Změny v oblasti DPH týkající se intrakomunitárního obchodu se zbožím od roku 2020

Od 1. 1. 2020 se začnou v oblasti DPH uplatňovat změněná pravidla týkající se obchodu se zbožím v rámci Evropské Unie. Pravidlům se říká „quick fixes“ (rychlé opravy, „záplaty“) a nově definují či zpřesňují kritéria pro DPH v intrakomunitárním obchodu. Tato nová pravidla přinášejí významné změny. Vzhledem k tomu, že řada z Vás podniká v mezinárodním obchodu se zbožím, chtěli bychom Vás o nich v tomto článku informovat. Změny vycházejí z novely evropské směrnice a nařízení týkajících se DPH, které jsou účinné od ledna 2020. Tyto změny bude odrážet i novela českého zákona o DPH (sněmovní tisk 572), která se pravděpodobně nestihne do té doby schválit, nicméně počne platit někdy začátkem roku 2020.

Ještě si připomeňme základní podmínky pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu („JČS“). Dodání je osvobozeno, pokud

• Zboží je přepraveno do JČS, dodavatelem, zákazníkem nebo jimi zmocněnou osobou
• Zboží je dodáno osobě registrované k DPH v JČS (to je podmínka českého zákona o DPH, směrnice o DPH dosud požaduje dodání podnikateli, nevyžaduje registraci k DPH)

Evropský soudní dvůr dosud považoval vlastnictví DIČ zákazníka a uvedení transakce do souhrnného hlášení za formální požadavky, jejichž nesplnění nebylo na překážku osvobození dodání zboží do JČS, pokud tam zboží bylo podnikateli skutečně dodáno.

Za zmínku ještě stojí, že daň z přidané hodnoty je velmi náchylná k podvodům, které se v rámci EU ročně odhadují na 150 mld EUR, jejichž významnou část tvoří podvody při intrakomunitárním obchodu se zbožím.

Jaké změny nás čekají?

Bude se jednat o změny v následujících oblastech:

• Povinnost mít v době uskutečnění obchodu DIČ zákazníka a obchod uvádět do souhrnného hlášení
• Prokazování přepravy přesně definovanými dokumenty
• Přiřazení přepravy konkrétní transakci v rámci řetězových obchodů
• Nová pravidla týkající se zjednodušeného režimu konsignačního skladu

DIČ zákazníka a souhrnné hlášení

Aby mohl prodávající uplatnit osvobození při dodání zboží do jiného členského státu, bude muset v době obchodu disponovat DIČ zákazníka z JČS, které mu zákazník z JČS sdělil. To je zásadní rozdíl proti dosavadnímu stavu, kdy dodavateli stačilo, že disponoval DIČ zákazníka (které si mohl například sám najít na jeho webových stránkách a ověřit v systému VIES – databázi EU DPH DIČ). Nyní bude muset mít dodavatel důkaz o tom, že mu zákazník DIČ aktivně sdělil. Tento důkaz (např. v podobě emailu) bude muset dodavatel archivovat, aby mohl správci daně prokázat, že oprávněně uplatnil osvobození od DPH při dodání zboží do JČS. Důvodová zpráva k novele uvádí, že dodavatel by měl mít DIČ zákazníka nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž zboží pořídil.

Dále bude muset dodavatel obchod povinně uvést do svého souhrnného hlášení.

Zajistěte si tedy tímto způsobem DIČ od Vašich zákazníků, a to i od těch stávajících.

Doklady k prokázání přepravy

Nově jsou definovány dvě skupiny dokladů, kterými má dodavatel prokázat, že se dodání zboží do JČS uskutečnilo. Je třeba zmínit, že tyto doklady jsou uvedeny pouze v Nařízení o DPH (282/2011), které je přímo účinné, tzn. platí bez ohledu na jeho implementaci v lokálním zákonu o DPH. Nenajdeme je tedy v zákoně o DPH. Pokud bude mít dodavatel tyto doklady k dispozici, má se za to, že přeprava byla uskutečněna.

První skupina – doklady týkající se přepravy: podepsaný nákladní list CMR, náložný list, faktura za leteckou přepravu, faktura od dopravce zboží

Druhá skupina – pojistka přepravy zboží, bankovní výpisy prokazující úhradu přepravy, úřední (např. od notáře) potvrzení potvrzující ukončení přepravy či potvrzení skladovatele v druhém ČS o převzetí zboží.

A jak to bude fungovat?

Přeprava se bude považovat za prokázanou, pokud ji zařizuj:

• dodavatel, a dodavatel bude mít k dispozici
  
  
  • 2 doklady z první skupiny, nebo
  • 1 doklad z první a 1 doklad z druhé skupiny

vydané dvěma různými stranami nezávislými navzájem a dále nezávislými na dodavateli či odběrateli

• odběratel, pokud bude mít k dispozici
  
  
  • písemné potvrzení od zákazníka, že zboží bylo kupujícím odesláno do členského státu určení, poskytnuté zákazníkem nejpozději do 10. dne následujícího měsíce, a
  • aspoň dva důkazy z první skupiny nebo jeden z první a jeden z druhé skupiny, opět vydané dvěma různými stranami nezávislými navzájem a na dodavateli či odběrateli o tom, že se přeprava uskutečnila

Je zřejmé, že pokud bude přepravu zařizovat dodavatel, je schopen si potřebné doklady obstarat. Pokud to bude odběratel, není to moc reálné. Nicméně – výše uvedené požadavky představují pouze určitou fikci, kdy se po předložení uvedených dokladů bude přeprava považovat za prokázanou, pokud to správce daně nevyvrátí.

Zní to složitě? Je to složité. Nic však nebrání tomu, aby se přeprava prokázala jiným způsobem. Z toho důvodu Vám doporučujeme, pokud nebudete schopni dostát výše uvedeným požadavkům, ke každému obchodu shromáždit co nejvíce reálně dostupných dokladů o uskutečnění přepravy (CMR, podepsané dodací listy, objednávka, emailová korespondence, písemné prohlášení zákazníka že zboží bylo přepraveno do JČS apod.). Na poskytnutí specifikovaných dokladů se lze dohodnout předem v kupní smlouvě i s uvedením případných sankcí při nesplnění.

Přiřazení přepravy v rámci řetězových obchodů

Při obchodování v rámci EU často dochází k situaci, kdy je zboží prodáno mezi několika stranami, ale je spojeno jen s jednou přepravou. Transakce spojená s přepravou je považována za intrakomunitární a může u dodavatele požívat osvobození od DPH. V praxi bývá problém dopravu přiřadit konkrétnímu článku v řetězci dodávek. K ulehčení tohoto problému má přispět i novela zákona o DPH. Nová pravidla se budou týkat situace, kdy přepravu bude organizovat prostředník (bude-li A prodávat B a B prodávat C, a přepravu bude organizovat B).

Konkrétní pravidla budou vypadat následovně:

Je-li zboží dodáváno v řetězci a bude dodáno od první osoby v řetězci k poslednímu odběrateli v řetězci, přičte se přeprava

• dodání prostředníkovi (tj. transakci A–B)
• dodání prostředníkem (tj. transakci B–C), pokud prostředník dodavateli sdělí své DIČ vydané státem dodavatele (tj. státem A)

Zjednodušený režim konsignačního skladu (call off stock)

Konsignační sklady obvykle fungují tak, že je zboží dodavatelem umístěno do skladu u zákazníka, který si podle potřeby ze skladu zboží odebírá pro účely výroby, prodeje apod. Řada členských států včetně ČR má zavedena zjednodušující pravidla DPH pro tyto situace, která odstraňují povinnost registrace dodavatele ve státě, kde se nachází konsignační sklad. Ta však nejsou platná ve všech státech, a proto byla od roku 2020 zavedena následující jednotná pravidla:

• v době zahájení přepravy zná dodavatel DIČ zákazníka a zboží je určeno pro tohoto zákazníka
• dodavatel uvede přemístění zboží do JČS v evidenci pro DPH a DIČ zákazníka uvede v souhrnném hlášení
• dodavatel nemá ve státě ukončení přepravy sídlo nebo provozovnu
• k převodu práva nakládat jako vlastník na kupujícího dojde do 12 měsíců od ukončení přepravy
• a dále že zboží nesmí být ukradeno, zničeno či ztraceno
• v souhrnném hlášení se dodání zboží do konsignačního skladu bude vykazovat pod novým kódem

Pokud je zboží zničeno, ztraceno či odcizeno nebo k jeho dodání kupujícímu nedojde do 12 měsíců, bude transakce považována za pořízení zboží dodavatelem ve státě kupujícího s povinností registrovat se v tomto státě.

Při řešení odpovědí na otázky spojené s výše uvedenou problematikou jsme Vám jako vždy k dispozici.

Omezení možností zdaňování nájmů od 1.1.2021

Od 1.1.2021 vstoupí v platnost nové znění § 56a zákona o DPH, která významně omezí možnosti zdaňování nájmu mezi plátci DPH. Podle této novely nebude možné DPH zatížit nájem (mimo krátkodobého nájmu) těchto nemovitostí:

„a) stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,

b) obytného prostoru,

c) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem,

e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán,

f) práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s. níž je právo stavby pronajímáno.“

Jde tedy o nemovitosti určené k bydlení, a to bez ohledu na to, zda jsou reálně k bydlení využity či nikoli. Změna se bude týkat stávajících i nových smluv. Veškeré dlouhodobé nájmy výše uvedených nemovitostí budou od 1.1.2021 osvobozeným plněním bez nároku na odpočet. Z toho vyplývá nemožnost uplatnit DPH na vstupu u těchto nájmů. Pokud bylo z pořízení uplatněno DPH na vstupu a ještě neuběhla desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu daně podle § 78, je třeba začít od roku 2021 tuto úpravu provádět – každý rok vrátit 1/10 uplatněného DPH až do konce desetileté lhůty. 

 

Např. byt pořízený 2017 za 2 mil. + DPH, uplatněno DPH na vstupu 300 tis., byt od roku 2017 pronajat plátci, nájem zatížen DPH – od roku 2021 bude nájem osvobozen, od roku 2021 do roku 2026 bude provedena každý rok úprava o 30 tis.

Dojde tedy k významnému omezení uplatnění DPH na vstupu u nemovitostí k bydlení, nicméně v určitých situacích půjde DPH na vstupu uplatnit i nadále. Např. pokud bude tato nemovitost určena k dalšímu prodeji (a tento prodej nebude osvobozen), bude užívána přímo k činnosti vlastníka – sídlo firmy apod., nebo při poskytování ubytovacích služeb.

Jak funguje offline režim EET se dozvíte v našem krátkém videu!

https://youtu.be/-W4dD9CHFus

 

UOL Novinka: Daň z příjmů

Novela zákona o daních z příjmů s pravděpodobnou účinností od roku 2020 upravuje osvobození příjmů fyzických osob z hazardních her od daně z příjmů jen do částky výhry 100.000 Kč. Vyšší výhry budou dani podléhat. 

Další vlna EET schválena

Podnikatelé, kteří spadají do 3. a 4. fáze, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona. Lze očekávat, že k náběhu chybějících oborů podnikání dojde 1. května, případně 1. dubna 2020. Ke stejnému datu dojde také ke snížení DPH.

 

Úprava snižuje DPH v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. K významnému snížení DPH dochází u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a prodeje točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 % na 10 %, tedy k více než polovičnímu snížení sazby. U vodného a stočného dochází ke snížení DPH z nynějších 15 % na 10 %. Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 % na 15 %, a to rovněž na 10 %.

Stravenky jako poukazy dle zákona o DPH

V nedávné době byly předmětem jednání mezi KDP ČR a GFŘ dva koordinační výbory týkající se stravenek. Dle názoru Finanční správy představují stravenky poukazy nově definované v §15 - 15b ZDPH. Bude li mít stravenka charakter tzv. jednoúčelového poukazu, tj. poukazu, u kterého je při jeho vydání známa sazba daně a místo plnění, potom převod takového poukazu společností, která ho vydává, na zaměstnavatele, je považován za poskytnutí stravovací služby zaměstnavateli v 15% sazbě DPH. Zaměstnavatel si uplatní plný nárok na odpočet, byť zaměstnancům stravenky prodává s výraznou slevou. Na prodej stravenek zaměstnavatel také uplatní 15% sazbu DPH. Shodná sazba bude uplatněna i na provizi za jejich distribuci.

V případě, že by stravenky měly charakter tzv. víceúčelových poukazů, tj. bylo by možné za ně obdržet službu či zboží v různých sazbách daně, pak jejich převod není považován za uskutečnění plnění a dani bude podléhat až vlastní poskytnutí služby nebo dodání zboží. 

Plnění poskytnutá v souvislosti s jejich vydáním budou podléhat základní sazbě DPH.

OSVČ mohou žádat o snížení záloh pojistném

Pokud máte nižší příjmy než v loňském roce, můžete žádat o snížení záloh. Aby vám dané instituce vaši žádost uznaly, musí být váš průměrný měsíční zisk v letošním roce o min. třetinu nižší než průměrný měsíční zisk za loňský rok.

Tuto skutečnost navíc musíte nějak dokázat. Například peněžním deníkem, přičemž průměr za letošní rok se bude stanovovat nejméně ze tří po sobě jdoucích měsíců. Znamená to, že o snížení záloh můžete v kalendářním roce požádat nejdříve na začátku dubna s tím, že budete dokládat výši průměrného zisku za období od ledna do března.

Pokud tedy budete žádat nyní v průběhu srpna, budete dokládat minimálně měsíce květen, červen a červenec.

Vaše zdravotní pojišťovna, ale i Česká správa sociálního zabezpečení, vypočítávají výši vašich záloh podle přehledu o příjmech a výdajích, který jste jí letos odevzdali.

To znamená, že letos vlastně platíte zálohy na základě příjmů, které jste měli v minulém roce. A pokud jste v minulém roce měli výrazně vyšší příjmy než letos, možná své zálohy přeplácíte. O peníze samozřejmě nepřicházíte, vzniká vám přeplatek. Pokud na tom ale letos nejste z hlediska příjmů dobře, nejspíše byste pro peníze měli lepší využití než vytváření přeplatku.

Můžete tedy požádat vaši Okresní správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu o snížení záloh. K tomu musíte vyplnit příslušný formulář, který najdete na webu Vaší zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení.

Pokud ale už teď platíte minimální zálohy, instituce Vám už další snížení povolit nemůžou.

Sociální a zdravotní platí stát jen do určité doby

Kdy platí stát?

Zdravotní pojištění se platí ze strany státu za každého studenta střední, vyšší odborné nebo vysoké školy. Nejpozději však do jeho 26. narozenin, respektive nejpozději za celý měsíc, kdy student tohoto věku dosáhne. Student v takovém věku a při tomto studiu spadá do zákonné definice nezaopatřené dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. U sociálního pojištění je to trochu jinak. Stát automaticky platí za studenty do 18 let. Po osmnáctých narozeninách již stát za vás sociální nehradí. Nemusíte si jej však platit sám. Sociální pojištění je totiž povinné k uhrazení jen pro výdělečně činné lidi. Pokud tedy nevyděláváte, nemusíte jako student nic platit.

Co po škole?

Mohou nastat dvě situace. Buď ukončíte školu a po prázdninách nastupujete na školu novou, nebo jen absolvujete studium a již nebudete studentem. při první situaci neztrácíte status studenta ani o prázdninách. Zdravotní pojištění je vám tedy hrazeno. Platí to jak pro přechod ze střední na vysokou, tak u přechodu z bakalářského na navazující magisterský obor. Pokud například maturant již nepokračuje ve studiu, stát mu zaplatí ještě pojištění až do 31. srpna. Poté již musí hradit pojištění sám. Zvláštní případ je, když maturant napoprvé neuspěje a maturuje na podzim. I v tomto případě však stát hradí pojištění jen do 31. srpna. U absolventů VŠ pak zaplatí stát pojištění ještě za jeden měsíc po státnicích. 

A co doktorandi?

I po 26. narozeninách se však může stát, že vám stát bude nadále hradit zdravotní pojištění. Jen však v případě, že prvně studujete doktorské studium na vysoké škole v ČR ve standardní době a v prezenční formě. Je tu však ještě další podmínka. Student nesmí být zaměstnaný ani jinak výdělečně činný. U DPP si mohou vydělat maximálně 10 000 Kč za měsíc (aby neplatili zdravotní pojištění) a u DPČ jen 3 000 Kč za měsíc.

Nové UOL Revue je světě!

A co v něm najdete?

• Třetí a čtvrtá fáze EET
• Propojení RAYNET a UOL
• Daňový balíček
• Zeměpisná UOL soutěž

https://www.uol.cz/UOL-Revue_26.pdf

Které měsíce a roky se vám nebudou počítat pro důchod?

Přiznání starobního důchodu není automatické, je nutné získat potřebnou dobu pojištění. Současně získaná doba pojištění ovlivňuje i měsíční částku starobního důchodu. Které období se nehodnotí pro důchodové účely? 

Druhá práce

Někteří občané pracují současně pro dva zaměstnavatele, např. pro oba zaměstnavatele na zkrácený úvazek nebo pro jednoho na hlavní poměr a pro druhého na zkrácený úvazek. Přestože je v takových případech odváděno sociální pojištění z obou mezd, tak každý takto odpracovaný měsíc se počítá do doby pojištění pro důchodové účely jako jeden měsíc. Nelze jeden odpracovaný měsíc počítat jako dva měsíce. Dvě práce však mají pozitivní vliv na výši důchodu, neboť do rozhodných příjmů ovlivňujících výši státního důchodu, se počítá mzda od obou zaměstnavatelů.

Nedoložená doba pojištění

V praxi dochází k situaci, že nějaké odpracované období není v databází ČSSZ evidované jako odpracované. Důvodů může být více, např. některý z bývalých zaměstnavatelů nesplnil své zákonné povinnosti. Pokud se nepodaří dané období vydokladovat, tak se pro důchodové účely nehodnotí. Vždy je tedy vhodné se o průběh pojištění zajímat včas a případné nesrovnalosti doložit příslušnými pracovními doklady.

Doba studia

Jako náhradní doba pojištění se v zákonném rozsahu počítalo studium pouze před rokem 2010. Od roku 2010 se již studium nehodnotí pro výpočet starobního důchodu. Případný výdělek během studia, ze kterého je odváděno sociální pojištění, je tedy přínosný nejenom z důvodu získání praxe a  vyšších možných výdajů za zábavu, ale i s ohledem na výši státního důchodu.

Pasivní příjmy

Důchod ovlivňují pouze příjmy, ze kterých je odváděno sociální pojištění. Někteří lidé mají pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu. Z těchto příjmů se však sociální pojištění neplatí. Pokud se v daném období neplatí sociální pojištění z příjmů ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti, tak se takové období nehodnotí pro důchodové účely.

Dlouhodobá nezaměstnanost

Evidence na úřadu práce se jako náhradní doba pojištění hodnotí pouze v omezeném rozsahu. Nezaměstnanost nad rámec této doby se tedy již do doby pojištění nezapočítává. Vždy se hodnotí evidence na úřadu práce, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se však započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se hodnotí maximálně v rozsahu jednoho roku.

Doba invalidity I. a II. stupně

Náhradní dobou pojištění je pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně se však jako náhradní doba pojištění nezapočítává.

Čerpání předdůchodu

Za lidi čerpající vlastní naspořené finanční prostředky v doplňkovém penzijním spoření formou předdůchodu platí zdravotní pojištění stát. Rovněž se tato doba při výpočtu starobního důchodu hodnotí jako vyloučená doba pojištění, což znamená, že z důvodu čerpání předdůchodu nedochází k rozmělnění rozhodných příjmů ovlivňujících výši státního důchodu. Doba čerpání předdůchodu však nepatří mezi náhradní doby pojištění a nezvyšuje dobu pojištění pro nárok a výši státního důchodu.

Na co si dát pozor, pokud se můj e-shop stane plátcem DPH?

Nakupování přes internet je stále oblíbenější a stejně tak roste množství různých internetových obchodů, jak úzce specializovaných, tak těch s velmi širokým sortimentem. K založení e-shopu většinou stačí dobrý nápad, živnostenský list na volnou živnost a vhodné internetové stránky a podnikání může začít. S tím začínají i daňové povinnosti a s nimi otázka daně z přidané hodnoty.

Kdy se mého e-shopu začne týkat DPH?

Toto je asi nejdůležitější otázka hned v začátku a je vhodné jí věnovat zvýšenou pozornost, i když se může stát, že DPH je zatím v nedohlednu. Kdo již plátce je, protože podniká i v dalších oblastech, má tuto otázku zodpovězenu a s ní i většinu následujících, pouze do zdaňovaných činností přibude činnost jeho internetového obchodu.

Kdo není plátce, musí si hlídat obrat vždy za 12 měsíců (nikoli za kalendářní rok) v součtu za všechny své ekonomické činnosti s místem plnění v České republice. Sčítají se nejen příjmy ze všech oborů podnikání, ale je třeba nezapomenout např. také za příjmy z nájmu, které jsou sice osvobozené, ale do obratu se počítají. Naopak se nepočítají příjmy ze zaměstnání, z příležitostného prodeje dlouhodobého majetku nebo z příležitostné finanční činnosti.

Po překročení obratu 1 mil. Je třeba podat do 15 dnů přihlášku k registraci a od 1. dne následujícího měsíce se stanete plátcem. Zde je dobré připomenout, že pokud byl obrat opravdu překročen (nedošlo při jeho výpočtu k chybě), tak plátcem se stanete ze zákona, i když FÚ registraci ještě neprovedl. V posledních letech je stále častější, že registrace k DPH trvá poměrně dlouho. Je tedy třeba se jako plátce začít chovat i bez registrace – fakturovat s DPH, podávat daňová přiznání, kontrolní, případně souhrnná hlášení a samozřejmě i platit DPH v případě, že vyjde daňová povinnost. Plátcem můžete být dokonce i v situaci, kdy to sami nevíte.

Existují i další zákonné důvody, kdy se můžete stát plátcem, např. při koupi závodu plátce nebo při přeměnách. Naopak se již nestanete plátcem vstupem do společnosti (dříve sdružení) bez právní subjektivity. Plátcem se rovněž můžete stát dobrovolně, zde je naopak třeba čekat na doručení registrace od FÚ – následující den po doručení jste plátcem.

I v případě, že se nechcete registrovat dobrovolně a obrat se zdaleka k milionu neblíží, neznamená to, že se Vás DPH nemůže týkat. Pokud nakupujete ze zahraničí či prodáváte do zahraničí, můžete se stát identifikovanou osobou. Takovým nákupem ze zahraničí může být i reklama na sociálních sítích či internetových vyhledávačích apod. Není zde žádné omezení částkou, takže i reklama za pár korun nese povinnost okamžité registrace. Naopak při nákupu zboží z EU se identifikovanou osobou stanete až při překročení ročního limitu 326 000 Kč. Při nákupu zboží ze třetí země se naopak identifikovanou osobou nestanete, DPH u neplátce je odvedeno při proclení.

Jaké povinnosti má plátce DPH?

Asi první povinností bude projít všechen sortiment, který prodávám a rozhodnout, jaká sazba DPH se daného zboží, případně služby týká. V současnosti existují tři sazby DPH – základní 21%, první snížená 15% a druhá snížená 10%. Rovněž je třeba rozhodnout, zda se některých plnění netýká osvobození, zvláštní režim, zda prodáváme i do zahraničí atd. Podle toho se budou daná plnění danit a vystavovat daňové doklady. Od okamžiku vzniku plátcovství je třeba každé plnění zařadit do příslušného režimu a zdanit dle zákona. Oproti tomu má plátce nárok na odpočet u přijatých plnění. V prvním daňovém přiznání je možné zpětně uplatnit nárok na odpočet i zpětně u majetku, který byl pořízen nejdéle 12 měsíců před registrací a k datu registrace je v majetku. Je tedy vhodné k okamžiku vzniku plátcovství udělat inventuru zásob.

Povinnost odvést DPH je nejčastěji v okamžiku dodání zboží, při platbě předem však již k okamžiku přijetí platby. Nově se za uskutečnění plnění považuje i dodání jednoúčelového voucheru, tedy takového voucheru, který opravňuje k nákupu, kde je předem jasná sazba DPH.

V současné době jsou všichni noví plátci jsou plátci měsíční. Do 25. následujícího měsíce po vzniku plátcovství tedy podávají první daňové přiznání, kontrolní hlášení, případně i souhrnné hlášení. Pokud tento termín připadne na nepracovní den, posouvá se termín na nejbližší den pracovní. Všechny tyto dokumenty se podávají v elektronické podobě ve formátu xml. Ve stejném termínu by měla být platba připsána na účtu finančního úřadu. Je třeba hlídat především včasné podání kontrolního hlášení, s jeho nepodáním či pozdním podáním jsou spojeny vysoké pokuty.

Jaké povinnosti má identifikovaná osoba?

Identifikovaná osoba je neplátce DPH, neodvádí DPH ze svých výstupů a nemá nárok na odpočet. Má však povinnost podat daňové přiznání a souhrnné hlášení (ne však kontrolní hlášení) ve stejných termínech jako plátce DPH. Uvádí pouze svá plnění ve vztahu k zahraničí, na výstupu pouze evidenčně v kontrolním hlášení, na vstupu odvádí DPH z nakoupených služeb, případně zboží, ze zahraničí. Pokud tedy zaplatí za reklamu zahraničnímu dodavateli 1000 Kč, odvede potom dalších 210 Kč na DPH (je to stejné jako nákup u českého plátce, který by vyfakturoval 1000+210 Kč s tím rozdílem, že DPH zde odvede přímo finančnímu úřadu.

Úprava nároku na odpočet DPH u významných oprav a změny v nároku na odpočet při registraci a zrušení registrace

V rámci daňového balíčku 2019 došlo k řade změn v oblasti nároku na odpočet DPH v některých specifických situacích.

Jednou z těchto změn je povinnost úpravy nároku na odpočet v situaci, kdy na prodávané nemovitosti byla v posledních 10 letech provedena významná oprava. Za významnou se považuje taková oprava, u které hodnota zdanitelných plnění vztahujících se k této jednotlivé opravě převýšila 200000 Kč. Týká se jen oprav zahájených 1.4.2019 a později, u oprav zahájených dříve a dokončených po datu nabytí účinnosti zákona se může poplatník rozhodnout. Úprava se počítá podobně jako úprava odpočtu u prodaného dlouhodobého majetku.

Příklad: 

V květnu 2019 proběhne oprava nemovitosti - sídla společnosti za 300000 Kč + 63000 Kč DPH, uplatněn plný nárok na odpočet. V lednu 2022 proběhne prodej nemovitosti bez DPH. Poplatník je povinen vrátit 7/10 uplatněného DPH, tedy částku 44100 Kč.

Další změnou je nově definovaný postup k úpravě nároku na odpočet při zrušení registrace u drobného majetku, který dosud nebyl nijak řešen. Dle aktuálního znění zákona je definován postup pro drobný majetek, kde byl uplatněn nadměrný odpočet alespoň 2100 a byl pořízen v měsíci zrušení registrace či v období jedenácti měsíců předcházejících zrušení registrace. Částka snížení nároku se vypočte jako součin jedné dvanáctiny nároku na odpočet a počtu měsíců v tomto období před jeho pořízením.

Příklad: Plátce si v květnu 2019 pořídí počítač za 20000 Kč + 4200 Kč DPH, platní plný nárok na odpočet. V červenci 2019 bude zrušena registrace k DPH. Vrátí tedy nárok na odpočet za 10 měsíců – 3500 Kč.

Změny jsou rovněž v nároku na odpočet u nově registrovaných plátců – nově lze uplatnit nárok na odpočet při registraci u dlouhodobého majetku pořízeného dříve než 12 měsíců před registrací, maximálně 60 měsíců, pokud tento dlouhodobý majetek byl uveden do stavu způsobilého užívání 12 měsíců před datem registrace.

Termín pro úhradu daně z nemovitosti je 31.5.2019

Finanční správa v těchto dnech zahájila rozesílku obálek, ve kterých poplatníci naleznou složenku pro uhrazení daně z nemovitých věcí na rok 2019. Na zaplacení daně mají čas do 31. května.

Složenka od finanční správy přijde pouze těm poplatníkům, kteří nemají zřízenu datovou schránku. Fyzické osoby, které mají zřízenu tzv. datovou schránku fyzické osoby nebo fyzické osoby podnikající, stejně jako právnické osoby obdrží informace pro placení daně do své datové schránky. Pokud právnická osoba nemá zpřístupněnou datovou schránku, dostane poštou běžnou poštovní poukázku. 

 

Další výjimka je u poplatníků, kteří se přihlásili k zasílání údajů pro placení daně emailem. Ti dostanou všechny potřebné informace k placení daně z nemovitých věcí do své emailové schránky.

 

Nepřesáhne-li částka daně 5000 Kč, je splatná celá do 31. května. Je-li daň vyšší než 5000 Kč, je splatná ve dvou splátkách (do 31. května a do 30. listopadu), avšak poplatník ji může v termínu do 31. května zaplatit i najednou.

Kdo vlastní více nemovitostí v jednom kraji a nemá daň vyšší než 5000 Kč, najde v obálce jen jednu složenku, kde budou platby za všechny nemovitosti v kraji sečteny dohromady.

Kdo vlastní nemovitosti na území různých krajů nebo platí daň vyšší než 5000 Kč, najde v obálce více složenek.

 

Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období roku 2019 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje novou výši daně místně příslušný finanční úřad nejčastěji hromadným předpisným seznamem. Tento seznam je pro poplatníky zpřístupněn k nahlédnutí na všech územních pracovištích příslušného finančního úřadu v pracovních dnech v průběhu měsíce května.

Změny v zaokrouhlování DPH a výpočtu DPH „shora“ od 1.4.2019

Jednou ze změn v rámci novely DPH je změna § 37, který upravuje zaokrouhlování DPH a výpočtu DPH „shora“, tedy z celkové částky včetně DPH.

Podle aktuálního znění zákona již nelze DPH zaokrouhlovat na celé koruny. Ze základu daně je možné vyjmout již pouze částku vzniklou zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti (tedy nikoli při platbě kartou, převodem...). Všechny ostatní zaokrouhlovací úpravy je třeba rozpočítat na základ daně a DPH.

Příklad: Cena zboží bez daně (základní sazba) je 160 Kč. Daň vychází 33,60 Kč. Podle staré úpravy bylo možno daň zaokrouhlit na 34 Kč a vyfakturovat tedy 194 Kč, rozdíl 0,4 nemusel být zahrnut do základu daně. Aktuálně je třeba ponechat celkovou částku částku 193,60 Kč, případně rozdíl 0,40 Kč rozdělit na základ daně a DPH. Pokud však bude požadovaná částka 193,60 hrazena hotově a tedy zaokrouhlena na 194 Kč, bude rozdíl 0,40 Kč nadále vyňat z DPH.

Při výpočtu shora se podle nové úpravy koeficient nezaokrouhlí na čtyři desetinná místa, ale použije se přesný podíl ve výši 21/121 (dříve 0,1736), 15/115 (dříve 0,1304), 10/110 (dříve 0,0909).

Příklad: Plnění v základní sazbě daně, dohodnutá cena 1 mil. včetně DPH. Do 31.3.2019 mělo být odvedeno DPH 173600, dle aktuálního znění zákona 173553,72 Kč.

Podle přechodného opatření lze po dobu 6 měsíců, tedy do 1.10.2019 postupovat podle starší úpravy – v tuto chvíli jsou tedy správné oba dva postupy, původní i nový.

Nemocenské pojištění pro podnikatelky

Z minimální platby pojistného získáte 27 tis. mateřské.

V současnosti si nemocenské pojištění dobrovolně platí přes 90 tis. podnikatelů. Z toho je řada žen, které si tak “spoří” na dobu péče o dítě, tedy na takzvanou peněžitou pomoc v mateřství. Bez dobrovolné platby by totiž na dávku nedosáhly. Pokud si chtějí na dobu mateřské dovolené zajistit alespoň částečnou finanční pomoc od státu, musí kromě platby pojistného splnit ještě délku pojištění. Platí, že musí nemocenskou platit nejméně 270 dnů před čerpáním. Z toho 180 dnů musí být pojištění placeno v posledním roce před nástupem na mateřskou.

V případě, že je žena již těhotná, tak částka pojistného nejde doplatit zpětně, přestože to v minulosti možné bylo.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je v roce 2019 stanoven částkou 6000 Kč. Minimální měsíční platba pojistného u osob samostatně výdělečně činných tedy je 138 korun. Jde o státem stanovené 2,3 procenta ze základu.
Pokud si podnikatelka bude platit toto minimum, dostane pak celkem 27244 korun na celou mateřskou, která představuje 196 dní. U dvojčat a více dětí je to maximálně 259 dní.

Podnikatelka si může platit i vyšší zálohy, maximální částka je ale zastropovaná. OSVČ si tedy nemůže určit vyšší měsíční základ na nemocenské pojištění, než činí určený vyměřovací základ na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích, připadající v průměru na jeden měsíc výkonu činnosti. Pokud OSVČ nemá povinnost platit pojistné na důchodové pojištění, může si platit jen minimální pojistné a tedy získat 27 tis. mateřské.
Peněžitou pomoc v mateřství je možné čerpat nejdříve od 8. týdne a nejpozději od 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Pozor: Sazba pojistného na nemocenské pojištění se od 1.7.2019 pro OSVČ snižuje z 2,3 % na 2,1 % z měsíčního vyměřovacího základu. Proto také dojde ke snížení minimální výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ, a to na 126 Kč (2,1 % z minimálního vyměř. základu, který činí 6000 Kč).

Kdy musíte hlásit finančnímu úřadu příjmy osvobozené od daně?

I na příjmy osvobozené od daně z příjmů se vztahuje povinnost oznámit je finančnímu úřadu. Týká se to ale pouze příjmů větších než pět milionů korun. Pokuta za nesplnění této povinnosti může dosáhnout až 15 % z příjmu.

Pokud se vás týká, musíte ji splnit nejpozději do 1. dubna 2019, nebo 1. července 2019, jestliže zároveň podáváte daňové přiznání a pro jeho sestavení a podání využíváte daňového poradce.

- příjem z prodeje rodinného domu nebo bytu, ve kterém osoba bydlela alespoň 2 roky nebo jej měla v držení alespoň 5 let,

- prodej podílu na společnosti s ručením omezením po uplynutí doby držby podílu 5 let,

- dědictví (příjem nesnížený o dluhy, tedy nikoli výsledná výše, o kterou se zvýší jmění poplatníka),

- dar od příbuzného v linii přímé i vedlejší,

- prodej akcií, které držel poplatník minimálně 3 roky, a další příjmy.

Oznámení o osvobozených příjmech nemá předepsaný tiskopis, lze však využít nepovinný tiskopis v příloze.

V oznámení musíte uvést výši osvobozeného příjmu, jak jste ho nabyli (například prodej obrazu, výhra v loterii, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě) a datum, kdy osvobozený příjem vznikl. Jedná-li se o příjem získaný dědictvím, je tímto datem až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.

Pokud osvobozený příjem plyne do společného jmění manželů, nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé.

Postačí, když Oznámení podá jeden z manželů.

Pokud fyzická osoba oznámí osvobozený příjem bez výzvy správce daně, ale opožděně, je sankce ve výši 0,1 procenta z příjmu. Pokuta ve výši 10% neoznámeného příjmu bude udělena, pokud poplatník splní svou povinnost až na výzvu správce daně. Nejvyšší pokuta, 15%, tedy minimálně 750 tisíc korun, je pak zákonem stanovena pro případ, že tak poplatník neučiní ani na výzvu správce daně.