OSVČ na mateřské dovolené

Očekávání příchodu nového člena rodiny je radostná událost, pokud však budoucí rodič je OSVČ, zcela jistě je na místě otázka, jak to bude s podnikáním na mateřské dovolené.

Aby vůbec měla OSVČ nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství, musí si platit dobrovolně nemocenské pojištění. Pro OSVČ platí stejné obecné podmínky jako pro zaměstnance. Kromě podmínky dobrovolného trvání účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou (PPM), musí splnit ještě tyto dvě podmínky:

• Nemocenské pojištění OSVČ musí trvat aspoň 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM, tato doba se započte do celkové délky 270 dnů
• OSVČ nesmí v době pobírání dávky peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost

Co to tedy znamená? Že nárok na PPM bude mít pouze ta OSVČ, která dostatečně s předstihem začala platit dobrovolné nemocenské pojištění. Dostatečně s předstihem znamená už v době, kdy plánuje otěhotnět. V okamžiku, kdy už je OSVČ těhotná, je již pozdě.

Pokud má OSVČ zaměstnance, lze v podnikání pokračovat prostřednictvím těchto zaměstnanců, nebo lze samostatnou výdělečnou činnost převést na spolupracující osobu. V praxi to může být např. řemeslná výrobní dílna nebo prodejna, kde výkon samostatné činnosti zajistí zaměstnanci, prodavači nebo rodinný příslušník. Není tedy nutné činnost nijak pozastavovat či rušit.

V situaci, kdy OSVČ nemá zaměstnance a nemůže převést podnikání na spolupracující osobu a ve výkonu samostatné činnosti by pokračovala i na mateřské, dávka PPM by OSVČ nenáležela.

Pokud by však rodič na mateřskou nastoupil za zaměstnání a ne z OSVČ, v tomto případě mateřská jde ze zaměstnání a lze na mateřské začít s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

OSVČ jako vedlejší
U správy sociálního zabezpečení lze uplatnit nárok na PPM jak z titulu účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance, tak i jako osoby samostatně výdělečně činné. Pro přiznání dávky je důležité splnit obecnou podmínku nároku na PPM (účast na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech) a současně vyžadovanou zákonnou podmínku (účast na nemocenském pojištění alespoň 180 kalendářních dní v posledním roce přede dnem nástupu na PPM) z obou činností samostatně. Pokud by obě podmínky byly splněny pouze v souvislosti s účastí na pojištění ze zaměstnání, nikoliv v souvislosti s účastí na pojištění OSVČ, PPM by byla přiznána pouze ze zaměstnání.

Zda to tedy má smysl či nikoliv, je potřeba posoudit i s ohledem na případnou výši PPM, která činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ je souhrn všech započitatelných příjmů za období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byste nastoupila na mateřskou dovolenou a je vydělený počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tj. 365 dní).

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u PPM provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:

1.redukční hranice  1.000 Kč
2.redukční hranice  1.499 Kč
3.redukční hranice  2.998 Kč

Co vše se schovává pod pojmem zaměstnanecké benefity?

Pojem zaměstnanecké benefity se obecně používá pro výhody, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdu. Tyto výhody mohou být peněžní i nepeněžní povahy. Z hlediska zdanění zde může nastat několik variant:

1. Podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný výdaj. Jde o nejméně výhodnou variantu s vyšším zdaněním než v případě mzdy. Vzhledem k nevýhodnosti takovýchto benefitů se jimi nebudeme dále zabývat.
2. Podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj. Je to shodný režim, v jakém se daní mzda, proto poskytování takovýchto benefitů není z daňového hlediska, navíc vzhledem k vyšší administrativní náročnosti pro zaměstnavatele a nižší flexibilitě příjmu pro zaměstnance, příliš výhodné. Patří sem většina účelových peněžních plnění nebo např. poskytnutí služebního automobilu i pro soukromé účely.
3. Benefit je pro zaměstnance osvobozený od daně a pojistného, pro zaměstnavatele je výdaj daňově neuznatelný. Přestože pro zaměstnavatele je výdaj z hlediska daně z příjmu neúčinný, je poskytování těchto benefitů výhodné, neboť celkové ušetřené náklady na daně a pojistné u zaměstnance jsou zde vyšší než zvýšená daň z příjmu zaměstnavatele.
4. Benefit je pro zaměstnance daňově osvobozený, pro zaměstnavatele je výdaj daňově uznatelný. Tato kombinace je z daňového pohledu nejvýhodnější.
5. Bez vlivu na zdanění (benefity nezvyšující peněžní ani nepeněžní příjem zaměstnance jako pružná pracovní doba, možnost práce z domova apod.).

Srovnání celkové částky hrazené zaměstnavatelem (právnickou osobou) na zvýšení čistého příjmu zaměstnance o 1 000 Kč při užití různých typů benefitů:

1. Benefit podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný výdaj – 1 851 Kč.
2. Benefit podléhá dani a pojistnému u zaměstnance, pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj – 1 576 Kč.
3. Benefit je pro zaměstnance osvobozený od daně a pojistného, pro zaměstnavatele je výdaj daňově neuznatelný – 1 000 Kč.
4. Benefit je pro zaměstnance osvobozený, pro zaměstnavatele je výdaj daňově uznatelný – 810 Kč.

Z výše uvedeného je patrné, že rozdíly ve zdanění jsou výrazné.

Nejprve se budeme věnovat nejvýhodnější skupině benefitů, tedy těm, které jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a osvobozeným příjmem zaměstnance.

Stravenky

Sem patří stravenky, ale jen v přesně vymezené výši. Tato výše je dána jednak maximálním podílem z ceny jedné stravenky – 55 % – a dále absolutní výší – 70 % ze stravného pro tuzemskou cestu v délce 5–12 hodin. Pro rok 2018 je maximální výše daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele 65 Kč. Maximální daňové úspory lze tedy dosáhnout se stravenkou v hodnotě 118 Kč. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenku v nižší výši, např. 60 Kč, je zde daňově uznatelný náklad max. 33 Kč apod. Hodnota stravenky nad tento limit je buď nedaňovým nákladem zaměstnavatele (a osvobozeným příjmem zaměstnance), nebo se sráží zaměstnanci ze mzdy. Zaměstnavatel smí stravenku zaměstnanci poskytnout pouze za odpracovaný den (min. 3 hodiny – ne tedy dovolená, nemoc, neplacené volno...) a pouze jednu stravenku denně.

Životní a penzijní pojištění

Dalším benefitem výhodným z daňového hlediska je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na životní pojištění nebo penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření. Zde v posledních letech vícekrát došlo ke zvýšení maximální osvobozené výše příspěvku pro zaměstnance na aktuální částku pro rok 2018 – 50 000 Kč za rok. Tento limit je společný pro životní pojištění i penzijní připojištění a příspěvky lze libovolně kombinovat do celkové výše 50 000 Kč ročně, např. 50 000 Kč na penzijní připojištění nebo 20 000 Kč na životní pojištění a 30 000 Kč na penzijní připojištění apod. Podmínkou v obou případech je, aby plnění bylo sjednáno ve prospěch zaměstnance (v případě jeho úmrtí ve prospěch jiné osoby než zaměstnavatele) a jeho výplata proběhne nejdříve za 60 měsíců po uzavření smlouvy a zároveň nejdříve v 60 letech zaměstnance. Smlouva rovněž nesmí umožňovat předčasné výběry. Smlouvu uzavírá zaměstnanec a při jejím uzavření nebo při změně nahlásí pojišťovně, že zaměstnavatel mu bude platit příspěvky. V případě, že celkové příspěvky zaměstnavatele na oba typy pojištění převýší 50 000 Kč ročně, je nutné příspěvek překračující limit zaměstnanci dodanit a odvést z něj zdravotní a sociální pojištění, tedy zdanění je stejné jako u mzdy. U příspěvků zaměstnavatele není již nárok na státní příspěvek u penzijního připojištění ani na snížení daňového základu u zaměstnance.

Vzdělání

Dalším daňově výhodným benefitem jsou různé formy vzdělávání zaměstnanců. Podmínkou je, aby vzdělávání souviselo s prací, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává. Řada znalostí je potřebná pro téměř jakoukoli profesi, obecně uznatelné tedy jsou jazykové kurzy, práce s počítačem, ekonomické kurzy apod. a dále samozřejmě odborné kurzy pro konkrétní profese. Oproti předchozím dvěma benefitům (které byly primárně určeny pouze zaměstnanci a není zde přímá vazba s činností zaměstnavatele) jde v tomto případě o výdaj přímo související s činností zaměstnavatele, není zde tedy určen pevný maximální limit, ale platí obecný postup pro výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Druhá nejvýhodnější skupina benefitů

Dále se budeme zabývat druhou z daňového hlediska nejvýhodnější skupinou benefitů, tedy těmi benefity, které jsou osvobozeným příjmem zaměstnance a nedaňovým nákladem zaměstnavatele.

Mezi nejtypičtější benefity tohoto typu patří příspěvky na kulturu, sport, vzdělávání, rekreaci nebo zdravotní péči pro zaměstnance, případně i pro jejich rodinné příslušníky. Může jít např. o vstupenky do kina, divadla, knihovny, na koncerty, výstavy, sportovní či vzdělávací kurzy, vstupy do sportovních areálů, příspěvek na dovolenou či letní tábor, lékařská prohlídka apod. Podmínkou je, aby toto plnění bylo nepeněžní (tj. hrazené vždy přímo zaměstnavatelem poskytovateli, nikoli placené zaměstnancem a zpětně proplacené zaměstnanci zaměstnavatelem). V případě příspěvku na rekreaci je limit 20 000 Kč ročně. V ostatních případech není pevně stanovena maximální výše příspěvku, výši příspěvku by však měl být vždy schopen zaměstnavatel ekonomicky odůvodnit.

Příklad:

Srovnání celkových nákladů firmy při poskytnutí benefitu na rekreaci zaměstnance 20 000 Kč se situací, kdy firma poskytne zaměstnanci o 20 000 Kč vyšší čistou mzdu (předpoklad: zaměstnanec i zaměstnavatel se nachází v pásmu, kdy již ze všech příjmů platí daň).

a) Při poskytnutí nepeněžního příspěvku na rekreaci je celkový náklad firmy 20 000 Kč – pouze částka vyplacená cestovní kanceláři, bez vlivu na zdanění.

b) Při navýšení mzdy o 20 000 Kč čistého je superhrubá mzda zaměstnance vyšší o 38 900 Kč a daňová úspora zaměstnavatele je 19 % z 38 900 Kč, tj. 7 400 Kč, celkový náklad je v tomto případě tedy 31 500 Kč.

Podmínky

Ve většině případů je podmínkou, aby šlo o službu, nikoli o zboží. Nově ale patří do této kategorie i dva typy zboží – jednak jde o zboží zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a zdravotnické prostředky na lékařský předpis – typicky jde o různé poukázky do lékáren. Druhým typem zboží, které lze nově zaměstnancům v tomto režimu poskytnout, jsou knihy (včetně obrázkových knih pro děti), kde reklama nepřekračuje 50 % plochy.

V případě vzdělávání a knih mohou nastat dva různé daňové režimy – může jít i o daňový náklad, pokud vzdělávání či knihu zaměstnanec využije pro svou práci pro zaměstnavatele, tj. pokud tím splňuje podmínky nákladu pro dosažení, zajištění a udržení příjmu (viz předchozí článek o benefitech). Nedaňové jsou příspěvky na vzdělávání nesouvisející s prací zaměstnance (např. účetní si udělá na náklady zaměstnavatele fotografický kurz) a dále vzdělávání rodinných příslušníků (zaměstnavatel proplatí výuku angličtiny dítěti zaměstnance). V případě knih jsou daňově uznatelné odborné knihy související s činností zaměstnavatele (prací zaměstnance), které zůstávají majetkem zaměstnavatele.

Daňově uznatelné pro zaměstnavatele jsou také některé příspěvky na zdravotní péči, pokud splňují podmínky základní preventivní péče.

Dále sem patří opět stravenky, a to ta část, která není placena zaměstnancem a zároveň nesplňuje podmínky pro daňovou uznatelnost u zaměstnavatele. Jde tedy o případy, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci více než 55 % z hodnoty stravenky nebo více než 65 Kč (pro rok 2018). Např. pokud je hodnota stravenky 80 Kč a zaměstnavatel přispívá 60 Kč, je 44 Kč daňový náklad (55 % z 80 Kč) a 16 Kč nedaňový náklad (60 Kč – 44 Kč).

Mezi nedaňové benefity pro zaměstnavatele patří také případné další jídlo poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnancům na pracovišti nebo v rámci závodního stravování a dále nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, vyjma neperlivé pitné vody.

Neperlivá pitná voda má specifické postavení, je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a pro zaměstnance zůstává osvobozený nepeněžní příjem.

Nové UOL Revue je na světě!

Co v aktuálním čísle najdete?

• Duhopisy UOL
• Co vše se schovává pod pojmem zaměstnanecké benefity?
• Soutěž: Malovaná křížovka

 https://www.uol.cz/uol-revue