neděle 30. září 2018

Prodej majetku fyzické osoby a daň z příjmu



Podzim je vhodné období, kdy je čas začít myslet na daňové přiznání k dani příjmu fyzických osob a jaké všechny příjmy bude třeba za daný rok zdanit. Mezi příjmy nejčastěji opomíjené, a to přestože jde často o zásadní částky, patří příjmy z prodeje majetku fyzické osoby.

Tyto příjmy lze rozdělit do těchto skupin:

1) příjmy z prodeje nemovitostí
2) příjmy z prodeje hmotného movitého majetku
3) příjmy z prodeje cenných papírů a majetkových podílů
4) příjmy z prodeje nehmotného majetku





V řadě případů, které si dále rozebereme, jsou naštěstí tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů. Ani to však nemusí být vždy výhrou, protože pokud takovýto osvobozený příjem přesáhne částku 5 milionů, je povinnost tento příjem u FÚ hlásit samostatnou písemností (termín je stejný jako pro podání daňového přiznání), a to pod hrozbou vysoké pokuty. Tato povinnost platí i pro jiné osvobozené příjmy ve výši nad 5 milionů, nejen pro prodej majetku

Naopak to, že příjem není osvobozen, nemusí znamenat vždy vysokou daňovou povinnost, protože od příjmu lze odečíst výdaje na dosažení tohoto příjmu.

Příjmy z prodeje majetku, který není obchodním majetkem, se daní v rámci § 10 – ostatní příjmy a je zde řada možností osvobození.

Příjmy z prodeje obchodního majetku patří mezi příjmy z podnikání a možnost osvobození zde obvykle není. Výhodou u příjmů z prodeje obchodního majetku zde může být např. možnost tvorby daňové ztráty, která u ostatních příjmů možná není.

Prodej nemovitosti a daň z příjmů fyzických osob

Existují tři základní situace, kdy je příjem z prodeje nemovitostí od daně osvobozen (vždy jde o nemovitost, kterou vlastník neměl a nemá v obchodním majetku):
 
Prodávající vlastní nemovitost více než 5 let. Potom je příjem z prodeje nemovitosti osvobozen od daně, do daňového přiznání se neuvádí. Do doby vlastnictví se počítá v případě dědění v řadě přímé i doba vlastnictví zůstavitele.
Prodávající v nemovitosti bydlel před prodejem alespoň 2 roky, opět je příjem osvobozen, neuvádí se do daňového přiznání.
Prodávající v nemovitosti bezprostředně před prodejem bydlel a příjem z prodeje použije v období 1 roku před prodejem nebo 1 roku po prodeji k uspokojení vlastní bytové potřeby, opět je příjem osvobozen, neuvádí se do daňového přiznání. Takovýto příjem se ale hlásí správci daně do konce roku, ve kterém k příjmu došlo.
V ostatních případech je prodej nemovitosti předmětem daně, proti příjmu z prodeje lze uplatnit výdaje na její pořízení, případně výdaje spojené s prodejem. Příjem z prodeje se uvádí do daňového přiznání spolu s ostatními příjmy ( zaměstnání, podnikání, pronájmy) osoby po skončení roku.
Pokud nemovitost byla v obchodním majetku, nelze výše uvedena osvobození použít, a to po dobu 5 let (osvobození z důvodu doby vlastnictví), případně 2 let (osvobození z důvody doby bydlení) po vyřazení z obchodního majetku.


Prodej hmotného movitého majetku a daň z příjmu fyzických osob

Příjmy z prodeje hmotného movitého majetku jsou obecně osvobozené, ale i zde je několik výjimek:

1) prodej majetku, který byl zařazen v obchodním majetku, je osvobozen až po uplynutí lhůty 5 let po vyřazení z obchodního majetku;

2) prodej motorového vozidla, letadla nebo lodě (nezařazeného v obchodním majetku) je osvobozen až 1 rok po nabytí;

3) příjmy z (příležitostného) prodeje vlastních výrobků, plodin, odchovů – nejsou považovány za příjem z prodeje majetku, ale za příležitostnou činnost. Tyto příjmy jsou osvobozeny jen do limitu 30000/rok za souhrn všech příležitostných činností.

Prodej cenných papírů a majetkových podílů a daň z příjmu fyzických osob

I v případě prodeje cenných papírů a majetkových podílů připadá v úvahu jak osvobození, tak i zdanění takového příjmu. Osvobozené jsou takovéto příjmy v těchto situacích:

1) prodej cenných papírů nepřesahující částku 100 000 Kč za zdaňovací období. Toto osvobození se oproti jiným typům osvobození týká i cenných papírů zařazených v obchodním majetku;
 
2) prodej cenných papírů po uplynutí lhůty tří let držení; v případě cenných papírů zahrnutých v obchodním majetku je možné toto osvobození až tři roky po ukončení činnosti (nestačí zde tedy samotné vyřazení z obchodního majetku jako tomu bylo u hmotného majetku);

3) prodej podílu v obchodní korporaci po uplynutí lhůty 5 let od pořízení nebo navýšení nabývací ceny majetkového podílu; v případě podílů zařazených v obchodním majetku nelze osvobození uplatnit ještě 5 let po ukončení činnosti.


Prodej nehmotného majetku a daň z příjmu fyzických osob

V poslední době jde nejčastěji o transakce s tzv. kryptoměnami, např. bitcoiny. Pro tyto transakce v současnosti žádná možnost osvobození neexistuje, tyto příjmy se tedy obecně daní.


Na závěr

Pro naprostou většinu výše uvedených osvobození platí (stejně jako v jiných situacích), že nesmí jít v dané situaci o podnikání, tj. činnost provozovanou soustavně za účelem zisku. Posouzení takovéto situace je vždy individuální. Rovněž posouzení daného osvobození může být značně komplikované a ve sporných situacích je vhodná konzultace s daňovým poradcem.

sobota 29. září 2018

Zápůjčka společníka do společnosti s ručením omezeným


Společník obchodní korporace často vypomáhá své společnosti peněžními prostředky v podobě poskytnutí zápůjčky.
V tomto případě by měla být sepsána mezi společníkem a obchodní korporací smlouva o zápůjčce, kde je nutno sjednat výši zapůjčené částky (jistiny), dobu splatnosti, popř. podmínky úročení zápůjčky.
Zápůjčka může být úročená i bezúročná.




Bezúročná zápůjčka

Při bezúročné zápůjčce vzniká obecně příjemci peněz majetkový prospěch, který je předmětem daně
z příjmů. Avšak v případě poskytnutí bezúročné zápůjčky společníkem do společnosti s ručením omezeným dle vyjádření GFŘ majetkový prospěch obchodní korporaci nevzniká.
Kdyby poskytla peněžní prostředky do obchodní korporace jiná osoba než společník, vznikal by obchodní korporaci majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky.

Úročená zápůjčka

Společník může sjednat s obchodní korporací také zápůjčku úročenou.

a) úrok je stanoven nižší než je cena obvyklá
Společník a obchodní korporace jsou dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) osoby spojené a musí spolu vcházet do obchodních vztahů za ceny obvyklé (tj. ceny, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných či obdobných podmínek).
V případě, že se liší ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen obvyklých, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.
Ale existuje výjimka, že obvyklá cena se nepoužije v případě úvěrového finančního nástroje (zápůjčky), kdy sjednaná výše úroků mezi spojenými osobami je nižší než je cena obvyklá a věřitelem je člen obchodní korporace, což je tento případ.
Společník může tedy obchodní korporaci poskytnout zápůjčku, která bude úročená a úrok bude stanoven v ceně nižší než je cena obvyklá.

Daňová uznatelnost úroků:
Dle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP budou úroky ze zápůjčky, v případě, že je věřitelem fyzická osoba, která nevede účetnictví (společník), daňově uznatelné, jen pokud budou v daném zdaňovacím období společníkovi zaplaceny.

b) úrok je stanoven vyšší než je cena obvyklá
V tomto případě se uplatní již § 23 odst. 7 ZDP ohledně spojených osob. Obchodní korporace musí vyšší úrok správci daně uspokojivě doložit a obhájit vysoké úroky v nákladech. Pokud by vyšší úrok nebyl uspokojivě doložen, může správce daně rozdíl mezi cenou obvyklou a vyšším úrokem obchodní korporaci doměřit a dodanit.




čtvrtek 20. září 2018

Nové UOL Revue je na světě!



Co v aktuálním čísle najdete?

  • Cestovní služba a DPH
  • Co je u nás nového?
  • Spolupráce UOL x Storyous
  • Odměna jednatele a nárok na cestovní náhrady
  • Inspirativní projekt Kolorky
  • Novinky v UOL Účetnictví
  • Soutěž: Podzimní malování
https://www.uol.cz/UOL-Revue_24.pdf








neděle 16. září 2018

Identifikovaná osoba


Podnikáte, nejste plátci DPH a myslíte si, že se Vás DPH netýká?

To je bohužel omyl!

DPH se Vás týká a nějaké základní informace o DPH by měli mít i neplátci. Velmi snadno se totiž můžete stát tzv. identifikovanou osobou.






Identifikovaná osoba má povinnost pouze daň přiznat, ale na rozdíl od plátce daně nemůže uplatnit odpočet daně. Pojďme si říct, kdy se podnikatel neplátce může stát identifikovanou osobou.

Identifikovanou osobou se podnikatel stane, když v rámci své ekonomické činnosti:

Pořídí zboží z jiného členského státu EU a celková hodnota převyšuje 326.000 Kč za kalendářní rok, zboží do tohoto limitu není předmětem daně.

Příklad:

Tuzemský podnikatel neplátce pořídí z Německa zboží od německého podnikatele v ceně 350.000 Kč. Pořizovatel se stává povinně identifikovanou osobou ke dni pořízení a má povinnost přiznat daň bez nároku na odpočet


Přijme službu, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi s místem plnění v ČR od osoby, která nemá sídlo v ČR, zde není stanovený limit a neplátce se stává identifikovanou osobou již od koruny.

Příklad:

Platba reklamy na Facebooku, Googlu, apod. Zde také tuzemský podnikatel neplátce, který pořídil reklamu na Googlu, se stává identifikovanou osobou ke dni uskutečnění plnění a přizná daň a nemá nárok na odpočet

Poskytne službu podle § 9 odst. 1 (jedná se o většinu služeb až na výjimky uvedené v zákoně o DPH) podnikateli se sídlem v EU, zde také není stanoven limit. Současná právní úprava je pro poskytovatele služby velice výhodná, protože identifikace umožňuje pouze přenést povinnost přiznat daň na podnikatele do jiného členského státu EU, pro kterého byla služba poskytnuta, ale pro další plnění stále zůstává neplátcem DPH. Na rozdíl od předchozích dvou případů, u poskytnuté služby se jedná pouze o uvedení plnění do daňového přiznání, takže registrace nemá pro identifikovanou osobu žádný negativní vliv.

Příklad:

Tuzemský podnikatel neplátce fakturuje za překlad knihy německému vydavateli. Místo plnění je podle § 9 odst. 1 sídlo vydavatele v Německu. Tuzemský podnikatel se stává identifikovanou osobou, kdy uplatní systém reverse charge a přenese povinnost přiznat daň na německého příjemce služby. Službu uvede do daňového přiznání a Souhrnného hlášení.