Které měsíce a roky se vám nebudou počítat pro důchod?

Přiznání starobního důchodu není automatické, je nutné získat potřebnou dobu pojištění. Současně získaná doba pojištění ovlivňuje i měsíční částku starobního důchodu. Které období se nehodnotí pro důchodové účely? 

Druhá práce

Někteří občané pracují současně pro dva zaměstnavatele, např. pro oba zaměstnavatele na zkrácený úvazek nebo pro jednoho na hlavní poměr a pro druhého na zkrácený úvazek. Přestože je v takových případech odváděno sociální pojištění z obou mezd, tak každý takto odpracovaný měsíc se počítá do doby pojištění pro důchodové účely jako jeden měsíc. Nelze jeden odpracovaný měsíc počítat jako dva měsíce. Dvě práce však mají pozitivní vliv na výši důchodu, neboť do rozhodných příjmů ovlivňujících výši státního důchodu, se počítá mzda od obou zaměstnavatelů.

Nedoložená doba pojištění

V praxi dochází k situaci, že nějaké odpracované období není v databází ČSSZ evidované jako odpracované. Důvodů může být více, např. některý z bývalých zaměstnavatelů nesplnil své zákonné povinnosti. Pokud se nepodaří dané období vydokladovat, tak se pro důchodové účely nehodnotí. Vždy je tedy vhodné se o průběh pojištění zajímat včas a případné nesrovnalosti doložit příslušnými pracovními doklady.

Doba studia

Jako náhradní doba pojištění se v zákonném rozsahu počítalo studium pouze před rokem 2010. Od roku 2010 se již studium nehodnotí pro výpočet starobního důchodu. Případný výdělek během studia, ze kterého je odváděno sociální pojištění, je tedy přínosný nejenom z důvodu získání praxe a  vyšších možných výdajů za zábavu, ale i s ohledem na výši státního důchodu.

Pasivní příjmy

Důchod ovlivňují pouze příjmy, ze kterých je odváděno sociální pojištění. Někteří lidé mají pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu. Z těchto příjmů se však sociální pojištění neplatí. Pokud se v daném období neplatí sociální pojištění z příjmů ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti, tak se takové období nehodnotí pro důchodové účely.

Dlouhodobá nezaměstnanost

Evidence na úřadu práce se jako náhradní doba pojištění hodnotí pouze v omezeném rozsahu. Nezaměstnanost nad rámec této doby se tedy již do doby pojištění nezapočítává. Vždy se hodnotí evidence na úřadu práce, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se však započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se hodnotí maximálně v rozsahu jednoho roku.

Doba invalidity I. a II. stupně

Náhradní dobou pojištění je pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně se však jako náhradní doba pojištění nezapočítává.

Čerpání předdůchodu

Za lidi čerpající vlastní naspořené finanční prostředky v doplňkovém penzijním spoření formou předdůchodu platí zdravotní pojištění stát. Rovněž se tato doba při výpočtu starobního důchodu hodnotí jako vyloučená doba pojištění, což znamená, že z důvodu čerpání předdůchodu nedochází k rozmělnění rozhodných příjmů ovlivňujících výši státního důchodu. Doba čerpání předdůchodu však nepatří mezi náhradní doby pojištění a nezvyšuje dobu pojištění pro nárok a výši státního důchodu.

Na co si dát pozor, pokud se můj e-shop stane plátcem DPH?

Nakupování přes internet je stále oblíbenější a stejně tak roste množství různých internetových obchodů, jak úzce specializovaných, tak těch s velmi širokým sortimentem. K založení e-shopu většinou stačí dobrý nápad, živnostenský list na volnou živnost a vhodné internetové stránky a podnikání může začít. S tím začínají i daňové povinnosti a s nimi otázka daně z přidané hodnoty.

Kdy se mého e-shopu začne týkat DPH?

Toto je asi nejdůležitější otázka hned v začátku a je vhodné jí věnovat zvýšenou pozornost, i když se může stát, že DPH je zatím v nedohlednu. Kdo již plátce je, protože podniká i v dalších oblastech, má tuto otázku zodpovězenu a s ní i většinu následujících, pouze do zdaňovaných činností přibude činnost jeho internetového obchodu.

Kdo není plátce, musí si hlídat obrat vždy za 12 měsíců (nikoli za kalendářní rok) v součtu za všechny své ekonomické činnosti s místem plnění v České republice. Sčítají se nejen příjmy ze všech oborů podnikání, ale je třeba nezapomenout např. také za příjmy z nájmu, které jsou sice osvobozené, ale do obratu se počítají. Naopak se nepočítají příjmy ze zaměstnání, z příležitostného prodeje dlouhodobého majetku nebo z příležitostné finanční činnosti.

Po překročení obratu 1 mil. Je třeba podat do 15 dnů přihlášku k registraci a od 1. dne následujícího měsíce se stanete plátcem. Zde je dobré připomenout, že pokud byl obrat opravdu překročen (nedošlo při jeho výpočtu k chybě), tak plátcem se stanete ze zákona, i když FÚ registraci ještě neprovedl. V posledních letech je stále častější, že registrace k DPH trvá poměrně dlouho. Je tedy třeba se jako plátce začít chovat i bez registrace – fakturovat s DPH, podávat daňová přiznání, kontrolní, případně souhrnná hlášení a samozřejmě i platit DPH v případě, že vyjde daňová povinnost. Plátcem můžete být dokonce i v situaci, kdy to sami nevíte.

Existují i další zákonné důvody, kdy se můžete stát plátcem, např. při koupi závodu plátce nebo při přeměnách. Naopak se již nestanete plátcem vstupem do společnosti (dříve sdružení) bez právní subjektivity. Plátcem se rovněž můžete stát dobrovolně, zde je naopak třeba čekat na doručení registrace od FÚ – následující den po doručení jste plátcem.

I v případě, že se nechcete registrovat dobrovolně a obrat se zdaleka k milionu neblíží, neznamená to, že se Vás DPH nemůže týkat. Pokud nakupujete ze zahraničí či prodáváte do zahraničí, můžete se stát identifikovanou osobou. Takovým nákupem ze zahraničí může být i reklama na sociálních sítích či internetových vyhledávačích apod. Není zde žádné omezení částkou, takže i reklama za pár korun nese povinnost okamžité registrace. Naopak při nákupu zboží z EU se identifikovanou osobou stanete až při překročení ročního limitu 326 000 Kč. Při nákupu zboží ze třetí země se naopak identifikovanou osobou nestanete, DPH u neplátce je odvedeno při proclení.

Jaké povinnosti má plátce DPH?

Asi první povinností bude projít všechen sortiment, který prodávám a rozhodnout, jaká sazba DPH se daného zboží, případně služby týká. V současnosti existují tři sazby DPH – základní 21%, první snížená 15% a druhá snížená 10%. Rovněž je třeba rozhodnout, zda se některých plnění netýká osvobození, zvláštní režim, zda prodáváme i do zahraničí atd. Podle toho se budou daná plnění danit a vystavovat daňové doklady. Od okamžiku vzniku plátcovství je třeba každé plnění zařadit do příslušného režimu a zdanit dle zákona. Oproti tomu má plátce nárok na odpočet u přijatých plnění. V prvním daňovém přiznání je možné zpětně uplatnit nárok na odpočet i zpětně u majetku, který byl pořízen nejdéle 12 měsíců před registrací a k datu registrace je v majetku. Je tedy vhodné k okamžiku vzniku plátcovství udělat inventuru zásob.

Povinnost odvést DPH je nejčastěji v okamžiku dodání zboží, při platbě předem však již k okamžiku přijetí platby. Nově se za uskutečnění plnění považuje i dodání jednoúčelového voucheru, tedy takového voucheru, který opravňuje k nákupu, kde je předem jasná sazba DPH.

V současné době jsou všichni noví plátci jsou plátci měsíční. Do 25. následujícího měsíce po vzniku plátcovství tedy podávají první daňové přiznání, kontrolní hlášení, případně i souhrnné hlášení. Pokud tento termín připadne na nepracovní den, posouvá se termín na nejbližší den pracovní. Všechny tyto dokumenty se podávají v elektronické podobě ve formátu xml. Ve stejném termínu by měla být platba připsána na účtu finančního úřadu. Je třeba hlídat především včasné podání kontrolního hlášení, s jeho nepodáním či pozdním podáním jsou spojeny vysoké pokuty.

Jaké povinnosti má identifikovaná osoba?

Identifikovaná osoba je neplátce DPH, neodvádí DPH ze svých výstupů a nemá nárok na odpočet. Má však povinnost podat daňové přiznání a souhrnné hlášení (ne však kontrolní hlášení) ve stejných termínech jako plátce DPH. Uvádí pouze svá plnění ve vztahu k zahraničí, na výstupu pouze evidenčně v kontrolním hlášení, na vstupu odvádí DPH z nakoupených služeb, případně zboží, ze zahraničí. Pokud tedy zaplatí za reklamu zahraničnímu dodavateli 1000 Kč, odvede potom dalších 210 Kč na DPH (je to stejné jako nákup u českého plátce, který by vyfakturoval 1000+210 Kč s tím rozdílem, že DPH zde odvede přímo finančnímu úřadu.

Úprava nároku na odpočet DPH u významných oprav a změny v nároku na odpočet při registraci a zrušení registrace

V rámci daňového balíčku 2019 došlo k řade změn v oblasti nároku na odpočet DPH v některých specifických situacích.

Jednou z těchto změn je povinnost úpravy nároku na odpočet v situaci, kdy na prodávané nemovitosti byla v posledních 10 letech provedena významná oprava. Za významnou se považuje taková oprava, u které hodnota zdanitelných plnění vztahujících se k této jednotlivé opravě převýšila 200000 Kč. Týká se jen oprav zahájených 1.4.2019 a později, u oprav zahájených dříve a dokončených po datu nabytí účinnosti zákona se může poplatník rozhodnout. Úprava se počítá podobně jako úprava odpočtu u prodaného dlouhodobého majetku.

Příklad: 

V květnu 2019 proběhne oprava nemovitosti - sídla společnosti za 300000 Kč + 63000 Kč DPH, uplatněn plný nárok na odpočet. V lednu 2022 proběhne prodej nemovitosti bez DPH. Poplatník je povinen vrátit 7/10 uplatněného DPH, tedy částku 44100 Kč.

Další změnou je nově definovaný postup k úpravě nároku na odpočet při zrušení registrace u drobného majetku, který dosud nebyl nijak řešen. Dle aktuálního znění zákona je definován postup pro drobný majetek, kde byl uplatněn nadměrný odpočet alespoň 2100 a byl pořízen v měsíci zrušení registrace či v období jedenácti měsíců předcházejících zrušení registrace. Částka snížení nároku se vypočte jako součin jedné dvanáctiny nároku na odpočet a počtu měsíců v tomto období před jeho pořízením.

Příklad: Plátce si v květnu 2019 pořídí počítač za 20000 Kč + 4200 Kč DPH, platní plný nárok na odpočet. V červenci 2019 bude zrušena registrace k DPH. Vrátí tedy nárok na odpočet za 10 měsíců – 3500 Kč.

Změny jsou rovněž v nároku na odpočet u nově registrovaných plátců – nově lze uplatnit nárok na odpočet při registraci u dlouhodobého majetku pořízeného dříve než 12 měsíců před registrací, maximálně 60 měsíců, pokud tento dlouhodobý majetek byl uveden do stavu způsobilého užívání 12 měsíců před datem registrace.