V
roce 2016 vstoupila v platnost rozsáhlá novela zákona o
účetnictví. Tato novela se prvně bude týkat právě účetních
závěrek za rok 2016 (případně za kratší období započaté v
roce 2016), které připravujeme právě v těchto dnech, proto jde o
téma více než aktuální. Účetních závěrek za období
započatá v roce 2015, tedy např. hospodářský rok od 1.10.2015
do 30.9.2016 se naopak tato novela ještě netýká.
Tato
novela rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií: mikro,
malé, střední a velké jednotky. Pro první začlenění jsou
rozhodující hodnoty tří ukazatelů: aktiva, průměrný roční
počet zaměstnanců, roční úhrn čistého obratu. Tyto hodnoty se
berou z poslední účetní závěrky, u nově vzniklých společností
se vychází z důvodného předpokladu, jakých hodnot firma v
prvním roce dosáhne. Pokud jednotka přesáhne alespoň dvě ze tří
hraničních hodnot, zařadí se do vyšší kategorie.
Tyto hranice
jsou:
-
mikro účetní jednotka: aktiva 9 mil., roční obrat 18 mil., 10
zaměstnanců;
-
malá účetní jednotka: aktiva 100 mil., obrat 200 mil., 50
zaměstnanců;
-
střední účetní jednotka: aktiva 500 mil., obrat 1 mld., 250
zaměstnanců;
-
velká účetní jednotka je dále vždy subjekt veřejného zájmu
(banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijní společnosti,
emitenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování
na evropském regulovaném trhu) a další vybrané jednotky.
Pokud
jednotka dvě účetní období po sobě splní hodnoty, kterými se
zařadí do jiné kategorie, změní v dalším období svou
kategorii.
Pro
každý typ účetních jednotek mohou být určitá pravidla určena
rozdílně, např. mikro a malé jednotky bez povinnosti auditu
nemusí sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a
přehled o peněžních tocích a dále zveřejňovat ve veřejném
rejstříku výkaz zisku a ztráty. Mikro účetní jednotky také
nepoužívají přecenění na reálnou hodnotu.
Podobná
kategorizace na malé, střední a velké se používá také pro
konsolidační skupiny účetních jednotek.
Do
novely se také vrací jednoduché účetnictví pro vybrané
neziskové účetní jednotky. Dosud jednoduché účetnictví pouze
dobíhalo u jednotek, které ho začaly vést dle starých zákonů.
V
souvislosti se změnou zákona se mění také prováděcí vyhlášky.
Prováděcí vyhláška pro podnikatele mění zaúčtování
některých transakcí a také strukturu účetních výkazů.
Změny
v účtování jsou tyto:
-
zřizovací výdaje již nově nejsou nehmotným majetkem, dříve
zařazené zřizovací výdaje doběhnou dle předchozích předpisů;
-
změna stavu zásob a aktivace nově nejsou výnosem, ale korekcí
nákladů
-
dary se nově účtují do výnosů a ne kapitálově, jak tomu bylo
v minulosti
