čtvrtek 28. května 2020

Zasílání zboží v rámci EU z hlediska DPH od 2021 po novu

Zasíláním zboží se v současnosti z hlediska DPH rozumí situace, kdy obchodník, například eshop, dodává zboží do jiných členských států osobám, konečným spotřebitelům, pro které není toto zboží předmětem DPH při jeho pořízení (tj. většinou občané, nepodnikatelé). 
Systém funguje tak, že do určité hodnoty zboží zaslaného z ČR za rok do jiného státu EU (jednotlivé členské státy mají tuto hodnotu nastavenu buď na 35.000 EUR, nebo 100.000 EUR) podléhá zboží české DPH, po překročení této hodnoty se pak musí tuzemský obchodník registrovat v daném státě a prodávat zboží s tamní DPH.
Od roku 2021 bude fungovat nový systém. Místo zasílání se bude používat pojem prodej zboží na dálku. Bude spočívat v tom, že do hodnoty 10.000 EUR za rok bude zasílané zboží podléhat DPH státu, odkud bude dodáváno. Nebude tak nutné sledovat limity pro zasílání jednotlivých států EU, uvedené výše. Při vyšším objemu dodávek se obchodník buď bude muset zaregistrovat k DPH ve státě, kam je zboží odesíláno, nebo bude moci využít tzv. režim jednoho správního místa (který již funguje pro poskytování elektronických služeb konečným spotřebitelům), zaregistruje se v tomto režimu např. v ČR, dodávky do jiných států EU bude zatěžovat DPH těchto států, a prodeje bude reportovat v ČR. 
Finanční správy členských států si mezi sebou následně DPH přerozdělí. Tento systém obchodníkům ušetří povinnost registrace k DPH ve více státech EU. Zároveň se tento režim rozšíří na poskytování veškerých služeb konečným spotřebitelům, nepodnikatelům.
Další novinkou od roku 2021 bude zavedení nových pravidel pro prodej dovezeného zboží na dálku u zboží, jehož přeprava začíná mimo EU. U dovezeného zboží do hodnoty 150 EUR se zavádí dva volitelné zjednodušené zvláštní režimy, a to nový dovozní režim v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa a zcela nový zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty. 
V případě, že osoba povinná k dani bude registrována v dovozním režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, při dovozu zboží se uplatní osvobození od daně a daň při prodeji tohoto dovezeného zboží na dálku bude přiznána v rámci daného zvláštního režimu.
Oprávnění použít nový zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty budou mít pouze osoby, které budou držitelem zvláštního povolení pro tyto účely. Zjednodušením bude odvod DPH v rámci zvláštního doplňkového celního prohlášení za kalendářní měsíc, a to souhrnně za všechny případy dovozu a všechny osoby, na jejichž účet držitel daného povolení jednal.
Další novinkou v DPH od roku 2021 jsou nová pravidla pro obchodování se zbožím za použití elektronického rozhraní. Pro účely daně z přidané hodnoty se stanoví právní fikce, podle níž se provozovatel elektronického rozhraní (např. elektronického tržiště, platformy, portálu, apod.), který tyto obchody zprostředkovává, považuje za osobu, která dané zboží obdržela a dodala sama.
Na závěr - jak už jsme Vás informovali, od roku 2021 bude zrušeno osvobození DPH při dovozu u zásilek s hodnotou do 22 EUR. Důvodem je narovnání podmínek při dodání zboží s obchodem v rámci EU, kdy prodávané zboží podléhá DPH vždy.

pondělí 18. května 2020

#02: Jak hacknout banku s Petrem Dvořákem

Petr Dvořák, zakladatel Wultra se nám v rozhovoru svěřil, že dokáže hacknout banku. Chcete vědět, jak na to?

Co je bezpečnější: placení mobilem nebo platební kartou?

Krádeže identity: Co když si na mě někdo vezme úvěr a já to ani nezjistím?

Jak získat klienty pro sofistikovaný produkt?

I to byly otázky, které v rozhovoru padly.

Příjemný poslech!

Podcast UOL Účetnictví





úterý 5. května 2020

#01: Jak ovlivní současná situace lidské zdroje s Josefem Kadlecem

#01: Jak ovlivní současná situace lidské zdroje s Josefem Kadlecem

Jak změní virtuální realita a umělá inteligence proces náboru lidí? 

Současná situace má a ještě bude mít dramatický dopad na lidské zdroje.

Jak se s ní vyrovnávají firmy, jednotlivci a personální agentury? 

I o těchto tématech jsme si povídali s Josefem Kadlecem, zakladatelem společnosti GoodCall v našem novém Podcastu UOL Účetnictví.
Do každého dílu si budeme zvát známou osobnost ze světa businessu, která je zároveň naším zákazníkem.
Tak příjemný poslech!


pondělí 27. dubna 2020

Jak je to tedy s neplacením nájemného, když jsem se dostal do potíží? A co když pronajímám?

Jak je to tedy s neplacením nájemného, když jsem se dostal do potíží? A co když pronajímám?

Klienti nás často oslovují s žádosti o radu, jak se zachovat, pokud je jejich ekonomickou činnosti pronajímání, ať už bytů občanům nebo komerčních prostor osvč nebo společnosti.

Ohledně nájemného byly přijaty dva zákony, jeden řeší nájemné z nebytových prostor, druhý nájemné za byt.

Ani jeden z nich nestanoví, že nájemce nemusí platit nájemné, pouze stanoví, že kvůli případnému neplacení nemůže pronajímatel nájem v ochranné době vypovědět, a to ještě pouze v případě, že nájemce prokáže, že neplacení nájemného má souvislosti s krizovými opatřeními.

Úroky z prodlení v zákonné výši běží při prodlení u obou typů nájmu – nebytů i bytů. Výše úroků je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. takto : výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Věřitel (tj. pronajímatel) má na zákonné úroky nárok i pokud nejsou výslovně uvedeny v nájemní smlouvě.

U nebytů si mohou smluvní strany navíc sjednat smluvní sankce – smluvní úrok z prodlení či smluvní pokutu. U bytů tyto sankce sjednat nelze.

Z pohledu nájemců – nájemce nebytu je povinen doložit pronajímateli, že jeho neschopnost platit nájemného souvisí s krizovými opatřeními – konkrétní listiny zákon nestanoví.


Nájemce bytu je to rovněž povinen doložit, a to potvrzením Úřadu práce, který toto potvrzení vydá na žádost nájemce. Jaké listiny bude ÚP po nájemci chtít, zákon nestanoví.

úterý 14. dubna 2020

Jak zlikvidovat firmu?

Podnikání je životní styl. Proto likvidace neznamená konec podnikání, znamená pouze konec jedné z jeho podob. Tou podobou je závod, kde provozujeme naše podnikání. Mnoho z nás podnikatelů průběžně přemýšlí, zda už nenastal čas, kdy máme přeskládat, či zavřít závod a přesunout své podnikání do jiné profitabilnější verze. Závod obvykle provozujeme ve společnosti, která je nositelem všech práv a povinností a odpovídá svým majetkem za provoz závodu nebo závod provozujeme jako živnostníci a potom odpovídáme celým svým majetkem. 

Za uplynulých 15 let jsem byl 11 krát likvidátorem malých a středních obchodních a výrobních společností v Čechách a na Slovensku a mnohokrát jsem radil jako advokát při likvidaci společností. Níže Vám nabízím abstrakci zkušeností z proběhlých likvidací.  

1.           Kdy zahájit likvidaci?

               To je otázka za milion, ale pokusím se ji zodpovědět. 

V první řadě ekonomicky to poznáte podle toho, že už jste pro záchranu závodu udělali maximum, ale ani jedna změna nepřinesla výrazné zlepšení cashflow, zvýšení tržeb nebo podstatné snížení nákladů. Jednoduše se dlouhodobě potácíte na hraně záporné nuly a už nevidíte prostor pro zlepšení. Z pohledu bankovního financování jste dlouhodobě podfinancováni přečerpaným kontokorentem, s nájmem a leasingem to taháte z měsíce na měsíc. Ve firmách financovaných společníky dosáhl dluh úrovně, která by společníky již mohla existenčně ohrožovat. 

Také jste bezvýsledně zkusili prodat závod konkurentům, zákazníkům a/nebo jiným známým. Z pohledu provozního je to okamžik, kdy už se vyčerpala možnost krýt existující závazky novými závazky za klienty, společníky, bankami, ale ještě jste nevyužili možnosti financování nebankovními institucemi, či lichváři, které by již mohli nasměřovat společnost na cestu insolvence. 

               Ve druhé řadě to poznáte emočně, že vás podnikání zcela energeticky vyčerpává a přestalo přinášet radost a peníze, pro které jste to dělali. Již tušíte, že s tím musíte něco zásadního udělat, ale zatím se k tomu nedokážete rozhoupat. Brání Vám v tom vnější okolnosti jako je rodina, známí a kamarádi, věřitelé a zákazníci, kteří si na Vaše produkty/služby zvykli. To vše je potřeba polknout, protože každá likvidace je pouze přerod podnikání, z jedné aktivity do druhé, a pokud si zachováte dobré vztahy, tak můžete pokračovat v podnikání v jiném závodu/jiné společnosti. Pokud si při likvidaci rozbijete to málo, co ze závodu zbylo a tím jsou vztahy, bude velice složité, znovu začínat.  

               Nakonec si musíte vytvořit excel sheet – akční plán, kde si uděláte ucelený přehled o všech podstatných obchodních vztazích, majetku, pohledávkách a závazcích, zaměstnancích a kontaktech, které budete muset před/po zahájení likvidace vyřešit jeden po druhém.  

2.           Jak zahájit likvidaci? 

               Potom, co dospějete k rozhodnutí zahájit likvidaci a máte v ruce přehledný excel, s kým a co musíte dořešit, tak už se moc nikoho dál nevyptávejte a nikoho na to speciálně nepřipravujte. Jednoduše musíte přijít s rozhodnutím a seznámit s tím lidi. Oni se už o sebe postarají. Pro mnoho lidí to bude úleva, protože viděli, že závod šel od desíti k pěti. Formálně zahajujete likvidaci notářským zápisem a jmenujete likvidátora. Likvidátorem může být v zásadě kdokoliv dospělý a bezúhonný. Jeho osoba však musí disponovat jednoduchou dovedností a tou je schopnost a chuť domluvit se s vašimi obchodními partnery v podnikání tak, že dokážou přijmout určitou ztrátu a budou to brát jako součást života. 

               Samotné rozhodnutí vstoupit do likvidace má několik právních důsledků mj. nesmíte již dál rozvíjet podnikaní a vaše kroky by již měly směřovat k ukončení podnikání, vyzvat existující věřitele, aby přihlásili svoje pohledávky ve lhůtě minimálně tří měsíců a zapsat vstup do likvidace do obchodního rejstříku a nakonec musíte vytvořit konečnou a zahajovací rozvahu a výkaz zisků a ztrát ke dni vstupu do likvidace. Proto doporučuji zahajovat likvidaci k poslednímu dni měsíce. 

Dále je psychologicky pro Vás i pro ostatní zúčastněné důležité spojit vstup do likvidace s nějakým milníkem v podnikání závodu nebo využít celospolečenského klima, např. k ukončení velké zakázky, v předstihu před obnovou drahé nájemní smlouvy, k výročí klíčových smluv, hospodářské recese, aktuálně třeba kvůli koronaviru a přijatým opatřením apod. Tento důvod pak pomůže v jednání s obchodními partnery přivést je k rozumnému ukončení vztahů a narovnání závazků.  

3.           Kdy už zahájit konkurz?

               To poznáte velice rychle po zahájení likvidace a některým to dojde ještě před zahájením likvidace. Jednoduše věřitelé již nejsou naladěni se s Vámi bavit, ani se na čemkoliv domluvit a chtějí vidět Vaši krev. Vyjádřeno právnicky nejsou připraveni k ukončení vztahu a narovnání závazků a trvají na úhradě všech dluhů i s úroky a penále. Pokud Vás tento postoj dovede k tomu, že nebudete mít na uspokojení všech těchto věřitelů, potom Vám zbývá už jenom podat insolvenční návrh. To však je již jiný příběh na několik dlouhých let.   

4.           Jak dlouho trvá likvidace a kolik stojí?

               Likvidace trvá minimálně šest měsíců. Její náklady se odvíjí od množství agendy, která se bude řešit, ale zjednodušeně je likvidace práce na plný úvazek po dobu minimálně tří měsíců a v dalších měsících na poloviční úvazek. Pro představu nejlevnější likvidace malé společnosti s pár zaměstnanci stála 50t. Kč, zahrnující práci likvidátora a účetní a daňové poradkyně. 
               
5.           Jak na ukončení pracovních poměrů?

               Jedna z prvních věcí dokonce často plánové před vstupem do likvidace je ukončení pracovních poměrů. Protože vstupem do likvidace omezíte počet zaměstnanců na absolutní minimum. Zbývající zaměstnanci by měli být schopni komunikovat s obchodními partnery, schopni zajistit rozprodej majetku a zajistit postupné ukončování smluvních vztahů. 

Zaměstnanci mají obvykle nárok na odstupné a většina ho bude i požadovat. Dále mnoho zaměstnanců bude potřebovat různé pracovní posudky, doporučení a výstupní dokumenty. Někteří skončí na úřadech práce na podpoře. Je důležité se všemi si zachovat velice dobrý vztah, protože v novém podnikání to budou první lidi, které oslovíte. 

6.           Jak na ukončení smluvních vztahů?

               Toto je nejtěžší a současně nejpoučnější proces celé likvidace. Konfrontace s věřiteli, kteří Vám věřili, že jim splatíte všechny dluhy. Oslovení může být osobní, písemné nebo e-mailem. Ale doporučuji vždy být zcela otevřený ohledně Vaší finanční situace a možností. Pokud máte na uspokojení všech věřitelů, tak je oslovíte a postupně budete uspokojovat.  

Pokud nemáte na uspokojení všech přihlášených věřitelů dostatek prostředků, stojí za to nabídnout věřitelům dohodu o narovnání, kde si domluvíte výši dluhu ke splacení, jeho splatnost, termín ukončení spolupráce a podmínky vypořádání spolupráce. 

Pokud by Vám nestačily peníze na uspokojení všech věřitelů bez uzavření všech dohod o narovnání, doporučuji celou dohodu o narovnání navíc podmínit tím, že se ji povede uzavřít s podstatnou většinou všech věřitelů. Jinak všichni můžete sklouznout do insolvenčního řízení, které obvykle zajišťuje několika-násobně nižší vyrovnání dluhů z pohledu věřitelů a povinnost některých věřitelů vrátit již přijaté plnění. 

7.           Co s úřady?

               Jakkoliv to bude znít neuvěřitelně, ale vstup do likvidace obvykle obměkčí úřady k odpuštění různých penále, záloh a jiných obdobných plateb, které by v čase likvidace výrazně narušovaly cashflow. Na druhé straně mohou být některé úřady (obvykle zdravotní pojišťovny) hřebíčkem do rakve likvidace a vést k nutnosti zahájit insolvenci. Zde je zapotřebí spolu s účetní zahájit komunikaci s úřady bezodkladně po zahájení likvidace, abyste předešli nepříjemným překvapením. 

8.           Jak na prodej majetku? 

               Vždy je důležité mít přehled o majetku a vědět, kdo je ochoten za majetek zaplatit nejvíc peněz. Ze zkušenosti stojí za to oslovit konkurenty či zákazníky s nabídkou majetku (strojů a jiných zařízení, počítačů) a IT, kteří dokážou docenit hodnotu Vašeho majetku. Všude jinde dostanete obvykle podstatně méně peněz. Rychlost a časování prodeje majetku by mělo korespondovat s jistotou urovnání dluhů s věřiteli dle bodu 6. 

8.           Vyrovnání všech dluhů a skončení všech sporů je podmínkou pro skončení likvidace. 

               Dokud neuspokojíte všechny dluhy a neukončíte všechny soudní a jiné spory, bude likvidace pokračovat. Proto je zapotřebí mít dobře zpracovaný akční plán v rámci přípravy na likvidaci, který povede k úspěšné a rychlé likvidaci. Ideálně i spory dokončit určitou formou dohody o narovnání. 

9.           Uložení dokumentů v certifikované spisovně

               K výmazu společnosti se vyžaduje souhlas oblastního archivu, který obvykle zajišťuje certifikovaná spisovna. Ta potvrdí řádné uložení účetních dokladů po dobu 10 let a mzdových a navazujících zaměstnaneckých spisů po dobu 30 let. Obvyklá cena za uložení se pohybuje kolem 590 Kč za šanon na 10 let a něco kolem 2,900 Kč za zaměstnanecké šanony na 30 let. Současně tato spisovna požádá státní oblastní archiv o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku. 

10.         Konečná účetní závěrka a souhlas finančního úřadu s výmazem z obchodního rejstříku

               Dalším krokem je vytvoření konečné účetní závěrky a její schválení společníkem/společníky společnosti. Po schválení účetní závěrky je potřeba požádat finanční úřad o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku. 

Obvykle po této žádosti finanční úřad vykoná jednoduchou finanční kontrolu za omezené období výkonu podnikání obvykle poslední dva roky DPH a vybrané části daně z příjmů a vydá souhlas s výmazem (někdy však délka pro jeho vydání je velice individuální).   

11.         Výmaz z obchodního rejstříku 

               Po kompletaci všech výše popsaných kroků a obstarání dokumentů se podává na obchodní rejstřík návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku a výmazem končí likvidace společnosti. 

Jakkoliv se Vám tento proces likvidace zdá náročný, je rozhodně méně složitý než insolvence. Insolvenci vůbec nemáte v ruce, rozhoduje v ní insolvenční správce a vše schvaluje věřitelský výbor a po něm ještě soudce. Ani další používaná varianta jako je prodej společnosti „bílému koni“, který se o vše postará, může být v současné době dokonce problémem trestně-právním (např. poškozování věřitele).  

0.           Co mám dělat když zvažuji likvidaci? 
 
               Udělejte si jasno a přehled. Nebojte se zeptat těch, kterých se to nejvíc týká, tedy Vašich věřitelů. Poraďte se s odborníky a svojí účetní a daňovou kanceláří. Nebo mi klidně napište na jhaladik@haladik.com


O autorovi. Jozef Haládik je podnikatel a český a slovenský advokát od roku 2003. Klient UOL od roku 2005. Rád klientům pomáhám pochopit souvislosti právních povinností, které i v likvidaci mají své pevně dané priority.  

středa 18. března 2020

Jak se změní daňové kontroly v roce 2020?


Chystaná novela daňového řádu pro rok 2020 přináší řadu významných změn. Novinky se budou týkat i oblasti daňových kontrol.

V současnosti se kontrola zahajuje neformálním kontaktem správce daně s daňovým subjektem. Tj. berní úředník obvykle zavolá a domluví si s poplatníkem termín zahájení kontroly. Teprve v případě, kdy je poplatník nekontaktní, může správce daně vydat výzvu k zahájení daňové kontroly.

Nově bude na vůli správce daně, zda zvolí neformální nebo korespondenční postup. Tj. bude moci daňovému subjektu rovnou zaslat oznámení o zahájení daňové kontroly. 

Kontrola pak bude zahájena doručením tohoto oznámení, tj. v momentě, kdy se poplatník přihlásí do datové schránky (aniž by oznámení otevřel), nebo v případě doručování písemnosti v listinné podobě převzetím zásilky, případně po 10 dnech od uložení zásilky při jejím nepřevzetí.

Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že po zahájení už nemůže poplatník platně podat dodatečné přiznání, na jehož základě mu hrozí pouze úrok z prodlení, nikoli však 20% penále z doměřené daně v případě jejího doměření na základě daňové kontroly.

Další změnou je, že na rozdíl od současné úpravy, kdy daňová kontrola je zahájena úkonem vůči daňovému subjektu, při kterém správce začne provádět vlastní kontrolní činnost, nově ji může začít provádět bez zbytečného odkladu, to znamená, že kontrola bude platně zahájena jejím pouhým oznámením, aniž by ji správce skutečně začal provádět.

Ukončení kontroly se také obejde bez osobního kontaktu – namísto projednání zprávy o daňové kontrole správce daně zašle oznámení o jejím ukončení.

Plánová platnost novely je 1. května nebo 1. června 2020.

pondělí 16. března 2020

Konec levných nákupů z Číny?

Začátkem března Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení novelu zákona o DPH, která zruší osvobození při dovozu zásilek do hodnoty 22 EUR. 
Důvodem je srovnání podmínek mezi firmami z EU, které DPH musí odvádět, a firmami ze třetích zemí, které mají své dodávky do Evropy do této hodnoty o DPH levnější. 
Dalším důvodem je manipulace s hodnotou dováženého zboží.
Aby nám to nebylo líto, toto opatření se zavádí na základě novely evropské směrnice o DPH a bude
platit v celé EU.
Novela by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2021.
Náš tip: Nakupujte u Alibaby dokud to jde.

středa 4. března 2020

Automobil v podnikání, 1.díl: Jak na odpočty a odpisy?

V současné době si nelze představit podnikání bez aut – osobních, nákladních nebo dodávek. Auta lze pro podnikání využívat na základě různých právních titulů – auto pořízené koupí a zařazené do obchodního majetku, najaté formou leasingu, či auto vypůjčené na základě výpůjčky. K podnikání lze používat i auto soukromé.

V dnešním díle si řekneme něco o účetních a daňových souvislostech pořízení auta koupí do majetku podnikatelského subjektu.


Zákon o daních z příjmů stanoví, že majetek přesahující hodnotu 40.000 Kč je třeba zahrnout do majetku podnikatelského subjektu a do nákladů jeho hodnotu postupně uplatňovat formou odpisů. Doba odpisování pro daňové účely činí 5 let, lze použít rovnoměrné nebo zrychlené odpisy, jejichž sazby jsou pevně stanoveny.

Účetní předpisy hodnotu majetku ani dobu odpisování nestanoví. Z praktického hlediska lze podnikatelům, kteří vedou účetnictví, doporučit jako hranici pro zařazení do majetku také hodnotu 40.000 Kč.

Pro účely účetnictví si podnikatelský subjekt stanoví dobu odpisování podle skutečného použití auta – půjčovna třeba dva roky a podnikatel, který jezdí málo, třeba osm let. Rozdíl mezi daňovými a účetním odpisy se zohlední v daňovém přiznání. Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci toto nemusí řešit a do výdajů si pouze uplatňují daňové odpisy. Odpisovat lze až po zaevidování auta v registru motorových vozidel a vydání technického průkazu.

V současné době není stanovena maximální pořizovací cena auta pro odepisování, tzn. podnikatel si může koupit auto dle svých představ. Jen je třeba mít na paměi, a to i pro případ pořízení víc aut, že by podnikatel měl být schopen prokázat, že mu auta slouží k dosažení příjmů.

Nyní si řekněme něco k dopadům z hlediska DPH.


Obecně má plátce při pořízení auta nárok na odpočet DPH, pokud auto bude používat pro svoji ekonomickou činnost. Nicméně je třeba zohlednit způsob použití automobilu a nárok na odpočet případně krátit. Jedná se o následující situace:

Podnikatel používá vozidlo jak pro svá zdanitelná, tak i osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Mezi tato plnění patří kupříkladu finanční a pojišťovací činnosti, dodání a pronájem nemovitostí, některé vzdělávací činnosti, zdravotní služby, apod. Jako příklad lze uvést situace, kdy podnikatel bude mít cestovní kancelář, jejíž služby podléhají DPH a k ní bude provozovat směnárnu, jejíž činnost je od DPH osvobozena bez nároku na odpočet, nebo bude provozovat stavebniny, kde prodej zboží podléhá DPH a k nim bude pronajímat byty občanům, což je také činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet.

Pokud tedy podnikatel bude auto používat pro oba druhy činností, musí nárok na odpočet krátit. Pokud by v uvedených případech podnikatel používal vozidlo výlučně pro svou zdaňovanou činnost, např. cestovní kancelář nebo stavebniny, má plný nárok na odpočet. Pokud pouze pro plnění osvobozená tzn. směnárnu nebo pronájem bytů, nemá nárok na odpočet vůbec.

Další situací, která má vliv na nárok na odpočet, je použití auta pro soukromé účely. V obou uvedených situacích, tzn. při použití i pro plnění osvobozená od DPH nebo soukromé použití, je třeba při pořízení auta nárok na odpočet zkráHt a další čtyři roky sledovat použití auta pro plnění zdanitelná, osvobozená či soukromé použiU, a podle toho původně uplatněný nárok na odpočet upravit.


Další častou situací je pořízení auta z Evropské Unie.


Dodání vozidla z EU plátci osobou registrovanou k dani je osvobozeným plněním. Plátce uvede pořízení auta do svého přiznání k DPH a uplatní nárok na odpočet. V praxi nicméně dodavatel z EU bude pravděpodobně požadovat uhrazení kupní ceny auta včetně lokální DPH, kterou pak kupujícímu vrátí po zaslání českého technického průkazu.

Pokud bude vozidlo z EU od osoby registrované v EU pořizovat podnikatel neplátce, stane se pořízením identifikovanou osobou. V takovém případě má povinnost se zaregistrovat v ČR k DPH a zaplatit z pořizovací ceny auta v ČR DPH. Identifikovaná osoba nemá nárok na odpočet a při uskutečňování plnění v tuzemsku vystupuje jako neplátce.

Pořízení auta je v případě podnikatele neplátce vhodné zvážit předem a včas se zaregistrovat jako plátce nebo identifikovaná osoba.

Je vhodné uvést, že pro přihlášení auta v ČR je třeba prokázat, že byla DPH v ČR zaplacena. Výjimkou není pořízení auta v tzv. zvláštním režimu, ať už z ČR nebo z EU. V tomto režimu se za určitých podmínek prodávají ojetá vozidla. Prodávající musí uvést skutečnost, že se jedná o zvláštní režim, na daňovém dokladu, kupující nemá nárok na odpočet. V případě zvláštního režimu prodávající nezdaňuje DPH celou prodejní cenu, ale pouze přirážku.

V případě pořízení auta ve zvláštním režimu třeba z Německa tedy prodejní cena obsahuje německou DPH. Pořízení auta v tomto režimu se nepovažuje za pořízení zboží z EU, takže plátce ho v tuzemsku nepřiznává a neplátci podnikateli nevzniká povinnost identifikace.

V dalším díle si řekneme o daňových dopadech auta užívaného na základě leasingové smlouvy, smlouvy o výpůjčce a soukromého vozidla používaného pro podnikání.

čtvrtek 27. února 2020

Hurá! Strašák podnikatelů „Virtuální sídlo“ je pryč!

Při registraci k DPH byla správcům daně trnem v oku sídla společností v tzv. office housech. 
Často bylo sídlo v office housech důvodem pro odmítnutí dobrovolné registrace k DPH. Paradoxně ale dle zákona by sídlem mohla být hospoda Na Růžku, kde se jednou za 14 ní sejde na obědě vedení společnosti a příjme zásadní rozhodnutí. Na tuto skutečnost už reagoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 9 Afs 216/2018. 

Citujeme: „Soud souhlasí se stěžovatelkou, že v dnešní době není nutné, aby v sídle společnosti byl stále přítomen její zástupce a vykonával zde obchodní agendu. V době internetu, mobilních telefonů, on-line obchodů apod. si lze představit řadu ekonomických činností, které nevyžadují trvalé kancelářské či provozní prostory. Podnikání, které není přímo závislé na konkrétním místě jako je výrobní hala, či kamenná prodejna, lze vykonávat v podstatě odkudkoli. V takovém případě je přesné určení sídla v rámci České republiky z hlediska registrace k DPH irelevantní. Využijí-li tito podnikatelé pro účely zápisu ve veřejných rejstřících službu tzv. office house, tedy virtuální sídlo, která mimo pronájmu sídla společnosti může nabízet i řadu dalších služeb (od přebírání pošty po kompletní účetní a právní servis).

pondělí 17. února 2020

Spolky a DPH


Řada spolků se z pohledu DPH nachází v situaci, kdy jsou sice založeny jako neziskové subjekty, nicméně jejich činnost může podléhat DPH. Členové spolků obvykle platí členské příspěvky, které slouží k financování jejich provozu.
Pro začátek si připomeňme hlavní principy DPH. Předmětem DPH je, a tedy DPH podléhá, mimo jiné dodání zboží nebo poskytnutí služeb, osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku. Osobou povinnou k dani se zjednodušeně řečeno rozumí podnikatel. Zákon o DPH považuje za osobu povinnou k dani i právnickou osobu, která nebyla založena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se pak rozumí jakákoli samostatně prováděná výdělečná činnost, podnikání, ale i využívání majetku za účelem získávání pravidelného příjmu, tj. nájem.
Spolky obvykle provozují hlavní neziskovou činnost, pro kterou byly založeny, která bývá činností ve veřejném zájmu, a k ní někdy činnost vedlejší, výdělečnou, kterou získávají prostředky na svoji hlavní činnost.
Hlavními činnostmi spolků je např. působení jako profesní organizace hájící zájmy svých členů, provozování sportovní činnost, práce s mládeží, ochrana zvířat, kulturní, náboženské aktivity apod.
Vedlejší činnost spolků má obvykle charakter podnikání, a tudíž z hlediska DPH je třeba u ní sledovat kritéria pro případnou registraci k DPH stejně jako u podnikatelských subjektů, tj. obrat u tuzemských plnění, transakce se subjekty z jiných členských států EU apod. Vedlejší činností je třeba hospoda provozovaná fotbalovým klubem, reklamní činnost poskytovaná profesní organizací, placené přednášky nebo semináře, pronájem nemovitého majetku apod.
Složitější situace bývá u činnosti hlavní. Řadu činností nepodnikatelských subjektů zákon o DPH od této daně osvobozuje. Je však nutné zkoumat, zda všechny činnosti poskytované spolkem v rámci hlavní činnosti skutečně splňují podmínky pro osvobození od DPH či zda by se z nich DPH měla odvádět.
V dalších příspěvcích se zaměříme na spolky s konkrétními druhy činností a jejich posouzení z hlediska DPH.