Začátek podnikání fyzické osoby – jaké jsou povinnosti?

Získání podnikatelského oprávnění

Živnostenské podnikání

Řada fyzických osob, která chce začít s podnikáním, má problém se zorientovat v tom, co musí v začátcích svého podnikání zařídit. Určitě první je třeba se rozhodnout, v jakém oboru bude podnikat a vyřídit si příslušné oprávnění.

Nejčastějším typem oprávnění je živnostenské oprávnění – tzv. Živnostenský list. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Pod který typ živnosti spadá zvolený obor, zjistíte v přílohách živnostenského zákona. U koncesované živnosti rozhoduje o udělení či neudělení živnosti při splnění podmínek (odborná způsobilost, případně další podmínky, např. finanční způsobilost) živnostenský úřad. U ohlašovacích živností stačí při splnění podmínek živnost ohlásit a můžete začít podnikat. Ohlašovací živnosti se dále dělí na řemeslné, vázané a volné, podmínkou pro získání volné živnosti je plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, u vázaných a řemeslných živností je dále třeba splnit určitou odbornost dle zvolené živnosti. Živnost ohlásíte na místně příslušném živnostenském úřadě, případně též na kontaktních místech veřejné správy Czech point či elektronicky), je třeba přitom vyplnit jednotný registrační formulář a zaplatit správní poplatek 1000 Kč.

Jiné typy podnikání

Existuje také řada oborů, kdy potřebným oprávněním není živnostenský list, ale podnikání se řídí vlastním zákonem. Jde třeba o lékaře a jiné provozovatele zdravotních služeb, veterináře, advokáty, notáře, daňové poradce, auditory, znalce, soudní tlumočníky, architekty, zemědělce atd. Zde se můžou podmínky hodně lišit, je třeba postupovat vždy dle předpisů pro daný obor činnost. Pro některé činnosti dokonce není třeba žádné podnikatelské oprávnění, jde především o uměleckou činnost.

Zdravotní pojištění

Přihlášení

Po získání podnikatelského oprávnění je třeba nahlásit podnikání příslušné zdravotní pojišťovně – formulář Přihláška a evidenční list pojištěnce (může nahlásit automaticky úřad vydávající podnikatelské povolení, pokud si podnikatel tuto možnost vybere).  

 

Zálohy v prvním roce před podáním prvního přehledu

Pokud pro podnikatele platí minimální vyměřovací základ, začne platit zálohy v minimální výši (pro rok 2017 1906 Kč, každoročně se částka mění vždy od ledna dalšího roku, tedy platba v únoru). Záloha za daný měsíc se platí do 8. dne následujícího měsíce. Záloha se platí na příslušný účet zdravotní pojišťovny (vedený u ČNB) pro platby samoplátců – osob samostatně výdělečně činných, případně dle místa bydliště. Variabilním symbolem je rodné číslo podnikatele.

Pokud pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, zálohy v prvním roce neplatí (zdravotní pojištění zaplatí po skončení roku dle skutečného výdělku). OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ jsou především státní pojištěnci (nezaopatřené děti – studenti do 26 let, osoby na mateřské/rodičovské dovolené či pobírající rodičovský příspěvek, důchodci atd.), dále osoby, jejímž hlavním příjmem je zaměstnání (jsou zaměstnané celý měsíc a odvádějí ze zaměstnání pojištění alespoň ve výši odpovídající minimální mzdě), osoby těžce zdravotně postižené, osoby v důchodovém věku, které nesplnily další podmínky jeho přiznání a osoby, které řádně a celodenně pečují o alespoň jedno dítě do sedmi nebo dvě děti do patnácti let.  

 

Podání přehledu

Po skončení roku je třeba do konce dubna (resp. konce července, pokud termín pro podání přiznání DPFO je do konce června) podat přehled OSVČ zdravotní pojišťovně. V přehledu se vypočte pojistné za rok 2016 dle skutečného příjmu. Pokud pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ, nebude pojistné nižší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přibližně počet měsíců podnikání x výše zálohy. Maximální výše pojistného není omezena. Pokud pro OSVČ minimální vyměřovací základ neplatí, počítá se pojistné ze skutečného příjmu: (Příjmy – výdaje)x0,5x0,135; v případě, že OSVČ v daném roce nedosáhla zisku (je ve ztrátě či na nule), je v tomto případě pojistné nulové.

Na základě srovnání pojistného a výše uhrazených záloh (k těmto platbám zasílají pojišťovny po skončení roku dokument, který je vhodné zachovat a předat osobě, která bude přehledy zpracovávat) vyjde buď nedoplatek nebo přeplatek. Nedoplatek se hradí stejným způsobem jako zálohy, přeplatek je možno nechat vrátit nebo použít na zálohy v příštím roce.

 

Nová výše zálohy

V přehledu se také vypočte záloha pro další rok – buď ve výši loňské povinnosti po vydělení počtem měsíců podnikání (OSVČ bez minimálního vyměřovacího základu a OSVČ s příjmem, který je vyšší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu), nebo minimální stanovená částka pro daný rok (OSVČ, pro které platí minimální vyměřovací základ), nebo nula – pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci.

Sociální zabezpečení

Přihlášení

Po získání podnikatelského oprávnění je třeba nahlásit podnikání příslušné správě sociálního zabezpečení – formulář Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (může nahlásit automaticky úřad vydávající podnikatelské povolení, pokud si podnikatel tuto možnost vybere). 

Zálohy v prvním roce před podáním prvního přehledu

Pokud podnikatel vykonává činnost jako hlavní, začne platit zálohy na důchodové pojištění v minimální výši – pro rok 2017 2061 Kč, každoročně se částka mění, původní platí vždy do dodání přehledu za předchozí rok. Záloha za daný měsíc se platí do 20. dne následujícího měsíce. Záloha se platí na příslušný účet ČSSZ (vedený u ČNB) pro platby důchodového pojištění OSVČ – u příslušného pracoviště. Variabilním symbolem je číslo přidělené ČSSZ, nelze tedy platit dříve, než ČSSZ podnikatele zaregistruje.

Pokud má OSVČ činnost jako vedlejší, zálohy v prvním roce neplatí (důchodové pojištění zaplatí po skončení roku dle skutečného výdělku, pokud přesáhne limit pro vedlejší činnost). OSVČ, jejichž činnost je považována za vedlejší, jsou např. zaměstnanci (odvádějící důchodové pojištění ze zaměstnání), starobní a invalidní důchodci, osoby pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou podporu v mateřství, nezaopatřené děti – studenti do 26 let, osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby, osoby ve výkonu vojenské služby.

Podání přehledu

Po skončení roku je třeba do konce dubna (resp. konce července, pokud termín při přiznání DPFO je do konce června) podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ příslušnému pracovišti ČSSZ. V přehledu se vypočte pojistné za rok 2016 dle skutečného příjmu. Pokud má OSVČ činnost jako hlavní, nebude důchodové pojistné nižší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přibližně počet měsíců podnikání x výše zálohy. Maximální výše pojistného je omezena maximálním vyměřovacím základem, jeho výše pro rok 2017 je 1 355 136 Kč (odpovídá zisku 2 710 272, odpovídající pojistné je 395700).

Pokud má OSVČ činnost jako vedlejší, počítá se pojistné ze skutečného příjmu: Základ daněx0,5x0,292; v případě, že základ daně nedosáhne určité výše (v roce 2017: 67 756 Kč, tato částka se krátí o 1/12 za každý měsíc, kdy OSVČ nepodnikala), není důchodové pojistné u vedlejší činnosti povinné.

Na základě srovnání pojistného a výše uhrazených záloh (k těmto platbám zasílá ČSSZ po skončení roku dokument, který je vhodné zachovat a předat osobě, která bude přehledy zpracovávat) vyjde buď nedoplatek nebo přeplatek. Nedoplatek se hradí stejným způsobem jako zálohy, přeplatek je možno nechat vrátit nebo použít na zálohy v příštím roce.

Nová výše zálohy

V přehledu se také vypočte záloha pro další rok – buď ve výši loňské povinnosti po vydělení počtem měsíců podnikání (OSVČ s příjmem, který je vyšší než odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu pro hlavní či vedlejší činnost; u OSVČ, které přesáhly maximální vyměřovací základ může být záloha i mírně vyšší, dle skutečného příjmu a maximálního vyměřovacího základu v dalším roce), nebo minimální stanovená částka pro daný rok, nebo nula – pro OSVČ s vedlejší činností a nízkým vyměřovacím základem.

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění není pro OSVČ povinné. Pokud se OSVČ přesto rozhodne nemocenské hradit, je možno se přihlásit kdykoli během provozování činnosti, nikoli však zpětně – formulář Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském OSVČ. Výši pojistného si OSVČ volí sama, musí být v rozmezí odpovídající jejímu příjmu (z minulého přehledu, v prvním roce je horní limit vypočtený z průměrné mzdy v národním hospodářství), minimální měsíční částka je 115 Kč. Pokud se OSVČ rozhodne platit nemocenské pojištění, je velmi důležité platit včas, při pozdní platbě dojde k automatickému odhlášení. Rovněž je třeba věnovat pozornost správné volbě výše nemocenského pojištění, pokud chce OSVČ platit vyšší částku, při nevhodně zvolené částce může dojít k neúměrnému navýšení důchodového pojištění.

Finanční úřad

Registrace

Po zahájení podnikání se OSVČ musí dále zaregistrovat u místně příslušného finančního úřadu k daním, které bude mít povinnost platit (pokud již není registrována z minula) – formulář Přihláška k registraci pro fyzické osoby. Vždy půjde o daň z příjmu fyzických osob, dále pokud bude OSVČ využívat auto, o daň silniční, v případě překročení obratu 1 mil. či při obchodování se zahraničím může jít o DPH, v případě zaměstnávání další osob o daň z příjmů ze závislé činnosti či vybírané srážkou.

Pokud má fyzická osoba datovou schránku, kumunikuje s finančním úřadem jejím prostřednictvím a dokumenty zasílá ve formátu .xml, pokud pro daný dokument takový formát existuje. U řady formulářů je jiný způsob komunikace než elektronický pokutován částkou 2000 Kč. Pokud fyzická osoba datovou schránku nemá, komunikuje standardně podáním dokumentů na podatelnu či zasláním poštou.

Elektronické formuláře využitelné i pro papírové podání naleznete na stránkách finanční správy.

Silniční daň

Pokud OSVČ využívá k podnikání automobil (bez ohledu na to, zda ho má v obchodním majetku a uplatňuje výdaje), je povinna hradit silniční daň. Zálohy se platí k 15.4., 15.7., 15.10. a 15.12., doplatek do 31.1. následujícího roku (za rok 2017 do 31.1.2018). Výše daně je dána typem a stářím auta (zdvihový objem u osobních vozů, nejvyšší povolená hmotnost u nákladních vozů a přívěsů). U běžných osobních vozů bývá daň v rozmezí cca. 1500-4000 Kč/rok, platí se jen za měsíce, kdy bylo auto využito. Předčíslí pro platbu daně silniční je 748- , variabilní symbol je rodné číslo poplatníka (provozovatel zapsaný v technickém průkazu) a platí se u místně příslušného FÚ.

Daň z příjmu fyzických osob

Po skončení roku je třeba do konce března následujícího roku podat přiznání DPFO, kde OSVČ zdaní své příjmy z minulého roku. Tento termín lze prodloužit na termín do konce června, pokud je do konce března na finanční úřad podána plná moc na zpracování a podání přiznání daňovým poradcem. V přiznání OSVČ uvádí veškeré své zdanitelné příjmy (až na některé výjimky, např. příjmy zdaněné srážkovou daní), tedy nejen podnikání, ale např. i mzdu ze zaměstnání (nelze tedy u zaměstnavatele požádat o roční zúčtování), příjmy z nájmu, prodeje majetku (pokud nejsou osvobozeny atd.

Příjmy z podnikání se uvádí v příloze 1 – dílčí základ z podnikání. Proti příjmům lze uplatnit výdaje buď ve skutečné výši (daňová evidence nebo podvojné účetnictví), nebo lze uplatnit výdajový paušál. Při použití paušálu eviduje OSVČ jen příjmy (peníze, které reálně v daném roce obdržela, tedy včetně doplatků faktur z předchozích let a naopak bez neuhrazených faktur daného roku). Oproti nim uplatňuje paušální výdaje ve výši 80% příjmů (zemědělství a řemeslné živnosti), nebo 60% příjmů (podnikání z neřemeslné živnosti), nebo 30% příjmů (pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku) nebo 40% příjmů (všechny ostatní typy podnikání). Paušální výdaj má daný určitý strop (aktuálně jsou stropy stanoveny zvlášť pro každý paušál a odpovídají vždy příjmům 2 mil. Kč, tyto stropy budou pravděpodobně v blízké době sníženy na polovinu). Osoba, která má všechny či podstatnou část příjmů v paušálních výdajích, nemůže aktuálně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manžela/manželku – rovněž by se mělo v blízké době měnit.

Daňová sazba je 15%, při příjmu z podnikání a závislé činnosti nad maximální vyměřovací základ (v roce 2017 1 355 136 Kč) se hradí z částky nad limit dalších 7%.

Mimo slevy na poplatníka (24840 Kč) a výše uváděných slev na manžela/manželku s nízkým příjmem a daňového zvýhodnění na dítě lze při dostatečné výši příjmu uplatnit další slevy a nezdanitelné položky – úroky z úvěrů na bydlení, penzijní a životní pojištění, dary na charitu včetně daru krve, poplatky za zkoušky k úhradě dalšího vzdělávání, školkovné, studium, invalidita atd.

Doplatek daně se hradí na účet příslušného finančního úřad s předčíslím 721-, VS=rodné číslo.

Pokud vyjde konečná výše daně ze základů jiných než ostatní příjmy nad 30 000 Kč (a není nadpoloviční částka příjmu ze závislé činnosti), je povinen poplatník hradit v příštím roce zálohy.

Úřad práce, souběhy činností

Pokud osoba zahájí podnikání, nesmí být evidována jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Dále nelze osobně podnikat po dobu pobírání mateřské či nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ a v případně některých činností, které omezují další výdělečnou činnost (státní zaměstnanci, auditoři atd.). V případě předčasného důchodu je podnikání možné, je však nutné dodržet příjem pod limit důchodového pojištění pro vedlejší činnost. Naopak podnikání nebrání mateřská dovolená ze zaměstnání, pobírání rodičovského příspěvku, starobní důchod atd.

Provozování činnosti v jiné zemi

Pokud podnikatel vykonává svou činnost nejen v České republice, ale i v zahraničí, je třeba si dát pozor na to, ve které zemi a jakým způsobem má být daň odváděna. Je třeba vždy postupovat v souladu se zákony a příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění zdanění. Přestože je odvedena daň v zahraničí, neznamená to, že se v České republice tento příjem již nepřizná – rezident uvádí v přiznání své celosvětové příjmy, daň uhrazená v zahraničí se zde ale zohlední v souladu s předpisy.

Rovněž mohou při podnikání v zahraničí vzniknout povinnosti z hlediska DPH či dalších daní.

Individuální situace a její řešení

Tento materiál je psán dle aktuální legislativy v červnu roku 2017, v dané oblasti neustále probíhá řada změn, které je nutné sledovat. Jde o změny pravidelné – aktualizace částek navázaných na průměrnou mzdu, (např. zálohy pojistného OSVČ) či jednorázové v důsledku změny legislativy – některé změny očekávané ještě v roce 2017 jsou zde nastíněny. Má za úkol nastínit začínajícím podnikatelům základní administrativní povinnosti OSVČ, především v oblasti daní a pojistného, a hrubě nastiňuje možné situace, v jakých se OSVČ může vyskytnout, nemůže však dát detailní návod k řešení jejich konkrétní situace. V konkrétních složitějších situacích doporučujeme vždy konzultaci s odborníkem v dané oblasti.