OSVČ na mateřské dovolené

Očekávání příchodu nového člena rodiny je radostná událost, pokud však budoucí rodič je OSVČ, zcela jistě je na místě otázka, jak to bude s podnikáním na mateřské dovolené.

Aby vůbec měla OSVČ nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství, musí si platit dobrovolně nemocenské pojištění. Pro OSVČ platí stejné obecné podmínky jako pro zaměstnance. Kromě podmínky dobrovolného trvání účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou (PPM), musí splnit ještě tyto dvě podmínky:

• Nemocenské pojištění OSVČ musí trvat aspoň 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM, tato doba se započte do celkové délky 270 dnů
• OSVČ nesmí v době pobírání dávky peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost

Co to tedy znamená? Že nárok na PPM bude mít pouze ta OSVČ, která dostatečně s předstihem začala platit dobrovolné nemocenské pojištění. Dostatečně s předstihem znamená už v době, kdy plánuje otěhotnět. V okamžiku, kdy už je OSVČ těhotná, je již pozdě.

Pokud má OSVČ zaměstnance, lze v podnikání pokračovat prostřednictvím těchto zaměstnanců, nebo lze samostatnou výdělečnou činnost převést na spolupracující osobu. V praxi to může být např. řemeslná výrobní dílna nebo prodejna, kde výkon samostatné činnosti zajistí zaměstnanci, prodavači nebo rodinný příslušník. Není tedy nutné činnost nijak pozastavovat či rušit.

V situaci, kdy OSVČ nemá zaměstnance a nemůže převést podnikání na spolupracující osobu a ve výkonu samostatné činnosti by pokračovala i na mateřské, dávka PPM by OSVČ nenáležela.

Pokud by však rodič na mateřskou nastoupil za zaměstnání a ne z OSVČ, v tomto případě mateřská jde ze zaměstnání a lze na mateřské začít s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

OSVČ jako vedlejší
U správy sociálního zabezpečení lze uplatnit nárok na PPM jak z titulu účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance, tak i jako osoby samostatně výdělečně činné. Pro přiznání dávky je důležité splnit obecnou podmínku nároku na PPM (účast na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech) a současně vyžadovanou zákonnou podmínku (účast na nemocenském pojištění alespoň 180 kalendářních dní v posledním roce přede dnem nástupu na PPM) z obou činností samostatně. Pokud by obě podmínky byly splněny pouze v souvislosti s účastí na pojištění ze zaměstnání, nikoliv v souvislosti s účastí na pojištění OSVČ, PPM by byla přiznána pouze ze zaměstnání.

Zda to tedy má smysl či nikoliv, je potřeba posoudit i s ohledem na případnou výši PPM, která činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ je souhrn všech započitatelných příjmů za období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byste nastoupila na mateřskou dovolenou a je vydělený počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tj. 365 dní).

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u PPM provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:

1.redukční hranice  1.000 Kč
2.redukční hranice  1.499 Kč
3.redukční hranice  2.998 Kč