Nejdříve malé vysvětlení používaných pojmů
bezúročná zápůjčka (dříve půjčka)
u
zápůjček nemusí být sjednán úrok na rozdíl u smluv o úvěru,
kde úrok být sjednán musí
smlouva
o zápůjčce je upravena v §2390 nového občanského zákoníku
obvyklý úrok
úrok
sjednávaný v běžných obchodních vztazích mezi nespojenými
osobami
spojené osoby
-
podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby minimálně
ve výši 25%
-
podíl na vedení nebo kontrole jiné osoby – jednatelé, členové
představenstva, členové dozorčích rad
-
osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem
snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty
ceny obvyklé mezi spojenými osobami
Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které
jsou sjednávány mezi nespojenými osobami a není-li tento rozdíl
uspokojivě doložen, upraví se základ daně o zjištěný rozdíl.
Toto
pravidlo se nepoužije při sjednání úroku nižšího než je úrok
obvyklý a to v případě, kdy věřitelem je člen obchodní
korporace (společník ať už právnická nebo fyzická osoba)
majetkový prospěch
Výhoda
ve výši obvyklého úroku, kterou osoba nemusí hradit při
bezúročné zápůjčce
V roce 2016 je tento majetkový prospěch předmětem daně, ale je
od daně z příjmů osvobozen pokud jeho výše od jednoho
poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100.000,-
Kč, Pokud tuto částku přesáhne, zdaňuje se celá částka.
POZOR
ale, u zaměstnanců je řešeno odlišně. Za zaměstnance je zde
považován i jednatel nebo společník, pokud má za svoji práci
pro společnost odměnu.
A
nyní se pojďme podívat na daňové posouzení bezúročných
zápůjček v nejčastějších případech.
Bezúročná zápůjčka od společníka do společnosti
postup
u společnosti:
u společnosti nevzniká majetkový prospěch, není nutné nijak
zjišťovat hodnotu majetkového prospěchu a
není žádný daňový dopad
zdanění
u společníka:
jelikož se jedná o člena obchodní korporace, nevztahuje se na něj
ustanovení o použití obvyklých cen, tedy na straně společníka
také není
žádný daňový dopad
Bezúročná zápůjčka od společnosti společníkovi
Platí pro společníky, kteří nemají od společnosti příjem za
svou práci a
rovněž pro půjčky od společnosti dalším osobám (mimo
zaměstnanců)
zdanění
u společnosti:
u společnosti není žádný daňový dopad
zdanění
u společníka:
pokud majetkový prospěch ( obvyklý úrok) z důvodu nehrazení
úroků přesáhne 100.000,- Kč, společník zdaňuje tuto částku
jako příjem z kapitálového majetku ve svém daňovém přiznání
(pokud nedosáhne 100.000,- Kč je osvobozen). Pokud by společník
prokázal, že zapůjčené prostředky využil k dosažení
zdanitelných příjmů (např. použil zapůjčené prostředky ke
svému podnikání celé nebo z části) opět by nemělo žádný
daňový dopad resp. pouze částečný.
Příklad
1:
Společnost
půjčí společníkovi na rok bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok
se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,-
Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad. Společník ve svém
daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,-
Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku ( resp. její část)
k dosažení zdanitelných příjmů, může základ daně o
celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část) opět snížit.
Příklad
2:
Společnost
půjčí společníkovi na rok bezúročně 1 mil Kč. Obvyklý úrok
se pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 70.000,-
Kč. Společnost nemá žádný daňový dopad, společník má
příjem osvobozený.
Pokud
je půjčka sjednána ve prospěch společníka – fyzické osoby na
dobu neurčitou, nebo na dobu delší než 5 let, počítá se úrok
za 5 let, majetkový prospěch vzniká k datu poskytnutí půjčky
Příklad
3:
Společnost
půjčí společníkovi na dobu neurčitou bezúročně 500 tis. Kč.
Obvyklý úrok se pohybuje ve výši 7%. Majetkový prospěch je tedy
ve výši
5 * 500 tis. * 0,7 = 175.000,- Kč.
Společník ve svém daňovém přiznání zdaní majetkový prospěch
ve výši 175.000,- Kč. Pokud by prokázal, že použije zápůjčku
( resp. její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může
základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část)
opět snížit.
Bezúročná zápůjčka od osoby, která není společníkem, do společnosti
postup
u společnosti:
tady už bude situace odlišná, u společnosti vzniká majetkový
prospěch, který je nutné ocenit obvyklou cenou ( např. za kolik
by bylo možné půjčit prostředky v bance) a takto zjištěný
obvyklý úrok od jedné osoby za zdaňovací období porovnat
s částkou 100.000,- Kč.
Pak
mohou nastat 2 situace:
1. Obvyklý
úrok je nižší než 100.000,- Kč, není třeba nijak daňově
řešit
2. Obvyklý
úrok je vyšší než 100.000,- Kč, celý tento obvyklý úrok
zvyšuje základ daně. Pokud ale společnost prokáže, že
zapůjčené prostředky (jistina) budou použity k podnikání
a v souvislosti se zdanitelnými příjmy, je možné opět
základ daně o stejnou částku obvyklého úroku snížit, tedy
ve výsledku také nebude žádný daňový dopad. V případě
použití pouze části jistiny k dosažení zdanitelných
příjmů, základ daně by se snížil pouze o poměrnou část
obvyklého úroku a k částečnému zdanění by tedy již
došlo.
zdanění
u
poskytovatele:
nevztahuje se na něj ustanovení o použití obvyklých cen, žádný
úrok neobdrží, žádný úrok nebude zdaňovat
Příklad:
Osoba
půjčí společnosti bezúročně 5 mil Kč. Obvyklý úrok se
pohybuje ve výši 7%. Obvyklý úrok je tedy ve výši 350.000,- Kč.
Jednatel nemá žádný daňový dopad. Společnost ve svém daňovém
přiznání zdaní majetkový prospěch ve výši 350.000,- Kč.
Pokud by společnost prokázala, že použije zápůjčku ( resp.
její část) k dosažení zdanitelných příjmů, může
základ daně o celou částku obvyklého úroku ( resp. o jeho část)
opět snížit.
Bezúročná zápůjčka od společnosti zaměstnanci
Dle
zákona o daních z příjmů se za zaměstnance považuje poplatník
s příjmy ze závislé činnosti tedy např. i jednatel, který není
společníkem, pobírající odměnu jednatele,
nebo společník pobírající za svou práci pro společnost odměnu
Způsob
stanovení majetkového prospěchu u zaměstnanců je odlišný.
Stanovuje
se až od výše jistiny 300.000,- Kč. To znamená, že do výše
půjčky 300.000,- Kč se majetkový prospěch nesleduje.
Výpočet
obvyklého úroku se provádí nejméně jedenkrát ročně
nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku
a takto vypočtený majetkový prospěch je zdanitelným příjmem
zaměstnance, tj. přičítá se k jeho mzdě a podléhá dani,
zdravotnímu i sociálnímu pojistnému.
Příklad 1:
Společnost
poskytne jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku ve výši
250.000,- Kč se splatnosí 5 let. Majetkový prospěch se nesleduje.
Příklad 2:
Společnost
poskytne 1.10.2016 jednateli nespolečníkovi bezúročnou zápůjčku
ve výši 450.000,- Kč se splatností 5 let. Majetkový prospěch se
vyčíslí až z jistiny nad 300.000,- Kč a každoročně od data
poskytnutí vždy nejpozději k 31.12. Při obvyklém úroku 7% bude
majetkový prospěch ke zdanění k 31.12.2016 částka
150.000*0,07/365*92=2.646,- Kč, tato částka se přičte ke mzdě
za prosinec a spolu s ní se zdaní a odvede se pojistné.
