zaměstnavatele má poplatník v případě, že jeho
roční příjmy převýší šestinásobek minimální mzdy.
Současně se zvyšují částky zaručené mzdy, tedy mzdy,
kterou musí zaměstnanec minimálně obdržet při určité
kvalifikaci, zkušenostech a odpovědnosti při práci. V Česku
existuje celkem osm skupin prací s odlišnými hodnotami
zaručené mzdy. Nově může činit až 22 tisíc korun. Od ledna
si tak například stomatologové, lékaři nebo farmaceuti, kteří
patří do sedmé skupiny, přijdou minimálně na 19 900
korun měsíčně. "Nové nařízení taktéž ruší zvláštní
sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem,
která je dosud nižší než minimální mzda (9300 korun). Bude tak
platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.
Daňové zvýhodněné na děti
Novela zákona o dani z příjmů pro rok 2017 počítá
s dalším navýšením daňového zvýhodnění na druhé
a třetí a další dítě, a to na 19 404 korun,
respektive 24 204 korun ročně. Změna daňového zvýhodnění se
dotkne nejen jednotlivých fyzických osob, které zvýhodnění
uplatňují, ale při výpočtu záloh na daň z příjmů
ze závislé činnosti i jejich zaměstnavatelů.
Zvýhodnění by měli již při výplatě v lednu 2017 pocítit
všichni, kdo odvádějí zálohu na daň. Ostatních se změna
dotkne v daňovém přiznání 2018. "Sleva na děti
se týká všech, kromě osob, které se rozhodnou využívat
výdajových paušálů. Stejně jako dosud pak mají nárok na slevu
ti, jejichž roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku
životního minima. Nově se však do těchto příjmů
nezapočítávají příjmy z pronájmů, ale pouze příjmy
z podnikatelské činnosti či závislého zaměstnání.
Zjednodušení zdanění drobných příjmů
Chystaná novela zavádí také zjednodušený systém zdanění
drobných příjmů ze závislé činnosti přímo srážkou
u zaměstnavatele. Srážková daň ve výši 15 procent by
měla být uplatňována nejen u příjmů plynoucích z dohod
o provedení práce s měsíčním výdělkem do 10
tisíc korun, ale nově i u zbývajících druhů příjmů
ze závislé činnosti, které v úhrnu za jeden měsíc
od jednoho zaměstnavatele nepřekročí částku 2500 korun
(například odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání
malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše
hrubého příjmu 2500 korun). Podmínkou uplatnění tohoto zjednodušeného postupu však je,
že zaměstnanec nepodepsal u dané společnosti takzvané
prohlášení, tedy neuplatňuje u ní nárok na slevu
na dani ani na sebe, ani na vyživované děti.
