Jak je to tedy s neplacením nájemného, když jsem se dostal do potíží? A co když pronajímám?
Klienti nás často oslovují s žádosti o radu, jak se zachovat, pokud je jejich ekonomickou činnosti pronajímání, ať už bytů občanům nebo komerčních prostor osvč nebo společnosti.
Ohledně nájemného byly přijaty dva zákony, jeden řeší nájemné z nebytových prostor, druhý nájemné za byt.
Ani jeden z nich nestanoví, že nájemce nemusí platit nájemné, pouze stanoví, že kvůli případnému neplacení nemůže pronajímatel nájem v ochranné době vypovědět, a to ještě pouze v případě, že nájemce prokáže, že neplacení nájemného má souvislosti s krizovými opatřeními.
Úroky z prodlení v zákonné výši běží při prodlení u obou typů nájmu – nebytů i bytů. Výše úroků je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. takto : výše repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Věřitel (tj. pronajímatel) má na zákonné úroky nárok i pokud nejsou výslovně uvedeny v nájemní smlouvě.
U nebytů si mohou smluvní strany navíc sjednat smluvní sankce – smluvní úrok z prodlení či smluvní pokutu. U bytů tyto sankce sjednat nelze.
Z pohledu nájemců – nájemce nebytu je povinen doložit pronajímateli, že jeho neschopnost platit nájemného souvisí s krizovými opatřeními – konkrétní listiny zákon nestanoví.
Nájemce bytu je to rovněž povinen doložit, a to potvrzením Úřadu práce, který toto potvrzení vydá na žádost nájemce. Jaké listiny bude ÚP po nájemci chtít, zákon nestanoví.
