Nové UOL Revue je na světě!

Co v aktuálním čísle najdete?

• Když je táta na dovolené
• Změny DPH u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží
• Soutěž: Labyrint

Odměna jednatele a nárok na cestovní náhrady

Příjmy jednatele patří z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) pod příjmy dle § 6 ZDP - příjmy ze závislé činnosti, i když na výkon činnosti má jednatel sepsanou smlouvu o výkonu funkce a z právního hlediska je vztah jednatele a společnosti vztahem obchodním, nikoliv vztahem pracovně-právním.
Všechny požitky a složky odměny, které náleží jednateli, by měly být výslovně uvedeny v této smlouvě a odsouhlaseny valnou hromadou společnosti (§ 59 a § 60 zákona č. 90/2013 Sb., o obchodních korporacích) - to se týká i cestovních náhrad. Pokud odměna a jiné benefity či složky odměny ve smlouvě uvedeny nejsou, nelze tyto odměny jednateli poskytnout. 
Pokud není ve smlouvě uvedeno žádné odměňování, je jeho funkce považována za bezplatnou.

Může být funkce jednatele bezplatná?
Dle vyjádření GFŘ vztahující se k jednateli (KOOV 468/16.12.15 Daňové důsledky bezplatného výkonu funkce nebo jiné činnosti):
- pokud je jednatel společníkem společnosti, tak ano, pokud není jednatel společníkem - je bezplatný výkon funkce považován za majetkový prospěch společnosti a společnost dodaní tento prospěch cenou obvyklou - ve výši obvyklé odměny. Na tuto situaci lze aplikovat § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 a § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP - tzn. dodanění majetkového prospěchu - zvýšení základu daně
a zároveň pokud jsou splněny podmínky, že takový majetkový prospěch je využíván jen k ekonomické činnosti společnosti, je možno opět základ daně snížit o stejnou nebo poměrnou částku, a to do jaké míry je majetkový prospěch využit k výkonu ekonomické činnosti. 

Mohou být jednateli vypláceny cestovní náhrady pokud není odměňován a je jeho funkce bezplatná?
Dle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP: za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti
s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti...atd.

Od roku 2014 je upraveno toto znění § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, které se od roku 2014 vykládalo tak, že cestovní náhrady nejsou předmětem daně z příjmů pouze
u poplatníků, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti - tedy těm poplatníkům, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti.

Dřívější znění § 6 odst. 7 písm. a) ZDP: za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují
a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti...atd.

Pokud tedy náležely cestovní náhrady poplatníkům, kterým neplynuly příjmy ze závislé činnosti, považovaly se takové odměny za úplatný příjem pobíraný v souvislosti s jejich činností - stejně jako kdyby jim byla vyplacena odměna - s dopady do daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění.

Aktuálně:
Komora daňových poradců předložila Generálnímu finančnímu ředitelství k posouzení tuto problematiku jako příspěvek v rámci KOOV č. 520/02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti
s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby.
Příspěvek byl dán k projednání na GFŘ dne 6. 4. 2018 a požadovalo se, aby byl potvrzen závěr, že i v případě, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena orgánu právnické osoby bezplatně (tzn. bez odměny), uplatní se u příjmů dle § 6 odst. 7
ZDP (cestovní náhrady) vyloučení ze zdanění, neboť to odpovídá daňové logice, které by se mělo dát přednost před gramatickým výkladem zákona.

Dne 2. 5. 2018 GFŘ potvrdilo tento závěr:
Fyzická osoba vykonávající funkci člena orgánu právnické osoby nemusí za tuto činnost pobírat odměnu a přesto má jako zaměstnanec nárok v souvislosti
s výkonem této funkce na vynětí příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 ZDP.
Jinými slovy: je potvrzeno, že cestovní náhrady nepodléhají dani z příjmů ani
u jednatelů, kteří nepobírají za výkon své funkce odměnu.

Zálohy na daň z příjmu

Do tohoto pátku 15.6. má řada poplatníků povinnost uhradit zálohu na daň z příjmu, proto bychom Vás rádi informovali o základních pravidlech, kterými se tyto zálohy řídí:

- Záloha vychází vždy z posledního daňového přiznání, pokud již je po termínu pro jeho podání, tj. U poplatníků, kterým přiznání za rok 2017 zpracovává daňový poradce, se pro zálohu k 15.6. vychází ještě z přiznání za rok 2016 a to i v případě, že přiznání již bylo podáno. U poplatníků, kteří přiznání již podali a termín utekl standardně 3.4. (případně později, ale dříve než 15.6.), se vychází již z přiznání pro rok 2017.

- Poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost byla vyšší než 30000 Kč, ale ne vyšší než 150000 Kč platí pololetní zálohy vždy do 15. dne 6. a 12. měsíce zdaňovacího období ve výši 40% poslední daňové povinnosti. U poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok (fyzické osoby a většina právnických osob) 15.6. a 15.12., u poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je hospodářský rok se splatnost záloh posouvá dle výše uvedeného pravidla.

Příklad: Hospodářský rok 1.4.-31-3. - splatnost pololetních záloh 15.9. a 15.3.

- Poplatníci s poslední daňovou povinností nad 150000 platí zálohy ve výši 25% daňové povinnosti vždy do 15. dne 3., 6., 9. a 12. měsíce zdaňovacího období.

- Zálohy se zaokrouhlují na stokoruny nahoru.

- Před výpočtem záloh je třeba poslední daňovou povinnost upravit – pokud předchozí zdaňovací období bylo delší či kratší než 12 měsíců, přepočte se povinnost (standardně trojčlenkou) na 12 měsíců. Např. Společnost s ručením omezeným byla zapsána do OR 12.7.2017, v březnu podala přiznání za rok 2017 s povinností 25000 (za 6 měsíců). Přepočtená povinnost je 50000, platí tedy pololetní zálohy 20000 15.6. a 15.12.2018.

- U fyzických osob, které mají příjmy podle § 10 – ostatní příjmy (např. prodej nemovitosti, cenných papírů, příležitostné příjmy, bezúplatné příjmy...) se vychází z povinnosti, která by vyšla, kdyby tyto příjmy neměly.

- U fyzických osob, které mají příjmy podle § 6 – závislá činnost (zaměstnání) a tyto příjmy tvoří alespoň 50% daňového základu se zálohy neplatí. Pokud příjmy ze závislé činnosti tvoří alespoň 15% základu daně a měně než 50%, platí zálohy v poloviční výši.

- Pokud poplatník ukončil činnost, z níž mu zdanitelné příjmy plynuly, nemá povinnost zálohy platit.

- Pokud jsou zálohy neúměrně vysoké vzhledem k aktuálním příjmům, je možno požádat o snížení či zrušení zálohy. V této žádosti se uvádí aktuální výše příjmu (nejčastěji ve formě aktuální výsledovky a návrh nové výše záloh adekvátní k aktuálním příjmům.

Přechodné ubytování a doprava zaměstnanců

Přechodné ubytování

Zaměstnavatel může přispívat na tzv. přechodné ubytování zaměstnanců v případě, že ubytování je v místě výkonu práce zaměstnance a obec není shodná s místem bydliště zaměstnance.

Přechodné ubytování není ubytování na služební cestě.
Ze strany zaměstnavatele: pokud si zaměstnavatel upraví tento příspěvek ve svých mzdových předpisech, posuzuje se tento příspěvek jako daňově uznatelný náklad v plné výši.

Ze strany zaměstnance: dle § 6 odst. 9 písm. g) je hodnota přechodného ubytování, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce osvobozena maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.
V případě, že bude zaměstnavatel přispívat více jak 3 500 Kč měsíčně, rozdíl přidaní zaměstnanci do mzdy i zpojistní.

Doprava do zaměstnání

Zaměstnavatel může přispívat zaměstnancům na dopravu do zaměstnání.
Ze strany zaměstnavatele: pro zaměstnavatele bude příspěvek na dopravu zaměstnanců v plné výši daňovým nákladem, pokud si tento benefit upraví ve vnitropodnikové směrnici.
Ze strany zaměstnance: bude celý příspěvek zdaněn a zpojistněn.

Dohoda o provedení práce

Náležitosti dohody

Dohoda o provedení práce (dále jen DOPP) musí mít náležitosti jako jiné pracovní smlouvy.

• doba, na kterou se smlouva uzavírá
• výše odměny a podmínky jejího poskytování,
• zda bude odměna vyplácena hotově, nebo na účet a kdy.
• specifikaci zaměstnavatele i brigádníka
• rámcové vymezení pracovní náplně

Na dohodu o provedení práce je možné odpracovat až 300 hodin ročně.

Respektive u každého zaměstnavatele, u kterého má pracovník uzavřenou DOPP, může odpracovat 300 hodin ročně. Dohod o provedení práce může mít uzavřených hned několik.

Jak danit?

a) U jednoho zaměstnavatele nevydělá pracovník více než 10 tisíc a nepodepsal prohlášení k dani - zaměstnavatel srazí daň 15%.

Pracovník příjmy může nebo nemusí nikde uvádět. Pokud ale bude mít v konkrétním roce nízké příjmy a zahrne je do daňového přiznání, bude mu sražená daň vrácena

b) U jednoho zaměstnavatele nevydělá více než 10 tisíc a podepsal prohlášení k dani – daň bude 15%. Její základ ale bude snížen o slevy na poplatníka, dítě, vyživovanou manželku/manžela, atd. Ve většině případů pak vyjde daň nulová.

c) U jednoho zaměstnavatele vydělá více než 10 tisíc – 15% daň, zaměstnavatel strhne automaticky.

Na konci roku vydá zaměstnavatel potvrzení příjmu, pracovník zahrne odměny do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy.

Na co si dát pozor?

Zaměstnanec je účasten na zdravotním a sociálním pojištění (včetně nemocenského), v měsících, kdy jeho výdělek u jednoho zaměstnavatele přesáhl 10 tisíc korun (pozor hrubého). Nic se na tom nemění ani fakt, když má příjmy u vícero zaměstnavatelů, v tomto případě se příjmy nesčítají. Pokud ale má více dohod u jednoho zaměstnavatele, výše výdělků se budou sčítat.