Nárok na odpočet DPH při registraci a zrušení registrace

Řada klientů se na nás obrací s požadavkem na registraci (zákonnou či  dobrovolnou) či naopak zrušení registrace k DPH. V souvislosti s tímto  přechodem mezi dvěma zcela odlišnými režimy může vniknout nárok či povinnost provést úpravu nároku na odpočet i u transakcí, které proběhly před touto změnou.

 

Varianta první – nová registrace k DPH – z neplátce se stává plátce

Nový plátce DPH má právo uplatnit nárok na odpočet u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období dvanácti měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem, pokud k datu registrace je toto plnění součástí jeho obchodního majetku. Může jít o dlouhodobý majetek, zásoby neprodané a nespotřebované před datem registrace či drobný majetek, naopak o služby může jít jen v situaci, kdy jsou aktivovány (například software či nedokončena výroba).

Tento specifický nárok na odpočet se uplatní na zvláštním řádku daňového přiznání za první zdaňovací období. Pokud neuplatní hned v prvním daňovém přiznání, uplatňuje vždy v dodatečném přiznání za toto období.

Příklad

XYZ s.r.o. vznikla v dubnu 2013, od 1.5.2016 je plátcem DPH. K datu registrace má v majetku počítač zakoupený 15.12.2014 za 45000+DPH a kopírku zakoupenou 31.10.2015 za 15000+DPH. Svou daňovou povinnost za květen 2016 tedy může snížit o DPH z kopírky ve výši 3150.

 

Varianta druhá – zrušení stávající registrace - z plátce se stává neplátce

Zatímco noví plátci tedy mohou být úpravou jedině mile překvapeni, při zrušení registrace může úprava bývalého plátce velmi nepříjemně zaskočit. Firmě, která dlouhodobě nevykonává žádnou či jen minimální činnost může přesto vzniknout značná daňová povinnost. Při zrušení registrace vzniká povinnost uplatněné DPH či jeho část vrátit, a to opět u majetku, který je jeho obchodním majetkem ke dni zrušení registrace. V plné výši se vrací odpočet uplatněný u nespotřebovaných zásob, nedokončeného majetku a záloh na plnění, která se neuskutečnila před zrušením registrace. Mezi nespotřebované zásoby lze počítat také značně spornou položku drobného majetku. U dlouhodobého majetku se vrací uplatněné DPH jen v poměrné výši podle počtu let

zbývajících do konce lhůty, která činí u většiny majetku 5 let od pořízení. U nemovitostí pořízených od 1.4.2011 je potom tato lhůta desetiletá. Za každý rok, který zbývá do konce lhůty včetně roku zrušení registrace se vrací jedna pětina, případně jedna desetina uplatněného nároku na odpočet. U majetku, u kterého již celá lhůta proběhla, se tedy již nic nevrací.

Úprava se provede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období ve zvláštní kolonce daňového přiznání.

Příklad

ABC s.r.o. je plátcem od roku 2008, ke dni 10.4.2016 jí byla zrušena registrace k DPH. V majetku má k tomuto datu stroj pořízený v roce 2010 za 100000+20% DPH, počítač pořízený 2014 za 50000+21% DPH a nespotřebované zásoby pořízené 2015 za 25000+21% DPH. ABC s.r.o. vždy když měla nárok, uplatňovala plný nárok na odpočet. V dubnu 2016 neměla ABC s.r.o. žádné zdanitelné plnění ani plnění, ze kterého by jí vznikl nárok na odpočet. V daňovém přiznání za duben 2016 musí vrátit uplatněný nárok na odpočet ze zásob: 5250 a 3/5 uplatněného nároku na odpočet z počítače: 6300. Celkem tedy v přiznání za duben přizná a uhradí 11550 Kč, přestože nemá žádné zdanitelné plnění.

 

Zrušení registrace

Ke zrušení registrace plátce DPH může dojít buď na žádost plátce při splnění zákonem daných podmínek, ale také z moci úřední. K tomu může dojít mimo jiné tehdy, když plátce za 12 po sobě jdou cích měsíců neuskuteční zdanitelné plnění bez oznámení důvodů správci daně.

Novinky v účetním programu - 21.1.2017

Začali jsme pracovat na nahrávání přijatých dokladů přímo do Bonobo

Na titulní stránku jsme přidali Dashboard se základními informacemi o firmě

 Přidali jsme report DPH

Přidali jsme vytváření a úpravu Nabídek

Změnili jsme výpis adres u kontaktu a přidali vypisování kódu

 

Zápůjčky v roce 2016

Nejdříve malé vysvětlení používaných pojmů

bezúročná zápůjčka (dříve půjčka)

u zápůjček nemusí být sjednán úrok na rozdíl u smluv o úvěru, kde úrok být sjednán musí

smlouva o zápůjčce je upravena v §2390 nového občanského zákoníku

obvyklý úrok

úrok sjednávaný v běžných obchodních vztazích mezi nespojenými osobami

spojené osoby

- podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby minimálně ve výši 25%

- podíl na vedení nebo kontrole jiné osoby – jednatelé, členové představenstva, členové dozorčích rad

- osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty

ceny obvyklé mezi spojenými osobami

Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které jsou sjednávány mezi nespojenými osobami a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně o zjištěný rozdíl.

Toto pravidlo se nepoužije při sjednání úroku nižšího než je úrok obvyklý a to v případě, kdy věřitelem je člen obchodní korporace (společník ať už právnická nebo fyzická osoba)

majetkový prospěch

Výhoda ve výši obvyklého úroku, kterou osoba nemusí hradit při bezúročné zápůjčce

V roce 2016 je tento majetkový prospěch předmětem daně, ale je od daně z příjmů osvobozen pokud jeho výše od jednoho poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100.000,- Kč, Pokud tuto částku přesáhne, zdaňuje se celá částka.

POZOR ale, u zaměstnanců je řešeno odlišně. Za zaměstnance je zde považován i jednatel nebo společník, pokud má za svoji práci pro společnost odměnu.

A nyní se pojďme podívat na daňové posouzení bezúročných zápůjček v nejčastějších případech.

 

Bezúročná zápůjčka od společníka do společnosti

postup u společnosti: u společnosti nevzniká majetkový prospěch, není nutné nijak zjišťovat hodnotu majetkového prospěchu a není žádný daňový dopad

zdanění u společníka: jelikož se jedná o člena obchodní korporace, nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, tedy na straně společníka také není žádný daňový dopad

Bezúročná zápůjčka od společnosti společníkovi

Platí pro společníky, kteří nemají od společnosti příjem za svou práci a rovněž pro půjčky od společnosti dalším osobám (mimo zaměstnanců)

zdanění u společnosti: u společnosti není žádný daňový dopad

zdanění u společníka: pokud majetkový prospěch ( obvyklý úrok) z důvodu nehrazení úroků přesáhne 100.000,- Kč, společník zdaňuje tuto částku jako příjem z kapitálového majetku ve svém daňovém přiznání (pokud nedosáhne 100.000,- Kč je osvobozen). Pokud by společník prokázal, že zapůjčené prostředky využil k dosažení zdanitelných příjmů (např. použil zapůjčené prostředky ke svému podnikání celé nebo z části) opět by nemělo žádný daňový dopad resp. pouze částečný.

Příklad 1:

Společnost půjčí společníkovi na rok bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad. Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Příklad 2:

Společnost půjčí společníkovi na rok bezúročně 1 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 70.000,- Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad, společník má příjem osvobozený.

Pokud je půjčka sjednána ve prospěch společníka – fyzické osoby na dobu neurčitou, nebo na dobu delší než 5 let, počítá se úrok za 5 let, majetkový prospěch vzniká k datu poskytnutí půjčky

Příklad 3:

Společnost půjčí společníkovi na dobu neurčitou bezúročně 500 tis. Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Majetkový prospěch je tedy ve výši 5 * 500 tis. * 0,7 = 175.000,- Kč. Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 175.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Bezúročná zápůjčka od osoby, která není společníkem, do společnosti

postup u společnosti: tady už bude situace odlišná, u společnosti vzniká majetkový prospěch, který je nutné ocenit obvyklou cenou ( např. za kolik by bylo možné půjčit prostředky v bance) a takto zjištěný obvyklý úrok od jedné osoby za zdaňovací období porovnat s částkou 100.000,- Kč.

Pak mohou nastat 2 situace:

1. Obvyklý úrok je nižší než 100.000,- Kč, není třeba nijak daňově řešit 

2. Obvyklý úrok je vyšší než 100.000,- Kč, celý tento obvyklý úrok zvyšuje základ daně. Pokud ale společnost prokáže, že zapůjčené prostředky (jistina) budou použity k podnikání a v souvislosti se zdanitelnými příjmy, je možné opět základ daně o stejnou částku obvyklého úroku snížit, tedy ve výsledku také nebude žádný daňový dopad. V případě použití pouze části jistiny k dosažení zdanitelných příjmů, základ daně by se snížil pouze o poměrnou část obvyklého úroku a k částečnému zdanění by tedy již došlo.

zdanění u poskytovatele: nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, žádný úrok neobdrží, žádný úrok nebude zdaňovat

Příklad:

Osoba půjčí společnosti bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč. Jednatel nemá žádný daňový dopad. Společnost ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč. Pokud by společnost prokázala, že použije zápůjčku ( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.

Bezúročná zápůjčka od společnosti zaměstnanci

Dle zákona o daních z příjmů se za zaměstnance považuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti tedy např. i jednatel, který není společníkem, pobírající odměnu jednatele, nebo společník pobírající za svou práci pro společnost odměnu

Způsob stanovení majetkového prospěchu u zaměstnanců je odlišný.

Stanovuje se až od výše jistiny 300.000,- Kč. To znamená, že do výše půjčky 300.000,- Kč se majetkový prospěch nesleduje.

Výpočet obvyklého úroku se provádí nejméně jedenkrát ročně nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku a takto vypočtený majetkový prospěch je zdanitelným příjmem zaměstnance, tj. přičítá se k jeho mzdě a podléhá dani, zdravotnímu i sociálnímu pojistnému.

Příklad 1:

Společnost poskytne jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši 250.000,- Kč se splatnosí 5 let. Majetkový prospěch se nesleduje.

Příklad 2:

Společnost poskytne 1.10.2016 jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši 450.000,- Kč se splatností 5 let. Majetkový prospěch se vyčíslí až z jistiny nad 300.000,- Kč a každoročně od data poskytnutí vždy nejpozději k 31.12. Při obvyklém úroku 7% bude majetkový prospěch ke zdanění k 31.12.2016 částka 150.000*0,07/365*92=2.646,- Kč, tato částka se přičte ke mzdě za prosinec a spolu s ní se zdaní a odvede se pojistné.

Změny záloh na pojistném pro OSVČ od 1.1.2017

Zdravotní pojištění

1.906,- Kč od ledna 2017 (splatnost 8. února), změna je pro všechny osoby

Sociální pojištění

hlavní činnost 2.061,- Kč
vedlejší činnost 825,- Kč

U stávajících podnikatelů se ale záloha nemusí měnit od 1.1., ale změní se až po podání přehledu za 2016.