Jednou z těchto výjimek jsou právě osvobozená plnění bez nároku na odpočet.
Která plnění jsou osvobozená bez nároku na odpočet?
Plnění, která patří do této skupiny, jsou v zákoně o DPH popsána v § 51- § 62. Patří sem:
- finanční, penzijní a pojišťovací činnosti;
- dodání a nájem nemovité věci;
- poštovní služby;
- výchova a vzdělávání;
- zdravotní služby a dodání zdravotního zboží;
- sociální pomoc;
- provozování hazardních her;
- ostatní plnění – především různé činnosti neziskových organizací a dodání zboží, u kterého neměl plátce nárok na odpočet.
Jak to funguje?
DPH na výstupu
Při poskytování těchto plnění se neodvádí DPH, na doklad se uvádí odkaz na příslušný paragraf zákona, podle kterého je osvobozeno.
DPH na vstupu
Jak již název napovídá, z plnění použitých pro poskytnutí těchto plnění nelze uplatnit nárok na odpočet, plátce tedy u těchto plnění postupuje jako neplátce. Ještě komplikovanější je situace u vstupů společných.
Pro správné určení povinnosti je tedy třeba rozdělit vstupy do třech skupin, podle toho, pro jaký typ plnění jsou použita:
1) plný nárok na odpočet – vstupy použité výhradně pro plnění s nárokem na odpočet
2) bez nároku na odpočet – vstupy použité výhradně pro plnění bez nároku na odpočet
3) krácený nárok na odpočet - vstupy společné
Společné vstupy se uplatňují jen ve výši koeficientu, který je podílem plnění s nárokem na odpočet proti všem plněním, vyjadřuje se v celých procentech (zaokrouhluje se na celá procenta nahoru)b a jeho hodnota se tedy pohybuje od 1 do 100 s tím, že při hodnotě 95 a vyšší se zaokrouhluje na 100%. Do výpočtu koeficientu se nezahrnuje prodej majetku a příležitostné činnosti.
V průběhu roku se používá koeficient zálohový, v posledním období roku je přepočítán dle plnění v daném roce a tento nový koeficient, zvaný vypořádací koeficient, se stává zálohovým koeficientem pro další rok. U dlouhodobého majetku se sleduje a případně opravuje původně uplatněný nárok na odpočet po dobu 5 let, u nemovitostí je to dokonce deset let. Oprava se provádí jen při významné změně koeficientu – nad 10%.
Osvobozená plnění a povinnost registrace plátce DPH.
Podnikatel, který uskutečňuje jen osvobozená plnění bez nároku na odpočet, se nemůže registrovat jako plátce DPH. Jakmile uskutečňuje i jiná plnění, musí se povinně registrovat za podmínek dle zákona. Pro zjištění, kdy byl překročen obrat je nutné rozlišovat, zda se plnění počítají do obratu či nikoli.
Do obratu pro účely DPH se počítají: finanční, penzijní a pojišťovací činnosti (mimo činností uskutečňovaných příležitostně), dodání a nájem nemovité věci (mimo prodeje majetku). To znamená, že podnikatel, který poskytuje pouze tato osvobozená plnění a překročil obrat pro povinnou registraci (1 milion Kč) se nemůže registrovat jako plátce, ale při poskytnutí zdanitelného plnění (i osvobozeného s nárokem na odpočet) bez ohledu na částku mu vzniká povinnost se registrovat jako plátce.
Ostatní osvobozená plnění bez nároku na odpočet se do obratu nepočítají, menší objem zdanitelných plnění zde tedy nevede k povinné registraci.
Na co dávat pozor?
Krácení DPH na vstupu či nulový nárok na odpočet se týká i plnění, kde DPH přiznává odběratel, tedy nákupů ze zahraničí a plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, která u běžných plátců povinnost neovlivní – zde vede ke zvýšení povinnosti.
Při změně zamýšleného účelu je třeba opravit původně uplatněný nárok na odpočet, a to v celé jeho výši, např. u zásob, nebo jen u části – u dlouhodobého majetku. Ne vždy je tedy osvobození výhodné, v některých případech může být částka neuplatněného DPH vyšší než získaný osvobozený příjem.
