pondělí 14. srpna 2017

Nové UOL Revue je na světě!

Co v něm najdete?
  • Naše webové účetnictví Bonobo se mění na UOL Účetnictví
  • Pracovní smlouvou povinnosti zaměstnavatele nekončí
  • Daňová brnkačka pro muzikanty, 1.část
  • Soutěž: Osmisměrka
https://www.uol.cz/uol-revue

středa 21. června 2017

Začátek podnikání fyzické osoby – jaké jsou povinnosti?

Získání podnikatelského oprávnění

Živnostenské podnikání

Řada fyzických osob, která chce začít s podnikáním, má problém se zorientovat v tom, co musí v začátcích svého podnikání zařídit. Určitě první je třeba se rozhodnout, v jakém oboru bude podnikat a vyřídit si příslušné oprávnění. Nejčastějším typem oprávnění je živnostenské oprávnění – tzv. Živnostenský list. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Pod který typ živnosti spadá zvolený obor, zjistíte v přílohách živnostenského zákona. U koncesované živnosti rozhoduje o udělení či neudělení živnosti při splnění podmínek (odborná způsobilost, případně další podmínky, např. finanční způsobilost) živnostenský úřad. U ohlašovacích živností stačí při splnění podmínek živnost ohlásit a můžete začít podnikat. Ohlašovací živnosti se dále dělí na řemeslné, vázané a volné, podmínkou pro získání volné živnosti je plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, u vázaných a řemeslných živností je dále třeba splnit určitou odbornost dle zvolené živnosti. Živnost ohlásíte na místně příslušném živnostenském úřadě, případně též na kontaktních místech veřejné správy Czech point či elektronicky), je třeba přitom vyplnit jednotný registrační formulář a zaplatit správní poplatek 1000 Kč.





Jiné typy podnikání

Existuje také řada oborů, kdy potřebným oprávněním není živnostenský list, ale podnikání se řídí vlastním zákonem. Jde třeba o lékaře a jiné provozovatele zdravotních služeb, veterináře, advokáty, notáře, daňové poradce, auditory, znalce, soudní tlumočníky, architekty, zemědělce atd. Zde se můžou podmínky hodně lišit, je třeba postupovat vždy dle předpisů pro daný obor činnost. Pro některé činnosti dokonce není třeba žádné podnikatelské oprávnění, jde především o uměleckou činnost.

Zdravotní pojištění

Přihlášení

Po získání podnikatelského oprávnění je třeba nahlásit podnikání příslušné zdravotní pojišťovně – formulář Přihláška a evidenční list pojištěnce (může nahlásit automaticky úřad vydávající podnikatelské povolení, pokud si podnikatel tuto možnost vybere).  

 

Zálohy v prvním roce před podáním prvního přehledu

Pokud pro podnikatele platí minimální vyměřovací základ, začne platit zálohy v minimální výši (pro rok 2017 1906 Kč, každoročně se částka mění vždy od ledna dalšího roku, tedy platba v únoru). Záloha za daný měsíc se platí do 8. dne následujícího měsíce. Záloha se platí na příslušný účet zdravotní pojišťovny (vedený u ČNB) pro platby samoplátců – osob samostatně výdělečně činných, případně dle místa bydliště. Variabilním symbolem je rodné číslo podnikatele.
Pokud pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, zálohy v prvním roce neplatí (zdravotní pojištění zaplatí po skončení roku dle skutečného výdělku). OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ jsou především státní pojištěnci (nezaopatřené děti – studenti do 26 let, osoby na mateřské/rodičovské dovolené či pobírající rodičovský příspěvek, důchodci atd.), dále osoby, jejímž hlavním příjmem je zaměstnání (jsou zaměstnané celý měsíc a odvádějí ze zaměstnání pojištění alespoň ve výši odpovídající minimální mzdě), osoby těžce zdravotně postižené, osoby v důchodovém věku, které nesplnily další podmínky jeho přiznání a osoby, které řádně a celodenně pečují o alespoň jedno dítě do sedmi nebo dvě děti do patnácti let.  

 

Podání přehledu

Po skončení roku je třeba do konce dubna (resp. konce července, pokud termín pro podání přiznání DPFO je do konce června) podat přehled OSVČ zdravotní pojišťovně. V přehledu se vypočte pojistné za rok 2016 dle skutečného příjmu. Pokud pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ, nebude pojistné nižší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přibližně počet měsíců podnikání x výše zálohy. Maximální výše pojistného není omezena. Pokud pro OSVČ minimální vyměřovací základ neplatí, počítá se pojistné ze skutečného příjmu: (Příjmy – výdaje)x0,5x0,135; v případě, že OSVČ v daném roce nedosáhla zisku (je ve ztrátě či na nule), je v tomto případě pojistné nulové.
Na základě srovnání pojistného a výše uhrazených záloh (k těmto platbám zasílají pojišťovny po skončení roku dokument, který je vhodné zachovat a předat osobě, která bude přehledy zpracovávat) vyjde buď nedoplatek nebo přeplatek. Nedoplatek se hradí stejným způsobem jako zálohy, přeplatek je možno nechat vrátit nebo použít na zálohy v příštím roce.

 

Nová výše zálohy

V přehledu se také vypočte záloha pro další rok – buď ve výši loňské povinnosti po vydělení počtem měsíců podnikání (OSVČ bez minimálního vyměřovacího základu a OSVČ s příjmem, který je vyšší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu), nebo minimální stanovená částka pro daný rok (OSVČ, pro které platí minimální vyměřovací základ), nebo nula – pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci.


Sociální zabezpečení

Přihlášení

Po získání podnikatelského oprávnění je třeba nahlásit podnikání příslušné správě sociálního zabezpečeníformulář Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (může nahlásit automaticky úřad vydávající podnikatelské povolení, pokud si podnikatel tuto možnost vybere)

Zálohy v prvním roce před podáním prvního přehledu

Pokud podnikatel vykonává činnost jako hlavní, začne platit zálohy na důchodové pojištění v minimální výši – pro rok 2017 2061 Kč, každoročně se částka mění, původní platí vždy do dodání přehledu za předchozí rok. Záloha za daný měsíc se platí do 20. dne následujícího měsíce. Záloha se platí na příslušný účet ČSSZ (vedený u ČNB) pro platby důchodového pojištění OSVČ – u příslušného pracoviště. Variabilním symbolem je číslo přidělené ČSSZ, nelze tedy platit dříve, než ČSSZ podnikatele zaregistruje.
Pokud má OSVČ činnost jako vedlejší, zálohy v prvním roce neplatí (důchodové pojištění zaplatí po skončení roku dle skutečného výdělku, pokud přesáhne limit pro vedlejší činnost). OSVČ, jejichž činnost je považována za vedlejší, jsou např. zaměstnanci (odvádějící důchodové pojištění ze zaměstnání), starobní a invalidní důchodci, osoby pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou podporu v mateřství, nezaopatřené děti – studenti do 26 let, osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby, osoby ve výkonu vojenské služby.

Podání přehledu

Po skončení roku je třeba do konce dubna (resp. konce července, pokud termín při přiznání DPFO je do konce června) podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ příslušnému pracovišti ČSSZ. V přehledu se vypočte pojistné za rok 2016 dle skutečného příjmu. Pokud má OSVČ činnost jako hlavní, nebude důchodové pojistné nižší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přibližně počet měsíců podnikání x výše zálohy. Maximální výše pojistného je omezena maximálním vyměřovacím základem, jeho výše pro rok 2017 je 1 355 136 Kč (odpovídá zisku 2 710 272, odpovídající pojistné je 395700).
Pokud má OSVČ činnost jako vedlejší, počítá se pojistné ze skutečného příjmu: Základ daněx0,5x0,292; v případě, že základ daně nedosáhne určité výše (v roce 2017: 67 756 Kč, tato částka se krátí o 1/12 za každý měsíc, kdy OSVČ nepodnikala), není důchodové pojistné u vedlejší činnosti povinné.
Na základě srovnání pojistného a výše uhrazených záloh (k těmto platbám zasílá ČSSZ po skončení roku dokument, který je vhodné zachovat a předat osobě, která bude přehledy zpracovávat) vyjde buď nedoplatek nebo přeplatek. Nedoplatek se hradí stejným způsobem jako zálohy, přeplatek je možno nechat vrátit nebo použít na zálohy v příštím roce.

Nová výše zálohy

V přehledu se také vypočte záloha pro další rok – buď ve výši loňské povinnosti po vydělení počtem měsíců podnikání (OSVČ s příjmem, který je vyšší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu pro hlavní či vedlejší činnost; u OSVČ, které přesáhly maximální vyměřovací základ může být záloha i mírně vyšší, dle skutečného příjmu a maximálního vyměřovacího základu v dalším roce), nebo minimální stanovená částka pro daný rok, nebo nula – pro OSVČ s vedlejší činností a nízkým vyměřovacím základem.

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění není pro OSVČ povinné. Pokud se OSVČ přesto rozhodne nemocenské hradit, je možno se přihlásit kdykoli během provozování činnosti, nikoli však zpětně – formulář Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském OSVČ. Výši pojistného si OSVČ volí sama, musí být v rozmezí odpovídající jejímu příjmu (z minulého přehledu, v prvním roce je horní limit vypočtený z průměrné mzdy v národním hospodářství), minimální měsíční částka je 115 Kč. Pokud se OSVČ rozhodne platit nemocenské pojištění, je velmi důležité platit včas, při pozdní platbě dojde k automatickému odhlášení. Rovněž je třeba věnovat pozornost správné volbě výše nemocenského pojištění, pokud chce OSVČ platit vyšší částku, při nevhodně zvolené částce může dojít k neúměrnému navýšení důchodového pojištění.


Finanční úřad

Registrace

Po zahájení podnikání se OSVČ musí dále zaregistrovat u místně příslušného finančního úřadu k daním, které bude mít povinnost platit (pokud již není registrována z minula) – formulář Přihláška k registraci pro fyzické osoby. Vždy půjde o daň z příjmu fyzických osob, dále pokud bude OSVČ využívat auto, o daň silniční, v případě překročení obratu 1 mil. či při obchodování se zahraničím může jít o DPH, v případě zaměstnávání další osob o daň z příjmů ze závislé činnosti či vybírané srážkou.
Pokud má fyzická osoba datovou schránku, kumunikuje s finančním úřadem jejím prostřednictvím a dokumenty zasílá ve formátu .xml, pokud pro daný dokument takový formát existuje. U řady formulářů je jiný způsob komunikace než elektronický pokutován částkou 2000 Kč. Pokud fyzická osoba datovou schránku nemá, komunikuje standardně podáním dokumentů na podatelnu či zasláním poštou.
Elektronické formuláře využitelné i pro papírové podání naleznete na stránkách finanční správy.

Silniční daň

Pokud OSVČ využívá k podnikání automobil (bez ohledu na to, zda ho má v obchodním majetku a uplatňuje výdaje), je povinna hradit silniční daň. Zálohy se platí k 15.4., 15.7., 15.10. a 15.12., doplatek do 31.1. následujícího roku (za rok 2017 do 31.1.2018). Výše daně je dána typem a stářím auta (zdvihový objem u osobních vozů, nejvyšší povolená hmotnost u nákladních vozů a přívěsů). U běžných osobních vozů bývá daň v rozmezí cca. 1500-4000 Kč/rok, platí se jen za měsíce, kdy bylo auto využito. Předčíslí pro platbu daně silniční je 748- , variabilní symbol je rodné číslo poplatníka (provozovatel zapsaný v technickém průkazu) a platí se u místně příslušného FÚ.

Daň z příjmu fyzických osob

Po skončení roku je třeba do konce března následujícího roku podat přiznání DPFO, kde OSVČ zdaní své příjmy z minulého roku. Tento termín lze prodloužit na termín do konce června, pokud je do konce března na finanční úřad podána plná moc na zpracování a podání přiznání daňovým poradcem. V přiznání OSVČ uvádí veškeré své zdanitelné příjmy (až na některé výjimky, např. příjmy zdaněné srážkovou daní), tedy nejen podnikání, ale např. i mzdu ze zaměstnání (nelze tedy u zaměstnavatele požádat o roční zúčtování), příjmy z nájmu, prodeje majetku (pokud nejsou osvobozeny atd.

Příjmy z podnikání se uvádí v příloze 1 – dílčí základ z podnikání. Proti příjmům lze uplatnit výdaje buď ve skutečné výši (daňová evidence nebo podvojné účetnictví), nebo lze uplatnit výdajový paušál. Při použití paušálu eviduje OSVČ jen příjmy (peníze, které reálně v daném roce obdržela, tedy včetně doplatků faktur z předchozích let a naopak bez neuhrazených faktur daného roku). Oproti nim uplatňuje paušální výdaje ve výši 80% příjmů (zemědělství a řemeslné živnosti), nebo 60% příjmů (podnikání z neřemeslné živnosti), nebo 30% příjmů (pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku) nebo 40% příjmů (všechny ostatní typy podnikání). Paušální výdaj má daný určitý strop (aktuálně jsou stropy stanoveny zvlášť pro každý paušál a odpovídají vždy příjmům 2 mil. Kč, tyto stropy budou pravděpodobně v blízké době sníženy na polovinu). Osoba, která má všechny či podstatnou část příjmů v paušálních výdajích, nemůže aktuálně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manžela/manželku – rovněž by se mělo v blízké době měnit.
Daňová sazba je 15%, při příjmu z podnikání a závislé činnosti nad maximální vyměřovací základ (v roce 2017 1 355 136 Kč) se hradí z částky nad limit dalších 7%.

Mimo slevy na poplatníka (24840 Kč) a výše uváděných slev na manžela/manželku s nízkým příjmem a daňového zvýhodnění na dítě lze při dostatečné výši příjmu uplatnit další slevy a nezdanitelné položky – úroky z úvěrů na bydlení, penzijní a životní pojištění, dary na charitu včetně daru krve, poplatky za zkoušky k úhradě dalšího vzdělávání, školkovné, studium, invalidita atd.

Doplatek daně se hradí na účet příslušného finančního úřad s předčíslím 721-, VS=rodné číslo.
Pokud vyjde konečná výše daně ze základů jiných než ostatní příjmy nad 30 000 Kč (a není nadpoloviční částka příjmu ze závislé činnosti), je povinen poplatník hradit v příštím roce zálohy.



Úřad práce, souběhy činností

Pokud osoba zahájí podnikání, nesmí být evidována jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Dále nelze osobně podnikat po dobu pobírání mateřské či nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ a v případně některých činností, které omezují další výdělečnou činnost (státní zaměstnanci, auditoři atd.). V případě předčasného důchodu je podnikání možné, je však nutné dodržet příjem pod limit důchodového pojištění pro vedlejší činnost. Naopak podnikání nebrání mateřská dovolená ze zaměstnání, pobírání rodičovského příspěvku, starobní důchod atd.

Provozování činnosti v jiné zemi

Pokud podnikatel vykonává svou činnost nejen v České republice, ale i v zahraničí, je třeba si dát pozor na to, ve které zemi a jakým způsobem má být daň odváděna. Je třeba vždy postupovat v souladu se zákony a příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění zdanění. Přestože je odvedena daň v zahraničí, neznamená to, že se v České republice tento příjem již nepřizná – rezident uvádí v přiznání své celosvětové příjmy, daň uhrazená v zahraničí se zde ale zohlední v souladu s předpisy.
Rovněž mohou při podnikání v zahraničí vzniknout povinnosti z hlediska DPH či dalších daní.

Individuální situace a její řešení

Tento materiál je psán dle aktuální legislativy v červnu roku 2017, v dané oblasti neustále probíhá řada změn, které je nutné sledovat. Jde o změny pravidelné – aktualizace částek navázaných na průměrnou mzdu, (např. zálohy pojistného OSVČ) či jednorázové v důsledku změny legislativy – některé změny očekávané ještě v roce 2017 jsou zde nastíněny. Má za úkol nastínit začínajícím podnikatelům základní administrativní povinnosti OSVČ, především v oblasti daní a pojistného, a hrubě nastiňuje možné situace, v jakých se OSVČ může vyskytnout, nemůže však dát detailní návod k řešení jejich konkrétní situace. V konkrétních složitějších situacích doporučujeme vždy konzultaci s odborníkem v dané oblasti.

neděle 19. března 2017

Pár notiček, jak na daně a účetnictví pro hudebníky a skupiny


Bohužel, pokud jde o daňové povinnosti, pořekadlo „já nic, já muzikant“ neplatí. Jakmile přestanou hudebníci hrát jen pro zábavu a jejich vystoupení jim začnou vydělávat, musí své příjmy zdanit jako každý jiný. Existuje více způsobů, jak zdanění ošetřit. A nejlepší je rozhodnout se o té správné formě již dopředu, ještě než vůbec hudebníci příjmy obdrží. Když je předem jasné, jak bude výdělek daněn, je možné podniknout potřebné administrativní kroky a výrazně si ulehčit život. Neříkáme, že je to přímo brnkačka, ale pokusíme se vám možné varianty nastínit a s účetními a daňovými povinnostmi poradit.





Varianta 1 – Zdanění jednotlivců


a) Příležitostný příjem jednotlivce je ta nejjednodušší možnost pro jednotlivce a malé skupiny v jejich hudebních začátcích (u skupiny si každý sám daní svou část). Tato varianta má dvě hlavní výhody: za prvé není nutná žádná administrativní příprava a za druhé lze využít osvobození příležitostných příjmů do částky 30 000 Kč za rok. Jen pozor, tato částka je součtem všech příležitostných příjmů, ne jen těch z hudební produkce. Nevýhodou je, že tento postup je možný jen v případě opravdu zcela ojedinělých výdělků. Jakmile jde o pravidelné příjmy (nebo i nepravidelné, ale opakované), získávají charakter podnikání a osvobození nelze aplikovat, a to bez ohledu na dosažení limitu 30 000 Kč. Zaznívají i názory, že tento postup nelze u umělců uplatnit vůbec. Proto je na místě opatrnost a důkladné zvážení konkrétního případu. Účetnictví se v této situaci nevede, pouze se evidují příjmy a případné přímé výdaje. Pokud jsou příjmy osvobozené, v daňovém přiznání se vůbec neuvádějí (nevzniká tedy ani povinnost přiznání podávat). Pokud osvobozeny nejsou, uvede je hudebník ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických osob v dílčím základu „ostatní příjmy“ - § 10.

b) Příjem ze závislé činnosti – mzda. Hudebníci se také mohou stát zaměstnanci. Mohou být zaměstnáni například ve vlastní firmě (nejčastěji s.r.o.), ve spolku, jehož jsou členy, u jiné společnosti nebo třeba agentury. Forma spolupráce může být pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce. V takovém případě bude zaměstnavatel vyplácet hudebníkovi příjmy již zdaněné. U jednoho zaměstnavatele může podepsat tzv. prohlášení poplatníka, na základě kterého uplatní zaměstnavatel slevy na dani, a pokud jde o jediného zaměstnavatele, nemá již hudebník povinnost podávat přiznání. Pokud bude mít více příjmů než jeden (a u ostatních nebude sražena daň srážkově), vznikne ještě povinnost podat daňové přiznání, kde tyto příjmy uvedou v dílčím základu „příjmy ze závislé činnosti“ - § 6. U zaměstnance platí, že nemůže uplatnit žádné výdaje – vše, co potřebuje pro práci, by mu měl poskytnout zaměstnavatel.

c) Podnikání – osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pokud hudebník či hudební skupina nezaloží právnickou osobu a provozuje výdělečnou činnost, musí se její členové přihlásit jako osoby samostatně výdělečně činné. Platí pak stejné postupy jako u většiny OSVČ. Výhodou je, že pro tento typ podnikání není třeba žádné oprávnění (živnostenský list ani jiné) a není třeba ani IČ. Hudebník pouze na ČSSZ, příslušném finančním úřadě a zdravotní pojišťovně nahlásí zahájení podnikání. Samozřejmě pokud je již jako podnikatel evidován z jiného důvodu, není třeba ani to.
Ještě shrneme ty nejdůležitější případy, které mohou u OSVČ nastat:
- V případě, že se jedná o hlavní činnost, je nutné začít platit minimální měsíční zálohy zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Pokud je hudebník zároveň zaměstnancem, studentem, důchodcem nebo třeba na rodičovské dovolené, v prvním roce zálohy neplatí a doplácí pojistné až ze skutečného výdělku.
- OSVČ by měli vždy podat přiznání DPFO (přestože výjimečně se může stát, že tuto povinnost nemají, př. osvobozený příjem) a své příjmy daní v dílčím základu § 7 – „příjmy ze samostatné činnosti“.
- Pokud jsou skutečné výdaje nízké, lze užít výdajový paušál ve výši 40 % příjmů (max. 800 tis. Kč).
- Dále podávají přehledy na zdravotní pojišťovnu a OSSZ, na základě nichž se vypočte skutečná výše zdravotního a sociálního pojištění a záloha na další rok.
- Pokud dosáhne OSVČ příjmu ze všech podnikatelských činností (tedy ne jen z hudební činnosti, ale i například příjmy z nájmů apod.) výše 1 milionu Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, stává se plátcem DPH. Sazba DPH pro služby umělců a kulturní akce je 15 %.
Posledním scénářem je, že osoby samostatně výdělečně činné podnikající společně, tedy například právě hudební skupina, založí společnost bez právní subjektivity. Tato společnost eviduje společné příjmy a výdaje dohromady u jednoho z jejích členů, poté se rozdělí dohodnutým podílem a každý si zdaní svou část. Vzhledem ke změně zákona o DPH se v současné době očekává zcela nový systém danění u těchto společností. Nad touto formou proto visí otazník a je těžké ji s naprostou jistotou doporučovat do doby než se v odborném tisku objeví první návrhy zákonodárců.

Varianta 2 – Zdanění právnických osob


a) Spolek (dříve občanské sdružení) Tato forma je vhodná pro větší i menší skupiny v situacích, kdy cílem není dosažení zisku a jeho rozdělování jednotlivým členům, ale jde spíše o hudbu samotnou a příjmy slouží k pokrývání nákladů a dalšímu rozvíjení činnosti. Tato forma není určena pro podnikání a není tedy možné si rozdělovat zisk, nicméně lze hudebníky za jejich práci odměňovat formou mzdy (příjem ze závislé činnosti) či autorských honorářů (příjem z podnikání).
Tyto příjmy se samozřejmě daní hudebníkům odpovídajícím způsobem podle typu příjmu (viz zdanění jednotlivce).
Výhodou spolku je možnost využití položky snižující základ daně ve výši až 1 milionu (30 % základu daně, min. 300 000 Kč), takže většina spolků neplatí daň z příjmu právnických osob. Spolky také obvykle nemají povinnost se registrovat jako plátci DPH, protože jejich kulturní činnost je zpravidla osvobozená bez nároku na odpočet. Spolky jsou povinny vést účetnictví, jednoduché nebo podvojné. V některých případech nemusí mít povinnost podávat daňové přiznání, my ale doporučujeme podávat ho vždy, i v případě, že povinnost ze zákona nevyplývá.

b) Obchodní korporace, nejčastěji společnost s ručením omezeným Toto je forma vhodná pro profesionální hudební skupiny. Obchodní korporace vede vždy podvojné účetnictví, svůj zisk daní formou daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %. Hudebníci mohou být vypláceni formou mzdy či honorářů, stejně jako je tomu u spolku. Dále si mohou společníci po dosažení zisku korporace tento zisk rozdělovat, zde se platí daň 15 % (počítá se ze zisku již zdaněného 19 %). Pokud obchodní korporace dosáhne obratu nad 1 milion, stává se podobně jako OSVČ plátcem DPH.

Varianta 3 – Příjmy ze zahraničí

Tato tématika je složitější a vydala by na samostatný článek. Obecně platí, že pokud hudebníci vystupují nejen v České republice ale i v zahraničí, je třeba ohlídat si, ve které zemi a jakým způsobem má být daň odváděna. V tomto ohledu je třeba vždy postupovat v souladu se zákony a se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, která obvykle obsahuje zvláštní článek pro umělce. Každá země má separátní smlouvu. I když je odvedena daň v zahraničí, neznamená to, že se v České republice tento příjem již nepřiznává! Rezident vždy uvádí v přiznání své celosvětové příjmy a daň uhrazená v zahraničí se zde následně zohlední v souladu s předpisy. Také je třeba mít na paměti, že může při vystoupení v zahraničí vzniknout povinnost registrovat se v dané zemi k DPH a tuto daň zde platit.
Tuto variantu doporučujeme předem konzultovat s daňovým poradcem.

Tak doufáme, že jsme vám v tématice z hudebního branže udělali trochu víc jasno.

úterý 7. března 2017

Co s sebou aktuálně přináší změny v zákoně o účetnictví s platností od 1.1.2016?


V roce 2016 vstoupila v platnost rozsáhlá novela zákona o účetnictví. Tato novela se prvně bude týkat právě účetních závěrek za rok 2016 (případně za kratší období započaté v roce 2016), které připravujeme právě v těchto dnech, proto jde o téma více než aktuální. Účetních závěrek za období započatá v roce 2015, tedy např. hospodářský rok od 1.10.2015 do 30.9.2016 se naopak tato novela ještě netýká.


 
Tato novela rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké jednotky. Pro první začlenění jsou rozhodující hodnoty tří ukazatelů: aktiva, průměrný roční počet zaměstnanců, roční úhrn čistého obratu. Tyto hodnoty se berou z poslední účetní závěrky, u nově vzniklých společností se vychází z důvodného předpokladu, jakých hodnot firma v prvním roce dosáhne. Pokud jednotka přesáhne alespoň dvě ze tří hraničních hodnot, zařadí se do vyšší kategorie. 
Tyto hranice jsou:
- mikro účetní jednotka: aktiva 9 mil., roční obrat 18 mil., 10 zaměstnanců;
- malá účetní jednotka: aktiva 100 mil., obrat 200 mil., 50 zaměstnanců;
- střední účetní jednotka: aktiva 500 mil., obrat 1 mld., 250 zaměstnanců;
- velká účetní jednotka je dále vždy subjekt veřejného zájmu (banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijní společnosti, emitenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu) a další vybrané jednotky.
Pokud jednotka dvě účetní období po sobě splní hodnoty, kterými se zařadí do jiné kategorie, změní v dalším období svou kategorii.

Pro každý typ účetních jednotek mohou být určitá pravidla určena rozdílně, např. mikro a malé jednotky bez povinnosti auditu nemusí sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích a dále zveřejňovat ve veřejném rejstříku výkaz zisku a ztráty. Mikro účetní jednotky také nepoužívají přecenění na reálnou hodnotu.
Podobná kategorizace na malé, střední a velké se používá také pro konsolidační skupiny účetních jednotek.

Do novely se také vrací jednoduché účetnictví pro vybrané neziskové účetní jednotky. Dosud jednoduché účetnictví pouze dobíhalo u jednotek, které ho začaly vést dle starých zákonů.
V souvislosti se změnou zákona se mění také prováděcí vyhlášky. Prováděcí vyhláška pro podnikatele mění zaúčtování některých transakcí a také strukturu účetních výkazů.

Změny v účtování jsou tyto:
- zřizovací výdaje již nově nejsou nehmotným majetkem, dříve zařazené zřizovací výdaje doběhnou dle předchozích předpisů;
- změna stavu zásob a aktivace nově nejsou výnosem, ale korekcí nákladů
- dary se nově účtují do výnosů a ne kapitálově, jak tomu bylo v minulosti

pátek 3. února 2017

Tomáš Zavoral: Španělská vína mají nejlepší poměr ceny a kvality

Rádi bychom Vám představili některé naše zákazníky a jejich zajímavé podnikání. Seriál začneme u sklenice vína ...


Víno prostupuje celým jeho životem. Tomáš Zavoral, jednatel společnosti La Bodega Riojana, vypráví o španělském vínu srdcem. Jak sám říká, na světě je hodně vinařů, a proto není možné ochutnat všechna vína. Ale můžeme poznat alespoň ta vína, jejichž věhlas překročil hranice oblasti, odkud víno pochází. A mezi ně patří i vína španělská.
Název firmy La Bodega Riojana zní velmi smyslně, s nádechem ženské ladnosti. Můžete nám prozradit, jak tento název vznikl?
Ano, španělština, podobně jako francouzština, nám zní smyslně. V překladu název znamená Riošské vinařství podle nejznámější španělské vinařské oblasti – La Rioja, odkud pochází část našich vín.
Specializujete se na dovoz španělských vín z oblasti Baskicka. Co vás přimělo k tomu, abyste svoji pozornost zaměřili na španělské odrůdy?
Není úplně přesné, že dovážíme vína z Baskicka, i když je pravda, že část oblasti La Rioja leží v provincii Baskicko a že mnoho Basků žije v Rioše. Nicméně typickým vínem Baskicka je Txakoli, které (zatím) nenabízíme, snad příští rok. Dovážíme vína zejména z oblasti Rueda, Ribera del Duero a, jak jsem už zmínil, La Rioja.
Česká republika je zemí s velmi bohatou vinařskou tradicí. Pokud se zákazník rozhodne ke koupi zahraničního vína, volí spíše známější vína z oblasti Francie nebo Itálie. Mění se podle vašeho pohledu toto nastavené zákaznické paradigma?
Českému zákazníkovi ani nic jiného nezbývá, každoročně se u nás vypije téměř celá tuzemská produkce vína, a ta pokryje kolem 30 procent roční spotřeby, zbytek se musí dovézt, protože od roku 2004, tedy od našeho vstupu do EU, je rozloha našich vinic uzavřena s malým pardonem např. letos, kdy jsme dostali povolení rozšířit rozlohu vinic o 1 %, tedy o necelých 200 ha. Mám radost, že v loňském roce poprvé na prvním místě mezi zeměmi původu dováženého vína bylo Španělsko, které tak vystřídalo po mnoha letech Itálii. Je to logické, právě španělská vína mají nejlepší poměr ceny a kvality.
Jakých odrůd si nejvíce ceníte jako odborník v této oblasti? A pro jaké příležitosti byste je doporučil?
Z bílých odrůd určitě Verdejo. To je víno, které na vás působí dojmem velkého vína a přitom je cenově dostupné. Nejlepších výsledků s touto odrůdou dosahují vinaři v oblasti Rueda. Má komplexní aroma i chuť, je příjemně minerální, a proto se ideálně snoubí s mořskými rybami a mořskými plody. Z červených odrůd pak Tempranillo, to je zase typická odrůda oblasti La Rioja a tato vína zná a oceňuje celý svět. A to v podobě mladého vína například k burgeru nebo pastě, pokud je v některé kořeněné úpravě, nebo Crianzu, tedy víno školené v dubovém sudu. To pak k červeným masům nebo vyzrálým sýrům.
Geografie a podnebí určují kvalitu vína. Kdy na severu Španělska dozrávají hrozny připravené ke sklizni? Přicházíte s novou nabídkou španělských vín také v období, kdy u nás vládnou všechny barvy podzimu?
Vinobraní je podobně jako u nás, v září. Rozdíl je v tom, že ve Španělsku se hrozny sklízí v noci, aby se zamezilo prvotní fermentaci už na valníku, což by ovlivnilo cukernatost moštu, a ta není žádoucí, poptávka je po kvalitních suchých vínech. Bílá vína z letošní sklizně se lahvují nejdříve v březnu následujícího roku a už teď se těším na první degustace nového ročníku.
Nabízíte v rámci prodeje možnost sommeliérského zážitku se španělskou atmosférou? 
Ano, degustace neodmyslitelně patří k prodeji vína, ročně jich pořádáme 30–50, právě konec roku je obdobím řízených degustací, na kterých naše vína představujeme zákazníkům, ale i zájemcům o dobrá vína. Většinu našich degustací doprovázíme španělskými delikatesami – jamonem, chorizem, fuetem, ančovičkami, ovčími, kozími i kravskými sýry, několikrát i paellou. Účast samozřejmě doporučuji každému, kdo se o víno zajímá, milovat víno znamená pít, poznávat – chutě a vůně. Na světě je tolik vinařů, že není v lidských silách ochutnat všechna vína světa. To je deprimující. Ale můžeme poznat aspoň vína, jejichž věhlas překročil hranice oblasti, odkud víno pochází.
Máte nějaký sen, který byste si výhledově rád splnil? Jaké jsou vaše další plány do budoucna?
Ano, mám své sny. Ty, které se týkají vína a nejbližší budoucnosti, jsou tyto: doplnit naši nabídku baskickým bílým vínem Txakoli, suchým až svíravě, ale velmi specifickým až jedinečným, návykovým a poměrně drahým. Moc rád bych v naší nabídce viděl také Albariño z Galicie, Cavu a několik vín z oblasti Priorat. Věřím, že alespoň část těchto snů se mi splní v příštím roce. Další moje přání se týká prodeje vína v Česku: aby všichni, kdo u nás prodávají víno, prodávali opravdu víno. V tomhle jsme velmi kuriózní zemí, v EU raritní. A ještě jedno přání, spíš zbožné: aby kupující měl možnost ochutnat víno před tím, než se ho rozhodne koupit. Jsem si jist, že by to podstatně změnilo prodejní žebříčky. A poslední přání, které se jen zdánlivě vína netýká: chtěl bych mít víc času na manželku a děti.

Když neochutnáváte víno, čím si zpříjemňujete volnou chvíli?
Před léty jsem slyšel od jednoho sommeliéra bonmot: „Moje práce je těžká a ještě si ji často nosím domů.“ Ano, i já si nosím práci domů. Víno tak nějak prostupuje celým mým životem, přestože mám samozřejmě i další koníčky – fotografování, cestování, golf, četbu… Jenže dnes už to není portrétní fotografie, ale produktová nebo krajinky, golf, to jsou téměř výhradně degustace, hry si moc neužiji, cestování, to jsou cesty za vínem, a četba – dvě ze tří knih nebo časopisů, které přečtu, jsou zase o víně.

Citát:
Mám radost, že v loňském roce poprvé na prvním místě mezi zeměmi původu dováženého vína bylo Španělsko.

Tomáš Zavoral
Vystudoval VŠE, pracoval v oborech automotive a logistika (Motokov a.s., Autocora obchodní spol. s.r.o., PST CLC, a.s.). V současnosti je jednatelem společnosti La Bodega Riojana. Mezi jeho koníčky patří cestování, četba, golf a fotografování.

 



středa 1. února 2017

Elektronická evidence tržeb - 2. vlna


Začátkem prosince loňského roku začala být povinná elektronická evidence tržeb pro restaurace a hotely. Od prvního března tohoto roku se začne týkat i veškerého prodeje zboží a to jak maloobchodně tak i velkoobchodně. Týká se to nejen „kamenných” prodejen, ale i stánkového prodeje nebo e-shopů. Je tedy nejvyšší okamžik, aby podnikatelé, kterých se to týká, se začali na tuto evidenci připravovat. Snadný a poměrně přesný způsob zjištění do jaké fáze EET firma a její činnosti spadají je možné získat na adrese www.uol.as/eet/.


Koho se to týká?

Elektronická evidence se týká téměř všech podnikajících subjektů, ať už jsou to fyzické nebo právnické osoby, plátci či neplátci DPH. Osvobozeni nejsou ani podnikatelé s nízkými příjmy, kteří mají podnikání jen jako vedlejší činnost. Výjimek sice pár je, ale jde většinou jen o systémové výjimky, případně se týkají institucí jež řídí stát a nebo podléhají nějaké jiné kontrole.


Co je potřeba evidovat?

Často je zmiňováno, že je potřeba evidovat platby v hotovosti, případně se ještě zmiňují platby kartou, ale to není úplná pravda - evidují se naopak v podstatě všechny úhrady s jedinou výjimkou a tou je bankovní převod. Takže kromě plateb v hotovosti a platebními kartami je třeba evidovat i platby stravenkami, platebními poukázkami, šeky, kupóny, platby přes různé platební brány (s výjimkou bran pro bankovní převod) jako je PayPal nebo brány pro platbu platebními kartami. Dokonce je třeba evidovat úhrady i virtuálními měnami a kryptoměnami jako je např. Bitcoin.

Jak evidovat?

Běžná prodejna si vystačí z některou z mnoha dostupných pokladen, kterou stačí připojit k internetu a zapojit k ní pokladní tiskárnu a má téměř vyhráno. V některých případech není třeba ani pokladnu kupovat - stačí použít běžný počítač a do něj nainstalovat vhodný program. Komplikovanější už je varianta mobilní, případně taková, která je použitelná i v místech kde je problém se zdrojem elektřiny a nebo připojením k internetu. Ale na trhu jsou i řešení pro tyto případy - většinou jde o mobilní telefon s vhodným programem a pokladní tiskárnou na baterie – takový komplet využívá mobilní připojení k internetu a je možné jej používat bez potřeby napájení.

Nejkomplikovanější je to ovšem u e-shopů - protože tržby je potřeba evidovat nejpozději v okamžiku, kdy zákazník zaplatí a není možné vystavit EET účtenku teprve v okamžiku, kdy se někdo ve firmě dozví že už klient zaplatil. I třeba jen minutová prodleva je v rozporu se zákonem. Pokud se z e-shopu nestane v podstatě jen web určený k objednání zboží a zákazník nebude platit teprve až poté, co někdo jeho objednávku zpracuje, je nutné aby e-shop podporoval EET. Pokud máte vlastní e-shop, tak už by měli programátoři začít s programováním. Pokud používáte nějaký cizí, měli by jste si zjistit, jak to u něj je s podporou EET a případně si začít rychle hledat nějaký jiný.

Na co si dát pozor?

První věcí je čas evidence - evidenci je potřeba provést nejpozději v okamžiku platby, ale zároveň ne dříve než si zákazník zboží objedná. U hotovostních operací na nějaké sekundě asi nesejde a dokud neuvidíte peníze, tak není třeba evidovat dříve - pokud k tomu nemáte nějaký jiný důvod. Ale u platebních karet je to už ošidné, protože platební terminál běžně na účtenku tiskne čas transakce a ten by neměl být pozdější než čas na EET účtence. Stejně tak u většiny platebních bran předem nevíte jestli zákazník zaplatí a často ani jakým způsobem - proto je potřeba v těchto případech platbu zaevidovat předem a později případně stornovat.

Druhá věc se týká jen plátců DPH. V případě že vystavujete EET účtenku, tak v rámci ní je potřeba evidovat i DPH, které se k ní vztahuje (a to i v případě že jde o úhradu faktury). Ale EET účtenka sama o sobě není daňovým dokladem, takže na ní nesmí být DPH vyčísleno, jinak by se mohlo jednat o daňový doklad a mohlo by se stát, že budete muset odvést DPH státu dvakrát a to aniž by si jej mohl zákazník dvakrát nárokovat. Pozor si dávejte zejména u kombinovaných dokladů kdy EET účtenka je zároveň prodejním nebo pokladním dokladem.

Další věcí na kterou je potřeba nezapomínat, je vystavit EET účtenku a „předat” ji zákazníkovi (postačí ji před něj položit). V rámci e-shopů stačí EET účtenku poslat e-mailem a nebo zobrazit na webu. Účtenku je potřeba vystavit vždy, a to i v případě kdyby ji zákazník odmítl. Zákazník není povinen si účtenku převzít a vy ji potom můžete vyhodit - není třeba ji schovávat.

Čtvrtou a poslední věcí na kterou je třeba nezapomenout je označit prodejní nebo pokladní místo a to včetně e-shopu viditelnou informací že prodávající je povinen vystavit účtenku - přesné znění je součástí zákona č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb.


Jak získat další informace?

Vzhledem ke složitosti EET a také tomu, že narozdíl třeba od kontrolního hlášení, je evidence tržeb realizována on-line a navíc v poměrně přesně stanoveném čase, není možné aby tento článek poskytl kompletní informace a je nanejvýš vhodné absolvovat školení které se problematice EET věnuje, případně se poradit konkrétně podle potřeb a činnosti vaší firmy. Pro informace o školeních a případně i s dalšími dotazy nás můžete kontaktovat na e-mailu klient@uol.cz.

neděle 29. ledna 2017

Nárok na odpočet DPH při registraci a zrušení registrace

Řada klientů se na nás obrací s požadavkem na registraci (zákonnou či  dobrovolnou) či naopak zrušení registrace k DPH. V souvislosti s tímto  přechodem mezi dvěma zcela odlišnými režimy může vniknout nárok či povinnost provést úpravu nároku na odpočet i u transakcí, které proběhly před touto změnou.
 



Varianta první – nová registrace k DPH – z neplátce se stává plátce

Nový plátce DPH má právo uplatnit nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období dvanácti měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem, pokud k datu registrace je toto plnění součástí jeho obchodního majetku. Může jít o dlouhodobý majetek, zásoby neprodané a nespotřebované před datem registrace či drobný majetek, naopak o služby může jít jen v situaci, kdy jsou aktivovány (například software či nedokončena výroba).

Tento specifický nárok na odpočet se uplatní na zvláštním řádku daňového přiznání za první zdaňovací období. Pokud neuplatní hned v prvním daňovém přiznání, uplatňuje vždy v dodatečném přiznání za toto období.

Příklad

XYZ s.r.o. vznikla v dubnu 2013, od 1.5.2016 je plátcem DPH. K datu registrace má v majetku počítač zakoupený 15.12.2014 za 45000+DPH a kopírku zakoupenou 31.10.2015 za 15000+DPH. Svou daňovou povinnost za květen 2016 tedy může snížit o DPH z kopírky ve výši 3150.

 

Varianta druhá – zrušení stávající registrace - z plátce se stává neplátce

Zatímco noví plátci tedy mohou být úpravou jedině mile překvapeni, při zrušení registrace může úprava bývalého plátce velmi nepříjemně zaskočit. Firmě, která dlouhodobě nevykonává žádnou či jen minimální činnost může přesto vzniknout značná daňová povinnost. Při zrušení registrace vzniká povinnost uplatněné DPH či jeho část vrátit, a to opět u majetku, který je jeho obchodním majetkem ke dni zrušení registrace. V plné výši se vrací odpočet uplatněný u nespotřebovaných zásob, nedokončeného majetku a záloh na plnění, která se neuskutečnila před zrušením registrace. Mezi nespotřebované zásoby lze počítat také značně spornou položku drobného majetku. U dlouhodobého majetku se vrací uplatněné DPH jen v poměrné výši podle počtu let

zbývajících do konce lhůty, která činí u většiny majetku 5 let od pořízení. U nemovitostí pořízených od 1.4.2011 je potom tato lhůta desetiletá. Za každý rok, který zbývá do konce lhůty včetně roku zrušení registrace se vrací jedna pětina, případně jedna desetina uplatněného nároku na odpočet. U majetku, u kterého již celá lhůta proběhla, se tedy již nic nevrací.

Úprava se provede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období ve zvláštní kolonce daňového přiznání.

Příklad

ABC s.r.o. je plátcem od roku 2008, ke dni 10.4.2016 jí byla zrušena registrace k DPH. V majetku má k tomuto datu stroj pořízený v roce 2010 za 100000+20% DPH, počítač pořízený 2014 za 50000+21% DPH a nespotřebované zásoby pořízené 2015 za 25000+21% DPH. ABC s.r.o. vždy když měla nárok, uplatňovala plný nárok na odpočet. V dubnu 2016 neměla ABC s.r.o. žádné zdanitelné plnění ani plnění, ze kterého by jí vznikl nárok na odpočet. V daňovém přiznání za duben 2016 musí vrátit uplatněný nárok na odpočet ze zásob: 5250 a 3/5 uplatněného nároku na odpočet z počítače: 6300. Celkem tedy v přiznání za duben přizná a uhradí 11550 Kč, přestože nemá žádné zdanitelné plnění.

 

Zrušení registrace

Ke zrušení registrace plátce DPH může dojít buď na žádost plátce při splnění zákonem daných podmínek, ale také z moci úřední. K tomu může dojít mimo jiné tehdy, když plátce za 12 po sobě jdou cích měsíců neuskuteční zdanitelné plnění bez oznámení důvodů správci daně.

sobota 21. ledna 2017

Novinky v účetním programu - 21.1.2017

Začali jsme pracovat na nahrávání přijatých dokladů přímo do Bonobo

Na titulní stránku jsme přidali Dashboard se základními informacemi o firmě

 Přidali jsme report DPH

Přidali jsme vytváření a úpravu Nabídek

Změnili jsme výpis adres u kontaktu a přidali vypisování kódu


 

neděle 15. ledna 2017

Zápůjčky v roce 2016


Nejdříve malé vysvětlení používaných pojmů

bezúročná zápůjčka (dříve půjčka)

u zápůjček nemusí být sjednán úrok na rozdíl u smluv o úvěru, kde úrok být sjednán musí
smlouva o zápůjčce je upravena v §2390 nového občanského zákoníku

obvyklý úrok

úrok sjednávaný v běžných obchodních vztazích mezi nespojenými osobami

spojené osoby

- podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby minimálně ve výši 25%
- podíl na vedení nebo kontrole jiné osoby – jednatelé, členové představenstva, členové dozorčích rad
- osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty

ceny obvyklé mezi spojenými osobami

Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které jsou sjednávány mezi nespojenými osobami a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně o zjištěný rozdíl.
Toto pravidlo se nepoužije při sjednání úroku nižšího než je úrok obvyklý a to v případě, kdy věřitelem je člen obchodní korporace (společník ať už právnická nebo fyzická osoba)

majetkový prospěch

Výhoda ve výši obvyklého úroku, kterou osoba nemusí hradit při bezúročné zápůjčce
V roce 2016 je tento majetkový prospěch předmětem daně, ale je od daně z příjmů osvobozen pokud jeho výše od jednoho poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100.000,- Kč, Pokud tuto částku přesáhne, zdaňuje se celá částka.
POZOR ale, u zaměstnanců je řešeno odlišně. Za zaměstnance je zde považován i jednatel nebo společník, pokud má za svoji práci pro společnost odměnu.

A nyní se pojďme podívat na daňové posouzení bezúročných zápůjček v nejčastějších případech.
 

Bezúročná zápůjčka od společníka do společnosti

postup u společnosti: u společnosti nevzniká majetkový prospěch, není nutné nijak zjišťovat hodnotu majetkového prospěchu a není žádný daňový dopad
zdanění u společníka: jelikož se jedná o člena obchodní korporace, nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, tedy na straně společníka také není žádný daňový dopad

Bezúročná zápůjčka od společnosti společníkovi

Platí pro společníky, kteří nemají od společnosti příjem za svou práci a rovněž pro půjčky od společnosti dalším osobám (mimo zaměstnanců)
zdanění u společnosti: u společnosti není žádný daňový dopad
zdanění u společníka: pokud majetkový prospěch ( obvyklý úrok) z důvodu nehrazení úroků přesáhne 100.000,- Kč, společník zdaňuje tuto částku jako příjem z kapitálového majetku ve svém daňovém přiznání (pokud nedosáhne 100.000,- Kč je osvobozen). Pokud by společník prokázal, že zapůjčené prostředky využil k dosažení zdanitelných příjmů (např. použil zapůjčené prostředky ke svému podnikání celé nebo z části) opět by nemělo žádný daňový dopad resp. pouze částečný.
Příklad 1:
Společnost půjčí společníkovi na rok bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad. Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.
Příklad 2:
Společnost půjčí společníkovi na rok bezúročně 1 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 70.000,- Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad, společník má příjem osvobozený.
Pokud je půjčka sjednána ve prospěch společníka – fyzické osoby na dobu neurčitou, nebo na dobu delší než 5 let, počítá se úrok za 5 let, majetkový prospěch vzniká k datu poskytnutí půjčky
Příklad 3:
Společnost půjčí společníkovi na dobu neurčitou bezúročně 500 tis. Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Majetkový prospěch je tedy ve výši 5 * 500 tis. * 0,7 = 175.000,- Kč. Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 175.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Bezúročná zápůjčka od osoby, která není společníkem, do společnosti

postup u společnosti: tady už bude situace odlišná, u společnosti vzniká majetkový prospěch, který je nutné ocenit obvyklou cenou ( např. za kolik by bylo možné půjčit prostředky v bance) a takto zjištěný obvyklý úrok od jedné osoby za zdaňovací období porovnat s částkou 100.000,- Kč.
Pak mohou nastat 2 situace:
1. Obvyklý úrok je nižší než 100.000,- Kč, není třeba nijak daňově řešit 
2. Obvyklý úrok je vyšší než 100.000,- Kč, celý tento obvyklý úrok zvyšuje základ daně. Pokud ale společnost prokáže, že zapůjčené prostředky (jistina) budou použity k podnikání a v souvislosti se zdanitelnými příjmy, je možné opět základ daně o stejnou částku obvyklého úroku snížit, tedy ve výsledku také nebude žádný daňový dopad. V případě použití pouze části jistiny k dosažení zdanitelných příjmů, základ daně by se snížil pouze o poměrnou část obvyklého úroku a k částečnému zdanění by tedy již došlo.
zdanění u poskytovatele: nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, žádný úrok neobdrží, žádný úrok nebude zdaňovat
Příklad:
Osoba půjčí společnosti bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč. Jednatel nemá žádný daňový dopad. Společnost ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč. Pokud by společnost prokázala, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Bezúročná zápůjčka od společnosti zaměstnanci

Dle zákona o daních z příjmů se za zaměstnance považuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti tedy např. i jednatel, který není společníkem, pobírající odměnu jednatele, nebo společník pobírající za svou práci pro společnost odměnu
Způsob stanovení majetkového prospěchu u zaměstnanců je odlišný.
Stanovuje se až od výše jistiny 300.000,- Kč. To znamená, že do výše půjčky 300.000,- Kč se majetkový prospěch nesleduje.
Výpočet obvyklého úroku se provádí nejméně jedenkrát ročně nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku a takto vypočtený majetkový prospěch je zdanitelným příjmem zaměstnance, tj. přičítá se k jeho mzdě a podléhá dani, zdravotnímu i sociálnímu pojistnému.
Příklad 1:
Společnost poskytne jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši 250.000,- Kč se splatnosí 5 let. Majetkový prospěch se nesleduje.
Příklad 2:
Společnost poskytne 1.10.2016 jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši 450.000,- Kč se splatností 5 let. Majetkový prospěch se vyčíslí až z jistiny nad 300.000,- Kč a každoročně od data poskytnutí vždy nejpozději k 31.12. Při obvyklém úroku 7% bude majetkový prospěch ke zdanění k 31.12.2016 částka 150.000*0,07/365*92=2.646,- Kč, tato částka se přičte ke mzdě za prosinec a spolu s ní se zdaní a odvede se pojistné.