Hledám cesty, jak by co šlo udělat efektivněji. Radek Svoboda

Radku, v UOL pracuješ poměrně krátce, co tě k nám přivedlo?

Potřeboval jsem změnu, líbil se mi směr, kterým UOL kráčí, tak jsem si přišel ověřit, že je opravdu vše tak i ve skutečnosti. Bylo, já jsem se Janě zalíbil, a tak jsme se dohodli.

Co všechno máš jako manažer produkce a pravá ruka Jany Jáčové na starosti?

Měl bych zastřešit celou oblast „výroby“, tzn. účetnictví, daně, mzdy a doklady. Začal jsem kompletně studovat službu a jako první se pustil do zefektivnění zadávání dokladů. Mým cílem je, aby všechna oddělení táhla za jeden provaz a pracovala společně na naší vizi.

Jaké byly tvoje účetní začátky a čím vším sis prošel?

Dříve jsem roky pracoval v bance a v pojišťovně, pak jsem dostal nabídku od advokátní kanceláře, abych vedl její divizi účetních služeb, měl jsem za úkol sehnat lidi, kteří účetnictví pro klienty povedou a dále je vést.

Jak vypadá tvůj typický den? Jaké problémy řešíš nejčastěji?

Teď ještě hodně získávám informace, snažím se na všechno dívat pohledem zvenčí, hledat cesty, jak by co šlo udělat jednodušeji a efektivněji, pak to s Janou řešíme.

Co máš na své práci nejraději?

Moc rád pracuji s lidmi. Ta práce je různorodá, baví mě řešení problémů. Spousta z nich je totiž způsobená pouze nekomunikací, to se pak rychle z malého problému stane velký. Základ je vytvořit takové prostředí, aby potíže byly řešeny v samotném počátku, jsou pak totiž poloviční.

A co je naopak nejtěžší?

No nejtěžší je vyjít s některými lidmi. 😃 Většinou se ale vždycky podaří najít společnou řeč, pokud obě strany opravdu chtějí.

Dokáže tě něco opravdu naštvat?

Já už se snažím to nedělat. Jen mě fascinují lidi, kteří si tak dlouho opakují lži, že jim opravdu časem uvěří. Myslím si, že by prošli i detektorem lži.

Vzpomeneš si na nějakou zajímavou historku ze své praxe?

Dodnes nezapomenu na jeden teambuilding. Na chalupě byla k dispozici krásná pec i dřevo, bohužel ale nikdo z účastníků nebyl kuřák a tím pádem nebyl ani oheň. To byla výzva pro účastníky, jak konstruktivně vyřešit problém.

Řešení rychle našel kolega, který vložil papírovou kuchyňskou utěrku do toustovače a během několika vteřin se toustovač vzňal i s utěrkou. Se slovy "kdo chtěl oheň" ještě stačil zapálit kolegyni rukáv fleecové mikiny. Vzhledem k tomu, že fleece se vyrábí recyklací pet lahví, hoří opravdu skvěle. Všechno ale nakonec dobře dopadlo. Kolegyni jsme uhasili bez újmy na zdraví, a i to dřevo jsme nakonec zapálili.

Nosíš si práci i domů?

Nosím, ale vůbec mi to nevadí. Nejsem z těch, kdo by si po pracovní době vypnul telefon a přestal komunikovat.

Co děláš ve volném čase? Jak nejraději relaxuješ?

Mým koníčkem je zahrada. Pěstuji palmy. Poslouchám u toho audioknihy a sbírám novou inspiraci.

A na závěr, jak bys zhodnotil svůj dosavadní čas u nás? Překvapilo tě třeba něco?

Líbí se mi atmosféra tady, je tu dobrá chemie, Jana na sebe navazuje podobné lidi, takže je tu fajn firemní kultura.

Kandidáti často vůbec nevědí, proč u nás chtějí pracovat. Filip Landík

Filipe, v UOL pracuješ zhruba měsíc, co tě k nám přivedlo?

Aktivně jsem práci nehledal, ale inzerát UOL mě zaujal, tak jsem si řekl, že to vyzkouším. Jak jsem ho začal poznávat, přál jsem si čím dál víc, aby mě vzali. Prošel jsem v pěti dnech velmi náročným pohovorem, a nakonec to vyšlo!

Co všechno máš jako personalista v UOL na starosti?

Komplet nabírání lidí. Vše od prvního kontaktu až po onboarding. Jsem zde i po nástupu nadále pro ně, jako taková lidská opora. A samozřejmě řeším i veškerou administrativu, takže se nenudím.

Jak bys zhodnotil první měsíc u nás? Překvapilo tě třeba něco?

Jana Jáčová byla při mém nástupu nemocná, takže jsme vše řešili hodně přes emaily. Už tam jsme si ale sedli, oba jsme schopni pracovat do noci i o víkendech. Hned druhý týden jsem začal dělat pohovory, teď po měsíci jsem si už o hodně jistější.

Kolik kandidátů už ti prošlo rukama?

No za ten měsíc to bylo něco přes 40.

Jak obvykle probíhá výběrové řízení v UOL? Co na kandidáty čeká?

Pročítám životopisy, když mě zaujme, posílám kandidátovi osobnostní test, pokud je vyhodnocený kladně, tak absolvuje pohovor se mnou a když jde o významnější pozici tak ještě s Janou nebo Danem Skarpíškem.

S jakými nedostatky uchazečů se zatím setkáváš nejčastěji?

Nejsou připraveni. Nevědí vůbec nic o UOL ani proč zde chtějí pracovat, často pošlou jen životopis bez jediné řádky. Ta motivace je někdy zvláštní: jedna paní mi řekla, že ze současné práce chce odejít proto, že tu svou má jen pár kroků od domu, a jelikož se chce více hýbat, raději by pracovala u nás, protože je to dál. Legraci zažívám i při online pohovorech: jedna paní měla na sobě župan, pánovi zase radila jeho manželka, co má ještě říct a na co nesmí zapomenout.

Měl bys pro ně nějaký tip, jak se co nejlépe připravit na pohovor u nás?

Tak nejprve se stát dobrým člověkem, protože u nás hodně dáme na lidskou stránku. Být motivovaný a uvědomit si, proč chce pracovat právě v UOL.

Které pozice se nám obsazují nejhůře? A které naopak nejlépe?

Nejhůře se shánějí vedoucí segmentu a pak všechny pozice v Praze, jinde je to o hodně snazší.

Co tě nejvíce baví na práci personalisty?

Nejvíc mě těší, že jsem tady potřebný, že se snad díky mně spoustě lidem ulevilo. Práce s lidmi je zajímavá a moc mě baví.

A co je naopak nejtěžší?

Nejnáročnější je administrativa, podklady, smlouvy, rychle rosteme, tak se rychle nabírá a ta byrokratická zátěž k tomu prostě patří.

Co tě dokáže opravdu naštvat?

Spolehlivě mě naštve, když mi někdo potvrdí pohovor a pak bez omluvy nedorazí. Jedné paní jsem volal, proč nepřišla, uprosila mě na nový termín a nedorazila znovu. Co na to říct.

Nosíš si práci domů?

Nosím. Tak trochu k nelibosti mé drahé polovičky. Ale snažím se jí to vynahradit o víkendech, to relaxujeme a výletujeme.

Co děláš ve volném čase? Jak nejraději relaxuješ?

10 let jsem byl fotbalový rozhodčí, ale už to nedělám, moje přítelkyně ale stále ženský fotbal píská. Takže společně s ní jezdím na zápasy a vše pozoruji. Mimo to jezdíme na výlety do měst, do přírody a snažíme se vždy naplánovat si i dovolenou. Je důležité občas vypnout.

A na závěr, co bys vzkázal nerozhodnutým uchazečům o práci v UOL?

Aby se nebáli, často s tím strachem bojují. Pokud mají zájem, ať se ho nebojí přiznat, někdy mají obavu, že pokud by začali chrlit vše, co o nás vědí, mohli by si uškodit. Je to přesně naopak.