Bohužel,
pokud jde o daňové povinnosti, pořekadlo „já nic, já muzikant“
neplatí. Jakmile přestanou hudebníci hrát jen pro zábavu a
jejich vystoupení jim začnou vydělávat, musí své příjmy
zdanit jako každý jiný. Existuje více způsobů, jak zdanění
ošetřit. A nejlepší je rozhodnout se o té správné formě již
dopředu, ještě než vůbec hudebníci příjmy obdrží. Když je
předem jasné, jak bude výdělek daněn, je možné podniknout
potřebné administrativní kroky a výrazně si ulehčit život.
Neříkáme, že je to přímo brnkačka, ale pokusíme se vám možné
varianty nastínit a s účetními a daňovými povinnostmi poradit.
Varianta 1 – Zdanění jednotlivců
a)
Příležitostný příjem jednotlivce je ta nejjednodušší
možnost pro jednotlivce a malé skupiny v jejich hudebních
začátcích (u skupiny si každý sám daní svou část). Tato
varianta má dvě hlavní výhody: za prvé není nutná žádná
administrativní příprava a za druhé lze využít osvobození
příležitostných příjmů do částky 30 000 Kč za rok. Jen
pozor, tato částka je součtem všech příležitostných příjmů,
ne jen těch z hudební produkce. Nevýhodou je, že tento postup je
možný jen v případě opravdu zcela ojedinělých výdělků.
Jakmile jde o pravidelné příjmy (nebo i nepravidelné, ale
opakované), získávají charakter podnikání a osvobození nelze
aplikovat, a to bez ohledu na dosažení limitu 30 000 Kč. Zaznívají
i názory, že tento postup nelze u umělců uplatnit vůbec. Proto
je na místě opatrnost a důkladné zvážení konkrétního
případu. Účetnictví se v této situaci nevede, pouze se evidují
příjmy a případné přímé výdaje. Pokud jsou příjmy
osvobozené, v daňovém přiznání se vůbec neuvádějí (nevzniká
tedy ani povinnost přiznání podávat). Pokud osvobozeny nejsou,
uvede je hudebník ve svém přiznání k dani z příjmu fyzických
osob v dílčím základu „ostatní příjmy“ - § 10.
b)
Příjem ze závislé činnosti – mzda. Hudebníci se také
mohou stát zaměstnanci. Mohou být zaměstnáni například ve
vlastní firmě (nejčastěji s.r.o.), ve spolku, jehož jsou členy,
u jiné společnosti nebo třeba agentury. Forma spolupráce může
být pracovní poměr na plný nebo částečný úvazek, dohoda o
pracovní činnosti či dohoda o provedení práce. V takovém
případě bude zaměstnavatel vyplácet hudebníkovi příjmy již
zdaněné. U jednoho zaměstnavatele může podepsat tzv. prohlášení
poplatníka, na základě kterého uplatní zaměstnavatel slevy na
dani, a pokud jde o jediného zaměstnavatele, nemá již hudebník
povinnost podávat přiznání. Pokud bude mít více příjmů než
jeden (a u ostatních nebude sražena daň srážkově), vznikne
ještě povinnost podat daňové přiznání, kde tyto příjmy
uvedou v dílčím základu „příjmy ze závislé činnosti“ - §
6. U zaměstnance platí, že nemůže uplatnit žádné výdaje –
vše, co potřebuje pro práci, by mu měl poskytnout zaměstnavatel.
c)
Podnikání – osoba samostatně výdělečně činná
(OSVČ). Pokud hudebník či hudební skupina nezaloží
právnickou osobu a provozuje výdělečnou činnost, musí se její
členové přihlásit jako osoby samostatně výdělečně činné.
Platí pak stejné postupy jako u většiny OSVČ. Výhodou je, že
pro tento typ podnikání není třeba žádné oprávnění
(živnostenský list ani jiné) a není třeba ani IČ. Hudebník
pouze na ČSSZ, příslušném finančním úřadě a zdravotní
pojišťovně nahlásí zahájení podnikání. Samozřejmě pokud je
již jako podnikatel evidován z jiného důvodu, není třeba ani
to.
Ještě
shrneme ty nejdůležitější případy, které mohou u OSVČ
nastat:
- V
případě, že se jedná o hlavní činnost, je nutné začít
platit minimální měsíční zálohy zdravotního pojištění a
sociálního zabezpečení. Pokud je hudebník zároveň
zaměstnancem, studentem, důchodcem nebo třeba na rodičovské
dovolené, v prvním roce zálohy neplatí a doplácí pojistné až
ze skutečného výdělku.
-
OSVČ by měli vždy podat přiznání DPFO (přestože výjimečně
se může stát, že tuto povinnost nemají, př. osvobozený příjem)
a své příjmy daní v dílčím základu § 7 – „příjmy ze
samostatné činnosti“.
-
Pokud jsou skutečné výdaje nízké, lze užít výdajový paušál
ve výši 40 % příjmů (max. 800 tis. Kč).
-
Dále podávají přehledy na zdravotní pojišťovnu a OSSZ, na
základě nichž se vypočte skutečná výše zdravotního a
sociálního pojištění a záloha na další rok.
-
Pokud dosáhne OSVČ příjmu ze všech podnikatelských činností
(tedy ne jen z hudební činnosti, ale i například příjmy
z nájmů apod.) výše 1 milionu Kč za 12 po sobě jdoucích
měsíců, stává se plátcem DPH. Sazba DPH pro služby umělců a
kulturní akce je 15 %.
Posledním
scénářem je, že osoby samostatně výdělečně činné
podnikající společně, tedy například právě hudební skupina,
založí společnost bez právní subjektivity. Tato společnost
eviduje společné příjmy a výdaje dohromady u jednoho z jejích
členů, poté se rozdělí dohodnutým podílem a každý si zdaní
svou část. Vzhledem ke změně zákona o DPH se v současné době
očekává zcela nový systém danění u těchto společností. Nad
touto formou proto visí otazník a je těžké ji s naprostou
jistotou doporučovat do doby než se v odborném tisku objeví první
návrhy zákonodárců.
Varianta 2 – Zdanění právnických osob
a)
Spolek (dříve občanské sdružení) Tato forma je vhodná
pro větší i menší skupiny v situacích, kdy cílem není
dosažení zisku a jeho rozdělování jednotlivým členům, ale jde
spíše o hudbu samotnou a příjmy slouží k pokrývání nákladů
a dalšímu rozvíjení činnosti. Tato forma není určena pro
podnikání a není tedy možné si rozdělovat zisk, nicméně lze
hudebníky za jejich práci odměňovat formou mzdy (příjem ze
závislé činnosti) či autorských honorářů (příjem z
podnikání).
Tyto
příjmy se samozřejmě daní hudebníkům odpovídajícím způsobem
podle typu příjmu (viz zdanění jednotlivce).
Výhodou
spolku je možnost využití položky snižující základ daně ve
výši až 1 milionu (30 % základu daně, min. 300 000 Kč), takže
většina spolků neplatí daň z příjmu právnických osob. Spolky
také obvykle nemají povinnost se registrovat jako plátci DPH,
protože jejich kulturní činnost je zpravidla osvobozená bez
nároku na odpočet. Spolky jsou povinny vést účetnictví,
jednoduché nebo podvojné. V některých případech nemusí mít
povinnost podávat daňové přiznání, my ale doporučujeme podávat
ho vždy, i v případě, že povinnost ze zákona nevyplývá.
b)
Obchodní korporace, nejčastěji společnost s ručením omezeným
Toto je forma vhodná pro profesionální hudební skupiny. Obchodní
korporace vede vždy podvojné účetnictví, svůj zisk daní formou
daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %. Hudebníci mohou
být vypláceni formou mzdy či honorářů, stejně jako je tomu u
spolku. Dále si mohou společníci po dosažení zisku korporace
tento zisk rozdělovat, zde se platí daň 15 % (počítá se ze
zisku již zdaněného 19 %). Pokud obchodní korporace dosáhne
obratu nad 1 milion, stává se podobně jako OSVČ plátcem DPH.
Varianta 3 – Příjmy ze zahraničí
Tato
tématika je složitější a vydala by na samostatný článek.
Obecně platí, že pokud hudebníci vystupují nejen v České
republice ale i v zahraničí, je třeba ohlídat si, ve které zemi
a jakým způsobem má být daň odváděna. V tomto ohledu je třeba
vždy postupovat v souladu se zákony a se smlouvou o zamezení
dvojímu zdanění, která obvykle obsahuje zvláštní článek pro
umělce. Každá země má separátní smlouvu. I když je odvedena
daň v zahraničí, neznamená to, že se v České republice tento
příjem již nepřiznává! Rezident vždy uvádí v přiznání své
celosvětové příjmy a daň uhrazená v zahraničí se zde následně
zohlední v souladu s předpisy. Také je třeba mít na paměti, že
může při vystoupení v zahraničí vzniknout povinnost registrovat
se v dané zemi k DPH a tuto daň zde platit.
Tuto
variantu doporučujeme předem konzultovat s daňovým poradcem.
Tak
doufáme, že jsme vám v tématice z hudebního branže udělali
trochu víc jasno.
