neděle 11. prosince 2016

Změny v daních a účetnictví od 1.1.2017 - 1. část


Chvíli před koncem letošního roku přicházejí zákonodárci se změnami daňových a účetních předpisů, které budou mít dopad na podnikání malých a středních podniků. Postupně Vás s nimi seznámíme.
 

Minimální mzda

Od prvního dne nového roku se nařízením vlády zvyšuje minimální měsíční mzda ze současných 9900 na rovných 11 tisíc korun. Hodinová mzda vzroste z 58,70 koruny na 66 korun. Minimální mzda ovlivňuje některé další parametry při výběru daní a sociálního a zdravotního pojištění. Zvýšení minimální mzdy pro rok 2017 tak má dopady do daní z příjmů. Maximální částka "školkovného" na jedno dítě se od 1. ledna 2017 zvyšuje z 9900 korun na 11 tisíc a nárok na daňový bonus na dítě u zaměstnavatele má poplatník v případě, že jeho roční příjmy převýší šestinásobek minimální mzdy.

Současně se zvyšují částky zaručené mzdy, tedy mzdy, kterou musí zaměstnanec minimálně obdržet při určité kvalifikaci, zkušenostech a odpovědnosti při práci. V Česku existuje celkem osm skupin prací s odlišnými hodnotami zaručené mzdy. Nově může činit až 22 tisíc korun. Od ledna si tak například stomatologové, lékaři nebo farmaceuti, kteří patří do sedmé skupiny, přijdou minimálně na 19 900 korun měsíčně. "Nové nařízení taktéž ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem, která je dosud nižší než minimální mzda (9300 korun). Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.


Daňové zvýhodněné na děti

Novela zákona o dani z příjmů pro rok 2017 počítá s dalším navýšením daňového zvýhodnění na druhé a třetí a další dítě, a to na 19 404 korun, respektive 24 204 korun ročně. Změna daňového zvýhodnění se dotkne nejen jednotlivých fyzických osob, které zvýhodnění uplatňují, ale při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti i jejich zaměstnavatelů. Zvýhodnění by měli již při výplatě v lednu 2017 pocítit všichni, kdo odvádějí zálohu na daň. Ostatních se změna dotkne v daňovém přiznání 2018. "Sleva na děti se týká všech, kromě osob, které se rozhodnou využívat výdajových paušálů. Stejně jako dosud pak mají nárok na slevu ti, jejichž roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku životního minima. Nově se však do těchto příjmů nezapočítávají příjmy z pronájmů, ale pouze příjmy z podnikatelské činnosti či závislého zaměstnání.

Zjednodušení zdanění drobných příjmů

Chystaná novela zavádí také zjednodušený systém zdanění drobných příjmů ze závislé činnosti přímo srážkou u zaměstnavatele. Srážková daň ve výši 15 procent by měla být uplatňována nejen u příjmů plynoucích z dohod o provedení práce s měsíčním výdělkem do 10 tisíc korun, ale nově i u zbývajících druhů příjmů ze závislé činnosti, které v úhrnu za jeden měsíc od jednoho zaměstnavatele nepřekročí částku 2500 korun (například odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše hrubého příjmu 2500 korun). Podmínkou uplatnění tohoto zjednodušeného postupu však je, že zaměstnanec nepodepsal u dané společnosti takzvané prohlášení, tedy neuplatňuje u ní nárok na slevu na dani ani na sebe, ani na vyživované děti.