Daňový poradce musí být tak trochu blázen.

Zino, v UOL působíš jako daňový poradce. Co všechno máš na starosti a co tvoje práce obnáší?

Zodpovídám hlavně dotazy klientů a účetních. Dělám také daňová přiznání a specializuji se na daň z příjmu fyzických osob.

Jak dlouho u nás pracuješ?

V srpnu už to bude 7 let.

Co tě přivedlo zrovna k této profesi?

Po mateřské jsem se rozhodovala, zda se vrátím k účetnictví. Vždycky mě ale lákaly daně, tak jsem si řekla, že půjdu touto cestou a zkusím zkoušky. 

Tři čtvrtě roku jsem se připravovala a ono to vyšlo. Nejprve jsem pracovala jako daňová poradkyně na půl úvazku, pak jsem se potkala s Janou a začala jsem v UOL naplno.

Na daňové poradce jsou kladeny velké nároky, obzvláště co se týče znalostí. Specializuješ se na nějakou konkrétní oblast?

Zaměřuji se na daň z příjmů fyzických osob a DPH, ale musím mít přehled o všech daních.

Je znalost účetnictví pro daňového poradce nutností?

Rozhodně je to nutnost, ale nemusím samozřejmě znát každý detail. Výhoda účetnictví je v tom, že se tolik nemění.

Zákony se mění a neustále přichází i nové judikáty. Jak si v tom všem udržuješ přehled?

Dřív jsem si říkala: Zase už rok uplynul a zase se mění zákony. Byla to vlastně pohoda proti tomu, co je teď. Žijeme ve velmi turbolentním období. 

Zakony jsou schvalovány překotně. Tak třeba paušální daň. Člověk měl několik dní na to se rozhodnout a poradit klientům, zda se jim vyplatí, nebo ne.

Jakmile vyjde balíček nějaké covid dotace, klienti se hned ptají, na co mají nárok. Člověk to musí okamžitě nastudovat. Podmínky se navíc pořád mění, tak je potřeba si udržovat přehled.

Musí daňový poradce nějak prokazovat, že má i po letech potřebné znalosti?

Nejsme nijak přezkušovány, ale Komora nám poskytuje kvalitní vzdělávací programy. Ono by to povolání ani nešlo vykonávat, kdyby se člověk neustále nevzdělával. Kdo není do téhle profese tak trochu  „blázen“, ten ji snad ani nemůže vykonávat  Člověk musí být neustále ve střehu.

S tvou práci je asi spojená velká odpovědnost, nebo se pletu?

Nepleteš. Občas jdu spát a řeknu si „poradila jsem správně?“ a pak vše radši ještě jednou ověřím. Klienti si myslí, že zavolají po telefonu a bude jim hned odpovězeno. To ale často nejde. Ostatně, je to i nebezpečné radit po telefonu, protože člověk to může spatně pochopit. Co je psáno, to je dáno. Často musím věci dohledávat nebo zkonzultovat s ostatními daňovými poradci, když jde o něco složitějšího.

Co tě na tvojí práci nejvíce baví?

Rozmanitost práce. Nikdy to není to samé. Baví mě práce s lidmi, většina klientů je opravdu fajn. A mám tu skvělé kolegy.

A co je pro tebe naopak nejtěžší?

Jak to říct…šílení lidé  A teď ty turbulentní změny, je to opravdu náročné.

S jakými problémy se na tebe klienti obracejí nejčastěji?

V současné situaci vedou covid dotace a covid kompenzace. Jinak je to: jak vytáhnout peníze z firmy. (na to máme ebook )

V jakém ročním období máš nejvíce práce? Je pořád sezónnost?

První pul rok vždycky bývala sezóna. Teď byl náročný i podzim díky všem těm dotacím. Dřív bylo možné během podzimu nastudovat věci a vzdělávat se.

Klienti často chtějí tzv. optimalizovat daně, nejlépe až na nulu. Co by měl správný daňový poradce odmítnout udělat?

Daňový podvod. Optimalizace se dá udělat v rámci zákona. Jak se daňový poradce dostane na šikmou plochu, je to jenom otázka casu.

Klienty zastupuješ i před správcem daně. Kdo má v těchto jednáních navrch – úředníci nebo daňoví poradci?

Úředníci většinou dělají bububu. Člověk si prostě musí věřit. Když víme, že zákon nebyl porušen, tak se za klienta rveme.

Máš nějaký vtipný zážitek s klientem?

Některé dotazy jsou fakt vtipné. Paní mi napsala, jestli jí stát bude platit benzin, když jezdí autem do školy pro děti. To se pak člověk musí zamyslet, co tím klient vlastně myslí.

Nebo, jak se má právnická osoba vyhnout poplatku za rádio ve firemním autě? Někdy holt člověk řeší transakce za miliony a někdy jak dát do nákladů krmení pro rybičky. 

Dokáže tě klient někdy naštvat? Nebo něco jiného v práci?

Někdy ten počáteční šok je, ale pak se to většinou srovná. Ne každý může být porad v pohodě, člověk musí mít pochopeni. Velký plus je tady kolektiv, když vás štvou kolegové, tak to je to nejhorší. Chodit do práce, kam se ti nechce dlouhodobě nejde.

Nosíš si práci domů nebo umíš hned vypnout?

Nosím. Vím, že bych s tím měla nějak pracovat, ale zatím ten recept nemám. 

Jak často se stává, že úřady nepostupují v souladu se zákonem?

Občas se to stane. Pak to ale v drtivé většině případů vyhrajeme.

Je český daňový systém pro podnikatele až příliš komplikovaný?

Je to katastrofa. Nejen pro podnikatele, ale i pro daňaře. Všude existuje spousta výjimek a někdy to není ani dle zákona jednoznačné. Je potřeba neustále sledovat výklady od Finanční správy, výklady provedené v rámci Komory daňových poradců a judikáty.

Změnila bys na něm něco? Co se třeba tobě osobně nelíbí?

Čím méně výjimek, tím lépe. Bylo by potřeba ho výrazně zjednodušit.

Jak zvládáš současnou koronavirovou situaci? Jak se projevila na tvojí práci?

Chybí mi společensky život, divadlo. Kontakt s lidmi a s rodinou, člověk se teď trochu bojí. Ale na to, jaké to je si myslím, že to zvládám dobře.

Jak si od své náročné práce nejlépe odpočineš? Jak relaxuješ?

Mizím do ticha do přírody. Ten nikdy nekončící šrumec informaci je náročný, potřebuji klid, ticho a procházky. Být chvíli bez mobilu, všechno vypnout. Příroda me hrozně nabíjí. Taky ráda plavu, v Radotíně nám postavili bazén, ale bohužel byl díky covidové situaci brzy uzavřen. Tak se těším, až ho zase otevřou.  A miluji lyžování – to nám letos chybělo. V zimě jezdíme na lyže a v létě k moři.

Chceš něco vzkázat klientům?

Ať se jim daří, ať tuhle těžkou dobu přežijí. Fandím jim.

 

Pizzu nevozíme, i když si to lidé někdy kvůli krabičkám myslí.

Martine, Zdeňku, v UOL pracujete jako kurýři. Co všechno vaše práce obnáší?

Každý den dostaneme vytisknuté trasy, ve kterých jsou zaznamenané pravidelné svozy, i ty mimořádné. Prahu máme rozdělenou a pravidelně se střídáme, aby to bylo zajímavější. Naším hlavním úkolem je převzít od klientů doklady a bezpečně doručit na centrálu.

Jak se teď po Praze jezdí?

Donedávna ještě opravdu dobře, Praha byla celkem prázdná. Teď už toho jezdí o poznání víc. Prohlášení máme pořád s sebou, ale stavěli nás jenom jednou. Nikdo to moc neřeší, zvlášť u služebních aut.

Jak jste se k práci u nás dostali a jak dlouho už pro vlastně jezdíte?

Martin: No já už 11 let. Vezl jsem do UOL zásilku jako kurýr přepravní společnosti a Jana se mě zeptala, zda bych nechtěl jezdit pro ně, že mi dá lepší podmínky. Tak jsem řekl, proč ne, a od té doby jsem tady.

Zdeněk: Já jsem tu už 5 let. My jsme s Martinem 20 let kámoši. Dělal jsem smluvní přepravu. Když v UOL potřebovali dalšího řidiče, Martin mi zavolal, zda bych mohl pomoci. No a už jsem tu zůstal.

Jakým autem doklady svážíte a jak ho jako profesionální řidiči hodnotíte?

Martin: Já už mám třetí generaci SMARTa. To už je mnohem bezpečnější a celkově pohodovější auto. Ta první generace se ještě nedala považovat za auto, to byla spíš taková nebezpečná plechovka na kolech.

Zdeněk: Jo, ta první generace měla vzadu větší kola než vepředu, jako traktor. Teď už se taky cítím bezpečněji. V Praze má SMART velkou výhodu při parkování. Policajti to docela tolerují. Pokutu jsem dostal asi jenom 2x a to jenom 200 kč. Tak málo jsem s jiným autem nikdy nedostal. Asi mě politovali, že mám pidi autíčko.

Kolik kilometrů denně zhruba najezdíte a kolik zásilek stihnete vyzvednout?

Najezdíme denně skoro 200 km. Těžko říct, jestli v Česku někdo najezdí se SMARTem víc než my 

Nové SMARTy už jsou jenom elektrické. Jaký máte názor na elektrický auta?

Zdeněk: Mám benzínové auto a do elektriky bych nikdy nešel. Já už to s benzínem nějak dožiju.

Martin: Pro firmu to ale může být dobrý. Teď je ekologie v módě.

Jak vypadá vaše typická zastávka u klienta? Vyzvednete jenom rychle doklady nebo řešíte i jiné požadavky?

Martin: Někteří klienti jenom předají doklady, ale řada z nich si s námi i ráda popovídá. A některým ty doklady pomalu pomáháme hledat  Udržujeme tak dobré vztahy s klienty a občas předáme třeba vzkazy.

Co máte na své práci nejraději?

Martin: Nemohl bych mít sedavé zaměstnání. Baví mě být v pohybu. Nic tu není monotónní, i trasy se mění. Každý zákazník má jiné záliby, tak se člověk leccos dozví a zpříjemní si den.

Zdeněk: 

Vidím to stejně. Každý den je jiný. Dříve jsem dělal v hotelu, kde člověk pořád čekal, než na něho přijde řada a někoho poveze. To bylo naprosto ubíjející, neskutečně se mi vlekl čas. V UOL je hned večer.

A co je naopak nejtěžší?

Martin: 

V běžném provozu asi ty kolony. Někdy je nepříjemné, když je klient naštvaný a rozhodne si na tebe vylít vztek. To je ale naštěstí málokdy. Člověk si to nesmí brát osobně.

Zdeněk: Souhlas.

Máte nějakou zajímavou historku? Neotevřela vám třeba někdy dáma v prádle?

Martin: Tak to se stává, ale tím to taky končí.  Lidé si taky často myslí, že vezeme pizzu, když vidí naše krabice na doklady. 

Zdeněk: Nebo nám řeknou, proč s tím jedeme do myčky, že se SMARTem se chodí do čistírny.

Dokáže vás na silnici ještě něco překvapit nebo vytočit?

Páni v kloboucích a dámy, které jedou 30, když člověk opravdu spěchá. Většina nehod je kvůli lidem, kteří jezdí pomalu.

Najezdíš toho opravdu hodně. Vzpomeneš si na nějakou krizovou situaci?

Zdeněk: Pár ťukanců jsme měli a naštěstí nic vážného. Měl bych to zaklepat. Spíš je to horší s hysterickými lidmi, kteří neumí řídit a myslí si, že je ostatní omezují.

Martin: Jel jsem v jednosměrce a jeden pán do mě nacouval. Trval na tom, že zavoláme policajty. Když přijeli, řekl jim, že jsem to do něj napálil já. To jsem se vážně musel držet.

Jak zvládáte současná opatření ohledně koronavirové situace? Jak ovlivňují vaši práci?

Zdeněk: Tak ze začátku jsme se báli, to klidně přiznám. Teďka už je to v pohodě. Nic extra mi nechybí, snad jen, že se člověk nemá jak důstojně najíst. Jíst v autě je nic moc.

Martin: Mám to úplně stejně, vadí mi jen respirátor a nemožnost se normálně naobědvat.

Co děláte ve volném čase? Jak nejraději relaxujete?

Martin: Já mám dvě malé děti, takže o zábavu mám postaráno. Ale jednu vášeň mám: moji motorku Triumph Tiger. Na té si dokonale vyčistím hlavu. Denně najedu z práce a do práce 70 km a když je hezky, volím delší trasu.

Zdeněk: Já jezdím na ryby a chodíme s chlapama s detektory kovu. Našel jsem třeba švédský stříbrňák nebo dělostřelecký knoflík. Líbí se mi, že ty předměty mají v sobě kus historie. Vždycky si říkám, kdo ho asi nosil. Taky mám psa, kterého jsem našel u klienta a rád si vyrazím na chatu.

U maturity jsem slíbil, že nikdy účetního dělat nebudu. Teď je vedu.

 

Dane, jako hlavní účetní máš v UOL pod palcem všechny účetní v ČR. Co všechno tvoje práce obnáší?

Mám na starosti celé účetní oddělení, ale musím spolupracovat i s oddělením dokladů, importů, obchodním a technickým oddělením a klientským servisem. Mám na starosti desítky účetních, vedu je, nastavuji hodnocení jejich práce, kontroluji jejich výstupy, dělám audity a celkově hasím požáry. Vedle toho mám pod sebou ještě 4 další lidi, kteří mi pomáhají s onboardingem klientů.

Jaké byly tvoje účetní začátky a čím vším sis prošel?

Na střední jsem slíbil u maturity, že nikdy nebudu dělat účetního. Sám jsem se v té pozici neviděl a neměl jsem k tomu ten správný vztah. Chvilku jsem dělal v IT, ale pak jsem u toho účetnictví přece jenom skončil. V UOL jsem začínal jako zadavač dokladů, po půl roce jsem ale zjistil, že ta rutinní práce není nic pro mě. 

Šel jsem za Janou s tím, že chci dělat účetního. V nové pozici jsem trávil v práci hodně času, proniknul do celé řady problému a přicházel s jejich řešeními. Časem ze mě Jana udělala účetního hlavního. Posílám pozdrav mojí maturitní komisi 

Jak dlouho už jsi v UOL?

No, už to bylo 5 let, letí to.

Kolik účetních máš vlastně pod sebou?

Desítky. Ze začátku jsem tu byl jediný muž, teď už je tu chlapů asi 30 %.

S čím jim pomáháš a jak si udržuješ přehled o jejich práci?

Ze začátku je všechno učím. Musím říct, že lidi ze střední jsou často šikovnější než vysokoškoláci, asi nejsou tolik odtržení od reality. Máme účetní monitorovací systém, tím sleduji všech 2500 firem i zda mají účetní práci hotovou. Ze Satismeteru dostáváme zpětnou vazbu od klientů a máme i další nástroje, které nám pomáhají zvedat efektivitu.

Snažím se s účetními navázat osobní vztah. Vím, kde mají silné i slabé stránky. Lidem, kteří mají našlápnuto a jsou snaživí se snažím maximálně pomoct. Ti šikovní si u nás vydělají velmi slušné peníze. Flákače pouštíme do světa.

Jaké problémy řešíš nejčastěji?

Ze strany klientů je to často nepochopení, jak má být nastavená spolupráce. Ze strany účetních nejčastěji řeším nedostatek zodpovědnosti a snahu zakrýt vlastní chybu. Taková kamuflace pak může způsobit obrovský průšvih.

Máš na svých bedrech velkou zodpovědnost. Jak se s tím vypořádáváš?

No, pořád si to ještě tahám domů. Moje žena si vždy v první půlhodině po tom, co přijdu domů něco vyposlechne. Ale ze spánku už mě to tak často nebudí. Nejhorší jsou zbytečné, nesmyslné problémy, kteří lidé vytvoří. Vždycky když mám pocit, že myslím na všechno, stejně mě dostanou.

Co máš na své práci nejraději?

Různorodost. Pořád se učím něco nového a setkávám se se zajímavými lidmi. Mám tu fajn tým. Jsou tu kolegové, které mám rád, daňový poradce Ondra, od kterého se pořád učím a super šéfová Jana.

A co je naopak nejtěžší?

Mám moc práce. Člověk by se rád věnoval všemu, ale musí prioritizovat. 

Obrací se klienti v některých otázkách i přímo na tebe? 

Pravidelně. Často raději zavolají mě než svojí účetní. Což samozřejmě nejde a řešíme, aby to tak nebylo.

Jak důležitá je pro správné vedení účetnictví komunikace mezi klientem a účetním?

Je to naprosto klíčová věc. Taková prevence. Správně nastavená komunikace umožňuje předejít celé řadě problémů.

Vzpomeneš si na nějaký netradiční požadavek klienta při účtování?

Klient chtěl dát sexuální pomůcky do nákladů. To jsem mu samozřejmě vrátil. Snažil se mě přesvědčit, ať to tam dám.  

Překvapí tě ještě někdy klient?

Určitě to dokážou.  Klientovi jsem dával informace k úhradám a zmínil jsem, že s nimi nebude problém, protože v současné době má na účtu přes 2 miliony korun. Řekl mi, že to je teda nehoráznost, že mu koukám na účet a že s tím absolutně nesouhlasí, abych už tam nikdy nechodil :-)

Řešíš někdy problémy i mimo pracovní dobu?

No jasně, když jsem odlétal na eurovíkend, ještě před vzletem jsem byl připojený na UOL chat a z hlavy kolegyni diktoval, co má zaúčtovat. Ve Vídni jsem zase na základě fotek kolegovi našel, kde je chyba v reportu pro klienta. Někdy se to prostě sejde.

Jak zvládáš současnou koronavirovou situaci?

Skoro nevím, co to koronavirus je. Poznám to jen z toho, že mám méně kolegů v práci. Až na respirátor mě nic nijak extra neomezuje. Zašel bych ale někdy do hospody nebo za sportem.

Co děláš ve volném čase? Jak nejraději relaxuješ?

Rád si zahraju squash a pak si skočím na pivko. Mám rád hudbu. Sbírám vinyly, to je taková moje vášeň.