Stravování zaměstnanců

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit (nikoliv zajistit) svým zaměstnancům stravování a to ve všech směnách, přičemž se tato povinnost nevztahuje na zaměstnance vyslané na pracovní cestu. 

Podmínky nároku a způsob zvoleného typu příspěvku na stravování by měl zaměstnavatel jasně stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu.

Může se jednat o příspěvek:

Peněžení – tzn. zaměstnavatel přímo poskytne zaměstnanci peněžní částku, která zvýší hrubou mzdu zaměstnance a jedná se tedy o příjem ke zdanění a vstupuje i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (tato varianta se nejeví jako výhodná)

Nepeněžní - bud formou závodního stravování ve vlastním stravovacím zařízení nebo pomocí jiných subjektů nebo příspěvek na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů.

Nejčastějším způsobem zajištění stravování zaměstnanců je poskytnutí příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů tedy tzn. stravenky. Tyto příspěvky jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5-12 hodin. Zároveň musí být splněna podmínka, že je přítomnost zaměstnance na v práci dané směny minimálně 3 hodiny. Přesáhne-li délka směny v úhrnu s povinnou přestávkou jedenáct hodin, lze uplatnit daňově uznatelný náklad na další jedno jídlo za zaměstnance v souladu s výše uvedenými procentními limity. Pro rok 2018 je nejvýhodnější hodnota stravenky 118,- Kč. U zaměstnance se jedná o příjem osvobozený o daně z příjmů a to i v případě, když by zaměstnavatel hradil celou hodnotu stravenky ( u něj by pak hodnota nad daňově uznatelnou částku dle zákona byla daňově neuznatelný výdaj).

Další možnou variantou je možnost provozu vlastního stravovacího zařízení. V takovém případě jsou daňově uznanými výdaji výdaje spojené s provozem kuchyně s jídelnou popř. kantýny jako např. energie, odpisy hmotného majetku, náklady na drobný majetek, mzdy zaměstnanců apod. Naopak nedaňovým výdajem by byla hodnota potravin. U zaměstnance by se jednalo o osvobozený příjem ( myšleno hodnota poskytnutého jídla).

V případě zajištění stravování jiným subjektem např. dovoz jídla do prostor zaměstnavatele se jedná opět o daňově uznatelné výdaje spojené s dovozem jídla a možno poskytnout příspěvek na stravování jak byl popsán výše ( viz stravenky).

Pokud by se jednalo o zaměstnavatele, který provozuje vlastní zařízení, ve kterém poskytuje služby veřejného stravování (tzn. např. restaurace, hotel, kantýny..) a zabezpečuje zde stravování pro vlastní zaměstnance, uznávají se výdaje na provoz jako daňově uznatelné a hodnota potravin daňově neuznatelná (myšleno hodnoty, které se vztahují k jídlům poskytovaným zaměstnancům.)

Je-li zaměstnanec vyslán na školení související s činností zaměstnavatele nebo pracovním zařazením zaměstnance a je v jeho průběhu zajištěno stravování (oběd nebo občerstvení), je jeho cena daňově uznatelným výdajem u zaměstnavatele (u zaměstnance osvobozený příjem).

Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu má nárok na stravné dle zákoníku práce, kterého se nemůže vzdát a zaměstnavatel mu jej musí vyplatit, a nemá již tedy nárok na výše popsané způsoby poskytnutí stravování. Nelze mu tedy např. poskytnout stravenku místo stravného.

Co se týká poskytování dalšího občerstvení na pracovišti jako např. káva, čaj, nealkoholické nápoje, ovoce, zelenina apod. jedná se u zaměstnavatele o nedaňový výdaj s výjimkou neperlivé vody poskytované v jakékoliv podobě – kohoutková, v barelech, v PET lahvích apod. U zaměstnance se vždy jedná o osvobozený příjem.

Otcovská dovolená

Od 1. 2. 2018 nabyla účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která zavádí novinku v podobě tzv. otcovské dovolené a výplaty nové dávky: otcovské poporodní péče (dále jen otcovská).

Tato doba dává otcům možnost pečovat po určitou dobu po porodu o matku i dítě, zároveň mít tuto dobu pokrytou rodičovskou dovolenou a také mít možnost čerpat po tuto dobu sociální dávku.

Podmínka nároku na otcovskou:
- účast otce na nemocenském pojištění
- u zaměstnanců je nutno mít uzavřen pracovní poměr, ze kterého je nemocenské pojištění odváděno
- u OSVČ musí nemocenské pojištění trvat min. 3 měsíce před nástupem na otcovskou dovolenou a po dobu pobírání dávky nesmí OSVČ osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Kdy se otcovská čerpá:
- kdykoliv během 6 týdnů od narození dítěte.

Doba po kterou je dávka vyplácena:
max. 7 kalendářních dní, nutno čerpat v celku, při narození více dětí se doba neprodlužuje.

Kdo má nárok na otcovskou:
- otec zapsaný na rodném listě dítěte (není podstatné uzavření manželství s matkou ani stejná domácnost – důležité je prokázat, že otec o dítě pečuje).

Jak žádat o otcovskou:
- zaměstnanec žádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ: 

 https://eportal.cssz.cz/fas/formservice/filler.open?DocID=241549488
dává žádost o výplatu dávky otcovské – tento formulář po uplynutí podpůrčí doby (max. doba je 7 dnů) zasílá zaměstnavatel na příslušnou OSSZ
- OSVČ žádá o výplatu dávky po skončení podpůrčí doby přímo u své místně příslušné OSSZ.

Jaká je výše otcovské:
- 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (nejčastěji to bude hrubá mzda) za 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnanec nastoupil na otcovskou - dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. 

 

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u otcovské provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 
Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí:

• redukční hranice 1 000 Kč
• redukční hranice 1 499 Kč
• redukční hranice 2 998 Kč

Příklad:
Otec má hrubý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč.
Příjem za 12 kalendářních měsíců: 30 000 x 12 = 360 000 Kč.
Denní vyměřovací základ: 360 000 Kč / 365 dní v roce = 987 Kč.
Do výše 1 000 Kč se započítává 100 % z částky 987 Kč.
Výše dávky je 70 % z denního vyměřovacího základu: 70 % z 987 Kč tj. 691 Kč/ na den.
V případě čerpání 7 denní otcovské: 691 Kč x 7 dní = 4 837 Kč.

Zjednodušeně lze shrnout výši dávky takto:
z hrubého příjmu 20 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 3 227 Kč (461 Kč na den)
z hrubého příjmu 25 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 4 032 Kč (576 Kč na den)
z hrubého příjmu 30 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 4 837 Kč (691 Kč na den)
z hrubého příjmu 35 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 5 348 Kč (764 Kč na den)
z hrubého příjmu 40 000 Kč bude otcovská za 7 dní ve výši 5 831 Kč (833 Kč na den)
atd.

DPH a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží

Dne 2.1.2018 zveřejnilo Generální finanční ředitelství (GFŘ) na svých webových stránkách informaci, týkající se jednotného postupu v oblasti DPH u služeb přímo vázaných na dovoz či vývoz zboží.
Informace je reakcí na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-288/16 L. Č. ze dne 29. 6. 2017 a GFŘ bude uplatňovat následující výklad osvobození s účinností od 1.3.2018.


Úprava v zákoně:
V § 69 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je upraveno, že služby typu: přeprava zboží či jiná vedlejší plnění přímo vázaná na dovoz či vývoz zboží jsou osvobozeny od DPH.

Na základě rozsudku výše uvedeného GFŘ upřesňuje, že služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží budou osvobozeny od daně pouze tehdy, pokud bude taková služba poskytnuta přímému odesílateli či příjemci zboží – konkrétnímu vývozci, dovozci, odesílateli či příjemci zboží.

Pokud si tedy firma F najme přepravce A k přepravě zboží do třetí země a přepravce A si najme služby dalšího přepravce B - bude přeprava uskutečněná přepravcem B sice poskytnuta v souvislosti s vývozem (dovozem) zboží, ale přepravce B fakturuje přepravu pouze smluvnímu partnerovi vývozce (dovozce), nikoliv samotnému vývozci (dovozci) a taková přeprava se bude fakturovat ve standardním režimu. Teprve přeprava, kterou bude fakturovat přepravce A vývozci (dovozci) bude osvobozena dle § 69 ZDPH, neboť bude fakturována přímo vývozci (dovozci).

Přímo vázaná služba na vývoz (dovoz) je taková služba, která je vyvolána z důvodu uskutečnění vývozu (dovozu), přispívá k jejich realizaci a současně je přímo poskytnuta vývozci, dovozci, odesílateli či příjemci daného zboží.

Upozornění:
služby přímo vázané na dovoz zboží mohou být osvobozeny pouze za předpokladu, že danou službu zahrne dovozce do základu daně při dovozu zboží a odvede z ní daň.
V případě posouzení daných služeb týkající se DPH či jakýkoliv dotazů k dané problematice nás neváhejte kontaktovat.