Od 1. 1. 2020 se
začnou v oblasti DPH uplatňovat změněná pravidla týkající
se obchodu se zbožím v rámci Evropské Unie. Pravidlům se
říká „quick fixes“ (rychlé opravy, „záplaty“) a nově
definují či zpřesňují kritéria pro DPH v intrakomunitárním
obchodu. Tato nová pravidla přinášejí významné změny.
Vzhledem k tomu, že řada z Vás podniká v mezinárodním
obchodu se zbožím, chtěli bychom Vás o nich v tomto článku
informovat. Změny vycházejí z novely evropské směrnice a
nařízení týkajících se DPH, které jsou účinné od ledna
2020. Tyto změny bude odrážet i novela českého zákona o DPH
(sněmovní tisk 572), která se pravděpodobně nestihne do té doby
schválit, nicméně počne platit někdy začátkem roku 2020.
Ještě si
připomeňme základní podmínky pro osvobození dodání zboží do
jiného členského státu („JČS“). Dodání je osvobozeno,
pokud
- Zboží je přepraveno do JČS, dodavatelem, zákazníkem nebo jimi zmocněnou osobou
- Zboží je dodáno osobě registrované k DPH v JČS (to je podmínka českého zákona o DPH, směrnice o DPH dosud požaduje dodání podnikateli, nevyžaduje registraci k DPH)
Evropský soudní
dvůr dosud považoval vlastnictví DIČ zákazníka a uvedení
transakce do souhrnného hlášení za formální požadavky, jejichž
nesplnění nebylo na překážku osvobození dodání zboží do
JČS, pokud tam zboží bylo podnikateli skutečně dodáno.
Za zmínku ještě
stojí, že daň z přidané hodnoty je velmi náchylná
k podvodům, které se v rámci EU ročně odhadují na 150
mld EUR, jejichž významnou část tvoří podvody při
intrakomunitárním obchodu se zbožím.
Jaké změny nás
čekají?
Bude se jednat o
změny v následujících oblastech:
- Povinnost mít v době uskutečnění obchodu DIČ zákazníka a obchod uvádět do souhrnného hlášení
- Prokazování přepravy přesně definovanými dokumenty
- Přiřazení přepravy konkrétní transakci v rámci řetězových obchodů
- Nová pravidla týkající se zjednodušeného režimu konsignačního skladu
DIČ zákazníka a souhrnné hlášení
Aby mohl prodávající
uplatnit osvobození při dodání zboží do jiného členského
státu, bude muset v době obchodu disponovat DIČ zákazníka
z JČS, které mu zákazník z JČS sdělil. To je
zásadní rozdíl proti dosavadnímu stavu, kdy dodavateli stačilo,
že disponoval DIČ zákazníka (které si mohl například sám
najít na jeho webových stránkách a ověřit v systému VIES
– databázi EU DPH DIČ). Nyní bude muset mít dodavatel důkaz o
tom, že mu zákazník DIČ aktivně sdělil. Tento důkaz (např.
v podobě emailu) bude muset dodavatel archivovat, aby mohl
správci daně prokázat, že oprávněně uplatnil osvobození od
DPH při dodání zboží do JČS. Důvodová zpráva k novele
uvádí, že dodavatel by měl mít DIČ zákazníka nejpozději do
15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž zboží
pořídil.
Dále bude muset
dodavatel obchod povinně uvést do svého souhrnného hlášení.
Zajistěte si
tedy tímto způsobem DIČ od Vašich zákazníků, a to i od těch
stávajících.
Doklady k prokázání přepravy
Nově jsou
definovány dvě skupiny dokladů, kterými má dodavatel prokázat,
že se dodání zboží do JČS uskutečnilo. Je třeba zmínit, že
tyto doklady jsou uvedeny pouze v Nařízení o DPH (282/2011),
které je přímo účinné, tzn. platí bez ohledu na jeho
implementaci v lokálním zákonu o DPH. Nenajdeme je tedy
v zákoně o DPH. Pokud bude mít dodavatel tyto doklady
k dispozici, má se za to, že přeprava byla uskutečněna.
První skupina
– doklady týkající se přepravy: podepsaný nákladní list CMR,
náložný list, faktura za leteckou přepravu, faktura od dopravce
zboží
Druhá skupina
– pojistka přepravy zboží, bankovní výpisy prokazující
úhradu přepravy, úřední (např. od notáře) potvrzení
potvrzující ukončení přepravy či potvrzení skladovatele
v druhém ČS o převzetí zboží.
A jak to bude
fungovat?
Přeprava se bude
považovat za prokázanou, pokud ji zařizuj:
- dodavatel, a dodavatel bude mít k dispozici
- 2 doklady z první skupiny, nebo
- 1 doklad z první a 1 doklad z druhé skupiny
vydané dvěma různými stranami nezávislými navzájem a dále
nezávislými na dodavateli či odběrateli
- odběratel, pokud bude mít k dispozici
- písemné potvrzení od zákazníka, že zboží bylo kupujícím odesláno do členského státu určení, poskytnuté zákazníkem nejpozději do 10. dne následujícího měsíce, a
- aspoň dva důkazy z první skupiny nebo jeden z první a jeden z druhé skupiny, opět vydané dvěma různými stranami nezávislými navzájem a na dodavateli či odběrateli o tom, že se přeprava uskutečnila
Je zřejmé, že
pokud bude přepravu zařizovat dodavatel, je schopen si potřebné
doklady obstarat. Pokud to bude odběratel, není to moc reálné.
Nicméně – výše uvedené požadavky představují pouze určitou
fikci, kdy se po předložení uvedených dokladů bude přeprava
považovat za prokázanou, pokud to správce daně nevyvrátí.
Zní to složitě?
Je to složité. Nic však nebrání tomu, aby se přeprava prokázala
jiným způsobem. Z toho důvodu Vám doporučujeme, pokud
nebudete schopni dostát výše uvedeným požadavkům, ke každému
obchodu shromáždit co nejvíce reálně dostupných dokladů o
uskutečnění přepravy (CMR, podepsané dodací listy, objednávka,
emailová korespondence, písemné prohlášení zákazníka že
zboží bylo přepraveno do JČS apod.). Na poskytnutí
specifikovaných dokladů se lze dohodnout předem v kupní
smlouvě i s uvedením případných sankcí při nesplnění.
Přiřazení přepravy v rámci řetězových obchodů
Při obchodování
v rámci EU často dochází k situaci, kdy je zboží
prodáno mezi několika stranami, ale je spojeno jen s jednou
přepravou. Transakce spojená s přepravou je považována za
intrakomunitární a může u dodavatele požívat osvobození od
DPH. V praxi bývá problém dopravu přiřadit konkrétnímu
článku v řetězci dodávek. K ulehčení tohoto problému
má přispět i novela zákona o DPH. Nová pravidla se budou týkat
situace, kdy přepravu bude organizovat prostředník (bude-li
A prodávat B a B prodávat C, a přepravu bude organizovat B).
Konkrétní pravidla
budou vypadat následovně:
Je-li zboží
dodáváno v řetězci a bude dodáno od první osoby v řetězci
k poslednímu odběrateli v řetězci, přičte se přeprava
- dodání prostředníkovi (tj. transakci A–B)
- dodání prostředníkem (tj. transakci B–C), pokud prostředník dodavateli sdělí své DIČ vydané státem dodavatele (tj. státem A)
Zjednodušený režim konsignačního skladu (call off stock)
Konsignační sklady obvykle fungují tak, že je zboží dodavatelem
umístěno do skladu u zákazníka, který si podle potřeby ze
skladu zboží odebírá pro účely výroby, prodeje apod. Řada
členských států včetně ČR má zavedena zjednodušující
pravidla DPH pro tyto situace, která odstraňují povinnost
registrace dodavatele ve státě, kde se nachází konsignační
sklad. Ta však nejsou platná ve všech státech, a proto byla od
roku 2020 zavedena následující jednotná pravidla:
- v době zahájení přepravy zná dodavatel DIČ zákazníka a zboží je určeno pro tohoto zákazníka
- dodavatel uvede přemístění zboží do JČS v evidenci pro DPH a DIČ zákazníka uvede v souhrnném hlášení
- dodavatel nemá ve státě ukončení přepravy sídlo nebo provozovnu
- k převodu práva nakládat jako vlastník na kupujícího dojde do 12 měsíců od ukončení přepravy
- a dále že zboží nesmí být ukradeno, zničeno či ztraceno
- v souhrnném hlášení se dodání zboží do konsignačního skladu bude vykazovat pod novým kódem
Pokud je zboží
zničeno, ztraceno či odcizeno nebo k jeho dodání kupujícímu
nedojde do 12 měsíců, bude transakce považována za pořízení
zboží dodavatelem ve státě kupujícího s povinností
registrovat se v tomto státě.
Při řešení
odpovědí na otázky spojené s výše uvedenou problematikou
jsme Vám jako vždy k dispozici.
